20 C 262/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 750 Kč od datum do datum kapitalizovaným ve výši 191 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 500 Kč od datum do datum kapitalizovaným ve výši 55 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 834 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky ve výši 2 250 Kč s příslušenstvím patrným z výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od datum do datum, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy číslo ze dne datum, jejímž předmětem bylo kapitálové životní pojištění. Žalovaná částka sestává z dlužného pojistného ve výši 1 950 Kč a z poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne datum Pojistnou smlouvu Investiční životní pojištění anonymizována dvě slova číslo jejímž předmětem bylo kapitálové životní pojištění. Pojistné mělo být hrazeno měsíčně po 500 Kč Počátek pojištění byl sjednán na den datum. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní, které byly přílohou pojistné smlouvy. Žalovaná však nehradila pojistné řádně a včas, na což byla upozorněna dopisem ze dne datum, který převzala dne datum. Jelikož žalovaná svůj dluh na pojistném neuhradila, pojistná smlouva zanikla dne datum, což bylo žalované sděleno dopisem ze dne datum. Současně byla vyzvána k uhrazení dluhu. Žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od datum do datum ve výši 1 450 Kč. Dále žalobkyně vyúčtovala storno poplatek ve výši 500 Kč a poplatek ve výši 300 Kč. Naposledy byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, která byla odeslána dne datum. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Dle § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle ust. § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle ust. § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle ust. § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2807 o. z. je-li sjednáno pojištění s běžným pojistným, zaniká pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; výpověď musí být doručena alespoň 6 týdnů před uplynutím pojistného období, jinak zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období.

7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi žalovanou a žalobkyní byla platně uzavřena pojistná smlouva, a žalobkyni tak podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. vzniklo právo na zaplacení pojistného za dobu trvání pojištění do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik právního vztahu z pojistné smlouvy i jeho obsah, včetně povinnosti žalované platit sjednané pojistné, bylo břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně prokázání případného dřívějšího zániku pojistného vztahu a úhrady pojistného na žalované, která však v tomto směru nic neprokázala ani netvrdila. Žalobkyně rovněž tvrdila a prokázala vznik nároku na zaplacení poplatku ve výši 300 Kč, který soud nepovažoval za nepřiměřený. S ohledem na prodlení žalované s úhradou pojistného přiznal soud žalobkyni též právo na úrok z prodlení z dlužného pojistného 1 450 Kč a poplatku ve výši 300 Kč dle § 1970 o. z. a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

8. Jelikož bylo provedenými důkazy v řízení prokázáno, že výše dlužného pojistného odpovídá částce 1 450 Kč a nikoli částce 1 950 Kč, jak tvrdila žalobkyně v žalobě, ve zbylém soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. K uvedenému soud dodává, že rozdíl mezi žalovanou částkou a v řízení prokázaným dlužným pojistným odpovídá storno poplatku ve výši 500 Kč. Žalobkyně však tento poplatek neučinila předmětem řízení, když naopak v žalobních tvrzeních jasně uvedla, že žalovaná částka je tvořena dlužným pojistným ve výši 1 950 Kč a poplatkem ve výši 300 Kč. Zamítnut tak byl i úrok z prodlení požadovaný z částky 500 Kč (výrok II. tohoto rozsudku). Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.6.2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle § 115a o.s.ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků a žalobkyni, která byla ve věci úspěšnější, přiznal právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 834 Kč. Soud vycházel z celkových nákladů řízení žalobkyně ve výši 1 489 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrována jako plátce daně. Jelikož úspěch žalobkyně činil 78 % a její neúspěch, který odpovídá úspěchu žalované, 22 %, má žalobkyně při odečtení neúspěchu od úspěchu nárok na náhradu 56 % svých výše uvedených celkových nákladů. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.