20 C 349/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění účastníků se družstevní podíl v družstvu Bytové družstvo [ulice a číslo], [IČO], sídlem [adresa žalobce a žalované], na který je vázáno právo nájmu družstevního bytu [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím ve třetím nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], [anonymizováno] ulici přikazuje do spoluvlastnictví žalobce a žalované každému ve výši id. ½.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal vypořádání zaniklého společného jmění manželů, a to konkrétně vypořádání družstevního podílu účastníků v Bytovém družstvu [ulice a číslo], [číslo] [obec], na který je vázáno právo společného nájmu družstevního bytu [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím ve třetím nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec], [ulice] ulice. Návrh odůvodnil tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Manželstvím zaniklo společné jmění manželů, které během manželství nebylo zrušeno, zúženo, ani jinak modifikováno rozhodnutím soudu či kvalifikovanou dohodou účastníků ve formě notářského zápisu a které nebylo ani částečně vypořádáno. Účastníci jsou doposud společnými členy označeného bytového družstva a společnými nájemci označeného družstevního bytu. Předmětný byt aktuálně užívá výlučně žalovaná. Žalobce se marně na žalovanou obrátil s návrhem na vypořádání dne [datum]. Žalovaná na dopis reagovala dne [datum], kdy souhlasila s návrhem, aby převzala do výlučného vlastnictví předmětný družstevní podíl. Požádala však o šest měsíců k zajištění finančních prostředků na zaplacení vypořádacího podílu. Žalovaná však byla nečinná, a proto byla kontaktována opětovně předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná již nereagovala. S ohledem na finanční situaci obou žalobce navrhl nařídit zpeněžení družstevního podílu, když žalobce má za to, že lze analogicky postupovat podle úpravy o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Přikázání družstevního podílu do spoluvlastnictví považuje žalobce za nehospodárný postup, který odporuje účelu samotného řízení, neboť se tím pouze navýší množství sporů, které budou u soudu vedeny. Lze totiž očekávat, že po rozhodnutí soudu by bezprostředně navazovala žaloba o vypořádání spoluvlastnictví.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby byl družstevní podíl co nejdříve prodán, tj. aby se účastníci, co nejdříve společně dohodli na podmínkách prodeje a tento co nejdříve zrealizovali. Žalovaná se o společný prodej snažila marně i v průběhu jednání.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Manželství bylo uzavřeno dne [datum]. Dne [datum] nabyl právní moci rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo manželství účastníků rozvedeno /viz shodná tvrzení účastníků a rozsudek OS [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 14 – 16 spisu/. Bytové družstvo [ulice a číslo], [IČO], sídlem [adresa žalobce a žalované] (dále jen„ bytové družstvo“) má v katastru nemovitostí ve vlastnictví zapsán pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova [adresa] v ulici [ulice], v katastrálním území a obci [obec] /viz výpis z KN na č. l. 49 spisu/. Bytové družstvo je od [datum] zapsáno v obchodním rejstříku /viz výpis z OR na [číslo listu] spisu/. Účastníci za trvání manželství nabyli ze společných prostředků družstevní podíl v bytovém družstvu. Dne [datum] byla podepsána mezi bytovým družstvem v postavení pronajímatele a účastníky řízení v postavení nájemců smlouva o nájmu družstevního bytu, jejímž předmětem bylo přenechání do nájmu účastníkům řízení byt evidenční [číslo] ve třetím podlaží domu na adrese [adresa žalobce a žalované], kuchyní, předsíní, koupelnou, WC, balkonem a sklepem o celkové podlahové započitatelné výměře 68,84 m2 (dále jen„ družstevní byt“). Nájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje [datum] /viz shodná tvrzení účastníků a smlouva o nájmu družstevního bytu na č. l. 8 – 10 spisu/. Dle čl. 5 odst. 3 stanov bytového družstva je spoluvlastnictví družstevního podílu vyloučeno s výjimkou manželů. Dle čl. 6 odst. 1 stanov společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Ze společného jmění manželů jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Jako společní členové mají jeden hlas. Dle odst. 3 téhož článku je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů, a tedy se společným členstvím manželů v bytovém družstvu spojeno právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu, jde o právo na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů. Dle odst. 4 citovaného článku je-li s družstevním podílem, který je součástí společného jmění manželů a tedy se společným členstvím manželů v bytovém družstvu spojen nájem družstevního bytu, jde o společný nájem manželů. Dle čl. 11 písm. c) stanov společné členství manželů v bytovém družstvu zaniká rozhodnutím soudu. Dle přílohy [číslo] k notářskému zápisu sepsanému dne [datum] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] jsou mj. členy bytového družstva účastníci řízení (dům [číslo] byt [číslo]) /viz notářský zápis na [číslo listu] – [anonymizováno] spisu/. Dne [datum] odeslal zástupce žalobce žalované výzvu k vypořádání zaniklého společného jmění manželů, v němž navrhl, aby žalovaná převzala družstevní podíl do svého výlučného vlastnictví za náhradu odpovídající vyplacení poloviny obvyklé hodnoty družstevního podílu, popř. společným prodejem družstevního podílu z volné ruky nebo prostřednictvím realitní kanceláře s rozdělením výtěžku rovným dílem. Stanovisko mělo být žalovanou zasláno do [datum]. Zásilka byla doručena dne [datum] /viz výzva ze dne [datum] na č. l. 12 – 13 spisu a doklad o odeslání zásilky na č. l. 11 spisu/. Dne [datum] obdržel zástupce žalobce stanovisko žalované, v němž uvedla, že souhlasí s mimosoudní dohodou, podle které vyplatí polovinu obvyklé hodnoty družstevního bytu. Požádala o lhůtu šesti měsíců za účelem zajištění finančních prostředků /viz stanovisko k dopisu značky [číslo] na č. l. 17 spisu/. Dopisem odeslaným dne [datum] a doručeným dne [datum] byla žalovaná opětovně vyzvána k mimosoudní dohodě zejména ke sdělení, zda má již k dispozici finanční prostředky s tím, že odpověď měla být učiněna žalovanou do [datum] /viz výzva ze dne [datum] č. l. 18 – 19 spisu a dodejka na č. l. 20 spisu/. Dne [datum] zaslal e-mail zástupce žalobce žalované s tím, aby mu sdělila bez zbytečného odkladu stanovisko k otázce společného mimosoudního prodeje družstevního podílu. Následně by připravil plnou moc k prodeji pro žalobce, případně dohodu o společném prodeji /viz e-mail na č. l. 74 spisu/. Dne [datum] vyzvala žalovaná e-mailem žalobce ke komunikaci ohledně prodeje družstevního podílu. Následovala v průběhu měsíců srpna, září, října 2022 a ledna 2023 vzájemná komunikace mezi účastníky řízení týkající se prodeje.„ [ulice] byt“ byl inzerován prostřednictvím společnosti [právnická osoba], makléřem panem [jméno] [příjmení] za částku [částka] včetně provize. Pan Brůža komunikoval za účelem prodeje s oběma účastníky. Rovněž byl„ družstevní byt“ inzerován v srpnu 2022 žalobcem na [webová adresa] za částku [částka] (o rozloze 80 m2 a ve druhém podlaží). Žalobce dále navrhoval prodej bytu přes [webová adresa] (což žalovaná odmítla), naopak žalovaná přes pana [příjmení] (spolupráce s ním byla ukončena, neboť žalobce nepodepsal dokument AML). Žalovaná dne [datum] sdělovala žalobci, že má kupce za částku [částka], rovněž v červenci 2022, že se naskytla možnost výměny bytu za garsonku a doplatek [částka] /e-mailová komunikace a inzeráty na č. l 56 -73 spisu/. Žádný z účastníků nemá dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu druhému účastníku v případě, že by mu byl družstevní podíl přikázán do výlučného vlastnictví /viz shodná tvrzení účastníků/.

