20 C 325/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 18 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 672,17 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 851,95 Kč za období od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 672,17 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 10 672,17 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 10 672,17 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 10 672,17 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 7 427,83 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 453,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 427,83 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 427,83 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 10 7 427,83 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 7 427,83 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 360 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 18 100 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 19 305,85 Kč vyčísleným z částky 18 100 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 18 100 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 18 100 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 18 100 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Tvrdila, že žalovaná dosud neuhradila na jistině částku 10 672,17 Kč a na poplatku částku 7 427,83 Kč. Pohledávka byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni dne [datum] a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. Na svůj dluh však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud věc za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] dle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v padesáti třech týdenních splátkách po 480 Kč, a to vždy do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně nebo do rukou oprávněného zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 smluvních podmínek si strany sjednaly, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky (Smlouva o půjčce [číslo] na č. l. 15 spisu). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky vůči žalované ze shora uvedené smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupeny na žalobkyni s účinností k [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 16 - 20 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 21 - 22 spisu, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně na č. l. 14 spisu). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalované zasláno dne [datum] (dopis ze dne [datum] na č. l. 23 spisu a podací lístek na č. l. 24 spisu). Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] vyzvána k úhradě dluhu dle shora uvedené smlouvy (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 25 spisu a podací lístek na č. l. 27 spisu).

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce, podle níž žalovaná převzala částku 15 000 Kč v hotovosti. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku spolu s poplatkem v 53 týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy. Strany rovněž sjednaly, že splátky budou použity nejprve na souhrnný poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

6. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Dále soud aplikoval ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, § 164 zákona č. 257/2016 Sb).

7. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle ustanovení § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 neplatná. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější.

11. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

12. Soud uzavřel, že žaloba je částečně důvodná, když dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení neuhrazené jistiny půjčky ve výši 10 672,17 Kč vycházeje z tvrzení žalobkyně ohledně částečné úhrady jistiny. Jelikož v tomto rozsahu žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení z dlužné jistiny půjčky od [datum] (od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dne [datum]) ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném a účinném do 30. 6. 2010, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok dle smlouvy o půjčce důvodným neshledal. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl dle obsahu písemné smlouvy ani zčásti složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval souhrnný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Kapitalizovaný úrok tak činil 10 440 Kč za poskytnutí jistiny ve výši 15 000 Kč s tím, že celková dlužná částka měla být vrácena ve splátkách po dobu 53 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých padesáti tří týdnů, činila by výše úroku cca 70 % ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být postupně splácena (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 53 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 206,8 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů je vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze k zákonu č. 321/2001 Sb.) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské Unie. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v lednu roku 2007 okolo 13 % ročně, RPSN dosahovala 13,65 %. Za této situace pak s ohledem na výše uvedené nelze než uzavřít, že sjednaný souhrnný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru a roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr přesahující průměrnou výši více než patnáctinásobně. Ujednání o úrocích (tzv. souhrnném poplatku) tedy soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 39 obč. zák. a § 3 obč. zák. Ujednání o úroku lze z hlediska souladu nebo rozporu dohodnuté výše s dobrými mravy posoudit toliko jako platné či neplatné, neboť příslušná právní úprava jeho moderaci nepřipouští (viz obdobný závěr např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2005 sp. zn. 33 Odo 875/2005 či v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008 sp. zn. 28 Cdo 1687/2006 ve vztahu ke smluvní pokutě dle občanského zákoníku, či ve vztahu k úroku z prodlení rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014 sp. zn. 30 Cdo 3562/2013). S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu v rozsahu uplatněných nároků na souhrnný poplatek ve výši 7 427,83 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud pro úplnost uvádí, že jak opakovaně konstatoval Krajský soud v Praze (viz např. rozsudek ze dne 31. 10. 2017 sp. zn. 23Co 344/2017-83 či ze dne 1. 11. 2017 č. j. 25Co 340/2017-78), žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, při započtení provedených plnění ze strany žalovaného na úhradu neplatně sjednaného souhrnného poplatku postupovala v souladu se smluvními podmínkami, a bylo-li tedy ze strany žalovaného částečně plněno na neplatný závazek, jedná se o bezdůvodné obohacení, přičemž nárok na jeho vydání lze započíst na úhradu jistiny pouze na základě jednostranného úkonu dlužníka či dohody mezi věřitelem a dlužníkem. V tomto směru lze odkázat též na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2003 sp. zn. 33 Odo 526/2001.

14. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků a žalobkyni, která byla ve věci úspěšnější, přiznal právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 360 Kč. Soud vycházel z celkových nákladů řízení žalobkyně ve výši 2 252 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS). Z toho jednak soudní poplatek 800 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 900 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 300 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 252 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrována jako plátce daně. Jelikož úspěch žalobkyně činil 58 % a její neúspěch, který odpovídá úspěchu žalovaného, 42 %, má žalobkyně při odečtení neúspěchu od úspěchu nárok na náhradu 16 % svých výše uvedených celkových nákladů. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.