12 C 375/2018

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Daniela Kulíková ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení , se sídlem adresa o zaplacení částky částka , <b>I. Žaloba, aby soud určil povinnost žalované zaplatit žalobci částku ve výši [částka], se zamítá.</b> <b>II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněné podáním ze dne [datum] / č.l. 29 a ze dne [datum] a ze dne [datum] č.l. 46 se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] odpovídající škodě, která žalobci vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí způsobenou zvlášť nebezpečným provozem žalovaného, ke které došlo při výbuchu dne [datum] v provozu žalované, kdy žalobce jako zaměstnanec firmy [celé jméno svědka], [IČO], se sídlem [adresa] května [číslo], pracoval jako přípravář a spolu s [celé jméno svědka] prováděl přípravné práce ke svařování elektrickým obloukem na podkladě předchozího povolení prací zaměstnance žalované a objednávky žalované na zařízení reaktoru A101D v době, kdy bylo současně žalovaným prováděno odvádění výparů zbytků uhlovodíku z reaktoru, o čemž žalobce nevěděl. Žalobce a [celé jméno svědka] zapojili agregát LHN 140 do elektrické sítě a poté došlo k explozi a vzplanutí uhlovodíkových par. Žalobce utrpěl při této události úraz, a to otřes mozku, pohmoždění plic, zlomeninu levého předloktí a tržnou ránu, následně byl hospitalizován ve [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno]. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši [částka] a ušlý zisk ve výši [částka] za to, že u žalovaného nedošlo v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se toto dalo důvodně očekávat. Žalobce uvedl, že v příčinné souvislosti s výbuchem v areálu žalované utrpěl žalovaný mimo jiné závažné psychické následky, trpí depresemi, pociťuje úzkost a úporné bolesti hlavy. Žalovaný není již schopen běžně fungovat, nejběžnější životní úkony mu dělají potíže a jeho stav se v průběhu let po výbuchu zhoršoval, začal trpět i spánkovou apnoe a refluxem, manželka si stěžuje na celkovou patii střídající se s výbuchy hněvu. Psychické potíže vznikly a rozvinuly se až po pracovním úraze žalovaného. Žalobce k ušlému zisku uvedl, že sázel na polí v katastrálním území Jenčice na pozemku parc. [číslo] v letech 212- 2015 česnek, sadba česneku byla podzim a sklizeň v červnu. Léta připravovaný a vysázený česnek na poli shnil, což bylo dle žalobce v příčinné souvislosti s následkem úrazu, kdy připravil v roce 2015 sadbu na 6 hektarech, když výnosnost z 1 ha je 5- 7 tun česneku při ceně česneku v roce 2016 ve výši [částka] za 1 kg. Žalobce požaduje zlomek toho, co by utržil, kdyby na poli česnek neshnil.

2. K žalobě se vyjádřila žalovaná podáním ze dne [datum] s tím, že odmítá, že by žalobci vznikl vůči žalované jakýkoliv nárok na náhradu majetkové či nemajetkové újmy. Uvedla, že [datum] v [údaj o čase] došlo na provozu žalované v polymerační hale na [anonymizována dvě slova] ke vzplanutí uhlovodíkových par. Bezprostředně před událostí probíhaly práce na reaktoru, který byl odstaven a skrz průlezní otvor v horní části do něj byl vháněn gumovou hadicí surový vzduch. Hadice byla umístěna mezi hrdlem průlezu a přivřeným víkem, čímž byla kolem hrdla utvořena mezera, kudy unikala směs vháněného vzduchu a uhlovodíků z reaktoru. Víko reaktoru zavřel [celé jméno svědka]. Žalovaný a [celé jméno svědka] byli zaměstnanci firmy [celé jméno svědka], která subdodavatelsky pracovala pro [právnická osoba] a.s., a v rozhodný okamžik žalovaný a [celé jméno svědka] prováděli přípravné práce pro sváření elektrickým obloukem. V rámci přípravy jeden z nich připravoval elektrickou svářečku a při této přípravě zavadil kleštěmi elektrody o kovové hrdlo průlezu reaktoru. Tím došlo k zajiskření při styku kovového šroubu na kleštích a kovového hrdla reaktoru, což způsobilo vzplanutí uhlovodíkové páry unikající z otvoru reaktoru. Popsanou událost vyšetřovala Policie ČR pro podezření ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, když trestní stíhání bylo odloženo usnesením ze dne 25.4.2016, č.j. KRPS-343609-41/TČ-2015-010671-OK, z něhož vyplynulo, že škodu způsobilo vlastní jednání žalobce jako poškozeného. Z výše uvedeného důvodu žalobkyně je dle § 2925 odst. 1 o.z. zproštěna odpovědnosti.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce dne [datum] v provozu žalované utrpěl úraz, ke kterému došlo v polymerační hale na reaktoru A101D, kdy došlo k výbuchu a vzplanutí uhlovodíkových par. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce byl v době události zaměstnancem firmy [celé jméno svědka].

