Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

5 C 296/2023

č. j. 5 C 296/2023-482

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-11-14 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSME:2025:5.C.296.2023.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného ad 1) k nemovité věci, a to pozemku parc. č. , hodnota, , druh pozemku zahrada, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , se zrušuje.II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. , hodnota, , druh pozemku zahrada, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , a to ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi spoluvlastníky rozdělen dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, a to žalobkyni v rozsahu 1/2 a žalovanému ad 1) v rozsahu 1/2.III. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k nemovité věci, a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , se zrušuje.IV. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , a to ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi spoluvlastníky rozdělen dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, a to žalobkyni v rozsahu ½, žalovanému ad 1) v rozsahu ¼ a žalované ad 2) v rozsahu ¼ .V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v užším smyslu.VI. Žalovaný ad 1) je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 255 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VII. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném ad 1) domáhala zaplacení částky 76 245 Kč, částky 128 000 Kč a částky 600 000 Kč, se zamítá.VIII. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalované ad 2) domáhala zaplacení částky 35 000 Kč, se zamítá.IX. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu v částce 294 859,09 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných, advokáta.X. Žalobkyně a žalovaní jsou povinni zaplatit rovným dílem náhradu nákladů řízení v podobě znalečného České republice – Okresnímu soudu v Mělníku v částce, jejíž výše bude stanovena samostatným usnesení, a to do tří dnů od právní moci takového usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 9. 2023, ve znění změny žaloby, která byla připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 2. 2024, č. j. , spisová značka, , domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. č. , hodnota, , druh pozemku zahrada, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, (dále také jen „nemovitost č. , hodnota, “) a pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, (dále jen „nemovitost č. , hodnota, “). Žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovitosti č. , hodnota, o velikosti spoluvlastnického podílu ideální ½. Žalobkyně dále má spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ a žalovaný a žalovaná každý o velikosti ideální ¼ na nemovitosti č. , hodnota, . Žalovaný své spoluvlastnický podíly na obou nemovitostech původně o velikosti ideální ½ nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 12. 10. 2004, kdy však kupní cenu ve výši 600 000 Kč uhradila žalobkyně. Část spoluvlastnického podílu žalovaného na nemovitosti č. , hodnota, o velikosti ideální ¼ byla ke dni 9. 11. 2022 převedena na žalovanou. Žalobkyně navrhla, aby spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že předmětné nemovitosti budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví, přičemž výše vypořádacího podílu bude stanovena soudem na základě znaleckého posudku. S ohledem na špatné vztahy mezi účastníky nemovitosti není možné fakticky rozdělit. Žalobkyně v nemovitostech bydlí a stará se o ně, zatímco žalovaní je užívají pouze příležitostně k rekreaci. Žalobkyně v řízení také nárokovala vůči žalovanému zaplacení částky 93 500 Kč a vůči žalované částky 35 000 Kč, vzhledem k tomu, že žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti ¼ k nemovitosti č. , hodnota, až k 9. 11. 2022. Uplatněné nároky představují investice vynaložené žalobkyní do nemovitosti č. , hodnota, v podobě výměny okapů hlavní budovy v částce 16 500 Kč ze dne 19. 9. 2016, nátěru, opravy omítky a výměny tašek na hlavní bráně a čelní stěně hlavní budovy v částce 25 000 Kč v červnu 2021, betonování podloží budovy bývalé stodoly a zpevnění schodiště v částce 68 000 Kč v srpnu 2021, betonování podloží bývalé sýpky v částce 4 000 Kč v srpnu 2021, rozvod elektřiny za účelem vytápění ve sklepě v částce 3 500 Kč v srpnu 2021, opravy místnosti v přízemí a haly hlavní budovy a malování koupelny v celkové částce 140 000 Kč z listopadu 2023. Žalobkyně také uplatnila vůči žalovanému nárok na zaplacení částky 128 000 Kč z titulu investic z výlučných prostředků žalobkyně do nemovitosti č. , hodnota, spočívajících v opravě a dokončení obvodových zdí nemovitosti, zpevnění svahu, nákladů s umístěním a úpravami bazénu v částce 230 000 Kč z června 2021, opravy a obložením kamenného zahradního domku v částce 20 000 Kč v červnu 2021 a zpevnění, penetrace, izolace, opravy poklopu podzemní šachty bývalé studny v částce 6 000 Kč z listopadu 2023. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení částky 600 000 Kč, kterou poskytla žalovanému na koupi spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na předmětných nemovitostech v roce 2004. Žalovaný totiž nedisponoval dostatečnými prostředky ke koupi nemovitostí a zároveň přislíbil, že následně svůj podíl převeden na žalobkyni. Žalobkyně opakovaně kontaktovala žalované a pokoušela se dosáhnout smírného vyřešení sporu, naposledy výzvou ze dne 7. 8. 2023, avšak bez odezvy.

