20 C 30/2021
č. j. 20 C 30/2021-62
V PLATNOSTICitované zákony (18)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 45 § 50 § 101 § 142 § 149 § 151 § 157 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 13
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 570 § 605 § 1958 § 1968 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. ve Vazební věznici Litoměřice, ulice a číslo , PSČ obec o částka s příslušenstvím, částečným rozsudkem pro uznání
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně coby pojistitel uzavřela dne [datum] s [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], coby pojistníkem smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve vlastnictví pojistníka [značka automobilu], r. z. [anonymizováno]. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] s žalovaným kupní smlouvu, na základě které přešlo vlastnické právo k uvedenému vozidlu na žalovaného. Dne [datum] nastala pojistná událost [číslo] kdy uvedeným vozidlem vznikla škoda na majetku [územní celek] ve výši [částka]. Toho dne totiž žalovaný řídil předmětné vozidlo, přičemž nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a objektivním podmínkám dopravní situace, v důsledku čehož nezvládl řízení a vozidlem naboural do sloupu veřejného osvětlení ve vlastnictví Města Milovice, na kterém způsobil škodu ve výši [částka]. Žalovaný coby řidič vozidla bezprostředně po nehodě z místa spolu se svými spolujezdci utekl. Žalobkyně poté z titulu uzavřené pojistné smlouvy vyplatila poškozenému Městu Milovice pojistné plnění ve výši [částka] dne [datum]. Osobu řidiče, který způsobil předmětnou dopravní nehodu, tj. žalovaného, se nejprve nepodařilo ztotožnit, a to ani příslušnému orgánu Policie ČR, který z tohoto důvodu odložil řízení o přestupku. Žalobkyně totožnost řidiče zjistila až na základě dotazu učiněného na původního vlastníka vozidla. Žalobkyni tak vzniklo proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něho plnila, když žalovaný bez zřetele hodného důvodu nesplnil své zákonné oznamovací povinnosti a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele. Žalovaný svůj dluh žalobkyni neuhradil ani po výzvě před podáním žaloby.
2. Žalovaný podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu včasný odpor doručený soudu dne [datum]. V odporu žalovaný výslovně uznal jistinu uplatněného nároku ve výši [částka], avšak rozporoval nárok žalobkyně na úhradu úroku z prodlení z dlužné částky a nárok na náhradu nákladů řízení s odůvodněním, že nebyl o této pohledávce dříve žalobkyní informován. Výzva před podáním žaloby mu nebyla doručena. Žalovaný se tak o dluhu dozvěděl až z elektronického platebního rozkazu. Jelikož nemohl pohledávku uhradit dříve, navýšila se o úroky z prodlení a náklady na zastoupení. Žalovaný dále uvedl, že se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, v němž je umístěn od [datum] a jeho propuštění je plánováno na [datum]. Ve výkonu trestu odnětí svobody byl doposud pracovně zařazen od [datum] do [datum]. S ohledem na svou ekonomickou situaci žalovaný požádal o možnost úhrady uznaného dluhu v měsíčních splátkách ve výši [částka].
3. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který proti němu žalobou uplatňování, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Dle odst. 4 téhož ustanovení jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.
