5 C 180/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 16 369 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 369 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 369 Kč od 8. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 33 428 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne 23. 5. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 16 369 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem vodohospodářské infrastruktury včetně kanalizačních přípojek a domovních čerpacích stanic (dále jen „DČS“) vybavených čerpadlem a technologií v obci , adresa, . Dne 26. 2. 2013 uzavřela žalobkyně s žalovaným dohodu o užívání a provozu kanalizačních přípojek a DČS (dále jen „Dohoda“), na základě které převzal žalovaný do svého užívání DČS, sloužící domu v jeho vlastnictví, s veškerým technologickým vybavením a zavázal se mimo jiné hradit čištění čerpacích jímek a opravy technologického zařízení DČS. Žalobkyně vystavila dne 15. 11. 2022 žalovanému fakturu č. , číslo, na částku 8 369 Kč se splatností 29. 11. 2022. Tato částka byla žalobkyní vynaložena na opravu DČS u domu žalovaného, jež byla provedena, se souhlasem manželky žalovaného, společností , právnická osoba, . Následně vystavila žalobkyně dne 21. 12. 2022 žalovanému fakturu č. , číslo, na částku 8 000 Kč se splatností 4. 1. 2023. Tuto částku uhradila žalobkyně za převinutí elektromotoru DČS, která slouží domu žalovaného. Převinutí elektromotoru provedl , jméno FO, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, . Zmíněné opravy byly provedeny s vědomím žalovaného, jenž se zároveň zavázal je uhradit dle čl. IV odst. 4.4 Dohody. Žalobkyně proto zaslala žalovanému výzvu k zaplacení předmětných částek, kdy tyto však žalovaný nepřevzal. Žalovaný fakturované částky ani po uplynutí doby splatnosti faktur neuhradil. Žalobkyně tak zaslala žalovanému předžalobní výzvu, v níž jej vyzvala k úhradě dlužných částek ve výši 16 369 Kč, a to do 15 dnů. Tuto si však žalovaný nevyzvedl, a proto mu byla doručena prostřednictvím datové schránky dne 23. 3. 2023. Plněno tak mělo být nejpozději dne 7. 4. 2023. Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 2. 8. 2023 uvedl, že Dohoda slouží k odvodu splaškových odpadních vod z nemovitosti č.p. , číslo, v obci , adresa, , která je součástí společného jmění manželů , jméno FO, a , jméno FO, . Žalovaný má tak za to, že Dohoda měla být uzavřena s oběma manžely. Dohoda podle žalovaného dále neobsahuje ujednání o tom, že konkrétně žalovaný se zavazuje k úhradám oprav, obsah Dohody je obecný a neurčitý až zmatečný, žádná pravidla a závazky z ní odvozovat nelze. Dohoda neobsahuje úhradu stočného, text nabyl pouze platnosti a ne účinnosti, u podpisu žalovaného není uvedeno datum, je tedy nejasné, zda k podpisu došlo, a chybí projev jakékoli vůle a prohlášení o porozumění obsahu Dohody. Ze všech těchto důvodů je Dohoda neplatná. Dále žalovaný uvedl, že kanalizace v obci , adresa, byla vybudována v letech 2003 až 2011, kdy do této doby měli manželé , jméno FO, svou vlastní biologickou čistírnu odpadních vod. Po dobudování kanalizace se museli připojit na kanalizaci obecní. Od počátku však obecní kanalizace jako celek nefungovala, skoro každý týden docházelo k poruchám na kanalizačním řadu, kdy voda vytékala z jímek. Žalobkyně řešila se zhotovitelem reklamace a byla prodlužována záruka. Žalobkyně je vlastníkem kanalizace i předmětné přípojky, kdy tato kanalizace je výrazně poruchová. Žalovaný sporuje tvrzení žalobkyně, že by provedení oprav manželka žalovaného odsouhlasila, neboť pouze povolila přístup k dané přípojce. Pokud jde o žalovanou částku, jedná se o platbu za poslední výjezd , Anonymizováno, , které jímku v noci vyčerpaly kvůli havarijnímu stavu a opravily čerpadlo, za což vystavila žalobkyně žalovanému dvě faktury. Žalovaný tyto neuhradil, neboť se domnívá, že na jejich úhradu nemá žalobkyně právo. Žalovaný v neposlední řadě poukazuje na to, že v roce 2015 a 2016 byl žalobkyní vyhotoven Generel kanalizace obce , adresa, , zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , autorizovaným inženýrem v oboru vodohospodářské stavby, jenž popisuje předmětnou kanalizaci s tím, že byla provedena v rozporu s právními předpisy a že na ni byla použita špatná technologie. Žalovaný a jeho manželka proto užívají z donucení dílo, jehož kvalita je pochybná a není přijatelné, aby za ně nesli jakoukoli finanční odpovědnost. Žalovaný také získal neoficiální informaci, že i řada dalších občanů obce , adresa, nechce žalobkyni nic hradit, kdy navíc po některých občanech žalobkyně žádné platby nepožaduje. Aktuálně má žalovaný s manželkou zhruba týden nefunkční kanalizaci, kterou žalobkyně odmítá opravit, přestože jde o majetek žalobkyně. Žalovaný proto navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Žalovaný doplnil své vyjádření k žalobě podáním ze dne 13. 11. 2023, kdy uvedl, že způsob úhrady oprav kanalizace, která je ve vlastnictví žalobkyně, se vymyká zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. stanovenému způsobu regulované cenotvorby stočného, a proto se jedná o případ neplatnosti právního úkonu dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, pro jeho rozpor se zákonem, případně snahu o obcházení zákonné cenové regulace statku zajišťovaného ve veřejném zájmu. Přenášením nákladů na opravu a údržbu kanalizace na občany mimo rámec regulované ceny dochází k nežádoucí situaci. Žalobkyně sama iniciovala výstavbu kanalizace, je jejím vlastníkem a je seznámena se skutečností, že tato kanalizace není provedena vhodným způsobem. Přenos odpovědnosti za vady kanalizace z žalobkyně na žalovaného neshledává žalovaný v souladu s dobrými mravy, a to za situace, kdy byla stanovena povinnost vlastníkům stavebních pozemků a staveb ve smyslu § 3 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích připojit se ke kanalizaci. Žalovaný zároveň uvedl, že ne všichni uživatelé kanalizace mají Dohodu s žalobkyní uzavřenou a ne všichni uživatelé kanalizace, kteří Dohodu uzavřenou mají, jsou žalobkyní nuceni k náhradě na opravu a údržbu kanalizace. Žalovaný považuje žalobu za šikanózní, s ohledem na postavení manželky žalovaného v obci , adresa, , když tato je v současné době opoziční zastupitelkou žalobkyně a v minulosti byla její , Anonymizováno, .

