5 C 252/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se dne 16. 5. 2025 obrátil ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž se domáhal zaplacení částky 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 6. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Nárok odůvodnil tím, že žalovanému za účelem financování DPH při koupi lesnického stroje , Anonymizováno, dne 3. 3. 2023 poskytl v hotovosti zápůjčku ve výši 200 000 Kč se splatností do 31. 5. 2023. Finanční prostředky žalovanému předal jeho otec , jméno FO, , který je získal od žalobcem pověřeného , jméno FO, . Otec žalovaného tak byl pouze platebním místem, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného.

2. Žalovaný se vyjádřil k žalobě tak, že si žádné peníze od žalobce nepůjčoval, znění dohody o zápůjčce nezná, peníze ze zápůjčky neobdržel. Jeho otec s žalobcem spolupracoval, pokud si s ním něco domluvil, udělal to sám za sebe.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu:Žalobce a pan , jméno FO, , otec žalovaného, uzavřeli dne 3. 3. 2023 ústní smlouvu o zápůjčce, na základě níž se žalobce zavázal poskytnout otci žalovaného částku 200 000 Kč a otec žalovaného se ji zavázal vrátit do 31. 5. 2023. Částku 200 000 Kč předal žalobce v obálce , jméno FO, , který jí téhož dne předal otci žalovaného /viz printscreen WhatsApp zpráv na č. l. 7 - 8 spisu, printscreen telefonních čísel na č. l. 8 p. v. – 9 spisu, výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 43 p. v. spisu, výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 44 spisu, výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 60 p. v., výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 60 p. v. - 61 spisu/. Otec žalovaného vložil v hotovosti dne 3. 3. 2023 na účet žalovaného č. , Anonymizováno, vedený u , právnická osoba, . částku 200 000 Kč a téhož dne byla žalovaným převedena na účet č. , č. účtu, /viz sdělení , právnická osoba, . na č. l. 49 spisu, sdělení , Anonymizováno, na č. l. 51 spisu/. Otec žalovaného pomáhá žalovanému s jeho podnikáním, zprostředkovává zakázky a pracuje v jeho firmě na harvestoru, zastupoval také žalovaného v řízení proti žalobci vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, jako jeho obecný zmocněnec /viz výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 43 p. v. spisu, výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 60 p. v., výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 60 p. v. - 61 spisu, usnesení zdejšího soudu č. j. , spisová značka, na č. l. 38 spisu, mezi účastníky nesporné/. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 4. 2025, doručenou žalovanému téhož dne /viz předžalobní výzva na č. l. 10–11 spisu s doručenkou na č. l. 12 spisu/.

4. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu:Žalobce a pan , jméno FO, , otec žalovaného, uzavřeli dne 3. 3. 2023 ústní smlouvu o zápůjčce, na základě níž se žalobce zavázal poskytnout otci žalovaného částku 200 000 Kč a otec žalovaného se ji zavázal vrátit do 31. 5. 2023. Částka 200 000 Kč byla předána otci žalovaného dne 3. 3. 2023 v hotovosti prostřednictvím pana , jméno FO, . Otec žalovaného vložil v hotovosti dne 3. 3. 2023 na účet žalovaného č. , Anonymizováno, vedený u , právnická osoba, . částku 200 000 Kč a téhož dne byla žalovaným převedena na účet č. , č. účtu, . Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 4. 2025, doručenou žalovanému téhož dne.

5. Soud zamítl pro nadbytečnost návrh na provedení důkazu fakturou, vystavenou panem , jméno FO, , která byla k důkazu navržena žalobcem a měla sloužit k prokázání účelu zápůjčky, když účel zápůjčky byl dostatečně prokázán svědeckými výpověďmi a nadto ani není účel zápůjčky pro řízení podstatný, jak bude vysvětleno dále.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

9. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

12. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a k jejímu uzavření nepostačují příslušné projevy vůle smluvních stran, tj. dosažení konsenzu stran, ale je nutné přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. K uzavření smlouvy tedy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli, přičemž teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. Pro smlouvu o zápůjčce zákon nestanoví žádnou formu, takže může být uzavřena písemně, ústně, nebo také konkludentně. Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce je potom označení smluvních stran, určení předmětu zápůjčky a především skutečné předání předmětu zápůjčky věřitelem dlužníkovi (srov. usnesení NS sp. zn. 33 Cdo 4322/2007, které je aplikovatelné i po přijetí zákona č. 89/2012 Sb.).