4. Podle ustanovení § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.
5. Jelikož žalovaný v písemném vyjádření uznal nárok žalobkyně co do jistiny a zároveň žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro uznání v tomto rozsahu, soud v souladu s § 153a odst. 1 o. s. ř. tomuto návrhu vyhověl a rozhodl v této části rozsudkem pro uznání. Soud totiž shledal, že jsou pro tento postup splněny veškeré zákonné podmínky. Předmětem řízení byla subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci podle jejich povahy i podle právních předpisů volně nakládat. Jejich povaha tak připouští uzavření smíru a takové rozhodnutí není v rozporu s hmotným právem (nárok žalobkyně se opírá o § 10 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 8 odst. 1 a § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti za škodu“). Základem takové rozhodnutí je pak výlučně uznání žalovaného jakožto procesní úkon určený soudu. Lhůta splatnosti byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve splátkách ve výši [částka]. Při stanovení výše splátky vycházel soud z návrhu žalovaného na úhradu dluhu ve splátkách po [částka] měsíčně, s čímž vyslovila žalobkyně souhlas, při zohlednění zbylých uložených peněžních povinností žalovanému tímto rozhodnutím. Soud v této souvislosti dodává, že byť přiznaná výše splátky je nižší v porovnání s výší uložené povinnosti, která má být tímto způsobem uhrazena, než obecně soudní praxe připouští, v důsledku čehož se tak žalobkyně svého nároku domůže v delším časovém období, žalobkyně s tímto postupem souhlasila. S ohledem na současné majetkové poměry žalovaného a další exekuce vedené na jeho majetek považuje rovněž soud tento postup za vhodný, neboť je tím dána žalovanému možnost pokusit se dlužnou částku uhradit dobrovolně, aniž by byla její výše navyšována o náklady případného exekučního řízení (výrok I. tohoto rozsudku).
6. Ve zbývajícím rozsahu (tj. o nároku žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení) soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. o. s. ř., neboť žalovaný vyslovil s tímto postupem souhlas a souhlas žalobkyně soud předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř.
7. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Dne [datum] v 8:10 hodin došlo v obci [obec] k dopravní nehodě, během které se vozidlo tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) srazilo s pevnou překážkou. Nezjištěný řidič a jeho dva spolucestující následně z vozidla vystoupili a z místa utekli. Na sloupu veřejného osvětlení vznikla škoda ve výši cca 25 tisíc Kč. Zranění osob nebylo zjištěno. Technická závada pojištěného vozidla jako příčina dopravní nehody nebyla zjištěna /viz hlášení škodní události na č. l. 15-16, detail relace o dopravní nehodě na č. l. 17-21 V e-mailové komunikaci proběhlé ve dnech [datum] a [datum] mezi zástupcem žalobkyně a panem [jméno] [příjmení] bylo v souvislosti s výzvou na plnění žalobkyni sděleno, že došlo k prodeji předmětného vozidla, kterým byla nehoda způsobena a zároveň tuto kupní smlouvu žalobkyni doložil /viz e-mailová komunikace na č. l. 57 – 58 spisu/. Dne [datum] byla mezi panem [jméno] [příjmení] v postavení prodávajícího a žalovaným v postavení kupujícího, u něhož je ve smlouvě uvedena adresa trvalého bydliště [obec a číslo], podepsána kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej a koupě předmětného vozidla /viz citovaná kupní smlouva na č. l. 56 spisu/. Žalobkyně zaslala žalovanému na adresu [adresa žalovaného]. Žalovaný měl od [datum] do [datum] evidovanou adresu trvalého pobytu na [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Od [datum] do dne vyhotovení výpisu (tj. do [datum]) měl evidovanou adresu trvalého pobytu na [ulice a číslo], [PSČ] [obec] /viz výpis z centrální evidence obyvatel na č. l. 37 spisu/. Od [datum] byl žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Litoměřice s plánovaným koncem věznění [datum] /viz výpis z centrální evidence vězňů na č. l. 38 spisu/. Žalovaný byl od [datum] do [datum] pracovně zařazen s průměrným čistým měsíčním výdělkem [částka] /viz potvrzení o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti na č. l. 46 spisu/. Z úřední činnosti (ze soudní databáze ISAS) je soudu známo, že na majetek žalovaného jsou v současnosti vedeny tři exekuce (k vymožení jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím a náklady nalézacího řízení, jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím a náklady nalézacího řízení a jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím a náklady nalézacího řízení).
8. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně odeslala dne [datum] výzvu před podáním žaloby na adresu, na které se žalovaný od [datum] nezdržoval.