4. Podáními ze dne 28. 12. 2023, ze dne 3. 1. 2024 a v průběhu jednání dne 5. 1. 2024 se žalobkyně vyjádřila k podáním žalovaného. Uvedla, že v obci , adresa, je cca 413 uživatelů kanalizace, kdy zhruba 280 kanalizačních přípojek je ve vlastnictví obce, z čehož zhruba 80 uživatelů má uzavřenou Dohodu jako má žalovaný. Po těchto 80 uživatelích žalobkyně požaduje úhradu oprav. Po zbylých 200 uživatelích toto nepožaduje a opravu poruch hradí žalobkyně. Ti uživatelé, kteří mají kanalizační přípojku ve svém vlastnictví, si hradí opravy sami. V minulosti nebylo možné předat vybudované kanalizační přípojky do vlastnictví jednotlivých uživatelů, neboť byly zhotoveny z dotace a musely zůstat ve vlastnictví žalobkyně. V současnosti je možné vlastnictví převést a žalobkyně to má v úmyslu. Dohoda nebyla uzavřena s více uživateli, neboť manželka žalovaného jako , Anonymizováno, tyto Dohody neuzavírala, a poté, co její mandát skončil, byla již čerpadla opotřebovaná a občané obce by tak Dohodu nepodepsali. Drtivá většina uživatelů přípojek si po komunikaci s žalobkyní zajišťuje opravu samostatně, a tedy přímo hradí náklady spojené s opravou čerpadla či domovní jímky dodavateli těchto prací. Pokud tuto opravu zajistí žalobkyně, je částka následně přefakturována v souladu s Dohodou. Přehled fakturovaných oprav zahrnuje pouze náklady na převinutí čerpadla, k čemuž jsou koncovým uživatelům připočítávány i náklady na práci techniků, kteří jsou v pracovněprávním vztahu s žalobkyní. Žalobkyně pak nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že je Dohoda neplatná pro rozpor se zákonem, tedy že prostředky na opravu a údržbu kanalizace mají být generovány z plateb stočného, neboť se uvedená povinnost týká pouze kanalizace, nikoliv kanalizačních přípojek. Kanalizační přípojka je samostatnou věcí, která spojuje kanalizaci (hlavní kanalizační řad) s připojenou nemovitostí, kdy ke kanalizační přípojce náleží i DČS. Obvykle je vlastníkem přípojky vlastník připojené nemovitosti, a tudíž nese i náklady na její opravu a údržbu. V řešené situaci sice k převodu přípojek na jednotlivé vlastníky nedošlo, byla s nimi však uzavřena předmětná Dohoda. Žalobkyně dále odmítá tvrzení žalovaného, že by žalobkyně přenášela odpovědnost za vady na uživatele přípojek a DČS, což by mělo vést k neplatnosti Dohody pro rozpor s dobrými mravy. V obci , adresa, se nachází cca 418 domácích jímek a čerpadel, k opravě nebo výměně dochází v průměru 1 až 2x za měsíc. Žalobkyně považuje za adekvátní, odpovídají-li za způsobené vady právě uživatelé, kteří mají přípojky a čerpadla v užívání. Žalobkyně v neposlední řadě zásadně odmítá tvrzení žalovaného o šikanózní povaze žaloby, když žalobkyně dodržuje povinnosti stanovené jí zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu:Žalovaný a jeho manželka , jméno FO, jsou vlastníky rodinného domu č. p. , číslo, v obci , adresa, /viz informace o stavbě na č. l. 36 spisu/. Žalobkyně jako vlastník a žalovaný jako uživatel uzavřeli dne 26. 2. 2013 Dohodu o užívání a provozu kanalizačních přípojek a domácích čerpacích stanic, jejímž předmětem je užívání, údržba a opravy DČS ve vlastnictví žalobkyně, které slouží k odvodu splaškových odpadních vod z jednotlivých nemovitostí uživatelů do veřejné stokové sítě žalobkyně, a dále způsob úhrady stočného a pravidla dalšího napojování nových uživatelů na veřejnou stokovou síť. Dle čl. IV. odst. 4.

4. Dohody hradí uživatelé čištění čerpacích jímek a opravy technologického zařízení DČS, vyjma oprav na které se vztahují záruční lhůty stanovené smlouvou o dílo mezi dodavatelem vodohospodářské infrastruktury a žalobkyní /viz dohoda na č. l. 5 spisu/. V roce 2014 až 2017 byla , Anonymizováno, žalobkyně svědkyně , jméno FO, , manželka žalovaného, přičemž v této době žalobkyně neuzavírala s uživateli kanalizačních přípojek dohody o jejich užívání a hradila ze svého rozpočtu opravy čerpadel a kanalizačních přípojek, které byly v jejím vlastnictví. Majitelé domů, které se ke kanalizaci v obci připojovaly později, si hradili vybudování kanalizačních přípojek a pořízení čerpadel, jakož i jejich opravy, sami /viz svědecká výpověď , jméno FO, /. V obci , adresa, je celkem 418 uživatelů kanalizace, z čehož 83 má s žalobkyní uzavřenou dohodu o užívání kanalizačních přípojek, kterým žalobkyně vystavuje faktury za opravy čerpadel a kanalizačních přípojek /viz faktury na č. l. 63 spisu, přehled fakturovaných oprav na č. l. 65 - 67 spisu, seznam podepsaných dohod o předání čerpadel na č. l. 68 spisu, seznam uživatelů kanalizace na č. l. 69 – 73 spisu/. Dne 28. 10. 2022 došlo k havárii kanalizační přípojky u rodinného domu manželů , jméno FO, , na místo přijel technik , Anonymizováno, ., provedl odpojení a demontáž čerpadla z jímky pro jeho závadu a jímku vyčistil. Následně bylo naistalováno nové čerpadlo a vadné čerpadlo bylo odvezeno k opravě /viz montážní list na č. l. 7 spisu, svědecká výpověď , jméno FO, , mezi stranami nesporné/. Za odčerpání jímky, provedené dne 28. 10. 2022, vystavila společnost , právnická osoba, . žalobkyni dne 7. 11. 2022 daňový doklad č. , číslo, na částku 8 369,24 Kč se splatností 21. 11. 2022. Částka ve výši 8 369 Kč byla žalobkyní následně fakturována žalovanému fakturou č. , číslo, ze dne 15. 11. 2022 se splatností do 29. 11. 2022 /viz faktury na č. l. 6, 8 spisu, přehled fakturovaných oprav čerpadel a jímek na č. l. 67 spisu/. Svědek , jméno FO, provedl opravu vadného čerpadla původně umístěného u rodinného domu manželů , jméno FO, a vystavil žalobkyni dne 1. 12. 2022 daňový doklad č. , číslo, za tuto na částku 8 000 Kč se splatností do 11. 12. 2022. Žalobkyně dne 2. 12. 2022 proplatila svědkovi , jméno FO, na bankovní účet č. , č. účtu, předmětnou fakturu, přičemž ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno „oprava čerpadla , jméno FO, , jméno FO, “. Částka ve výši 8 000 Kč byla žalobkyní následně dne 21. 12. 2022 fakturována žalovanému fakturou č. , číslo, se splatností 4. 1. 2023 /viz výpis z bankovního účtu svědka na č. l. 84 – 85 spisu, faktura na č. l. 9 spisu, daňový doklad na č. l. 10 spisu, přehled fakturovaných oprav čerpadel a jímek na č. l. 65 spisu, svědecká výpověď , jméno FO, /. Žalobkyně dne 16. 3. 2023 vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k úhradě oprav ve výši 16 369 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy; tato byla žalovanému do dispozice doručena dne 17. 3. 2023, kdy byla připravena k vyzvednutí na poště /viz výzva k úhradě na č. l. 11 spisu, doručenky na č. l. 12 – 14 spisu, e-mailová zpráva na č. l. 15 spisu/.

6. Soud neučinil žádná skutková zjištění z čestného prohlášení svědka , jméno FO, ze dne 15. 1. 2024 na č. l. 83, když ve věci byl učiněn výslech svědka a nadto byl tento důkaz žalobkyní označen a navržen k provedení až po koncentrační lhůtě. Soud dále neučinil žádná skutková zjištění z předložené pracovní verze Generelu kanalizace , adresa, vypracované společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , uložené v systému ISAS, který hodnotí technický stav kanalizační sítě v obci , adresa, a životnost čerpadel, neboť tento s předmětem řízení, kterým je zaplacení opravy kanalizační přípojky na základě Dohody účastníků, souvisí jen okrajově.

7. Soud zamítl návrh na provedení důkazu listinami prokazujícími reklamace díla a přehledem provedených oprav kanalizace od roku 2011 včetně faktur pro nadbytečnost. Tyto důkazy měly sloužit k prokázání tvrzení ohledně špatného technického stavu kanalizační sítě v obci , adresa, , což není předmětem tohoto řízení.

8. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu:Žalovaný a jeho manželka , jméno FO, jsou vlastníky rodinného domu č. p. , číslo, v obci , adresa, . Žalobkyně jako vlastník a žalovaný jako uživatel uzavřeli dne 26. 2. 2013 Dohodu o užívání a provozu kanalizačních přípojek a domácích čerpacích stanic, jejímž předmětem je užívání, údržba a opravy DČS ve vlastnictví žalobkyně, které slouží k odvodu splaškových odpadních vod z jednotlivých nemovitostí uživatelů do veřejné stokové sítě žalobkyně, a dále způsob úhrady stočného a pravidla dalšího napojování nových uživatelů na veřejnou stokovou síť. Dle čl. IV. odst. 4.

4. Dohody hradí uživatelé čištění čerpacích jímek a opravy technologického zařízení DČS, vyjma oprav na které se vztahují záruční lhůty stanovené smlouvou o dílo mezi dodavatelem vodohospodářské infrastruktury a žalobkyní. V roce 2014 až 2017 byla , Anonymizováno, žalobkyně svědkyně , jméno FO, , manželka žalovaného, přičemž v této době žalobkyně neuzavírala s uživateli kanalizačních přípojek dohody o jejich užívání a hradila ze svého rozpočtu opravy čerpadel a kanalizačních přípojek, které byly v jejím vlastnictví. Majitelé domů, které se ke kanalizaci v obci připojovaly později, si hradili vybudování kanalizačních přípojek a pořízení čerpadel, jakož i jejich opravy, sami. V obci , adresa, je celkem 418 uživatelů kanalizace, z čehož 83 má s žalobkyní uzavřenou dohodu o užívání kanalizačních přípojek, kterým žalobkyně vystavuje faktury za opravy čerpadel a kanalizačních přípojek. Dne 28. 10. 2022 došlo k havárii kanalizační přípojky u rodinného domu manželů , jméno FO, , na místo přijel technik , Anonymizováno, ., provedl odpojení a demontáž čerpadla z jímky pro jeho závadu a jímku vyčistil. Následně bylo naistalováno nové čerpadlo a vadné čerpadlo bylo odvezeno k opravě. Za odčerpání jímky, provedené dne 28. 10. 2022, vystavila společnost , právnická osoba, . žalobkyni dne 7. 11. 2022 daňový doklad č. , číslo, na částku 8 369,24 Kč se splatností 21. 11. 2022. Částka ve výši 8 369 Kč byla žalobkyní následně fakturována žalovanému fakturou č. , číslo, ze dne 15. 11. 2022 se splatností do 29. 11. 2022. Svědek , jméno FO, provedl opravu vadného čerpadla původně umístěného u rodinného domu manželů , jméno FO, a vystavil žalobkyni dne 1. 12. 2022 daňový doklad č. , číslo, na částku 8 000 Kč se splatností do 11. 12. 2022. Žalobkyně dne 2. 12. 2022 proplatila svědkovi , jméno FO, na bankovní účet č. , č. účtu, předmětnou fakturu. Částka ve výši 8 000 Kč byla žalobkyní následně dne 21. 12. 2022 fakturována žalovanému fakturou č. , číslo, se splatností 4. 1. 2023. Žalobkyně dne 16. 3. 2023 vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k úhradě oprav ve výši 16 369 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy; tato byla žalovanému do dispozice doručena dne 17. 3. 2023, kdy byla připravena k vyzvednutí na poště.

9. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „ZVK“). Soud se zabýval námitkami žalovaného ohledně toho, že není zřejmé, kdy byla předmětná Dohoda z jeho strany podepsána, když u jeho podpisu datum není. Žalovaný však při jednání dne 13. 10. 2023 potvrdil, že Dohodu podepsal, učinil to nesporným, nebyl však schopen potvrdit konkrétní datum podpisu. Soud má i s ohledem na strukturu Dohody za to, že tato byla podepsána oběma účastníky právě dne 26. 2. 2013, když datum podpisu je uvedeno pod oběma podpisy a jen skutečnost, že si žalovaný nepamatuje, kdy ji podepsal, což je s ohledem na časové rozmezí mezi uzavřením Dohody a soudním jednáním, pochopitelné, není způsobilá tento závěr vyvrátit. Nadto i kdyby se uvedené datum podpisu Dohody vztahovalo jen k podpisu žalobkyně, nemělo by to na platnost uzavřené Dohody žádný vliv, neboť samotné uzavření Dohody je nesporné a je zřejmé, že k němu došlo právě v průběhu roku 2013, což vyplývá i z výpovědi svědkyně , jméno FO, (srov. rozsudek NS ze dne 6. 2. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1176/2001).

10. Podle § 34 obč. zák. právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

11. Podle § 35 odst. 1 a 2 obč. zák. může být projev vůle učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

12. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

13. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 43c odst. 1 a 2 obč. zák. je přijetím návrhu včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání z něhož lze dovodit její souhlas. Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.

15. Podle § 44 odst. 1 obč. zák. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti.

16. Podle § 145 odst. 2 obč. zák. obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný.

17. Podle § 40a obč. zák. jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1, § 775 a § 852b odst. 2 a 3 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil. Totéž platí, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků (§ 40). Je-li právní úkon v rozporu s obecně závazným právním předpisem o cenách, je neplatný pouze v rozsahu, ve kterém odporuje tomuto předpisu, jestliže se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti dovolá.

18. Podle § 2 odst. 2 ZVK je kanalizace provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení provozovatelem vodovodu nebo kanalizace je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6. Podle odstavce 5 tohoto ustanovení je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak.

19. Podle § 3 odst. 2 ZVK je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Podle odstavce 8 tohoto ustanovení obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

20. Podle § 8 odst. 14 ZVK vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

21. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.

22. Předně soud uvádí, že žalovaný namítal neplatnost Dohody z celé řady důvodů, ať už jako tzv. neplatnost relativní, které se musí dotčený účastník dovolat, nebo neplatnost absolutní, tedy takovou, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Je třeba konstatovat, že platnost právního úkonu je třeba vždy posuzovat k okamžiku a podle okolností existujících v době, kdy byl takový právní úkon učiněn, tzn. důvody neplatnosti dané Dohody by zde musely být již k okamžiku jejího podpisu, nikoli podle stavu ke dni rozhodování soudu (k tomu srov. usnesení NS ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2660/2007).

