5 C 248/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o zaplacení 17 194 Kč s příslušenstvím, v rozsahu částky 8,41 Kč rozsudek pro uznání I. Řízení v části, v níž se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení společně a nerozdílně částky 8,41 Kč, se zastavuje.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 17 185,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 194 Kč od 9. 9. 2022 do 21. 7. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 185,59 Kč od 22. 7. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 0,01 % ročně z částky 29 000 Kč od 19. 5. 2021 do 8. 9. 2022, s úrokem ve výši 0,01 % ročně z částky 17 194 Kč od 9. 9. 2022 do 21. 7. 2023, s úrokem ve výši 0,01 % ročně z částky 17 185,59 Kč od 22. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni rovným dílem na náhradě nákladů řízení 22 785,70 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 11. 6. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 17 194 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o nevrácenou část jistoty ve výši 29 000 Kč složené na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 6. 2021 k bytu č. , číslo, v domě č. p. , číslo, v obci , adresa, . Nájemní vztah z uvedené smlouvy, ve znění dodatku č. , číslo, ze dne 7. 1. 2022 a dodatku č. , číslo, ze dne 2. 2. 2022, skončil dne 29. 8. 2022, kdy byl uvedený byt předán žalovaným. Jistota měla být vrácena žalobkyni dle nájemní smlouvy do 8. 9. 2022, což se ovšem nestalo. Dne 26. 9. 2022 bylo žalobkyni zasláno vyúčtování k 31. 8. 2022, které obsahovalo informaci o spotřebě vody a plynu a sdělení o užití kauce. Žalobkyně k němu zaslala téhož dne své námitky, když upozornila žalované na nesprávně uvedené časové období vyúčtování, na nesouhlas s jednotkovými cenami ve vyúčtování a na nesouhlas se zahrnutím položek, jež nebyly zakotveny v nájemní smlouvě. Žalovaní dopisem ze dne 13. 12. 2022 zaslali další vyúčtování, do kterého opětovně zahrnuly položky, na které neměli nárok. Žalovaná opět vyjádřila nesouhlas s takovým vyúčtováním. Žalovaní dne 15. 3. 2023 vrátili žalobkyni částku ve výši 11 806 Kč dle vyúčtování ze dne 13. 12. 2022 i přes nesouhlas žalobkyně s tímto vyúčtováním. Zbylou část jistoty ve výši 17 194 Kč žalovaní neuhradili s tvrzením, že na tuto započetli své údajné nároky vůči žalobkyni, což je v rozporu s nájemní smlouvou a § 2254 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále také jen „o. z.“). Žalobkyně dále požaduje úrok z jistoty ode dne jejího složení a také zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili v podání ze dne 31. 7. 2023. Uvedli, že uznávají nárok žalobkyně v části týkající se smluvního úroku ze složené jistoty ve výši 8,41 Kč za období od 20. 4. 2020 do 14. 3. 2023, ve zbývající části nárok neuznávají. Učinili nesporným, že nájemní vztah založený smlouvou ze dne 1. 6. 2021 ve znění dodatku č. , číslo, ze dne 7. 1. 2022 skončil dne 29. 8. 2022. Strany smlouvy si dohodly, že bude složena jistoty ve výši 29 000 Kč, ze které mohou žalovaní uhradit případné nedoplatky a škody, které vzniknou na zařízení bytu. Při předání bytu dne 29. 8. 2022 byla zjištěna poškození bytu, která byla zachycena v předávacím protokolu. Žalobkyně přislíbila, že provede opravy bytu a že závěrečné vyúčtování bude provedeno až po odstranění závad. Žalovaní provedli kontrolu provedených oprav dne 31. 10. 2022, emailem z téhož dne žalobkyni sdělili, že opravy nejsou dostatečné a stanovili datum pro odstranění veškerých závad na 15. 11. 2022. K tomuto dni nebyla provedena oprava 3 interiérových dveří, vstupních protipožárních dveří značky Solodoor a podlahové lišty v ložnici. Žalovaní proto vyčíslili škodu na 22 940 Kč, přičemž vyčíslili škodu na dveřích pouze v ceně standardních dveří, nikoli škodu skutečnou ve výši ceny zakázkových dveří Solodoor. Ke složené jistotě ve výši 29 000 Kč žalovaní připočetli přeplatek za služby spojené s užíváním bytu ve výši 5 746 Kč, od získané částky ve výši 34 746 Kč odečetli škodu na majetku ve výši 23 600 Kč, žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení částky 11 806 Kč, kterou jí zaslali na její bankovní účet.