9. Podle § 570 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Soud shledal nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení důvodný pouze zčásti. Jak již bylo uvedeno shora, nárok žalobkyně, je nárokem na náhradu toho, co za žalovaného plnila, ve smyslu § 10 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu. Splatnost takové pohledávky nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. Jelikož z listin založených do spisu žalobkyní bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala výzvu k úhradě dluhu na adresu, na které se žalovaný již v té době téměř čtyři roky nezdržoval, a zároveň žalobkyni byla minimálně z kupní smlouvy známa aktuální adresa trvalého pobytu žalovaného, je třeba uzavřít, že takto odeslaná zásilka se nemohla ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. dostat do dispozice žalovaného, neboť žalovaný žádným svým jednáním dojití zásilky nezmařil. Taková výzva tedy nebyla způsobilá vyvolat hmotněprávní účinky, které žalobkyně zamýšlela. Splatnost pohledávky tak nastala až dojitím elektronického platebního rozkazu s připojenou žalobou dne [datum]. Za přiměřenou lhůtu ke splnění povinnosti lze v daném případě považovat lhůtu 3 dnů, která s ohledem na ustanovení § 605 a násl. o. z. uplynula dne [datum]. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Rovněž lhůta k plnění nároku na úrok z prodlení byla žalovanému uložena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách. Výše splátky pak vychází z vyjádření účastníků při současném zohlednění neustále narůstajícího úroku z prodlení do doby, než bude celá jistina uhrazena (výrok II. tohoto rozsudku).
14. Ve zbylém byl nárok na zaplacení úroku z prodlení jako nedůvodný zamítnut, neboť poprvé se žalovaný o svém dluhu dozvěděl až doručením žaloby, čímž nastala i splatnost pohledávky (výrok III. tohoto rozsudku). Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.
15. O náhradě nákladů řízení tak rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení sice úspěšná jen zčásti, avšak její neúspěch byl v poměrně nepatrné části, plnou náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % odpovídající částce [částka]. Soud k tomuto dodává, že jelikož žalobkyně v řízení nedoložila, že byla výzva před podáním žaloby zasílána na doručovací adresu žalovaného, nepovažuje soud tento úkon za účelný. Rovněž jako následné písemné vyjádření doplňující rozhodná skutková tvrzení nepovažoval soud za účelný úkon, neboť veškerá tvrzení mohla žalobkyně uvést již v žalobě a k ní rovněž připojit veškeré důkazy. Soud konečně uvádí, že i přes znění ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. a nedoložení odeslání výzvy k plnění před podáním žaloby, přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Soud vyšel z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, dle které je pro rozhodování o náhradě nákladů řízení rozhodující stav v době vydání rozhodnutí soudu, a proto není absence výzvy podle § 142a o. s. ř. zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, v nichž žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí, popřípadě jinak nepřivodí jeho zánik. Není-li totiž dlužník ochoten plnit ve lhůtě odpovídající ustanovení § 142a o. s. ř., není sebemenšího důvodu, aby byl věřitel za absenci předžalobní výzvy sankcionován (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1336/2016). Zaplacení náhrady nákladů soud žalovanému konečně rovněž uložil ve splátkách podle § 160 odst. 1 o. s. ř. po [částka] měsíčně, když vyšel z celkové výše splátky [částka], která sice o [částka] přesahuje návrh žalovaného, jenž však zároveň uznal pouze jistinu. Celková výše splátky tak zohlednila rovněž celkový dluh, který je žalovaný podle tohoto rozsudku povinen žalobkyni uhradit, jakož i jeho současnou majetkovou situaci, a konečně i zájmy žalobkyně, která, jak již bylo uvedeno, s delší lhůtou plnění souhlasila. Zájmy žalobkyně pak byly chráněny zároveň tím, že plnění ve splátkách bylo žalovanému přiznáno pod ztrátou výhody splátek. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok IV. tohoto rozsudku).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.