23. Pokud žalovaný namítal, že Dohoda byla podepsána pouze jím a nikoli jeho manželkou, přestože rodinný dům, jehož se předmětná Dohoda týká, je ve společném jmění manželů, a je proto neplatná, má soud za to, že v dané věci je možné podpis Dohody podřadit pod obvyklou správu majetku, ke které je oprávněn každý manžel samostatně dle § 145 odst. 2 obč. zák. I kdyby se ale o obvyklou správu majetku nejednalo, nemohl by se žalovaný neplatnosti právního úkonu z tohoto důvodu dovolávat, neboť jí sám způsobil dle § 40a obč. zák., když při podpisu Dohody zcela jistě věděl, že dům je ve společném jmění manželů. Dále žalovaný namítal, že Dohoda je jako celek neurčitá a nesrozumitelná, poukazoval na text preambule, ujednání o úhradě oprav a chybějící úpravě úhrady stočného. K tomu soud uvádí, že se s námitkami žalovaného neztotožnil a má za to, že Dohoda je dostatečně určitá a srozumitelná, když z jejího znění zcela jasně vyplývá, že žalobkyně jako vlastník kanalizačních přípojek a domácích čerpacích stanic v obci , adresa, tuto předává do užívání žalovanému jakožto uživateli, ten ji přebírá a zavazuje se mimo jiné hradit čištění čerpacích jímek a opravy DČS, vyjma oprav na které se vztahují záruční lhůty stanovené smlouvou o dílo uzavřenou mezi žalobkyní a dodavatelem infrastruktury (čl. 2. 1, 3. 1 a 4. 4 předmětné Dohody). Preambule je pak jen jakýmsi úvodem, který popisuje situaci ohledně vodohospodářské infrastruktury v obci , adresa, a ani tak jí nelze považovat dle názoru soudu za zmatečnou. Chybějící úprava úhrady stočného potom neplatnost Dohody nezpůsobuje. K námitkám žalovaného, že Dohoda dle svého textu nabyla pouze platnosti, nikoli účinnosti, soud uvádí, že okamžik, kdy nabývá smlouva účinnosti, stanoví přímo občanský zákoník v ustanovení § 43c a § 44, takže skutečnost, že tento údaj ve smlouvě chybí, nemá na obsah smlouvy žádný vliv. Předmětná Dohoda nabyla účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu žalovaného s obsahem Dohody došlo žalobkyni, tedy podpisem žalovaného na předmětné dohodě a předáním podepsané Dohody žalobkyni. Konečně k námitce žalovaného, že v Dohodě chybí projev vůle a prohlášení o porozumění jejímu obsahu, soud uvádí, že projev vůle stran je v Dohodě obsažen, je tvořen textem této Dohody a stvrzen podpisem stran a prohlášení o porozumění obsahu Dohody není podstatnou náležitostí smlouvy, jejíž neexistence by zakládala neplatnost Dohody.

