20 C 268/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 806,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 806,67 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 806,67 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 119 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši 3 806,67 Kč s příslušenstvím patrné z výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný způsobil dne [datum] vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“), jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 9 000 Kč na vozidle na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka], jehož vlastníkem je [příjmení] [příjmení], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále jen„ poškozený“). Žalovaný způsobil škodu tím, že na čerpací stanici nacouval do vozidla poškozeného. Jelikož neměl žalovaný ke dni vzniku škodné události uzavřenou smlouvu o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla, vznikla [obec] kanceláři pojistitelů (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) povinnost poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila dne [datum] poškozenému plnění ve výši 9 000 Kč a společnosti, která jejím jménem pojistnou událost vyřídila, uhradila dne [datum] poplatek ve výši 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vznikl nárok vůči žalovanému na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, nejvýše však 300 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě jedné třetiny toho, co za něj uhradila, tj. 3 806,67 Kč (1/3 z částky 11 420 Kč), a to ve lhůtě do [datum]. Žalovaný pohledávku ani částečně neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil a k žalobě se nevyjádřil.

2. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaný podepsal dne [datum] kupní smlouvu, v níž vystupoval jako kupující a jejímž předmětem bylo nabýt vlastnické právo k vozidlu [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [registrační značka] (dále jen„ škodící vozidlo“) od původního vlastníka. Dne [datum] tímto škodícím vozidlem způsobil dopravní nehodu tím, že při rozjíždění nedal přednost v jízdě a narazil do levé části zastavujícího poškozeného vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. K datu nehody nebylo ke škodícímu vozidlu uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Právní předchůdkyně žalobkyně zmocnila [právnická osoba] s.r.o., IČO [číslo], k provedení všech úkonů pro posouzení oprávněnosti nároku a stanovení výše plnění. Odměna za zpracování škodní události byla sjednána ve výši 2 000 Kč bez DPH, tj. 2 420 Kč včetně 21 % DPH. Náklady na opravu poškozeného vozidla byly vyčísleny na základě faktury [číslo] na částku 9 000 Kč. Tato částka byla dne [datum] vyplacena z garančního fondu právní předchůdkyně žalobkyně poškozenému. Odměna ve výši 2 420 Kč včetně DPH za zpracování škodné události byla právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. Dopisem ze dne [datum] vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 3 806,67 Kč do [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by předmětný dluh uhradil.

5. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) a ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“).

6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, 7. Podle § 3 odst. 2 věta prvá zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

8. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. poskytuje [ulice] kancelář pojistitelů z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

9. Podle § 24 odst. 9 věty prvé a druhé zákona č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká České kanceláři pojistitelů nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Českou kanceláří pojistitelů vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Česká kancelář pojistitelů na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit.

10. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud vzal za prokázané, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, čímž je dána ve smyslu § 1897 a násl. o. z. aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. V řízení bylo prokázáno, že došlo ke střetu škodícího vozidla, jehož vlastníkem byl žalovaný, který rovněž v době nehody škodící vozidlo řídil, a poškozeného vozidla. Dopravní nehodu způsobil žalovaný. V řízení bylo také prokázáno, že škodící vozidlo nebylo pojištěno pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě § 24 odst. 2 a odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. poskytla poškozenému z garančního fondu plnění ve výši 9 000 Kč a vynaložila náklady ve výši 2 420 Kč za zpracování škodné události způsobené žalovaným, čímž jí vznikl regresní nárok vůči žalovanému, za nějž právní předchůdkyně žalobkyně plnila, a to ve výši jedné třetiny z částky 11 420 Kč, tj. 3 806,67 Kč. Jelikož žalovaný nehodu způsobu, byl tak v souladu s § 2910 o. z. povinen újmu nahradit. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum] k úhradě předmětného dluhu ve lhůtě do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, dostal se se splněním své povinnosti do prodlení. S ohledem na prodlení žalovaného přiznal soud žalobkyni též právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po marném uplynutí poskytnuté lhůty k plnění. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 5 119 Kč z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 3 000 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 3, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 819 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku)