5 C 15/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 137 470,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 89 970,42 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 831,01 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 89 970,42 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 89 970,42 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení, a do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 500 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení a částky 45 000 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 % v částce 24 187 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne 6. 12. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne 8. 4. 2025, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 137 470,42 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (Anonymizováno., IČO IČO) uzavřel dne 14. 4. 2008 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr ve výši 90 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 20,88 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 1. 7. 2022, o čemž žalovaného informovala. Ke dni zesplatnění činila výše dluhu z dané smlouvy 101 301,43 Kč. Dlužná jistina byla dále úročena smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. V důsledku porušení povinnosti řádně splácet úvěr, měla právní předchůdkyně žalobkyně také právo na smluvní pokutu ve výši 100 % z celkové dlužné částky v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami. Pohledávka byla dne 7. 11. 2023 postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovanou částku 137 470,42 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 89 970,42 Kč, dlužné poplatky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuta ve výši 45 000 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 8 831,01 Kč, příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení z částky 92 470,42 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení a ze smluvního úroku ve výši 20,88 % ročně z částky 89 970,42 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě také před podáním žaloby.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel dne 26. 3. 2008 s právní předchůdkyní žalobkyně (Anonymizováno., IČO IČO) smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 70 000 Kč s maximálním úvěrovým limitem 100 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 20,88 % ročně dle obchodních podmínek v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 100 Kč. Dle čl. 2.7 všeobecných obchodních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna v případě, že žalovaný bude po dobu 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích poskytnutý úvěr řádně splácet, jednostranně zvýšit úvěrový limit, a to až do výše maximálního úvěrového limitu. Dle čl. 4.2 všeobecných obchodních podmínek byl žalovaný povinen platit právní předchůdkyni žalobkyně náklady, které jí vzniknou v souvislosti s poskytnutím úvěru dle aktuálního Sazebníku poplatků. Dle čl. 7.3 všeobecných obchodních podmínek nastane-li skutečnost, která je důvodem pro odstoupení od smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 % celkové výše dlužné částky na základě uvedené smlouvy /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek na č. l. 12 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal, a protože řádně splácel jednotlivé splátky úvěru, došlo dne 12. 6. 2009 k navýšení povoleného úvěrového rámce na částku 80 000 Kč a dne 2. 3. 2011 na částku 90 000 Kč. Poslední splátku uhradil žalovaný dne 7. 1. 2022 a následně přestal poskytnutý úvěr splácet /viz doklady o čerpání na č. l. 13 – 20 spisu, přehled transakcí na č. l. 49 – 54 spisu, rozpis splátek na č. l. 55 – 57 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni 1. 7. 2022 splatným, zároveň právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od sjednané smlouvy /viz odstoupení od smlouvy na č. l. 21 – 22 spisu, poštovní podací arch na č. l. 47 – 48 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 7. 11. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 4. 12. 2023 /viz výpis z OR žalobkyně na č. l. 11 spisu, smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 23 – 26 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 27 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 28 spisu s podacím lístkem na č. l. 29 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 31. 7. 2024/viz předžalobní upomínku na č. l. 30 – 31 spisu, podací lístek na č. l. 32 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle ust. § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 262 odst. 4 obch. zák. ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

8. Podle ust. § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení.

9. Podle ust. § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

10. Podle ust. § 544 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

11. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

14. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému postupně úvěrový rámec až do výše 90 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluveným úrokem vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 1. 7. 2022 zesplatnila a od smlouvy odstoupila. Dlužná jistina ke dni zesplatnění činila 89 970,42 Kč. Bylo povinností žalovaného tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit, a to spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 831,01 Kč, se sjednaným úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 89 970,42 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 89 970,42 Kč od 2. 7. 2022 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným řádně postoupila na žalobkyni, toto postoupení bylo žalovanému oznámeno, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby. Soud proto žalobě v této části vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).