24. Dále žalovaný namítal důvody absolutní neplatnosti Dohody, a to z důvodu rozporu Dohody se zákonem, s dobrými mravy a namítal také šikanózní povahu žaloby. Ohledně rozporu Dohody se zákonem soud dospěl k závěru, že je nutné posuzovat danou Dohodu se zněním zákona, platným v době vzniku Dohody. Žalovaný ve svém vyjádření argumentuje zněním zákona o vodovodech a kanalizacích (jakož i znění vyhlášky č. 428/2001 Sb., která tento zákon provádí) platným v době rozhodování soudu, což není možné, jak již bylo uvedeno shora (k tomu srov. usnesení NS ze dne 23. 8. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2660/2007). Soud proto posuzoval rozpor Dohody se správným zněním předmětného zákona i uvedené vyhlášky a rozpor neshledal. Stěžejní otázkou v daném případě je, zda je DČS součástí kanalizační přípojky tak, jak jí definuje ZVK či zda je součástí kanalizace dle definice uvedené tamtéž. Vzhledem k tomu, že bylo výpovědí svědkyně , jméno FO, (která uvedla, že DČS je napojena na monitor přímo v domě žalovaného a jeho manželky), jakož i textem Dohody (čl. 2.2 Dohody) prokázáno, že DČS slouží vždy konkrétnímu rodinnému domu k odvodu jeho odpadní vody, má soud za to, že dle definice uvedené v § 3 odst. 2 ZVK, je DČS v obci , adresa, součástí kanalizační přípojky, neboť zákon kanalizační přípojkou rozumí úsek potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě, tedy tu část potrubí, která slouží vždy jen konkrétní stavbě po zaústění potrubí do části veřejné. ZVK v § 3 odst. 3 stanovuje zákonnou domněnku, že vlastníkem kanalizační přípojky je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak. Zákon tedy sám předpokládá, že primárně má být vlastníkem kanalizační přípojky, a tedy i osobou, jež bude hradit její opravy, vlastník pozemku či stavby na kanalizaci připojené, přičemž ponechává i možnost, že tomu tak není (jako v daném případě). Potom ale není možné považovat situaci, kdy vlastník kanalizační přípojky (v daném případě žalobkyně) na základě Dohody nastaví vztah mezi ním a uživatelem kanalizační přípojky (žalovaným) tak, že odpovídá stavu uvedenému v zákonu, tedy že přenese povinnost hradit opravy kanalizační přípojky na jejího uživatele, za odporující zákonu. Pokud žalovaný argumentoval tím, že náklady na provozování kanalizace mají být zahrnuty do výpočtu cen stočného a nemají být tedy požadovány k úhradě po žalovaném, soud uvádí, že jednak § 35a odst. 7 vyhlášky č. 428/2001 Sb., na který žalovaný odkazuje, v době uzavření Dohody neplatil, a i kdyby platil, pak upravuje promítnutí nákladů na provozování kanalizace, nikoli kanalizační přípojky.

25. Soud se dále zabýval rozporem Dohody s dobrými mravy a ani tento neshledal. Právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah tohoto právního úkonu tak, aby byl v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti, a to bez ohledu na smluvní volnost (svobodu), bez ohledu na to, kdo rozpor s dobrými mravy zavinil a na to, zda druhá strana byla při vzniku smlouvy v dobré víře, a že odpovídající úsudek soudu tu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěními a musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v konkrétním případě (učinit) závěr, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu (k tomu srov. rozsudek NS ze dne 20. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2710/2010). Žalovaný rozpor s dobrými mravy spatřoval jednak v tom, že kanalizace není provedena vhodným způsobem a žalobkyně uzavřením Dohody přenáší na žalovaného své historické nedostatky a to zvláště s ohledem na to, že žalovaný byl přinucen se k obecní kanalizaci připojit, a dále v tom, že v obci existuje část uživatelů kanalizace, která za opravy kanalizačních přípojek ničeho nehradí, protože nemá uzavřenou obdobnou dohodu jako žalovaný. Možnost uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné dává obecnímu úřadu přímo ZVK v § 3 odst.

