20 C 330/2021
č. j. 20 C 330/2021-46
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 45 § 50 § 142 § 149 § 157 § 160 § 202 § 207
- o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, 361/2000 Sb. — § 4
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 250 § 257
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Pavlíny Černé a přísedících Ing. Blanky Kroupové a Hany Štolbové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum], se zkušební dobou 3 měsíce, na základě které žalovaný vykonával pro žalobkyni práci na pracovní pozici„ doručovatel balíkový s řízením vozidla“. Žalovaný dále podepsal ke dni [datum] dohodu o odpovědnosti. Pracovní poměr byl se žalovaným zrušen ve zkušební době, a to ke dni [datum]. Žalovaný poškodil dne [datum] v ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec] služební vozidlo Peugeot [anonymizováno], [registrační značka] (dále jen„ služební vozidlo“), jenž má žalobkyně v nájmu od společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ ČSOB“). Ze zprávy o dopravní nehodě ze dne [datum] a dále ze záznamu o dopravní nehodě plyne, že žalovaný přehlédl při couvání jiné vozidlo, jež vyjelo z řady zaparkovaných vozidel a zastavilo na silnici, čímž poškodil levou zadní část nárazníku služebního vozidla. Žalovaný ve zprávě o dopravní nehodě ze dne [datum] a dále v záznamu o dopravní nehodě uvedl, že své zavinění uznává. Opravu vozidla zajistila [právnická osoba], pro kterou opravu provedla [právnická osoba] s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [příjmení] [příjmení]“). Oprava služebního vozidla byla vyúčtována daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne [datum], splatným dne [datum], znějícím na částku 6 945 Kč vč. DPH. Žalobkyni byla dále oprava přefakturována daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne [datum], splatným dne [datum], znějícím na částku 6 945 Kč vč. DPH, který žalobkyně uhradila. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla žalobkyní škoda vyčíslena na částku 5 331 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že způsobená škoda nepřesahuje 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného (když průměrný měsíční výdělek žalovaného činil v rozhodném období 23.878 Kč), byla žalovanému předepsána k úhradě celá částka ve výši 5 331 Kč. Poškození vozidla bylo nahlášeno na [právnická osoba] (dále jen„ pojišťovna“) která z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škodu způsobenou při výkonu povolání poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 3 331 Kč. Žalovaný je tak povinen uhradit spoluúčast ve výši 2 000 Kč. Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky, dosud však neuhradil ničeho.
2. Soud věc za postupu podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).
3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobkyně s žalovaným podepsali dne [datum] pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum] se zkušební dobou tří měsíců. Druh sjednané práce byl doručovatel balíkový s řízením vozidla. Účastníci dále dne [datum] podepsali dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, na základě které žalovaný převzal odpovědnost za svěřené hodnoty, jež mu byly žalovaným předány. Žalovaný dne [datum] podepsal s ČSOB protokol o předání a převzetí předmětu nájmu ke smlouvě o nájmu [číslo]. Na základě této listiny žalovaný převzal od ČSOB služební vozidlo, u něhož byla sjednána doba nájmu 60 měsíců. Ze zprávy o dopravní nehodě ze dne [datum] a dále ze záznamu o dopravní nehodě plyne, že dne [datum] řídil žalovaný služební vozidlo a v čase [údaj o čase] hod. způsobil dopravní nehodu v ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec], kdy došlo k poškození levé zadní části nárazníku u služebního vozidla s odhadovanou výší škody 5 000 Kč. Žalovaný v záznamu o dopravní nehodě uvedl:„ souhlasím se zaviněním, přehlédl jsem vozidlo, které po vycouvání z řady zastavilo na silnici“. Průměrný měsíční výdělek žalovaného činil k rozhodnému dni 23 878 Kč brutto měsíčně. Žalovanému byla žalobkyní předepsána náhrada způsobené škody ve výši 5 331 Kč a zároveň byl žalovaný vyzván k její úhradě. Žalovanému byl dále zrušen pracovní poměr ve zkušební době, kdy písemné znění zrušení pracovního poměru ve zkušební době převzal dne [datum]. Oprava služebního vozidla byla [právnická osoba] [příjmení] vyúčtována daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne [datum], splatným dne [datum], znějícím na částku 6 945 Kč vč. DPH. Žalobkyni byla dále oprava přefakturována daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne [datum], splatným dne [datum], znějícím na částku 6 945 Kč vč. DPH, který žalobkyně uhradila. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla žalobkyní škoda vyčíslena na částku 5 331 Kč. Pojišťovna vyplatila žalobkyni pojistné plnění odpovídající náhradě škody, a to ve výši 3 331 Kč. Spoluúčast, jež hradí pojištěný, činí 2 000 Kč. Po zohlednění této skutečnosti byl žalovaný vyzván před podáním žaloby k úhradě této dlužné částky ve výši spoluúčasti, tj. ve výši 2 000 Kč, a to nejpozději do [datum]. Tato zásilka byla doručována dne [datum]. Žalovaný v řízení netvrdil, ani z obsahu spisu a listin v něm obsažených nijak nevyplynulo, že by danou částku žalovaný uhradil.
5. Dle § 250 odst. 1 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“), je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.
6. Dle § 257 zákoníku práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
7. Dle § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.
8. Soud uzavřel, že v řízení bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl v rozhodné době zaměstnán na základě pracovní smlouvy u žalobkyně jako doručovatel balíkový s řízením vozidla. Během výkonu práce způsobil žalobkyni škodu na služebním vozidle. Žalobkyně v souladu s § 250 zákoníku práce prokázala zavinění svého zaměstnance, když v řízení předložila zprávu o dopravní nehodě včetně záznamu o dopravní nehodě, jejichž podepsáním žalovaný souhlasil se svým zaviněním. Vyčíslená škoda činila 5 331 Kč a tato byla z části pokryta pojistným plněním poskytnutým pojišťovnou ve výši 3 331 Kč. Zbylá částka ve výši 2 000 Kč odpovídala výši spoluúčasti. Tato částka představuje skutečnou škodu, která byla žalobkyni žalovaným způsobena zaviněným porušením jeho povinností při plnění pracovních úkolů. Žalobkyní požadovaná částka s ohledem na § 257 odst. 2 zákoníku práce nepřevyšuje čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.
9. Soud tak shledal nárok žalobkyně za zcela důvodný. Splatnost závazku z náhrady škody není stanovena právním předpisem a nebyla-li ani dohodnuta, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1628/2013, ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4169/2013). Provedeným dokazováním bylo prokázáno doručení výzvy k plnění ke dni [datum] (okamžik doručení zásilky obsahující hmotněprávní úkon nastal uložením výzvy k vyzvednutí zásilky na poště, neboť tohoto dne se žalovaný měl a mohl s obsahem zásilky seznámit) s tím, že nárok měl být splněn do [datum]. Ode dne následujícího tak má žalobkyně právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka advokátem ve celkové výši 600 Kč (dva úkony – předžalobní upomínka a podání žaloby po 300 Kč/úkon) dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.