Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

20 C 190/2021

č. j. 20 C 190/2021-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-10-08 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSME:2021:20.C.190.2021.1

Citované zákony (18)

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4 618 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 900 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 3 718 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 814,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 138,71 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 680,90 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 780,90 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 680,90 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 4 618 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 814,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 138,71 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 680,9 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 680,9 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které ji poskytla v hotovosti jistinu ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 546 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně, dále s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Při sjednání smlouvy si zároveň žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala platit poplatek ve výši 172 Kč. Celkovou dlužnou částku se zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 226 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Před sjednáním smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně rovněž zjistila a ověřila majetkové poměry žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně čerpala z informací poskytnutých přímo žalovanou, která rovněž ve smlouvě potvrdila jejich pravdivost, tj. z karty zákazníka (byla dotazován na její rodinné, pracovní a majetkové poměry), dále z insolvenčního rejstříku (bez záznamu), jakož i z provedeného skóringového modelu vycházejícího ze statistických dat a dokladů předložených žalovanou a v kartě zákazníka poznačených. Bylo tak zjištěno, že je žalovaná zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním příjmem 10 110 Kč, pobírá podporu ve výši 4 500 Kč a nemá půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Byla tak uzavřena její schopnost úvěr vrátit. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná za celou dobu uhradila na svůj dluh pouze částku 5 100 Kč. Aktuální výše dlužné částky tak činila na jistině 3 680,90 Kč, na dlužném poplatku za hotovostní inkaso splátek 855,37 Kč a na dlužném poplatku za životní pojištění 81,73 Kč. Dlužná částka spolu s příslušenstvím nebyla uhrazena ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

2. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byla k jednání řádně a včas předvolána.

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně podepsaly dne [datum] písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky [číslo]. Na základě smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná rovněž uvedla, že požaduje životní pojištění [anonymizována dvě slova]. Celkově tak měla žalovaná vrátit 4 618 Kč tvořené jistinou ve výši 3 680,90 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 855,37 Kč a poplatkem za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 81,73 Kč. Celková částka měla být hrazena v 43 týdenních splátkách po 226 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí půjčky ve výši 6 000 Kč v hotovosti. V čl. 7 smlouvy bylo rovněž uvedeno, že žalovaná prohlašuje, že před uzavřením smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr a že je plně svéprávná pro uzavření této smlouvy a je schopna splatit celkovou částku na základě podmínek stanovených v této smlouvě. Rovněž potvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od ní, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých prohlásila, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Dále potvrdila, že je schopna posoudit, zda tato smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Žalovaná rovněž dne [datum] podepsala kartu zákazníka, v níž je uvedeno, že žije s partnerem v nájmu, má dvě nezaopatřené děti, pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u stávajícího zaměstnavatele od [datum], u právní předchůdkyně žalobkyně nesplácí žádnou jinou zápůjčku/úvěr. Její čistý měsíční příjem tak činí 14 610 Kč a výdaje 12 500 Kč, tvořené výdaji na bydlení ve výši 3 500 Kč, osobními výdaji ve výši 9 000 Kč. V kartě zákazníka je rovněž zaškrtnuto předložení dokumentů k ověření finanční situace žalované, a to výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO a pracovní smlouva. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel podepsala s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou z výše uvedené smlouvy na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně odeslala dne [datum] výzvu k plnění před podáním žaloby. Žalobkyně v řízení uvedla, že žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 5 100 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila (po celou dobu zůstala nečinná), že by na svůj dluh uhradila víc, než v řízení uváděla žalobkyně.

5. Soud neprovedl důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, neboť z tohoto důkazu nebylo možné pro věc učinit žádné relevantní skutkové zjištění. Žalobkyně jej v řízení předložila a k důkazu označila na podporu její právního názoru. Je však nepřípustné, aby právní hodnocení, které je povinen činit soud, bylo zjišťováno dokazováním, které má směřovat pouze k objasnění skutkového stavu věci.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od [datum] do [datum] (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb.), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“.

7. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

13. Podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o zápůjčce předala žalované dne [datum] v hotovosti částku ve výši 6 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila osobní a majetkové poměry žalované z karty zákazníka, tj. z údajů uvedených přímo žalovanou a tyto údaje ověřila předložením pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, SIPem a výplatní pásky. Listiny, které byly žalovanou předloženy při sjednávání smlouvy, však již nebyly předloženy při soudním řízení, a proto nelze jednoznačně uzavřít, jaké skutečnosti z nich byly zjištěny. Není rovněž ani zřejmé, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně u zaměstnavatele žalované ověřila, zda není s žalovanou jednáno o skončení pracovního poměru, zda není ve výpovědní době apod. Zejména však právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřila výdaje žalované, tj. zda na její majetek není vedena exekuce, nebyla kontrolována v dostupných registrech dlužníků, jaké jsou její skutečné výdaje na bydlení, na rodinu apod. Nebyly předloženy např. měsíční výpisy z bankovního účtu, ze kterých by bylo možné některé takové údaje rovněž ověřit. V řízení tak nebylo vyvráceno, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost zjistit a ověřit schopnost žalované úvěr vrátit.

16. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 5 100 Kč. Žalovaná je tak povinna vydat rozdíl mezi vyplacenou částkou a již vrácenou (6 000 Kč – 5 100 Kč), o kterou se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že by výzva byla skutečně žalované doručena, lze za doručení výzvy považovat až doručení žaloby dne [datum], kdy byla žalované poprvé zanechána výzva k vyzvednutí zásilky obsahující žalobu na adresu jejího trvalého pobytu a kdy se žalovaná poprvé mohla objektivně s obsahem zásilky seznámit. Za přiměřenou lhůtu k plnění považoval soud lhůtu do [datum], ode dne následujícího je tak žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši 8,05 % ročně, která nepřevyšuje nárok dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok odvíjela, resp. nebylo prokázáno dřívější dojití výzvy žalované na adresu, na níž se žalovaná zdržovala (výrok I. a II. tohoto rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, ze dne [datum] (výrok III. tohoto rozsudku).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.