15. Soud se však dále zabýval sjednanou smluvní pokutou ve všeobecných obchodních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně a dospěl k závěru, že tato je sjednána neplatně. Soud má za to, že způsob, jakým byla tato smluvní pokuta sjednána, konkrétně to, že je zahrnutá do obchodních podmínek psaných malým písmem velmi nepřehledným způsobem na druhé straně úvěrové smlouvy a v textu samotné smlouvy není vůbec zmíněna, je zcela nevhodný. Nadto sjednaná smluvní pokuta ve výši 100 % dlužné částky zakládá značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, když je vázána toliko na odstoupení od smlouvy ze strany poskytovatele úvěru (právní předchůdkyně žalobkyně) z důvodu porušení povinnosti žalovaným. Pro případ, kdy by od smlouvy odstoupil žalovaný, žádná smluvní pokuta sjednána není. Je třeba zohlednit to, že žalovaný je spotřebitel, tedy slabší stranou daného závazkového vztahu, je nutné poskytnout mu větší ochranu ve vztahu k právní předchůdkyni žalobkyně, jež je podnikatelem, a to zvláště za situace, kdy to byla pouze ona, kdo se na přípravě dané smlouvy podílel, když se jedná o formulářový návrh, jenž byl žalovanému pouze poskytnut k podpisu. Na základě všech uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že sjednání dané smluvní pokuty je absolutně neplatné a k této neplatnosti je tedy třeba přihlédnout z úřední povinnosti (srov. usnesení ÚS Pl. ÚS 1/10). K námitce žalobkyně, že je třeba zohlednit to, že požaduje úhradu pouze poloviny sjednané smluvní pokuty, soud uvádí, že tato skutečnost na věci nic nemění. Protože byla smluvní pokuta sjednána neplatně, není možné požadovat úhradu žádné její části.

16. Soud se dále zabýval nárokem žalobkyně na úhradu částky 2 500 Kč s příslušenstvím, jež měla představovat dlužné poplatky. V řízení nebylo prokázáno, jaká byla výše sjednaných poplatků, když jejich sazebník nebyl soudu předložen. Zároveň ani nebylo prokázáno, že by došlo k odeslání tvrzených upomínek. Tento nárok žalobkyně tak zůstal zcela neprokázán. Soud proto žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení těchto poplatků spolu s úrokem z prodlení, stejně jako zaplacení části neplatně sjednané smluvní pokuty zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 187 Kč (částka je zaokrouhlena na celé koruny), přičemž tato částka představuje 52 % z jejich celkové výše 46 513,60 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24 %). V tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky (v kapitalizované výši ke dni vyhlášení rozsudku) v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 137 470,42 Kč sestávající z částky 6 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 3 310 Kč za jednoduchou výzvu k plnění, z částky 6 620 Kč za sepsání žaloby a z částky 2 x 6 620 Kč za účast na jednání soudu dne 11. 3. 2025 a dne 29. 4. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného do 31. 12. 2024 a dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 písm. a. t. účinného od 1. 1. 2025. V souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 3. 2025 částka 268 Kč představující jednu třetinu z náhrady za 84 ujetých km (adresa a zpět) v částce 802,95 Kč, neboť se žalobkyně tento den účastnila tří jednání u téhož soudu (35,8 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při kombinované spotřebě 10,5/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času ve výši 200 Kč představující jednu třetinu náhrady v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 4. 2025 částku 402 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 84 ujetých km (adresa a zpět) v částce 802,95 Kč, neboť se žalobkyně tento den účastnila dvou jednání u téhož soudu (35,8 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,5l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času ve výši 300 Kč představující jednu polovinu náhrady v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 6 879,60 Kč. Také jejich zaplacení soud uložil žalovanému ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za sepsání doplnění žaloby ze dne 8. 4. 2025, neboť skutečnosti zde tvrzené mohly a měly být uvedeny již v žalobě samé, nejedná se tak o účelně vynaložený náklad řízení. Stejně tak soud nepřiznal žalobkyni náhradu za použití vysokooktanového benzínu při cestě k soudu, když nutnost využít tento typ benzínu z technického průkazu použitého vozidla nevyplývá (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.