20 C 44/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Dvořákem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 20 320 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níže se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka za období od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v minimálních měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr, a to na základě údajů z bankovního účtu žalované získaných prostřednictvím společnosti právnická osoba., se kterou žalovaná údaje z bankovního účtu sdílela. Žalobkyně dále vycházela z prohlášení žalované a údajů získaných z externích registrů a databází a kontrolovaných prostřednictvím společnosti právnická osoba. Od žalované si vyžádala doklady totožnosti, dále ověřovala situaci žalované v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů a registru SOLUS. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když se dostala do prodlení již se splátkou splatnou dne datum. Jelikož žalovaná nereagovala ani na upomínky žalobkyně, žalobkyně prohlásila úvěr ke dni datum za zesplatněný. Žalobkyně žalovanou následně vyzvala k uhrazení dluhu předžalobní výzvou. Žalovaná přes tuto výzvu ničeho neuhradila. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši částka, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka, smluvní pokutu částka a náklady za dvě upomínky v celkové výši částka. Žalobkyně dále uplatnila zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť oba byli předvolání způsobem souladným s § 49 odst. 4 o. s. ř. při zachování lhůty uvedené v § 115 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak mohl vycházet jen z obsahu spisu a označených a předložených důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající skutkovému závěru: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku částka a žalovaná měla tuto částku spolu se sjednaným úrokem splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši alespoň 5 % z čerpané částky, minimálně pak částka. V příloze č. hodnota ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru nazvané Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je uvedeno, že žalovaná je svobodná, nemá vyživované děti, a je vyučena. Průměrný příjem žalované byl uveden a zjištěn ve výši částka. Náklady na bydlení žalovaná uváděla ve výši částka. Z výpisu z účtu žalobkyně tyto náklady zjistila co do částka. Jako výsledné náklady na bydlení pak označila částka. Náklady na běžnou spotřebu žalovaná prohlásila ve výši částka. Na účtu žalované žalobkyně identifikovala náklady ve výši částka, přičemž následně stanovila výsledné náklady na částka. V případě finančních závazků žalovaná prohlásila náklady ve výši částka, žalobkyně na bankovním účtu žalované identifikovala finanční závazky ve výši částka a následně pracovala s částkou částka. Žalobkyně k osobě žalované provedla lustraci v insolvenčním rejstříku, v systému SOLUS a v centrální evidenci exekucí, vše s negativním výsledkem. Žalovaná žalobkyni předložila k doložení totožnosti kopii občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění. Platnost občanského průkazu žalobkyně zkontrolovala v databázi neplatných dokladů. Žalovaná žalobkyni předložila též potvrzení o příjmu vystavené společností právnická osoba., ze kterého vyplývalo, že žalovaná je zaměstnána jako pokladní na plný úvazek a její hrubý příjem činil v roce 2025 v únoru částka, v březnu částka a v dubnu částka. Žalobkyně před uzavřením smlouvy disponovala údaji o pohybech na bankovním účtu žalované /viz přehled podepsaných dokumentů digisign na č. l. 7 a 39 spisu, příchozí platba na č. l. 8 spisu, datový výstup z Credit info na č. l. 40 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 42-43 spisu, zásady zpracování údajů na č. l. 44-50 spisu, průkaz zdravotního pojištění na č. l. 51 spisu, kopie OP na č. l. 52-53 spisu, předsmluvní informace v systému CEPR, Smluvní dokumentace v systému CEPR, bankovní historie v elektronickém systému ISAS/. Dne datum žalobkyně vyplatila na účet žalované částka, přičemž ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno „CFGI úvěr“, v poznámce „Horváthová úvěr“ /viz bezhotovostní platba na č. l. 9 spisu, sdělení právnická osoba. na č. l. 28 spisu, potvrzení o příchozí platbě v systému ISAS/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k zaplacení splátek: Naposledy vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalované odeslána téhož dne. Do dispozice žalované se pak tato výzva prokazatelně dostala dne datum. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do datum. /viz upomínky na č. l. 10-13 spisu, předžalobní výzva na č. l. 14 spisu, podací lístek na č. l. 15 spisu, přehled sledování zásilek na č. l. 54 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částka. Soud vzal dále za prokázané, že účastníci formálně uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru předloženého znění. Protože šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Dospěl přitom k závěru, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ověřit příjmy a výdaje žadatele. Na žalobkyni tak bylo, aby si od žalované vyžádala podklady ke zjištění jejich příjmů a výdajů, na nichž jsou příjmy a výdaje žadatele spolehlivě zachyceny. Zároveň je nutné, aby z takto zjištěných údajů skutečně vycházela. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyní, aniž je zřejmé, na základě čeho, a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Žalobkyně v Příloze č. hodnota velmi obšírně popisuje postup při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Jedinou prokazatelně ověřenou hodnotou byl příjem žalované ve výši částka. Nutno ovšem zdůraznit, že se jednalo o příjem hrubý. Co se týče dalších údajů, s těmi žalobkyně pracovala prakticky na základě volné úvahy. Zejména v případě nákladů na bydlení, u kterých žalovaná uvedla částku částka, žalobkyně měla dle svého vyjádření z výpisu z účtu zjistit částku částka, aby následně pracovala s čistě arbitrárně určenou částkou částka. Obdobným způsobem žalobkyně pracovala také při stanovení nákladů na potraviny a běžné zboží domácnosti, kdy stanovila výdaje na částka. Finanční závazky žalované pak měla žalobkyně zjistit ve výši částka, nicméně následně opět arbitrárně pracovala s částkou částka. Je zjevné, že žalobkyně laboruje s celou řadou čísel a hodnot, nicméně hodnoty, o kterých tvrdí, že je ověřila výpisem z účtu, mění čistě na základě vlastního uvážení. Zejména v případě nákladů na bydlení pak platí, že i pokud by žalobkyně zjistila z výpisu z účtu žalované částku částka, jednalo by se o částku zjevně nereálnou. Náklady na bydlení ve výši částka, se kterými žalobkyně pracovala, tedy nebyly žádným relevantním způsobem ověřeny. Co se pak týče předložené bankovní historie ve formátu „.JSON“, soud podotýká, že i při využití programů určených k jeho čtení, na které odkazovala žalobkyně ve svém vyjádření, se jednalo o dokument prakticky nečitelný, ze kterého nebylo možné v rámci dokazování relevantní údaje jakkoliv ověřit. V této souvislosti soud dále podotýká, že žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. Nicméně i pokud by výpisem z účtu žalované byly potvrzeny údaje, které žalobkyně označila jako náklady nalezené na bankovním účtu, nebylo by možné takový údaj zejména ve vztahu k nákladům na bydlení považovat za věrohodný a řádně ověřený. Stejně tak nelze přehlížet, že žalobkyně vycházela z hrubého příjmu žalované, od kterého následně odečítala výdaje. Už takový postup je ze své podstaty chybný, neboť náklady mohla žalovaná hradit pouze z částky, kterou měla skutečně k dispozici, tedy z čistého měsíčního příjmu. S ohledem na shora uvedené proto nelze dovodit, že by žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala s odbornou péčí.

14. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně žalované poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá téhož zákona, tedy že nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, pročež je sporná smlouva absolutně neplatná. Důsledkem výše popsané absolutní neplatnosti smlouvy je v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částka. Zároveň nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobkyni cokoliv uhradila. Na jistině tak stále zbývá žalované uhradit částku částka. Soud proto žalobě v rozsahu dosud holého zůstatku jistiny vyhověl. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky poprvé prokazatelně vyzvána předžalobní výzvou, která se do její dispozice dostala datum při prvním pokusu o doručení, a kterou byla žalované stanovena lhůta k úhradě dlužné částky do datum. Vzhledem k tomu, že v uvedené lhůtě žalovaná dlužnou částku neuhradila, ocitla se následujícího dne v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni podle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).

15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

16. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, a to i ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení v částce, ve které základ úroku z prodlení převyšoval holý zůstatek jistiny úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 65,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,9 % a úspěchu žalované v rozsahu 17,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka či sp. zn. spisová značka. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.