4. Soud pro nadbytečnost zamítl zbylé účastníky navržené důkazy (účastnickým výslechem, odborným vyjádřením a znaleckým posudkem), neboť veškeré rozhodné skutečnosti, již byly v řízení prokázány shodnými tvrzeními účastníků a ostatními v řízení provedenými důkazy. Rovněž soud shledal za nehospodárné řízení odročit a v dokazování pokračovat pouze v souvislosti s rozhodováním o náhradě nákladů řízení.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] a dne [datum] pravomocně rozvedeno. Bytové družstvo má v katastru nemovitostí ve vlastnictví zapsán pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba – budova [adresa] v ulici [ulice], v katastrálním území a obci [obec]. Účastníci za trvání manželství nabyli ze společných prostředků družstevní podíl v bytovém družstvu. Dne [datum] byla podepsána mezi bytovým družstvem v postavení pronajímatele a účastníky řízení v postavení nájemců smlouva o nájmu družstevního bytu, jejímž předmětem bylo přenechání do nájmu účastníkům řízení byt evidenční [číslo] ve třetím podlaží domu na adrese [adresa žalobce a žalované], kuchyní, předsíní, koupelnou, WC, balkonem a sklepem o celkové podlahové započitatelné výměře 68,84 m2 (dále jen„ družstevní byt“). Dne [datum] odeslal zástupce žalobce žalované výzvu k vypořádání zaniklého společného jmění manželů, v němž navrhl, aby žalovaná převzala družstevní podíl do svého výlučného vlastnictví za náhradu, popř. společným prodejem družstevního podílu z volné ruky nebo prostřednictvím realitní kanceláře s rozdělením výtěžku rovným dílem. Dne [datum] obdržel zástupce žalobce stanovisko žalované, v němž uvedla, že souhlasí s mimosoudní dohodou, podle které vyplatí polovinu obvyklé hodnoty družstevního bytu. Požádala o lhůtu šesti měsíců za účelem zajištění finančních prostředků. Dopisem odeslaným dne [datum] a doručeným dne [datum] byla žalovaná opětovně vyzvána k mimosoudní dohodě zejména ke sdělení, zda má již k dispozici finanční prostředky s tím, že odpověď měla být učiněna žalovanou do [datum]. V období od července 2022 do ledna 2023 probíhala mezi účastníky marná komunikaci za účelem společného prodeje družstevního podílu. Žádný z účastníků nemá dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu druhému účastníku v případě, že by mu byl družstevní podíl přikázán do výlučného vlastnictví.