13. Jak vyplývá ze shora uvedeného zjištěného skutkového stavu, soud na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 3. 3. 2023, když nebyla prokázána vůle žalovaného takovou smlouvu s žalobcem uzavřít. Naopak má soud za to, že ze všech provedených důkazů se podává, že žalobce uzavřel předmětnou smlouvu o zápůjčce s otcem žalovaného, panem , jméno FO, , který s žalobcem vyjednal podmínky smlouvy a také fakticky předmět zápůjčky, částku 200 000 Kč, převzal od prostředníka pana , jméno FO, , který k tomu byl žalobcem pověřen. V tomto duchu vypovídali všichni slyšení svědci, kteří měli o smlouvě o zápůjčce povědomost, když , jméno FO, uvedl, že mu otec žalovaného sám sdělil, že si chce od žalobce zapůjčit finanční prostředky, pan , jméno FO, uvedl, že o smlouvě o zápůjčce mezi žalobcem a otcem žalovaného věděl od obou účastníků smlouvy, pan , jméno FO, uvedl, že byl osobně přítomen tomu, jak se žalobce s panem , jméno FO, bavili o tom, že žalobce zapůjčil peníze otci žalovaného. Tento závěr potom odpovídá i textu SMS zpráv mezi žalobcem a otcem žalovaného, když je evidentní, že veškeré podrobnosti smlouvy o zápůjčce dojednává otec žalovaného přímo s žalobcem. V textu těchto SMS zpráv se sice vyskytuje odkaz na to, že zapůjčené peníze mají sloužit k úhradě jakéhosi závazku tak, aby žalovaný nedostal penále, a také je tam otázka ze strany žalobce, zda žalovaný o zápůjčce ví. Toto však dle názoru soudu neprokazuje, že by smlouva o zápůjčce byla sjednána mezi žalovaným a žalobcem, neboť to nijak neprokazuje vůli žalovaného být vázán smlouvou o zápůjčce, když tento se žádným způsobem komunikace neúčastnil. Ani skutečnost, že otec žalovaného pracuje pro žalovaného, nedokládá oprávnění otce žalovaného jednat v předmětné věci za žalovaného.

14. Soud tak má za to, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena mezi žalobcem a otcem žalovaného. Soud v tomto ohledu neuvěřil výpovědi otce žalovaného, že částka 200 000 Kč měla představovat provizi za zprostředkování práce žalobci ze strany otce žalovaného ve , adresa, a v , jméno FO, , když toto tvrzení bylo v rozporu s obsahem výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , kteří uvedli, že vyplacení částky 200 000 Kč ze strany žalobce otci žalovaného bylo zápůjčkou, tato skutečnost také vyplývá z předložené SMS komunikace žalobce a otce žalovaného. Skutečnost, že účelem zápůjčky poskytnuté otci žalovaného byla úhrada DPH za koupi lesnického stroje žalovaným, na posouzení otázky, kdo byl smluvní stranou předmětné smlouvy o zápůjčce, nemá vliv. Poskytnutí finančních prostředků ze strany žalobce nebylo účelově vázané, bylo na otci žalovaného, jak s poskytnutými prostředky naloží, a pokud se rozhodl poskytnout tyto prostředky dále synovi na úhradu jeho závazků, jedná se o jiný právní vztah, který se smlouvou o zápůjčce nesouvisí. V momentě, kdy peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč opustily sféru moci zapůjčitele (žalobce) a vstoupily do sféry moci vydlužitele (otce žalovaného), je tento oprávněn užít je podle libosti. K právu vydlužitele užít předmět zápůjčky jakýmkoliv způsobem je třeba připomenout, že vydlužitel (otec žalovaného) se přenecháním předmětu zápůjčky stává jeho vlastníkem, a má tak všechna práva, která tvoří obsah vlastnictví. Jinými slovy otec žalovaného mohl užít částku 200 000 Kč jakkoliv podle své vůle, bez ohledu na vůli žalobce, neboť ten předáním věci otci žalovaného, pozbyl vlastnické právo k ní, a tudíž i možnost s věcí libovolně nakládat.