3. Podáním ze dne 12. 10. 2023 vzala žalobkyně žalobu v částce 8,41 Kč zpět s tím, že jí žalovaní dne 21. 7. 2023 předmětnou částku uhradili. Vzhledem k tomu, že zpětvzetí žaloby je dispozitivním úkonem žalobkyně a žalobkyně jej učinila před tím, než začalo jednání ve věci, nebylo třeba souhlasu žalovaných s tímto úkonem dle § 96 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále také jen „o. s. ř.“). Soud proto řízení v části, v níž žalobkyně vzala žalobu zpět podáním ze dne 12. 10. 2023, podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil (výrok I. tohoto rozsudku).

4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:Žalovaní, jakožto pronajímatelé, uzavřeli s žalovanou, jakožto nájemkyní, dne 1. 6. 2021 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt č. , číslo, v domě č. p. , číslo, v , adresa, v obci , adresa, . Dle čl. III odst. 4 byla žalovaná povinna složit jistotu ve výši 29 000 Kč, z které byli žalovaní oprávněni uhradit případné nedoplatky a škody, které vzniknou na zařízení bytu zaviněním žalobkyně. Po skončení nájmu měla být jistota vyúčtována nejpozději do 10 dnů po skončení nájemního vztahu. Účastníci si také dohodli, že žalovaní zaplatí žalobkyni úroky z poskytnuté jistoty ve výši 0,01 % za kalendářní rok. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 31. 8. 2022 /viz nájemní smlouvu na č. l. 7 – 8 spisu, předávací protokol na č. l. 9 spisu, fotografie ze dne předání na č. l. 10 – 11 spisu, dodatek č. , číslo, na č. l. 13 spisu, dodatek č. , číslo, na č. l. 15 spisu, mezi účastníky nesporné/. Žalobkyně dne 19. 5. 2021 uhradila žalovaným částku 43 500 Kč, z níž částka ve výši 29 000 Kč představovala vratnou jistotu /viz výpis z bankovního účtu žalobkyně na č. l. 19 spisu, mezi účastníky nesporné/. Nájemní vztah skončil ke dni 29. 8. 2022 /viz fotodokumentace z předání bytu na č. l. 39 – 41 spisu, mezi účastníky nesporné/. Dne 26. 9. 2022 zaslali žalovaní žalobkyni vyúčtování nájemní smlouvy (označené „vyúčtování k 31. 8. 2022) dle kterého měla být žalobkyni po započítání přeplatků na zálohách za energie a způsobené škody na nájemním bytě vrácena z jistoty částka 12 146 Kč, s čímž žalobkyně nesouhlasila a zaslala žalovaným námitky proti tomuto vyúčtování /viz vyúčtování na č. l. 17 spisu, emailová komunikace stran na č. l. 12 spisu, dopis ze dne 25. 11. 2022 na č. l. 20 – 21 spisu spolu s doklady o odeslání na č. l. 22 – 24 spisu/. Žalovaní zaslali žalobkyni dne 13. 12. 2022 nové vyúčtování, dle kterého měla být žalobkyni po započítání přeplatků na zálohách za energie a způsobené škody na nájemním bytě vrácena z jistoty částka 5 806 Kč, s čímž žalobkyně opětovně nesouhlasila /viz vyúčtování na č. l. 14 spisu, dopisy ze dne 5. 12. 2022 na č. l. 25 a 26 spisu, dopis ze dne 11. 1. 2023 na č. l. 16 spisu spolu s dokladem o odeslání na č. l. 27 spisu/. Žalovaní uhradili na účet žalobkyně dne 15. 3. 2023 částku ve výši 11 806 Kč /viz výpis z bankovního účtu na č. l. 18 spisu, mezi účastníky nesporné/.

5. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování znaleckým posudkem ke stanovení výše škody na majetku žalovaných, dopisem ze dne 1. 2. 2023 a předávacím protokolem ze dne 29. 8. 2022. Pokud se týká znaleckého posudku, žalovaní, kteří provedení tohoto důkazu navrhli k prokázání svých tvrzení ohledně vzniku škody na nájemním bytě, byli usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 3. 2024, č. j. 5 C 248/2023 – 64 vyzváni k úhradě zálohy ve výši 20 000 Kč ve lhůtě 3 týdnů od doručení tohoto usnesení s tím, že byli současně poučeni o tom, že nezaplatí-li zálohu ve stanovené lhůtě, soud důkaz neprovede. Žalovaní na zálohu důkazu ničeho neuhradili, soud proto navržený důkaz dle § 141 odst. 1 o. s. ř. neprovedl. Pokud se týká doplnění dokazování označenými listinami, žalovaní navrhli provedení těchto důkazů, soudu je ovšem do dne vynesení rozsudku ve věci nepředložili, k jednání soudu nařízenému na 4. 6. 2024 se bez omluvy nedostavili, soud je proto nemohl provést.

