20 C 201/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Dvořákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena prostřednictvím internetového rozhraní smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal hradit smluvní úrok ve výši , Anonymizováno, % měsíčně a splácet jej vždy k , Anonymizováno, . dni v měsíci spolu s úrokem přirostlým za uplynulé období, přičemž jistinu mohl splatit kdykoli během trvání smlouvy. Žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky, kde žalovaný vyplnil registrační formulář, uvedl své osobní údaje, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, odsouhlasil smluvní dokumentaci a registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu; za účelem ověření totožnosti poskytl též doklady a provedl ověřovací platbu. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala jeho schopnost úvěr splácet, mimo jiné i prostřednictvím veřejných databází. Žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, , o čemž žalovaného informovala výzvou ze dne , datum, . Dne , datum, se pak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Předmětem žaloby je pohledávka ve výši , částka, , sestávající z nesplacené jistiny ve výši , částka, a kapitalizovaného smluvního úroku za první měsíc čerpání úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně dále uplatňuje smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, jejíž kapitalizovaná výše činí , částka, a která byla počítána od data prodlení dne , datum, do dne odeslání předžalobní výzvy, tj. , datum, . Pro případ, že by soud neshledal nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru důvodným, navrhuje žalobkyně, aby byl nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení, neboť žalovanému byla předmětná částka prokazatelně poukázána na jeho bankovní účet. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu vyzvala.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně v listopadu 2024 jednala se žalovaným o uzavření smlouvy o úvěru. V rámci jednání si zajistila kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného. Po jednání o úvěru vygenerovala smlouvu o úvěru č. , hodnota, datovanou , datum, . Dle takto předložené smlouvy se měla žalobkyně zavázat k tomu, že žalovanému poskytne peněžní prostředky do výše , částka, . Úroková sazba měla být sjednána ve výši 40 % měsíčně, RPSN měla činit 5532,19 %.Dále mělo pro případ prodlení žalovaného s úhradou dojít ke sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V místě podpisu za žalovaného je v předložené smlouvě formou prostého textu toliko uvedeno jméno žalovaného /viz smlouva o úvěru na č. l. 7-8 spisu, kopie OP a ŘP na č. l. 12-13 spisu/. Dne , datum, žalobkyně vyplatila na účet žalovaného částku , částka, /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 14 spisu, sdělení banky na č. l. 23-24 spisu/. Dne , datum, měla žalobkyně přistoupit k zesplatnění úvěru a sepsat výzvu, kterou žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Předžalobní výzvou ze dne , datum, pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů. Tato výzva byla žalovanému poprvé doručována dne , datum, /viz zesplatnění na č. l. 15 spisu, předžalobní výzva na č. l. 16 spisu, potvrzení o podání na č. l. 17 spisu, výpis sledování zásilky na č. l. 29 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Z dalších provedených důkazů, konkrétně ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z přílohy č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva ze dne , datum, a z výpisu z účtu žalovaného soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Smlouva o postoupení pohledávek a příloha č. , hodnota, se zjevně nevztahovaly k posuzované pohledávce. Co se pak týče výpisu z účtu žalovaného, ten by byl relevantní pro případné posouzení otázky, zda žalobkyně před uzavřením sporné smlouvy o úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na skutková zjištění, kdy nebylo prokázáno, zda žalovaný vůbec předkládanou smlouvu uzavřel, pak otázka posouzení úvěruschopnosti nemohla mít na výsledek řízení vliv /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 9-11 spisu, příloha č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru a ke smlouvě o zřízení zástavního práva v elektronickém systému CEPR, výpis z účtu žalovaného v elektronickém systému CEPR/.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

8. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení totiž nebylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný spolu ve smyslu § 1745 o. z. ve spojení s § 2395 o. z. uzavřeli smlouvu o úvěru předloženého znění, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný dle § 1740 odst. 1 o. z. projevil vůli být smlouvou právě předloženého znění vázán. Na smlouvě totiž chybí jakékoliv prokazatelné zachycení vůle žalovaného, které by s touto smlouvou bylo neoddělitelně spjato, a to ať už ve formě fyzického podpisu, či v elektronické podobě ve formě elektronického podpisu, který by byl nezměnitelným způsobem spojen s dokumentem v datové podobě. Do smlouvy je totiž doplněn pouze prostý text uvádějící jméno žalovaného. Za prokázané tak soud mohl vzít toliko to, že žalobkyně se žalovaným jednala a v návaznosti na tato jednání mu na jeho bankovní účet poskytla částku , částka, . S ohledem na to, že uzavření smlouvy nebylo prokázáno, představuje tato částka bezdůvodné obohacení, které byl žalovaný povinen žalobkyni vydat. Na svůj dluh však ničeho neuhradil. Soud proto v této části žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal nárok na zaplacení , částka, . Žalovaný byl přitom povinen vydat bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu poté, co byl k vydání vyzván. První výzvou, která se prokazatelně dostala do sféry žalovaného, byla předžalobní výzva, která mu byla poprvé doručována dne , datum, . Žalobkyně touto výzvou žalovaného vyzvala ve lhůtě do tří dnů ode dne doručení výzvy. Vzhledem k tomu, že žalovaný výzvě nevyhověl, ocitl se následně se splacením dluhu v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

13. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření předmětné úvěrové smlouvy, nesvědčil žalobkyni nárok na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku jakož i smluvní pokuty, neboť tyto nároky vyplývaly právě ze smlouvy. V případě zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl v rozsahu, ve kterém žalobkyní požadovaný úrok z prodlení předcházel období, ve kterém se žalovaný prokazatelně v prodlení nacházel, převyšoval částku , částka, , neboť pouze tuto částku byl žalovaný povinen vrátit, a ve kterém převyšoval zákonnou výši 11,5 % (výrok II. tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41 %). V tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ) . Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.