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutková zjištění: z obsahu rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 17.9.2019, č.j. 16 C 327/2018-179, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29.1.2020, č.j. 25Co 333/2019-218, soud zjišťuje, že soud zamítl žalobu Všeobecné zdravotní pojišťovny, a.s. /dále jen„ pojišťovna“ /, proti žalované, když se pojišťovna dožadovala plnění po žalované ve výši [částka] s příslušenstvím, který odůvodnila tím, že tyto prostředky vynaložila na hrazené služby ze zdravotního pojištění poskytnuté pojištěncům žalobkyně, kteří utrpěli újmu na zdraví zaviněným protiprávním jednáním třetích osob. Jednalo se o ošetření zranění pojištěnců [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce] způsobené dne [datum], 10:05 hodin v provozní budově v areálu žalované. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba] [celé jméno svědka] prováděla v areálu svářečské práce, když poškození pojištěnci a zároveň zaměstnanci [celé jméno svědka] - [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce] - měli provádět pouze tzv. přípravné práce pro svařování, nikoliv svařování samotné. K tomu byl oprávněn pouze jejich zaměstnavatel [celé jméno svědka] (viz ČSN 05 [číslo]). Za uvedeným účelem byli také [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce] k reaktoru vpuštěni zaměstnancem žalované - velínářem Justou. [celé jméno svědka] si měl ještě poté za účelem zahájení svařování vyžádat další ústní povolení tohoto velínáře. Bylo také prokázáno, že vypínač u svářečky byl rozbitý, čehož si všiml [celé jméno svědka]. Svářečka byla tedy provozuschopná samotným zapojením do elektřiny, neboť tímto okamžikem se automaticky zapla a běžela. Odvolací soud byl ve shodě se soudem prvního stupně, že v okamžiku zjištění závady svářecího zařízení, mělo být toto vypojeno z elektřiny, a nemělo být nadále používáno. Jednalo se přitom o zařízení ve vlastnictví [celé jméno svědka] (v užívání jeho zaměstnanci), nikoliv o zařízení žalované. Oba jmenovaní zaměstnanci [celé jméno svědka] byli navíc pro svou činnost v areálu žalované řádně proškoleni a jejich povinností bylo provádět svou činnost rovněž v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně (soudem prvního stupně správně citované ustanovení § 6 a § 17) a v souladu vyhláškou. Takto však nepostupovali, pokud zahájili (byť přípravné) práce s vadným svářecím zařízením, a přes uvedenou závadu v nich nadále pokračovali až do doby než došlo k výbuchu. Oběma přitom muselo být zřejmé, že reaktor je stále čištěn vzduchem od nebezpečných plynů (zbytků pentanových par), neboť do něj byla zavedena hadice. Soud neshledal žádné pochybení, resp. protiprávní jednání, které by bylo v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnců žalobkyně, a se vznikem nákladů, vynaložených na jejich ošetření a léčení, na straně žalované.

