20 C 232/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 19 980 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 340 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 340 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 15 640 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 828,65 Kč, s úrokem ve výši 12,86 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 195 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 855 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 19 980 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 828,65 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 195 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,86 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru (s účinností ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]). Smlouva o úvěru [číslo] byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] a na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit spolu s úplatou a úrokem v celkové výši 8 640 Kč Náklady spotřebitelského úvěru byly tvořeny úrokem ve výši 28 % z jistiny úvěru na období, na které byl poskytnut, ve výši 2 419,20 Kč a úplatou ve výši 6 220,80 Kč ve třinácti měsíčních splátkách ve výši 1 560 Kč. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední platba byla provedena dne [datum]. Ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni [datum] tak žalovaný na jistině dlužil částku 12 000 Kč, na úroku za sjednanou dobu úvěru částku 195 Kč, na úplatě částku ve výši 785 Kč, na smluvní pokutě částku ve výši 7 000 Kč a na zákonném úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky částku ve výši 2 828,65 Kč. Po tomto datu nebylo žalovaným na pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný po postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni neuhradil na svůj dluh ničeho. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni ke dni [datum] a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjistila a náležitě ověřila schopnost žalovaného finanční prostředky vrátit, a to zejména údaji získanými od žalovaného v žádosti o úvěr, popř. dalšími žalovaným předloženými listinami. Žalovaný byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 8 640 Kč ve třinácti měsíčních splátkách po 1 560 Kč s tím, že první splátka je splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky. Celkové náklady spotřebitelského úvěru sestávaly z administrativního poplatku ve výši 360 Kč a z úroků ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut. Účastníci tedy sjednali roční úrok ve výši 25,85 % a RPSN činilo 187,6 %. Dne [datum] žalovaný podepsal žádost o poskytnutí úvěru, v níž je mj. zaškrtnuto, že bydlí v ubytovně/u rodičů/rizikové oblasti, dále je zde uvedeno, že vyživuje tři osoby, je zaměstnán na dobu určitou a jeho průměrný čistý příjem činí 15 000 Kč. Průměrné měsíční příjmy celé domácnosti činí 24 100 Kč a měsíční výdaje celé domácnosti činí 15 000 Kč. V žádosti o úvěr je rovněž zaškrtnuto, že při jeho vyplnění byl předložen občanský průkaz, řidičský průkaz, rodný list a pracovní smlouva. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru prohlásil, že poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje. Žalovaný na svou pohledávku v postupných splátkách uhradil celkem částku 7 660 Kč /viz Smlouva o úvěru na č. l. 17 spisu včetně předpisu plátek na č. l. 18 spisu, žádost o poskytnutí úvěru/podklady pro posouzení bonity klienta na č. l. 47 spisu, pracovní smlouva na č. l. 49 spisu, přehled plateb na č. l. 19 spisu a scoringová karta na č. l. 48s spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému ze shora uvedené smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni s účinností ke dni zaplacení stanovené úplaty /viz Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 20-23 spisu včetně dodatku [číslo] na č. l. 24-25 spisu, potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o provedení příkazu k úhradě na č. l. 26 spisu, Seznam postoupených pohledávek na č. l. 27-29 spisu a výpis žalobkyně z obchodního rejstříku na č. l. 16 spisu, notářský zápis na č. l. 45 – 46 spisu/. Žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. Dne [datum] byla žalovanému odeslána výzva k plnění dle shora uvedené smlouvy /viz Oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 30 spisu, Výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 31-32 spisu a podací lístek na č. l. 33 spisu/.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o úvěru, podle níž žalovaný převzal v hotovosti částku 12 000 Kč. Na tuto smlouvu uhradil žalovaný celkem 7 660 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od [datum] do [datum] (§ 164 zákona č. 257/2016 Sb.), dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“.

7. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

12. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

13. Podle ustanovení § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsané smlouvy o úvěru předala žalovanému dne [datum] v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti s touto smlouvou však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že její právní předchůdkyně poskytla spotřebitelské úvěry žalovanému po posouzení jeho úvěruschopnosti s odbornou péčí. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudil soud smlouvu jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je dle § 588 o. z. soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

17. K této povinnosti soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla např. pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Nemohlo by tak být ani postačující obecné nekonkrétní prohlášení dlužníka obsažené v žádosti o poskytnutí úvěru, že poskytl věřiteli pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku. Splnění této povinnosti právní předchůdkyní žalobkyně pak nelze uzavřít ani ze zmíněné žádosti o poskytnutí úvěru, neboť není zřejmé, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila údaje získané od žalovaného. Podle žádosti žalovaný předložil sice některé doklady např. v podobě pracovní smlouvy, není však zřejmé, jak žalobkyně ověřila příjmy a také výdaje žalovaného, např. předložením výpisů z účtů, výplatních pásek, lustrací v evidencích dlužníků, v rejstříku exekucí apod. Nebylo tak možné ani uzavřít, zda žalovaný nesplácel nějaké další úvěry u jiných společností či zda není na jeho majetek vedena exekuce. Právní předchůdkyně žalobkyně pak ke zkoumání majetkových poměrů měla u žalovaného přistoupit o to pečlivěji, shodovala-li se částka průměrného čistého příjmu žalovaného s částkou průměrných měsíčních výdajů domácnosti.

18. Právní předchůdkyně žalobkyně tak poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 12 000 Kč, z neplatné smlouvy o úvěru, čímž se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Z obsahu spisu a listin vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil částku ve výši 7 660 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky, tj. částku ve výši 4 340 Kč, o kterou se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by se předchozí výzva k plnění dostala do dispozice žalovaného, přičemž nepřítomnou žalobkyni nebylo možné vyzvat dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů, bylo třeba za doručení výzvy považovat až doručení žaloby dne [datum] na trvalou adresu žalovaného. Za přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti lze v daném případě považovat lhůtu tří dnů, která uplynula dnem [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ode dne následujícího, a to ve výši 8,05 % ročně, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smluv o úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok odvíjela (výrok I. a II. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).