6. Věc je třeba posoudit podle § 736 a § 740 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť společné jmění manželů zaniklo rozvodem dne [datum], tj. za účinnosti o. z., a proto je třeba při vypořádání postupovat podle o. z. v souladu s § 3028 odst. 1 a 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017). Předmětem řízení byl učiněn pouze družstevní podíl v bytovém družstvu, který účastníci nabyli za platnosti a účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a proto, zda daná vypořádávána věc tvoří masu společného jmění vychází z pravidel dle úpravy platné a účinné v době, kdy účastníci tuto věc nabyli.

7. Dle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

8. Dle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

9. Dle § 742 odst. 1 písm. a) o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné.

10. Dle § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Dle odst. 2 téhož ustanovení stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

11. Dle § 739 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. o. k.“), společné členství manželů v bytovém družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Dle odst. 2 téhož ustanovení společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku.

12. Soud shledal žalobu za důvodnou, když bylo v řízení prokázáno, že účastníci nabyli ve smyslu § 143 odst. 1 písm. a) za trvání manželství ze společných prostředků, tj. do společného jmění manželů družstevní podíl v bytovém družstvě, se kterým je spojený nájem družstevního bytu. Účastníkům tak v souladu se stanovami vzniklo společné členství v bytovém družstvu a společný nájem družstevního bytu v bytovém družstvu. V řízení tak bylo prokázáno, že je namístě vypořádat družstevní podíl, který tvoří dosud nevypořádané společné jmění manželů. Soud se proto dále zabýval tím, jakým způsobem tuto věc ve společném jmění vypořádat. Jelikož oba účastníci v řízení shodně potvrdili, že žádný z nich nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby byl schopen vyrovnat v penězích rozdíl ve vypořádání, nebylo možné předmětný družstevní podíl přikázat do vlastnictví ani jednoho z nich. Vypořádáním se má totiž oběma manželům dostat při rovnosti podílů (jako v daném případě) ze společného majetku stejné hodnoty, a to buď formou přikázání věci, nebo formou peněžního vyrovnání, a to zpravidla ve stejné době (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2781/2019). Není-li tedy možné věc přikázat do vlastnictví ani jednoho z účastníků řízení, je na místě dle aktuální a konstantní judikatury věc přikázat do spoluvlastnictví účastníků. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3615/2017, dle kterého:„ Odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu uzavřel, že nedisponuje-li žádný z účastníků dostatečnými finančními prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (a tyto finanční prostředky není schopen získat ani na základě zápůjčky či úvěru), je nutné věci přikázat do spoluvlastnictví. Úvaha odvolacího soudu není dotčena ani problematickými vztahy účastníků. Nebudou-li tito schopni se na výkonu spoluvlastnických práv či na likvidaci spoluvlastnictví dohodnout, mohou se domáhat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen„ o. z.“), s možným zákonným způsobem vypořádání, jímž je i nařízení prodeje společné věci a rozdělení výtěžku podle spoluvlastnických podílů. Do úvahy pak ostatně přichází i dražební prodej společné věci podle § 17 a násl. zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, formou dobrovolné dražby, případně i prodej společné věci mimo dražbu.“ V řízení pak bylo prokázáno, že účastníci již zahájili aktivní vzájemnou komunikaci směřující k prodeji družstevního podílu a oba se snaží nalézt vhodného kupce. Lze tak předpokládat, že budou schopni nalézt i případnou dohodu (bez další ingerence soudu) na vypořádání takového spoluvlastnictví. V krajním případě jim zde však stále zbývá možnost podat žaloba na vypořádání takového spoluvlastnictví k soudu.