5. Z obsahu spisu a usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec], Oddělení služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 25.4.2016, č.j. KRPS-343609-41/TČ-2015-010671-OK, soud zjišťuje, že v rámci šetření podezření ze spáchání přečinu obecné ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 trestního zákoníku Policie ČR tuto trestní věc odložila. Z provedeného vyšetřování vyplynulo, že v provozní budově 149A na výrobu polystyrenu v areálu žalované dne [datum] okolo [údaj o čase], při provádění prací ke sváření elektrickým obloukem [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce], pověřenými zaměstnanci firmy [celé jméno svědka] pro přípravné práce ke svařování elektrickým obloukem, ač řádně poučeni a proškoleni, nedostatečně vyhodnotili rizika možného vzniku výbuchu s následným požárem v místě s koncentrací směsí hořlavých plynů a par, po zjištění možného výskytu a upozornění na výskyt možné koncentrace hořlavých plynů a par v prostorách svařování, tedy v prostorách se zvláštními požárně bezpečnostními opatřeními neukončili přípravné práce a pokračovali v přípravných pracích ke svařování, které měly za následek vzplanutí a výbuch zbytků pentanových par v místě svařování. Přičemž při explozi [celé jméno žalobce] utrpěl zlomeninu a tržnou ránu levého předloktí, lehký otřes mozku a pohmoždění plic a [celé jméno svědka] utrpěl lehké popáleniny krku. Ve věci šetření Policie ČR byl sepsán dne [datum] Úřední záznam o výpovědi [celé jméno svědka], který mj. uvedl, že když přišel po výbuchu k reaktoru, svářečka byla zapojená v elektrickém prodlužovacím kabelu a byla zapnutá, zemnící kabel byl připojen na ochranném rámu reaktoru a kleště byly pohozeny cca 2 metry od reaktoru a byly bez elektrody. Rovněž v rámci tohoto soudního řízení svědek [celé jméno svědka] vypověděl /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 257 spisu/ shodně se šetřením Policie ČR, když uvedl, že po výbuchu se dostavil na místo, kde kolíkový vypínač na svářečce byl ve stavu, kdy svítil červeně a to znamená, že svářečka je zapnutá. Shodně vypověděl svědek i v řízení vedeném u zdejšího soudu ve věci 16C 327/2018 při ústním jednání soudu dne [datum] /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l.167 spisu sp.zn. 16C 327/2018 6. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l. 259 spisu, protokol z ústního jednání ze dne [datum] ve věci vedené zdejším soudem pod sp.zn. 16C 327/2018 soud zjišťuje, že svědek spolu s žalobcem prováděli přípravu před svářením pro [celé jméno svědka] na základě písemného povolení, které bylo [právnická osoba] vystaveno s tím, že natahovali kabely k reaktoru a připojili svářečku k prodlužovačce, kterou tam měli dělníci. V protokole z ústního jednání soudu ze dne [datum], vedené pod sp. zn 16C 327/2018, svědek [celé jméno svědka] uvedl, že víko reaktoru bylo pouze přivřené, zapojil svářečku do elektriky, ale u svářečky byl rozbitý vypínač, proto po zapojení do elektriky se automaticky zapla a běžela, jinak by se dala do chodu až spínačem. Při ústním jednání soudu v této věci shodě uvedl, že než došlo k výbuchu, byla svářečka pod proudem a zapnutá. V Úředním záznamu o podaném vysvětlení před Policií ČR svědek uvedl, že společně s žalovaným začali připravovat pracoviště pro sváření, kdy žalovaný rozmotal prodlužovací kabely ke sváření a šel je zapojit k izolatérům, kde ji zapojil do jejich prodlužovacího kabelu a po zaměření víka reaktoru svědek přivřel víko reaktoru, kde v té době byla gumová hadice. Svědek rozmotal kabely od elektrické svářečky ke sváření obloukem a šel s nimi k reaktoru, kde je položil na plášť reaktoru, během okamžiku došlo k výbuchu.