2. Žalovaní uvedli, že si rovněž nepřejí setrvat ve spoluvlastnictví s žalobkyní. Domnívají se, že není možné rozdělit předmětné nemovitosti především v důsledku velmi špatných vztahů mezi účastníky, proto navrhli, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně se stanovením povinnosti uhradit žalovaným vypořádací podíl nebo případně, aby byly předmětné nemovitosti prodány ve veřejné dražbě. K uplatněným nárokům na vynaložené investice do společných nemovitostí žalovaný uvedl, že s opravou okapů souhlasil, avšak žalobkyně tehdy po něm žádné finanční prostředky na provedení těchto prací nežádala. Nátěr, oprava omítky a výměna tašek na hlavní bráně a čelní stěně hlavní budovy provedeny vůbec nebyly. Stodola byla betonována se souhlasem žalovaného, stavební materiál byl ale zdarma. Sýpka byla také betonována se souhlasem žalovaného, avšak s celkovými náklady asi ve výši 1 500 Kč. Rozvody ve sklepě dělal žalovaný, materiál nakoupila paní , jméno FO, , jeho sestra, která v době bydlí a sklep chtěla předělat pro své soukromé účely. Místnost v přízemí byla opravena bez souhlasu žalovaných. Hala hlavní budovy byla opravena v roce 2000 na náklady žalobkyně svépomocí, přičemž tak činila se souhlasem žalovaného. Dokončení a oprava obvodových zdí byla provedena žalovaným a žalobkyní v roce 2008, kteří společně nakoupili materiál. Na opravu bazénu a kamenného domku žalovaní přispěli 90 000 Kč a pan , jméno FO, , otec žalovaného, částkou 5 000 Kč. Se zakoupením navíjecí letní plachty na bazén žalovaný nesouhlasil. Natažení folie na bazén prováděli kamarádi z , adresa, za celkové náklady asi 50 000 Kč, částka jim byla vyplacena v hotovosti. Ohledně opravy studny žalobkyní, kterým byl žalovaným znemožněn přístup k přívodu vody, bylo vedeno trestní řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v němž byla žalobkyně uznána vinnou přečinem neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru. K nároku na zaplacení částky 600 000 Kč žalovaný uvedl, že si není vědom, že by mu žalobkyně tyto finanční prostředky poskytla, i kdyby tomu tak bylo, nárok již dávno zanikl v důsledku promlčení. Žalovaní se pokoušeli vyřešit spor mimosoudní cestou například v dopise doručeném žalobkyni dne 23. 8. 2023, avšak neúspěšně.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu:Žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , druh pozemku zahrada, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, o velikosti spoluvlastnického podílu ideální ½. Žalobkyně s velikostí spoluvlastnického podílu ideální ½, žalovaný a žalovaná každý s velikostí spoluvlastnického podílu ideální ¼ jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, . Žalobkyně a její manžel nabyli spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne 9. 11. 1992. Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy uzavřené ze dne 12. 10. 2004 s panem , jméno FO, za kupní cenu ve výši 600 000 Kč, přičemž před uzavřením této kupní smlouvy byl prodej předmětného spoluvlastnického podílu nabídnut žalobkyni a jejímu tehdejšímu manželovi. Žalovaná nabyla vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální ¼ k pozemku č. , hodnota, na základě darovací smlouvy ze dne 9. 11. 2022 s účinky zápisu k tomuto dni /viz výpisy z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, a č. , hodnota, k. ú. , adresa, na č. l. 7 - 8 spisu, kupní smlouva ze dne 9. 11. 1992 na č. l. 9 - 11 spisu, kupní smlouva ze dne 12. 10. 2004 na č. l. 12 - 16 spisu, nabídka předkupního práva na č. l. 100 spisu, výpis z KN ke dni 14. 6. 2006 na č. l. 110 - 112 spisu/. Předmětné nemovitosti jsou podle územního plánu obce , adresa, určeny k bydlení v rodinných domech a tvoří jednotný funkční celek. Na pozemcích se nachází dvě hlavní stavby, které byly původně zemědělskou usedlostí, a to rodinný dům a stodola, a několik vedlejších staveb, konkrétně sýpka, venkovní sezení, domek pro bazénovou technologii a venkovní úpravy například žumpa, bazén, oplocení, schody, udírna a skleník. Obytná část rodinného domu je uživatelsky rozdělena na dvě jednotky se samostatnými vstupy. Žalobkyně užívá celé přízemí budovy a část prvního poschodí včetně podkroví k bydlení, menší část prvního poschodí užívají žalovaní k rekreaci. V domě č. p. , Anonymizováno, bydlí také dcera žalobkyně paní , jméno FO, . Obvyklá cena předmětných nemovitostí byla stanovena ve stavu k 21. 3. 2025 znaleckým posudkem č. 11/290/2024, ve znění doplnění ze dne 26. 4. 