20 C 236/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 10 400 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 10 400 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 10 400 Kč s odůvodněním, že se jedná o smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. Žalobkyně dodávala žalovanému dle Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum do odběrného místa elektřinu pro kategorii domácnost a žalovaný ji rovněž odebíral. Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a víckrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou (30 měsíců od datum s možností automatické prolongace smlouvy). Žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti, když konkrétně neuhradil zálohu za měsíc únor 2020 a březen 2020. Žalobkyně proto dne datum ukončila dodávku elektřiny, na což byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne datum. Následně přípisem ze dne 17. 5. 5 2020 žalobkyně odstoupila od smlouvy a vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč vyúčtováním ze dne datum, splatným dne datum (smluvní pokuta je tak požadována za 26 měsíců po 400 Kč). Žalovaný na vyúčtování ničeho neuhradil. Žalobkyně standardně uzavírá se svými zákazníky sdružené smlouvy na dodávky elektřiny na dobu neurčitou nebo na dobu určitou. Volbu typu smlouvy činí zákazník na základě svého uvážení. Informace o podmínkách a cenách, včetně vlastních formulářů smluv jsou veřejně k dispozici na internetových stránkách žalobkyně a na všech zákaznických kancelářích žalobkyně. Pro smlouvy na dobu neurčitou se vždy uplatňuje ceník Standard, jenž představuje základní produkt. Pro smlouvy na dobu určitou je se zákazníkem sjednán produkt, který na rozdíl od ceníku Standard garantuje určitou cenu po celou dobu trvání smlouvy (po základní dobu trvání smlouvy a pro další období - prolongaci stanoví způsob, jak bude cena určena) a představuje nižší jednotkovou cenu elektřiny. Na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou tak zákazník získá jistotu sjednané neměnné ceny po celou dobu trvání smlouvy, čímž je účinně chráněn proti růstu cen, a dále též získává nižší cenu. Cena u některých produktů též může být postupně snižována. Uvedené výhody smlouvy na dobu určitou platily i u smlouvy uzavřené s žalovaným. U smluv na dobu určitou žalobkyně proti těmto benefitům utvrzuje smluvní pokutou, že závazek zákazníka spočívající v řádném plnění smlouvy po sjednanou dobu bude dodržen. U smluvní pokuty současně platí, že představuje paušalizovanou náhradu škody žalobkyně, která jí může vzniknout neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny, neboť žalobkyně u smluv na dobu určitou elektřinu pro zákazníka nakupuje předem pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy na volatilních velkoobchodních trzích, a to na základě tzv. důvodně předpokládané spotřeby podle energetické legislativy. Jen tak může žalobkyně zaručit pevnou cenu po sjednanou dobu. Žalobkyně se v případě uhrazení smluvní pokuty vzdává nároku na náhradu škody v důsledku porušení závazku, která by výši smluvní pokuty převyšovala. Významným pozitivem pro žalovaného tak je jistota maximální expozice žalovaného ohraničená výší smluvní pokuty. Žalovaný pak ani nemusel uzavírat smlouvu na dobu určitou obsahující ujednání o smluvní pokutě. U žalobkyně pak v důsledku nedodržení smluv pravidelně ke vzniku škody dochází. Smluvní pokuta tak nemá pouze sankční, ale i kompenzační charakter. Vzhledem k zásadě pacta sunt servanda a zásadě poctivosti jednání, zavázal-li se žalovaný setrvat ve smluvním vztahu po určitou dobu, je třeba trvat na tom, aby v tomto smluvním vztahu setrval a smlouvu splnil, případně aby za předčasné ukončení smlouvy uhradil sjednanou smluvní pokutu. Sjednaná výše smluvní pokuty pak ani není zjevně nepřiměřená, když odpovídá rozsahu důvodně předpokládané spotřeby energie. Jedná se o legitimní očekávání na straně žalobkyně, v jakém rozsahu bude energie odebírána a v jakém je též povinna ji pro zákazníka obstarávat, aby mohla dostát zákonné povinnosti (tedy nejen smluvní) zajistit zákazníkovi spolehlivou a bezpečnou dodávku energie. Sankce není vázána na neuskutečnění odběru, ale na opakované neplnění platebních povinností vedoucích k nutnosti ukončení smlouvy před koncem sjednané doby trvání. Na smluvní pokutu pak nelze aplikovat § 1814 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť předně toto ustanovení nelze aplikovat bez aktivity žalovaného a aniž by soud posoudil všechny relevantní okolnosti týkající se obsahu smlouvy, jejího uzavření a jejího vztahu k jiným nabízeným smlouvám. Povinnosti žalobkyně neutvrzuje smluvní pokuta, jsou však stanoveny obecně závaznými právními předpisy a při jejich porušení se žalobkyně vystavuje riziku správní sankce (přestupek a riziko finanční sankce řádově převyšující výši sjednané smluvní pokuty). Hypotetická smluvní pokuta žalobkyně by neposílila postavení žalovaného, ale naopak by jej mohla na právech ukrátit. Pokud by soud došel k závěru, že nárok ze smluvní pokuty není dán, má být posouzen jako nárok na náhradu újmy. Soud je pak povinen žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů. Postup soudu musí být v souladu s legitimním očekáváním účastníků.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění shodující se se skutkovým závěrem o věci: Žalobkyně a žalovaný sjednali dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa vedeném pod č. EAN: číslo, nacházejícím se na adrese adresa žalovaného, a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to 30 měsíců od data účinnosti smlouvy (datum) s automatickým prodloužením smlouvy. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že poruší-li zákazník opakovaně (tj. dva a vícekrát) kteroukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy, je žalobkyně oprávněna účtovat pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně v důsledku výše uvedeného jednání do konce sjednané doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace). Zákazník byl dále povinen dle smlouvy zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této smlouvy přesahující 10 dní. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky /viz smlouvu na č. l. 39 spisu včetně souhrnu údajů evidovaných ke smlouvě a plné moci na č. l. 40 spisu, obchodní podmínky na č. l. 12 - 15 spisu a ceník na č. l. 45 - 46 spisu /. Žalovanému bylo dne datum odesláno oznámení o přerušení dodávky z důvodu neobdržení záloh splatných v únoru a březnu roku 2020 /viz oznámení o přerušení dodávky na č. l. 43 spisu včetně poštovního archu na č. l. 42 spisu/. Žalovanému byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 10 400 Kč za předčasné ukončení smlouvy (26 měsíců po 400 Kč/měsíc) fakturou ze dne datum se splatností datum. Dopisem ze datum odstoupila žalobkyně od smlouvy pro neuhrazení pohledávek žalobkyně přes její opakované upomínky /viz vyúčtování smluvní pokuty a odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na č. l. 41 spisu a poštovní podací arch na č. l. 43 spisu/. Žalovaný byl opakovaně vyzván upomínkou odeslanou dne datum k úhradě dlužných částek před podáním žaloby /viz předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu na č. l. 42 a 44 spisu/.

5. Soud neučinil žádná skutková zjištění z ostatních listin označených žalobkyní k důkazu (a to Ceníky produktů plyn Standard/elektř Standard na dobu neurčitou, Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/plynu na dobu neurčitou (produkty Standard) za období posledních 3 let, Informace pro zákazníka-spotřebitele před uzavřením smlouvy na dobu neurčitou, Ceník služeb pro danou produktovou řadu dodávky plynu/elektřiny, Obchodní sdělení zasílané zákazníkům poštou s výhodami smlouvy na dobu určitou – reprezentativní příklad marketingové komunikace žalobce (obsahuje dopis s nabídkou, smlouvu/dodatek, ceník, předsmluvní informace, ceník služeb), Kalkulace roční platby za dodávku plynu od innogy (modelové příklady porovnání produktu na dobu určitou a na dobu neurčitou), smlouvy o sdružených službách dodávky plynu/elektřiny dodavatelů, které jsou veřejně dostupné na webu příslušného dodavatele, speciální„ Ceníky smluvních pokut“, články - dodavatelelektřiny.cz_Výpovědní lhůty a smluvní pokuty dodavatelů elektřiny_8 .3.2021, dTest_ Jak na změnu dodavatele energií_30.7. 2020, dTest_ Měníte dodavatele energií_ Pozor..._8 -2017, elektřina.cz_Vyhněte se sankcím za předčasné ukončení smlouvy s dodavatelem_16 .9.2019, ERU_brožura doporučení spotřebitelům_8 .3.2021, Měšec.cz_Smluvní pokuty zkazí radost z levných energií_20 .1.2014, Porovnej24.cz odejít od dodavatele energie bez pokuty_24.9. 2020 a SOS Změna dodavatele energií), neboť z nich nebylo možné zjistit žádné skutečnosti rozhodné pro danou věc. Přiložené listiny se týkaly smluv, které nebyly s žalovaným uzavřeny, tj. nabídky jiných dodavatelů, popř. smlouvy uzavírané se zákazníky na dobu neurčitou, což není daný případ, popř. články, z nichž pro danou věc rozhodné skutečnosti rovněž neplynou. Tyto listiny tak nebyly z hlediska níže uvedeného právního hodnocení významné.