7. Z odborného vyjádření Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje ze dne 11.4.2016, č.j. HSKL-1198/2016-PCNP, které je součástí spisu Policie ČR po sp. zn. KRPS [číslo] 2015 [číslo] soud zjišťuje, že tito zasahovali dne [datum] u požáru, kdy v době kolem [údaj o čase] vznikl v areálu žalované, v provozu polysteren EPS požár zapříčiněný iniciací pentanových par od elektrického oblouku, zajiskřením mezi plusovým a minusovým polem elektrické obloukové svářečky na kovovém plášti rektoru. Ze jejich odborného vyjádření pak vyplynulo, že k výbuchu par došlo na reaktoru s označením [anonymizována dvě slova], celá budova byla hodnocena z požárního hlediska jako provoz se zvýšeným požárním nebezpečím. Na provoz každého reaktoru dohlíží a zároveň obsluhuje trvalá obsluha z velína, v inkriminovaný den obsluhu velína tvořil [příjmení] [jméno] a [celé jméno svědka]. Reaktor byl v době výbuchu v plánované odstávce a opravě s údržbou, která spočívala mimo jiné i v provedení izolačních a zednických prací hrdla reaktoru. Vnitřní prostor reaktoru byl po dobu oprav bez vnitřního obsahu směsi, celý obsah reaktoru vypuštěn. Plnící hrdlo reaktoru bylo od ranních hodin pootevřeno a byla do něho zaústěna pryžová hadice s talkovým vzduchem z důvodu nuceného odvětrávání vnitřních prostor reaktoru, kde měla následovat oprava dmychadla zaměstnancem žalované. Oprava počíná až po řádném naměření hodnot nebezpečných par ve vnitřním prostoru, páry byly tlakovým vzduchem odváděny pootevřeným hrdlem reaktoru do volného prostoru haly, která měla přirozené odvětrávání, a to otevřené boční stěny. Současně na reaktoru byla objednána smluvní oprava od firmy [celé jméno svědka], která spočívala v navaření ocelové zarážky na vnější část hrdla reaktoru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dle sdělení [celé jméno svědka] na místě události uvedl, že [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce] poslal své zaměstnance na místo k reaktoru [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], aby vykonaly přípravné práce před vlastním svařováním, vlastní navaření ocelové zarážky pomocí elektrické obloukové svářečky s označením [anonymizována dvě slova] měl provést [celé jméno svědka], včetně vyhodnocení podmínek pro svařováním. Zaměstnanci [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce] dovezli na dvoukolovém ručním vozíku elektrickou úhlovou brusku, elektrickou obloukovou svářečku a prodlužovací vodiče. Vlastní zdroj elektřiny použili od zedníků, kteří pracovali na sousedním reaktoru. Z výpovědi [celé jméno svědka] vycházela zpráva s tím, že ten uvedl, že jeho zaměstnanci se šli dvakrát zeptat na velín, zda mohou zahájit práce a bylo jim řečeno, že ještě svářet nemohou, neboť se provádí odvětrávání reaktoru a poté se ještě bude provádět analýza.

8. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] /protokol z ústního jednání ze dne [datum] na č.l. 283 spisu, Úředního záznamu podání vysvětlení ze dne [datum], jenž je součástí spisu Policie ČR po sp. zn. KRPS [číslo] 2015 [číslo] soud zjišťuje, že ten byl v době výbuchu na pracovišti v areálu žalované, kde působí jako velínář u reaktoru a shodně, jak ve výpovědi před soudem, tak při podání vysvětlení před Policií ČR, tak v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. 16 C 327/2018, uvedl, že neudělil souhlas se svářením. Z úředního záznamu před Policií ČR plyne, že výslovně uvedl, že kolem desáté hodiny byl reaktor stále vyfoukáván vzduchem a v té době přišli k reaktoru dva zaměstnanci firmy [celé jméno svědka], kteří měli připravit sváření na reaktoru a na natahovali si kabely ke sváření. Uvedl, že jim výslovně řekl, že se nemůže svářet a následně odešel na velín. V ten moment došlo k výbuchu. O tom, že žalovaného výslovně varoval, že se nemůže ještě svařovat, shodně vypověděl i ústně před soudem v tomto řízení.

9. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] /protokol z ústního jednání ze dne [datum] na č.l. 284 -285 spisu, protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] ve spise vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 16C 327/2018, č.l. 24 rub/ soud zjišťuje, byl členem vyšetřující komise vzniku požáru dne [datum] v areálu žalobkyně, kdy ta shledala, že pracovníci firmy [celé jméno svědka] na místě vykonávali práci a neodbornou manipulací či zkoušením svářecího zařízení došlo k zajiskření, když tito zaměstnanci nemají ke sváření oprávnění. Shodně vypověděl svědek k události při ústním jednání soudu ze dne [datum] ve spise vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 16C 327/2018, kdy uvedl, že z fotodokumentace, kterou měli od hasičů k dispozici je patrný kontakt elektrody s víkem reaktoru, z toho plyne, že zaměstnanci firmy [celé jméno svědka] svářečku zapnuli a zkoušeli. Zda tam je kontakt a zapnout svářečku měl ale až svářeč [celé jméno svědka], včetně kontroly kontaktu a to jen na povolení z provozu. Uvedl, že pokud by svářečka nebyla zapnutá do elektřiny, k výbuchu by nedošlo. Rovněž shodně uvedl, že každá osoba, která vstupuje do provozu žalované, absolvuje vstupní školení a na jednotlivých pracovištích je pak seznámena s místními podmínkami, v daném případě bylo potřeba písemné povolení k práci.