15. K tvrzení žalobce, že to byl žalovaný, kdo se bezdůvodně obohatil na úkor žalobce tím, že částku 200 000 Kč, poskytnutou na základě smlouvy o zápůjčce, užil ve svůj prospěch, soud uvádí, že v daném případě zde existují dva na sobě nezávislé právní vztahy, přičemž v každém samostatně je pak potřeba zkoumat otázku aktivní a pasivní legitimace k uplatňování nároků z těchto právních vztahů vyplývajících. Prvním z nich je právní vztah mezi žalobcem a otcem žalovaného založený smlouvou o zápůjčce a druhým je právní vztah mezi otcem žalovaného a žalovaným, založený předáním peněz mezi nimi, přičemž povaha toto vztahu nebyla předmětem daného řízení. Žalobce je oprávněn domáhat se vrácení zapůjčené částky vůči otci žalovaného (k tomu je aktivně legitimován), ale již nemůže požadovat vydání bezdůvodného obohacení (není aktivně legitimován), k úhradě prostředků, které získal žalovaný výplatou žalované částky od svého otce, když v tomto v pořadí druhém vztahu jsou legitimováni jen žalovaný a jeho otec. Skutečnost, že otec žalovaného použil k platbě, kterou poskytl žalovanému, peníze, jež sám získal zápůjčkou od žalobce, je nerozhodná (k tomu srov. usnesení NS sp. zn. 33 Odo 1069/2006, usnesení NS 28 Cdo 3255/2017). Za této situace tak žalobce není oprávněn požadovat po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení, jeho majetek se totiž fakticky nezmenšil v důsledku vložení částky 200 000 Kč na účet žalovaného, ale již poskytnutím stejné částky otci žalovaného z titulu smlouvy o zápůjčce. Žalobce je tedy oprávněn domáhat se vrácení částky 200 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce, a to po otci žalovaného, nikoliv však po žalovaném.

16. Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalovaný není v daném řízení o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím, ať už z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 3. 2023 či z titulu bezdůvodného obohacení pasivně věcně legitimován, když věcnou legitimací účastníků, se rozumí hmotněprávní vztah účastníka k projednávané věci. Účastník, který je věcně legitimovaný, je ve sféře hmotného práva skutečným nositelem tvrzeného práva nebo jemu odpovídající povinnosti. Hmotněprávní vztah mezi stranami tak odpovídá jejich procesnímu postavení. V souladu s dispoziční zásadou je na žalobci, aby určil, kdo bude v řízení žalovaným, případně aby i nesl za toto určení (okruh účastníků) procesní odpovědnost; jestliže jako žalovaného povolá do řízení osobu, již z hlediska uplatněného nároku nesvědčí tzv. pasivní legitimace podle hmotného práva (a naopak svědčí osobě jiné), ponese důsledky procesního neúspěchu, jenž se projeví tím, že jeho žalobu soud zamítne (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. 20 Cdo 107/2003). Za dané situace tak soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř., tak že zcela úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v částce 2 700 Kč. Tyto náklady představují paušální náhradu nákladů nezastoupeného účastníka, který nedoložil výši hotových výdajů, a to ve výši 450 Kč za šest úkonů, konkrétně odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 8. 7. 2025, vyjádření k odporu ze dne 6. 8. 2025, příprava na jednání dne 14. 11. 2025, účast na jednání dne 14. 11. 2025, příprava na jednání dne 27. 2. 2026, účast na jednání dne 27. 2. 2026) podle § 1 odst. 1, 3 písm. a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu ve spojení s § 13 odst. 4) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném po 1. 1. 2025 per analogiam (srov. usnesení NS sp. zn. 28 Cdo 2638/2025). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).