Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

20 C 330/2021

č. j. 20 C 330/2021-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSME:2022:20.C.330.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mělníku vysvětlil, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu způsobenou zaviněným porušením pracovních povinností, a to včetně škody způsobené při řízení vozidla v rámci pracovní činnosti. Soud potvrdil nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši 2 000 Kč, která odpovídá části škody nezahrnuté v pojistném plnění, a to v souladu s § 257 zákoníku práce. Nárok byl považován za zcela důvodný, protože výše požadované částky nepřesahuje čtyřnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Soud uložil žalovanému zaplatit částku s úrokem z prodlení od dne výzvy k úhradě a náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč.

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Pavlíny Černé a přísedících Ing. Blanky Kroupové a Hany Štolbové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pracovní smlouvu na dobu určitou do datum, se zkušební dobou 3 měsíce, na základě které žalovaný vykonával pro žalobkyni práci na pracovní pozici„ doručovatel balíkový s řízením vozidla“. Žalovaný dále podepsal ke dni datum dohodu o odpovědnosti. Pracovní poměr byl se žalovaným zrušen ve zkušební době, a to ke dni datum. Žalovaný poškodil dne datum v ulici ulice a číslo, PSČ obec služební vozidlo Peugeot anonymizováno, registrační značka (dále jen„ služební vozidlo“), jenž má žalobkyně v nájmu od společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ ČSOB“). Ze zprávy o dopravní nehodě ze dne datum a dále ze záznamu o dopravní nehodě plyne, že žalovaný přehlédl při couvání jiné vozidlo, jež vyjelo z řady zaparkovaných vozidel a zastavilo na silnici, čímž poškodil levou zadní část nárazníku služebního vozidla. Žalovaný ve zprávě o dopravní nehodě ze dne datum a dále v záznamu o dopravní nehodě uvedl, že své zavinění uznává. Opravu vozidla zajistila právnická osoba, pro kterou opravu provedla právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa (dále jen„ příjmení příjmení“). Oprava služebního vozidla byla vyúčtována daňovým dokladem číslo vystaveným dne datum, splatným dne datum, znějícím na částku 6 945 Kč vč. DPH. Žalobkyni byla dále oprava přefakturována daňovým dokladem číslo vystaveným dne datum, splatným dne datum, znějícím na částku 6 945 Kč vč. DPH, který žalobkyně uhradila. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla žalobkyní škoda vyčíslena na částku 5 331 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že způsobená škoda nepřesahuje 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného (když průměrný měsíční výdělek žalovaného činil v rozhodném období 23.878 Kč), byla žalovanému předepsána k úhradě celá částka ve výši 5 331 Kč. Poškození vozidla bylo nahlášeno na právnická osoba (dále jen„ pojišťovna“) která z titulu pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škodu způsobenou při výkonu povolání poskytla žalobkyni pojistné plnění ve výši 3 331 Kč. Žalovaný je tak povinen uhradit spoluúčast ve výši 2 000 Kč. Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzýván k úhradě dlužné částky, dosud však neuhradil ničeho.