10. Z výpovědi [jméno] [jméno] v řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. 16C 327/2018 dne 21.5.2019 a jeho podání vysvětlení před Policií ČR dne [datum] /viz protokol z ústního jednání soudu ze dne [datum] na č.l.153 rub [číslo] spisu sp.zn. 16C 327/2018, Úřední záznam o podání vysvětlení na č.l. 17 a násl. spisu Policie ČR po sp. zn. KRPS [číslo] 2015 [číslo] soud zjišťuje, že v době výbuchu pracoval jako velínář obsluhy reaktorů u výroby polystyrenu, řídí dva pracovníky, přičemž jedním z nich je i [celé jméno svědka]. Na tento reaktor typu [anonymizována tři slova] se v daný den, kdy došlo k výbuchu dle jeho výpovědi měla navařovat zarážka víka u reaktoru. Na svářečské práce bylo vystaveno povolení pro [právnická osoba], která měla svářečské práce provést. Svářečské práce měly být provedeny po slovní domluvě s obsluhou velína. Během dopoledne se pracovníci firmy [celé jméno svědka] ptali dvakrát, zda mohou začít, kdy jim bylo řečeno, že nemohou, bylo jim řečeno, že se provádí odvětrávání. V době, kdy šli zaměstnanci firmy [celé jméno svědka] k reaktoru, byl reaktor po přečerpání, byla do něj strčena hadice se vzduchem a v reaktoru byly zbytky pentanových par. Uvedl, že řekl, že k reaktoru zaměstnanci firmy [celé jméno svědka] mohou, měli i svůj požární dohled a samotné svařování měl provést [celé jméno svědka], který jediný měl oprávnění ke svařování. [celé jméno svědka] výslovně zaměstnancům řekl, že tam svařovat nemohou, měli se tedy opět informovat, kdy svařovat mohou. Po příchodu [celé jméno svědka] na velín došlo následně k výbuchu. Uvedl, že při svařování nesmí být víko reaktoru otevřené, ale přišroubované. Na to, že nesmí svařovat s otevřeným víkem, jsou dle svědka proškoleni.

11. Soud neprovedl navrhovaný důkaz žalobce předloženým povolením pro [právnická osoba] a pro [právnická osoba] a revizní zprávou elektrické svářečky, která byla použita v místě výbuchu, neboť tyto důkazy byly navrženy žalobcem až po poučení ve smyslu ust. §118 odst. 1 o.s.ř. a uplynutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazů, rovněž z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že ten si již nevzpomíná, která konkrétní svářečka byla použita. Soud rovněž neprovedl důkaz svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] a syna žalobce, rovněž tak rozsáhlé zdravotní dokumentace žalobce, znaleckým posudkem, když primárně se zabýval samotným průběhem škodné událostí, jednáním žalované, žalovaného v průběhu události, kdy tento postup soudu je beze sporu hospodárný, nezatěžující více účastníky řízení, a s ohledem na právní hodnocení soudu, které bylo na základě zjištění a skutkových závěrů soudu níže učiněno, vyhodnotil, že těchto dalších důkazů k závěru soudu nebude potřeba. Soud rovněž neprovedl navrhovaný důkaz výpovědí svědka [jméno] [jméno], kdy ten byl již opakovaně k události vyslechnut před Policií ČR dne [datum] a dne [datum] před zdejším soudem ve věci vedené pod sp.zn. 16C 327/2018.