13. S ohledem na vše shora uvedené proto soud rozhodl o vypořádání družstevního podílu ve společném jmění tím způsobem, že jej přikázal do spoluvlastnictví obou. Vycházel rovněž z dosud nepřekonané judikatury Nejvyššího soudu, dle které při vypořádání společného jmění manželů nelze nařídit prodej společné věci a rozdělit výtěžek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 932/2016). Soud k tomuto pro úplnost dodává, že byť se uvedený závěr v citovaném rozhodnutí vztahuje k vypořádání společného jmění manželů za účinnosti podle obč. zák., a proto lze uvažovat o možném překonání těchto závěrů pro účely vypořádání dle o. z., je soud přesvědčen, že i v takovém případě je třeba zvažovat nejvhodnější způsob vypořádání pro daný konkrétní případ, tj. i kdyby byl přijat závěr o možném vypořádání společného jmění prodejem věci a rozdělením výtěžku, neznamenalo by to, že takovým způsobem je třeba postupovat vždy, ačkoliv se vypořádání přikázáním do spoluvlastnictví v daném konkrétním případě jeví jako vhodnější způsob (jako je tomu v daném případě). Pokud by totiž soud na danou věc aplikoval přiměřeně ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví prodejem věci ve smyslu § 1147 o. z., nelze přehlédnout, že je s tím spojen rovněž právní závěr o tom, že dokud nedojde k prodeji věci, zůstává věc ve spoluvlastnictví. Přiměřeným použitím těchto závěrů by tak bylo třeba uzavřít, že za takového stavu by družstevní podíl byl nadále součástí zaniklého společného jmění manželů (dle § 736 o. z.), a to až do doby, kdy by došlo k jeho faktickému prodeji. Pokud by však k prodeji nedošlo, nebylo by společné jmění (družstevní podíl) ze strany soudu vypořádáno, když by nemohla nastoupit ani zákonná nevyvratitelná domněnka uvedená v § 741 o. z. (dle které nedojde-li do tří let od zániku společného jmění k vypořádání ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že specifikované hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví), neboť byl návrh na vypořádání k soudu podán a společné jmění bylo vypořádáváno rozhodnutím soudu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1399/2004). Tato právní nejistota je pak v daném případě výrazně nežádoucí, neboť na vypořádání společného jmění manželů je navázán zánik společného členství manželů v bytovém družstvu (v souladu s § 739 odst. 1 z. o. k. ve spojení s čl. 11 písm. c) stanov). Nařízení prodeje družstevního podílu v rámci řízení o vypořádání společného jmění by tak založilo právní nejistotu ohledně toho, zda a kdy došlo k zániku společného členství účastníků v bytovém družstvu, což je nežádoucí. Naopak možnost přikázat družstevní podíl do spoluvlastnictví je možné, neboť tento postup předvídá i zákon v již zmiňovaném § 739 odst. 1 z. o. k., které pamatuje na zánik společného členství manželů mj. i marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání, tj. nástupem shora zmiňované nevyvratitelné domněnky, dle které by byl rovněž družstevní podíl v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., a to s ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu. V daném případě se totiž jednalo o řízení s povahou iudicii duplicis, v nichž měl žalobce i žalovaná totožné postavení. Vyhoví-li tak soud návrhu a rozhoduje-li o způsobu vypořádání společného jmění, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, když v řízení nebyly shledány konkrétní okolnosti odůvodňující jiný postup (k tomu srov. přiměřeně např. nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22 nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20). K tomu soud dodává, že neshledal, že by žalovaná řízení komplikovala a bylo na místě se od shora nastíněného přístupu odchýlit. Je pravdou, že žalovaná na počátku mimosoudních jednání před podáním žaloby požádala o lhůtu šesti měsíců k zajištění finančních prostředků a následně již v předžalobní komunikaci nepokračovala, jakož ani nesdělila, zda si finanční prostředky zajistila (původní komunikace proběhla na podzim roku 2019). Rovněž žalobce však opětovně tuto otázku otevřel až v listopadu 2021, nelze tak uzavřít, že by žalovaná nějak zásadně jednání komplikovala. Toto soud neshledal ani během samotného řízení, které bylo přerušeno za účelem pokusu o společný prodej družstevního podílu. Ani zde soud neshledal, že by se žalovaná nějak snažila tento postup mařit. Oba účastníci se aktivně snažili v soudem poskytnuté době družstevní podíl prodat. Neúspěch je spíše odrazem problémů ve vzájemné komunikaci, než v úmyslném bojkotu jednoho z účastníků. Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.