2. Soud věc za postupu podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45§ 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobkyně s žalovaným podepsali dne datum pracovní smlouvu na dobu určitou do datum se zkušební dobou tří měsíců. Druh sjednané práce byl doručovatel balíkový s řízením vozidla. Účastníci dále dne datum podepsali dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, na základě které žalovaný převzal odpovědnost za svěřené hodnoty, jež mu byly žalovaným předány. Žalovaný dne datum podepsal s ČSOB protokol o předání a převzetí předmětu nájmu ke smlouvě o nájmu číslo. Na základě této listiny žalovaný převzal od ČSOB služební vozidlo, u něhož byla sjednána doba nájmu 60 měsíců. Ze zprávy o dopravní nehodě ze dne datum a dále ze záznamu o dopravní nehodě plyne, že dne datum řídil žalovaný služební vozidlo a v čase údaj o čase hod. způsobil dopravní nehodu v ulici ulice a číslo, PSČ obec, kdy došlo k poškození levé zadní části nárazníku u služebního vozidla s odhadovanou výší škody 5 000 Kč. Žalovaný v záznamu o dopravní nehodě uvedl:„ souhlasím se zaviněním, přehlédl jsem vozidlo, které po vycouvání z řady zastavilo na silnici“. Průměrný měsíční výdělek žalovaného činil k rozhodnému dni 23 878 Kč brutto měsíčně. Žalovanému byla žalobkyní předepsána náhrada způsobené škody ve výši 5 331 Kč a zároveň byl žalovaný vyzván k její úhradě. Žalovanému byl dále zrušen pracovní poměr ve zkušební době, kdy písemné znění zrušení pracovního poměru ve zkušební době převzal dne datum. Oprava služebního vozidla byla právnická osoba příjmení vyúčtována daňovým dokladem číslo vystaveným dne datum, splatným dne datum, znějícím na částku 6 945 Kč vč. DPH. Žalobkyni byla dále oprava přefakturována daňovým dokladem číslo vystaveným dne datum, splatným dne datum, znějícím na částku 6 945 Kč vč. DPH, který žalobkyně uhradila. Po zohlednění amortizace a koeficientu DPH byla žalobkyní škoda vyčíslena na částku 5 331 Kč. Pojišťovna vyplatila žalobkyni pojistné plnění odpovídající náhradě škody, a to ve výši 3 331 Kč. Spoluúčast, jež hradí pojištěný, činí 2 000 Kč. Po zohlednění této skutečnosti byl žalovaný vyzván před podáním žaloby k úhradě této dlužné částky ve výši spoluúčasti, tj. ve výši 2 000 Kč, a to nejpozději do datum. Tato zásilka byla doručována dne datum. Žalovaný v řízení netvrdil, ani z obsahu spisu a listin v něm obsažených nijak nevyplynulo, že by danou částku žalovaný uhradil.

5. Dle § 250 odst. 1 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“), je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

6. Dle § 257 zákoníku práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

7. Dle § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

8. Soud uzavřel, že v řízení bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl v rozhodné době zaměstnán na základě pracovní smlouvy u žalobkyně jako doručovatel balíkový s řízením vozidla. Během výkonu práce způsobil žalobkyni škodu na služebním vozidle. Žalobkyně v souladu s § 250 zákoníku práce prokázala zavinění svého zaměstnance, když v řízení předložila zprávu o dopravní nehodě včetně záznamu o dopravní nehodě, jejichž podepsáním žalovaný souhlasil se svým zaviněním. Vyčíslená škoda činila 5 331 Kč a tato byla z části pokryta pojistným plněním poskytnutým pojišťovnou ve výši 3 331 Kč. Zbylá částka ve výši 2 000 Kč odpovídala výši spoluúčasti. Tato částka představuje skutečnou škodu, která byla žalobkyni žalovaným způsobena zaviněným porušením jeho povinností při plnění pracovních úkolů. Žalobkyní požadovaná částka s ohledem na § 257 odst. 2 zákoníku práce nepřevyšuje čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku žalovaného před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

9. Soud tak shledal nárok žalobkyně za zcela důvodný. Splatnost závazku z náhrady škody není stanovena právním předpisem a nebyla-li ani dohodnuta, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1628/2013, ze dne 28. 7. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4169/2013). Provedeným dokazováním bylo prokázáno doručení výzvy k plnění ke dni datum (okamžik doručení zásilky obsahující hmotněprávní úkon nastal uložením výzvy k vyzvednutí zásilky na poště, neboť tohoto dne se žalovaný měl a mohl s obsahem zásilky seznámit) s tím, že nárok měl být splněn do datum. Ode dne následujícího tak má žalobkyně právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka advokátem ve celkové výši 600 Kč (dva úkony – předžalobní upomínka a podání žaloby po 300 Kč/úkon) dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.