20 C 193/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 211 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 211 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 211 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 2 211 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 211 Kč od datum do zaplacení, který odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), což bylo žalované oznámeno. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky, jejímž předmětem byla dodávka služeb – elektrické energie/plynu na sjednaném odběrném místě, kterou právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované na sjednané adrese. příjmení za poskytnuté služby byly žalované pravidelně fakturovány. Žalovaná však dosud zcela faktury splatné dne datum neuhradila a nikdy nereklamovala. Celková výše nároku žalobkyně po zohlednění dílčích plateb činí 2 211 Kč.

2. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Závěr o skutkovém stavu je takový, že dne datum podepsaly žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu s odběrným místem ulice a číslo, PSČ obec. Na základě této smlouvy dodávala právní předchůdkyně žalobkyně elektřinu do odběrného místa. Fakturou číslo byla žalované vyúčtována elektřina za období od datum do datum v celkovém množství 1, číslo MWh na částku 6 650,98 včetně DPH, od čehož byly odečteny zálohy ve výši 4 440 Kč. Žalované tak zbývá uhradit 2 211 Kč s tím, že tato částka byla dle faktury splatná dne datum. Dne datum byla podepsána mezi právní předchůdkyní žalobkyně v postavení postupitele a žalobkyní v postavení postupníka smlouva o postoupení pohledávek, a to mj. pohledávka za žalovanou. Dne datum byla žalované odeslána výzva k úhradě dluhu ve výši 2 211 Kč před podáním žaloby. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradila více, než připouštěla sama žalobkyně, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud zjištěný skutkový stav posuzoval podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (v souladu s čl. II bodem 8 zákona č. 131/2015 Sb.), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

6. Podle § 50 odst. 2 věty první energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

7. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Základní povinností kupujícího je zaplatit kupní cenu (§ 2118 o. z.). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužných částek, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

8. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu důvodnou, neboť bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona, která je současně kupní smlouvou podle § 2079 a následujících o. z., a právní předchůdkyni žalobkyně tedy vzniklo právo na zaplacení vyúčtované kupní ceny za dodávku elektřiny a souvisejících služeb. Současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel postoupila pohledávku dle § 1879 o. z. na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (§ 1882 odst. 1 o. z.). Žalobkyně je tak k uplatnění předmětné pohledávky za žalovanou aktivně věcně legitimována. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni vyúčtovanou cenu za odebrané množství elektřiny za uvedené období. Soud upozorňuje, že za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik právního vztahu ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jakož i jeho obsah, bylo břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně prokázání případného dřívějšího zániku smluvního vztahu a úhrady ceny na žalované, která však v tomto směru nic neprokázala ani netvrdila. Jelikož žalovaná povinnost zaplatit cenu za odebranou elektřinu a náhradu nákladů spojených s odpojením z důvodu neoprávněného odběru řádně a včas ve sjednané lhůtě splatnosti nesplnila, vznikla jí též povinnost zaplatit úrok z prodlení z dlužných částek podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla zcela úspěšná, přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Soud dále přiznal 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč (900 × 21 %), která patří k nákladům podle § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na soudní exekuci podle zák. č. 120/2001 Sb., jímž se vydává exekuční řád.