8. To samo o sobě v rozporu s dobrými mravy není. Tvrzení, že je kanalizace vybudována technicky nesprávně a že tato chyba je přenášena na žalovaného, považuje soud za účelová, když svědek , jméno FO, potvrdil, že provádí pro žalobkyni opravu 3 až 4 čerpadel za měsíc, což lze z odborného hlediska považovat za standardní, a také svědkyně , jméno FO, uvedla, že poté, co byla provedena reklamace kanalizace v roce 2013 a její oprava, tak funguje lépe a počet poruch se zmenšil. Listina označená „Generel kanalizace , adresa, “ se potom sice vyjadřuje k technickým parametrům kanalizace v obci , adresa, , řeší ovšem spíše další rozvoj obce a napojování nových uživatelů na kanalizaci, dle názoru soudu pak z ní nelze uzavřít, že by kanalizace v obci , adresa, byla vybudována technicky nesprávně. Pokud žalovaný poukazuje na to, že v obci existuje část uživatelů kanalizace, která za opravy kanalizačních přípojek ničeho nehradí, protože nemá uzavřenou obdobnou dohodu jako žalovaný, pak tato skutečnost byla v řízení prokázána a jedná se určitě o stav, který není vhodný, nicméně dle názoru soudu nedosahuje takové intenzity, aby se dal pokládat za rozporný s dobrými mravy, neboť je třeba přihlédnout také k tomu, jak tento stav vznikl. V obci fakticky existují 3 skupiny uživatelů kanalizace – ti, kteří nejsou vlastníky kanalizačních přípojek a nemají uzavřenou dohodu o jejich užívání, za které hradí opravy kanalizačních přípojek žalobkyně, ti, kteří nejsou vlastníky kanalizačních přípojek, mají uzavřenou dohodu o jejich užívání a musí si opravy kanalizačních přípojek hradit sami a ti, kteří jsou vlastníky kanalizačních přípojek a také si jejich opravy hradí sami. Dle provedeného dokazování však důvodem, proč část uživatelů kanalizace v obci , adresa, nemá s žalobkyní uzavřenou obdobnou dohodu jako žalovaný, je to, že manželka žalovaného, jakožto , Anonymizováno, obce, dohody s uživateli v letech 2014 – 2017 neuzavírala, neboť se domnívala, že jsou v rozporu se zákonem, což uvedla ve svém svědeckém výslechu. Tuto skutečnost tak nelze klást žalobkyni k tíži, neboť to byla právě manželka žalovaného, jež rozhodnutí o neuzavírání dohod o užívání DČS za obec učinila. Navíc z dokazování dále vyplynulo, že po všech uživatelích kanalizace, kteří mají uzavřenou dohodu obdobného znění jako žalovaný, žalobkyně prostředky za opravy kanalizačních přípojek vymáhá, tady žádná nerovnováha nevzniká a je tedy vyvráceno tvrzení žalovaného, že žaloba má šikanózní charakter, když žalobkyně vymáhá po žalovaném uhrazení požadované částky pouze proto, že je jeho manželka opoziční zastupitelkou v obci.

26. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že Dohoda uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je uzavřena platně, je dostatečně srozumitelná, určitá, byla uzavřena svobodně a vážně a žalovaný je tak na jejím základě povinen hradit čištění čerpacích jímek a opravy DČS, s výjimkou v Dohodě uvedenou dle čl. 4. 4 této Dohody. V řízení bylo prokázáno, že dne 28. 10. 2022 došlo k havárii kanalizační přípojky u rodinného domu manželů , jméno FO, , na místo přijel technik , Anonymizováno, ., provedl odpojení a demontáž čerpadla z jímky pro jeho závadu a jímku vyčistil. Následně bylo naistalováno nové čerpadlo a vadné čerpadlo bylo odvezeno k opravě, kterou provedl svědek , jméno FO, . Za odčerpání jímky vystavila společnost , právnická osoba, . žalobkyni dne 7. 11. 2022 daňový doklad č. , číslo, na částku 8 369,24 Kč se splatností 21. 11. 2022. Částka ve výši 8 369 Kč byla následně žalobkyní fakturována žalovanému fakturou č. , číslo, ze dne 15. 11. 2022 se splatností do 29. 11. 2022. Svědek , jméno FO, za opravu vadného čerpadla vystavil žalobkyni dne 1. 12. 2022 daňový doklad č. , číslo, na částku 8 000 Kč se splatností do 11. 12. 2022, který žalobkyně proplatila. Částka ve výši 8 000 Kč byla žalobkyní následně dne 21. 12. 2022 fakturována žalovanému fakturou č. , číslo, se splatností 4. 1. 2023. Uvedené částky měl žalovaný povinnost uhradit, protože tak však neučinil, je nárok žalobkyně po právu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

27. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”)

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 428 Kč (částka je zaokrouhlena na celé koruny). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 369 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 780 Kč za sepsání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 780 Kč za účast na jednání soudu dne 13. 10. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g), z částky 2 x 1 780 Kč za účast na jednání soudu dne 5. 1. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 1 780 Kč za vyjádření ve věci ze dne 1. 2. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 780 Kč za účast na jednání soudu dne 1. 3. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g), z částky 890 Kč za vyjádření ze dne 3. 1. 2024 dle § 11 odst. 3 a. t. ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) a. t., neboť se nejednalo o vyjádření ve věci samé, žalobkyně byla výzvou soudu vyzvána k předložení listin, nikoli k vyjádření ve věci, včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 10. 2023 částka 2 237,82 Kč jakožto náhrada za 310 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů), v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 1. 2024 částka 2 316,25 Kč jakožto náhrada za 310 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 3. 2024 částka 2 316,25 Kč jakožto náhrada za 310 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 21 × 30 minut v částce 2 100 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 26 800,31 Kč ve výši 5 628,08 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).