6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalovaní, jakožto pronajímatelé, uzavřeli s žalovanou, jakožto nájemkyní, dne 1. 6. 2021 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt č. , číslo, v domě č. p. , číslo, v , adresa, v obci , adresa, . Dle čl. III odst. 4 byla žalovaná povinna složit jistotu ve výši 29 000 Kč, z které byli žalovaní oprávněni uhradit případné nedoplatky a škody, které vzniknou na zařízení bytu zaviněním žalobkyně. Po skončení nájmu měla být jistota vyúčtována nejpozději do 10 dnů po skončení nájemního vztahu. Účastníci si také dohodli, že žalovaní zaplatí žalobkyni úroky z poskytnuté jistoty ve výši 0,01 % za kalendářní rok. Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 31. 8. 2022. Žalobkyně dne 19. 5. 2021 uhradila žalovaným částku 43 500 Kč, z níž částka ve výši 29 000 Kč představovala vratnou jistotu. Nájemní vztah skončil ke dni 29. 8. 2022. Dne 26. 9. 2022 zaslali žalovaní žalobkyni vyúčtování nájemní smlouvy, s nímž žalobkyně nesouhlasila a zaslala žalovaným námitky proti tomuto vyúčtování. Žalovaní zaslali žalobkyni dne 13. 12. 2022 nové vyúčtování, s nímž žalobkyně opět nesouhlasila. Žalovaní uhradili na účet žalobkyně dne 15. 3. 2023 částku ve výši 11 806 Kč.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

9. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

10. Podle § 2254 odst. 1 a 2 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

11. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. V poměrech projednávané věci, po zhodnocení všech předložených důkazů, kdy soud tyto hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena dne 1. 6. 2021 nájemní smlouva v souladu s výše uvedenými ustanoveními o. z., a to na dobu určitou do 31. 8. 2022. Žalovaná před začátkem nájemního vztahu složila žalovaným mimo jiné částku ve výši 29 000 Kč, jež představovala jistotu, která měla být vyúčtována nejpozději do 10 dnů po skončení nájemního vztahu. Na základě dohody stran nájemní vztah zanikl ke dni 29. 8. 2022. Bylo tedy povinností žalovaných jistotu do 8. 9. 2022 žalobkyni vrátit, případně si proti ní započíst nedoplatky na energiích, které však nevznikly, a náhradu škody vzniklé na předmětu nájmu nad rámec obvyklého opotřebení při řádném užívání nájemního bytu. Žalovaní sice tvrdili, že žalobkyně způsobila na nájemním bytě škodu poničením vstupních a vnitřních dveří a podlahové lišty, ovšem skutečnost, že by se jednalo o poškození jdoucí nad rámec obvyklého opotřebení, a dále výši takto způsobené škody nijak neprokázali, ač k tomu byli soudem při jednání dne 12. 12. 2023 vyzváni. Žalovaní k prokázání svých tvrzení sice navrhli zpracování znaleckého posudku, protože nesložili zálohu, nemohl ho soud provést (jak podrobně uvedeno shora). Důkazní břemeno ohledně vzniku a výše škody na nájemním bytě, kterou by bylo možné započíst proti složené jistotě, bylo zcela na žalovaných, tito povinnost prokázat svá tvrzení nesplnili, jejich tvrzení tak zůstala neprokázaná. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaní byli povinni vrátit složenou jistotu v celém rozsahu ve výši 29 000 Kč a to do 8. 9. 2022, protože dosud uhradili pouze část ve výši 11 806 Kč, soud jim uložil povinnost uhradit i zbývající část po započtení již uhrazené částky 8,41 Kč, ohledně níž bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby, ve výši 17 185,59 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, tak jak ho žalobkyně požadovala, dle § 1970 o. z. Žalobkyně má také nárok na sjednaný úrok ze složené jistoty, který byl navíc žalovanými za období od 20. 4. 2020 do 14. 3. 2023 uznán (výrok II. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, když k částečnému zastavení řízení došlo pro chování žalovaných, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 785,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 194 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepsání žaloby, další porada s klientem dne 18. 10. 2023 a 21. 5. 2024, účast na jednání soudu dne 20. 10. 2023, 12. 12. 2023 a 4. 6. 2024), z částky 910 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (částečné zpětvzetí žaloby) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 3 815,70 Kč. Jejich zaplacení soud žalovaným uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., a to rovným dílem oběma žalovaným, když tito mají v řízení postavení samostatných účastníku dle § 91 odst. 1 o. s. ř. a hradí tak náklady řízení dle poměru účastenství ve věci. Pro úplnost soud dodává, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za odvolání proti elektronickému platebnímu rozkazu, když toto bylo podáno v době, kdy již předmětný elektronický platební rozkaz byl zrušen včasně podaným odporem žalovaných, jednalo se tedy o úkon nadbytečný, a dále náhradu nákladů řízení za studium spisu dne 20. 5. 2024, které lze považovat za součást úkonu další porada s klientem dne 21. 5. 2024, když nahlížení trvalo pouze 7 minut.