20 C 45/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši částka s úrokem 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (v části smluvního úroku byla žaloba vzata zpět a řízení bylo v tomto rozsahu pravomocně zastaveno). Nárok odůvodnil žalobce tím, že opakovaně poskytoval žalovanému peněžní půjčky, kdy celková částka těchto jednotlivých peněžních půjček činí částka. Peněžní půjčky byly poskytnuty v období od datum do datum. Jednalo se konkrétně o tři půjčky, které byly poskytnuty v hotovosti v průběhu měsíce května roku 2016 ve výši částka, v průběhu měsíce září 2017 ve výši částka a počátkem měsíce listopadu 2017 ve výši částka. Vždy byly poskytnuty na základě ústní dohody. Při poskytnutí poslední půjčky dal žalovaný příslib splatit souhrnnou částku částka nejpozději do datum. Splatnost poslední peněžní půjčky byla sjednána ke dni datum. Žalovaný však svůj závazek porušil a na dlužných částkách neuhradil ničeho. Dne datum došlo k uznání dluhu žalovaným, co do důvodu a výše, a to písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem žalovaného. Žalovaný tak uznal svůj dluh skládající se z jistiny ve výši částka a zákonného příslušenství od data splatnosti poslední půjčky, tedy od datum, do zaplacení. Dále se žalovaný zavázal předmětnou částku uhradit nejpozději do datum. Žalovaný však ani poté na předmětné částce neuhradil ničeho. Dne datum zaslal právní zástupce žalobce žalovanému na jeho poslední známou adresu výzvu k plnění, ve které vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dle uznání dluhu, a to nejpozději do datum. Tato upomínka se žalobci vrátila jako nevyzvednutá.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobcem učinil soud následující skutková zjištění: Dne datum byla sepsána smlouva o uznání dluhu, ve které je jako dlužník označen žalovaný a jako věřitel žalobce. Ve smlouvě žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobci, co do důvodu a výše, vyplývající z vícečetných peněžních půjček v celkové výši částka spolu se zákonným příslušenstvím od data splatnosti poslední půjčky, tedy ode dne datum do zaplacení. V uznání se žalovaný zavázal pohledávku uhradit v plné výši nejpozději do datum, přičemž pro případ nedodržení tohoto závazku se zavázal uhradit smluvní sankci ve výši 10% z dlužné částky. Smlouvu podepsal žalovaný, jeho podpis byl dne datum ověřen/viz uznání dluhu na č. l. 12 spisu/. Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne datum a stejného dne byla výzva odeslána /viz upomínka včetně podací stvrzenky na č. l. 9 spisu, kopie vrácené obálky na č. l. 10 spisu/.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaný podepsal dne datum uznání dluhu, v němž uvedl, že uznává svůj dluh ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení a zavázal se celý dluh uhradit do datum. Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh cokoliv uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud shledal, že žaloba byla podána důvodně, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z. v písemné formě, soud tak měl za prokázané, že dluh v celkové výši částka (představovaný postupnými zápůjčkami dle § 2390 o. z. ve výši částka z května 2016, ve výši částka ze září 2017 a ve výši částka z listopadu 2017) trval ke dni uznání dluhu, když v řízení ve smyslu § 133 o. s. ř. nevyšel najevo opak. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a proto měl žalobce rovněž nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., které rovněž žalovaný písemně uznal. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 155 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšnější (žalobce nebyl úspěšný v části, v níž bylo řízení zastaveno, neboť v této části se svého nároku nedomohl), nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Celkové náklady žalobkyně se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, nákladů za zastoupení advokátem v celkové výši částka za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) po částka, jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby) po částka, tři paušální náhrady výdajů po částka, to vše § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a odst. odst. 2 písm. h), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobce registrován jako plátce daně. Jelikož rozdíl poměru úspěchu a neúspěchu žalobce odpovídá 72 % (86 % - 14 %), soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částka. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení ke dni rozhodnutí soudu (k tomuto soud pro úplnost dodává, že smluvní úrok z prodlení byl předmětem řízení do doby jeho zpětvzetí žalobcem úkonem ze dne datum). Za další písemné úkony soud náhradu nepřiznal, neboť je nepovažoval za účelné, když veškerá rozhodná tvrzení již mohla a měla být uvedena v samotné žalobě (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.