12. Na základě takto zjištěných skutečností soud stran skutkového stavu po rozsáhlém dokazování uzavřel: Na základě rámcové smlouvy ze dne [datum], objednávky č. [anonymizováno] ze dne [datum] a povolení k práci [číslo] vystaveném žalobkyní dne [datum], měl svářeč [celé jméno svědka] dne [datum] provést svářečské práce na víku reaktoru typu [anonymizována tři slova]. Pověřil své zaměstnance [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce], k přípravě ke sváření zarážky u reaktoru typu [anonymizována tři slova] v provozní budově žalované. Pro vstup do areálu k reaktoru za účelem přípravy sváření obdrželi po předchozím nesouhlasu, souhlas zaměstnance žalované velínáře [jméno] [jméno], ale následně jim bylo podřízeným pracovníkem velínáře [jméno], [celé jméno svědka] sděleno, že svářet nemají. V té době, bylo víko reaktoru typu A 101 D otevřené a byla do něj zasunuta hadice, kterou byl vháněn vzduch pro vyčištění reaktoru. Svědek [celé jméno svědka] víko reaktoru přivřel z důvodu vyměření místa přivaření zarážky, nikoliv zavřel. Poté žalobce svářečku zapojili do elektřiny do prodlužovacího kabelu. Svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že svářečka byla zapnutá a sama začala běžet, v řízení ve věci vedené pod sp.zn. 16C 327/2018 vypověděl, že byl rozbitý vypínač svářečky. Následně [celé jméno svědka] natahoval kabely k reaktoru a zavadil kleštěmi elektrody o kovový povrch reaktoru, čímž došlo k zajiskření a vzplanutí uhlovodíkové páry unikající z reaktoru. Následkem výbuchu a požáru došlo u [celé jméno svědka] k lehkým popáleninám obličej, u [celé jméno žalobce] ke zlomenině a tržné ráně levého předloktí, lehkému otřesu mozku a pohmoždění plic.

13. Podle § 2925 odst. 1 o.z. ten, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu.

14. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem.

15. Podle § 17 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně je fyzická osoba povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech. Fyzická osoba nesmí provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy. Podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem.

16. Podle § 1 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách se svařováním rozumí tepelné spojování, drážkování a tepelné dělení kovových i nekovových materiálů, pokud jsou prováděny otevřeným plamenem, elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, třením, aluminotermickým svařováním, jakož i používání elektrických pájedel a benzínových pájecích lamp. Podle § 2 se svařováním vyžadujícím zvláštní požárně bezpečností opatření rozumí svařování v prostoru s nebezpečím požáru nebo výbuchu, s následným požárem, včetně přilehlých prostor, vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření. Zahájením svařování se rozumí první a každé další uvedení zařízení do provozuschopného stavu (např. zapálení hořáku, uvedení svářečského zařízení do činnosti) následující po předchozím opuštění svářečského pracoviště.

17. Podle § 3 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách před zahájením svařování se vyhodnotí podmínky požární bezpečnosti v prostorech, ve kterých se bude svařovat, jakož i v přilehlých prostorech, zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření. Přitom se hodnotí i požární nebezpečí, které představují hořlavé látky obsažené ve stavebních konstrukcích (např. stěnách, stropech, přepážkách). Změní-li se podmínky požární bezpečnosti v průběhu svařování, lze v něm pokračovat až po novém vyhodnocení a zajištění odpovídajících základních nebo zvláštních požárně bezpečnostních opatření. Pro svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečností opatření se jejich zajištění prokazuje písemně. Proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem na svářečských pracovištích a v přilehlých prostorech se provedou základní požárně bezpečnostní opatření a dle konkrétního nebezpečí též zvláštní požárně bezpečnostní opatření. S ohledem na dané provozní podmínky se může jednat o jedno nebo více opatření spočívajících zejména v měření koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin a prachů ve směsi se vzduchem nebo jiným oxidovadlem a udržování koncentrace pod hranicí nebezpečné koncentrace.