6. Soud zjištěný skutkový stav posuzoval podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

7. Podle § 50 odst. 2 věta první energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

8. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému 11. Soud shledal žalobu zcela nedůvodnou. Vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona. Tato smlouva byla následně z důvodu neplnění platebních povinností ze strany žalovaného žalobkyní ukončena. Žalobkyně tak vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě. Smlouva byla mezi účastníky sjednána na dobu určitou. S ohledem na povahu účastníků jde rovněž o smlouvu spotřebitelskou, jejíž strany jsou v nerovném postavení. Ujednání o předmětné smluvní pokutě však představuje ve smyslu § 1813 o. z. významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, jde o zakázané ujednání, k němuž se podle § 1815 o. z. z úřední povinnosti nepřihlíží. Tuto ochranu pak soud musí poskytovat z úřední povinnosti (i bez aktivity žalovaného v řízení), neboť jinak by taková ochrana nebyla účinná. Takto sjednaná smluvní pokuta stíhá výlučně žalovaného. Nadto se jedná o předpřipravené složitě formulované ujednání o zaplacení smluvní pokuty, jejíž vznik se váže na opakované porušení kterékoli platební povinnosti vyplývající ze smlouvy a u které se způsob určení její výše vůbec neodvíjí od povahy porušované povinnosti. Porušení platebních povinností žalovaného je pak sankcionováno kumulativně (za každé jednotlivé prodlení delší 10 dnů zvlášť a poté s případným dalším prodlením). Nedodržení povinností ze strany žalobkyně smluvní pokutou utvrzováno není. Tento postup nelze ospravedlnit tím, že žalobkyně může být pro neplnění svých povinností postižena veřejnoprávními předpisy, což ve vztahu ke druhé smluvní straně nemůže zcela nahradit funkci smluvní pokuty. Mezi smluvními stranami se jedná o soukromoprávní vztah, a proto o rovnovážném vztahu lze uvažovat, jsou-li povinnosti smluvních stran vzájemně utvrzeny soukromoprávními instituty. Jelikož se žalovaný nepřiměřeného ujednání nedovolal, způsobuje to jeho absolutní neplatnost (jedná se o kogentní normu, jejíž narušení je narušením veřejného pořádku). Pro přezkum daného ustanovení v příslušné smlouvě je pak bez významu, jak je koncipována smlouva na dobu neurčitou u žalobkyně, popř. zda stejné nepřiměřené ujednání je obsahem i smluv u jiných dodavatelů, čímž nelze takovou praxi ospravedlnit. Pouze pro úplnost soud dodává, že stejný závěr v dané otázce byl již v poslední době vysloven odvolacím soudem (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2021, č. j. 22 Co 100/2021-77), což je soudu z jeho úřední činnosti známo a rovněž je tato skutečnost známá i žalobkyni. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

12. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný. Nebylo proto nutné žalobkyni poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř., kvůli kterému by bylo třeba nařídit jednání. Konečně nelze daný nárok ani bez dalšího přezkoumat jako nárok na náhradu újmy. Nelze totiž zároveň jeden nárok žalovat na základě skutkových tvrzení jako nárok na smluvní pokutu, popřípadě (neshledá-li soud takový nárok důvodný) jako nárok na náhradu újmy. Pokud by žalobkyně požadovala přiznání tohoto nároku z titulu náhrady újmy (jedná se o odlišný nárok na základě zcela odlišných skutkových tvrzení), představovalo by to změnu žaloby, kterou by však byla žalobkyně povinna řádně uplatnit. Podmínila-li takový postup závěrem soudu o nepřípustnosti nároku ze smluvní pokuty, jedná se o úkon, ke kterému soud dle § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlíží.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.