18. Soud nemá pochybnosti o tom, že žalovaná provozuje zvlášť nebezpečný provoz, neboť je zdrojem zvýšeného nebezpečí vzniku závažných škod v důsledku provozování továrním způsobem a při použití hořlavých, výbušných či jiných podobně nebezpečných látek. Předpokladem pro vznik odpovědnosti žalobkyně jako provozovatele zvlášť nebezpečného provozu za škodu občanský zákoník zakotvuje její objektivní odpovědnost. Ačkoliv se ale jedná o objektivní odpovědnost, má žalovaná jako provozovatel zvlášť nebezpečného provozu možnost zbavení se odpovědnosti, tzv. liberaci, kromě jiného v případě, že škodu způsobilo vlastní jednání poškozeného. V takovém případě musí provozovatel prokázat, že škoda nevznikla v důsledku zdroje zvýšeného nebezpečí, ale zcela neovlivnitelnou událostí mající původ v jednání žalobce, mimo její nebezpečnou činnost. Již v řízení vedeném před Okresním soudem v Mělníku pod č.j. 16C 327//2018-179, ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29.1.2020, č.j. 25Co 333/2019-218, soud neshledal žádné pochybení, resp. protiprávní jednání na straně žalované. Naopak uzavřel, že vypínač u připravované svářečky byl rozbitý, svářečka byla provozuschopná samotným zapojením do elektřiny, neboť tímto okamžikem se automaticky zapla a běžela. Z pohledu úspěchu či neúspěchu žaloby, zda byla svářečka skutečně rozbita či žalobce a svědek [celé jméno svědka] se svářečkou pouze neodborně nakládali, jiný důvod pro spuštění svářečky je prakticky vyloučen, není rozhodné. V případě zjištění vady svářečky neměla být svářečka vůbec přípraváři [celé jméno svědka] a [celé jméno žalobce] používána. V druhém případě měli více dbát na bezpečnost při manipulaci se svářečkou a nezapojovat ji do elektriky připojovacím prodlužovacím kabelem vůbec. Oba však pokračovali v činnosti až do doby výbuchu. Škoda, která tak následně vznikla, nevznikla v důsledku zdroje zvýšeného nebezpečí provozu žalované, ale žalovanou neovlivnitelnou událostí mající původ v jednání samotných poškozených, kteří de facto zahájili svařování, aniž by k němu měli oprávnění, kdy pro účely vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, a dle § 2 písm. m) citované vyhlášky se zahájením svařování rozumí první a každé další uvedení zařízení do provozuschopného stavu. Je-li však některá část svařovacího zařízení poškozená, nelze dle § 5 odst. 11 citované vyhlášky svařování zahájit ani v něm pokračovat. Svým jednáním žalobce a [celé jméno svědka] de facto tím zahájili svařování, tím se rozumí první a každé další uvedení zařízení do provozuschopného stavu s odkazem na výpověď [celé jméno svědka], který uvedl, že svářečka byla pod proudem a sama běžela, i svědek [celé jméno svědka] uvedl, že když přišel po výbuchu k reaktoru, svářečka byla zapojená v elektrickém prodlužovacím kabelu a byla zapnutá. Žalobce i [celé jméno svědka] byli pro svou činnost proškoleni a měli přípravné svářečské práce provádět v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně a v souladu s výše uvedeného citovanou vyhláškou, avšak neučinili tak a způsobili tak výbuch bez toho, aniž by žalovaná mohla této události zabránit. V takovém případě soud dovozuje závěr, že ač provoz žalované je zvláště nebezpečným, škoda žalobci na zdraví a v podobě tvrzeného ušlého zisku byla způsobena jeho vlastním jednání a jednáním jeho spolupracovníka [celé jméno svědka]. Soudu proto po rozsáhlém dokazování zamítl žalobu žalobce, neboť tuto shledal jako nedůvodnou.

19. Ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodl o nákladech tohoto řízení tak, že nepřiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení za použití § 150 o.s.ř., kdy zcela výjimečně přistoupil k tomu, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení zcela úspěšné žalované, a to s ohledem na důvody zvláštního zřetele. Tyto soud hodnotí v osobních, majetkových a zdravotních poměrech žalobce. Žalovaný je uznán invalidním s odkazem na Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu žalobci ze dne [datum] / č.l. 94 spisu/, jeho zdravotní stav ani v současné době není uspokojivý a jeho majetkové poměry se po události zhoršily, když není schopen dosahovat příjmů z běžného zaměstnání a dalších příjmů, které dosahoval z pěstování česneku. Soud tak bez ohledu na to, že žalovaný nebyl ve věci úspěšný, přihlédl k těmto okolnostem hodných zvláštního zřetele a nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.