2025, vypracovaným znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , a to pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , ve výši 9 209 000 Kč a pozemku parc. č. , hodnota, ve výši 1 433 000 Kč /viz nesporná tvrzení účastníků, znalecký posudek č. 11/290/2024 na č. l. 234 - 380, listiny na č. l. 405 – 409 spisu, výslech znalkyně na č. l. 420 p. v. – 421, doplnění znaleckého posudku na č. l. 426 - 428 spisu/. Účastníci si nepřejí nadále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu k předmětným nemovitostem /viz nesporná tvrzení účastníků/. Účastníci řízení se před zahájením soudního řízení pokoušeli o mimosoudní dohodu, shodu ovšem nenašli /viz dopis ze dne 7. 8. 2023 na č. l. 17 spisu, dopis ze dne 22. 8. 2023 na č. l. 35 s podacím lístkem a dokladem o doručení na č. l. 33 spisu, emailová komunikace na č. l. 101 spisu, návrh darovací smlouvy na č. l. 102 - 103 spisu/. Vztahy účastníků jsou narušené, vysoce konfliktní, často je k jejich řešení volána Policie ČR a v některých případech mají i trestněprávní přesah /viz trestní příkaz ze dne 22. 10. 2023 na č. l. 36 spisu, obžaloba sp. zn. , Anonymizováno, na č. l. 37 – 39 spisu, usnesení ze dne 24. 5. 2023, č. j. , Anonymizováno, na č. l. 40 – 42 spisu, protokol o hlavním líčení ze dne 12. 4. 2024 na č. l. 78 spisu, protokol o hlavním líčení ze dne 12.4.2024 na č. l. 79 spisu, lékařské zprávy na č. l. 97 - 99 spisu, výzva na č. l. 104 spisu, rozhodnutí MÚ , adresa, ze dne 6. 1. 2023 na č. l. 105 – 109 spisu, obsah spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, – konkrétně protokol ze dne 3. 9. 2009 na č. l. 114 – 118, usnesení ze dne 3. 9. 2009 na č. l. 120 – 124, zvukový záznam „nabídka“, zvukový záznam „policie“ z přílohového CD a videozáznam ze stejného CD, fotografie a snímky z kamery žalobkyně v systému ISAS, fotografie vířivky a bazénové folie v systému ISAS, výpověď svědkyně , jméno FO, na č. l. 172 p. v. spisu, výpověď znalkyně na č. l. 420 p. v. spisu, účastnické výslechy na č. l. 190 – 204 spisu/. Žalobkyně uzavřela dne 10. 10. 2025 jako vydlužitel s , právnická osoba, jakožto zapůjčitelem smlouvu o zápůjčce, na základě které jí měl zapůjčitel poskytnout částku až do výše 5 300 000 Kč na základě rozhodnutí zdejšího soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to ve lhůtě 5 dnů od právní moci takového rozhodnutí s tím, že zapůjčitel prohlásil, že je schopen dostát závazku z této smlouvy/viz smlouva o zápůjčce na č. l. 461 – 468 spisu/. , právnická osoba, je spoluvlastníkem pozemku zapsaného na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, se spoluvlastnickým podílem o velikosti ½ a dále je předsedou představenstva a akcionářem společnosti , právnická osoba, . IČO , IČO, . , tituly před jménem, , jméno FO, je majitelem premium konta č. , č. účtu, vedeného u , Anonymizováno, , na němž byl kreditní obrat v období od 1. 5. 2025 do 30. 9. 2025 ve výši 10 003 320,34 Kč a debetní obrat za stejné období ve výši 9 993 524,93 Kč /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 431 spisu, výpis z obchodního rejstříku společnosti , právnická osoba, . na č. l. 432 spisu, notářský zápis , Anonymizováno, , , Anonymizováno, na č. l. 433 – 441 spisu, audit účetní závěrky společnosti , právnická osoba, . na č. l. 442 – 458 spisu, částečný výpis platných údajů z OR na č. l. 459 spisu, potvrzení , Anonymizováno, . na č. l. 460 spisu/.

4. Ohledně uplatněných nároků na investice do předmětných nemovitostí soud učinil následující skutková zjištění. Nutnou výměnu a nátěr okapů provedl pan , jméno FO, za částku 16 510 Kč, kterou zaplatila žalobkyně. Žalovaný na provedení těchto prací ničeho žalobkyni nepřispěl /viz výpověď svědka , Anonymizováno, na č. l. 188 p. v. spisu, cenová nabídka na č. l. 156 p. v., výpověď svědkyně , jméno FO, na č. l. 172 p. v. spisu/. V roce 2021 byla panem , jméno FO, se souhlasem žalovaného za cenu 18 000 Kč betonována stodola. Práce hradila ze svých prostředků žalobkyně, žalovaný ničeho nepřispěl /viz výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 188 spisu, fotografie z betonování stodoly na č. l. 178 - 179 spisu, výpověď svědkyně , jméno FO, na č. l. 172 p. v. spisu/. Dále byla v témže roce provedena oprava hlavní brány a čelní stěny hlavní budovy, kterou provedl pan , jméno FO, , a to zadarmo /viz výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 188 spisu/. Také bylo provedeno betonování sýpky, přičemž žádná konkrétní úhrada ze strany žalobkyně v tomto směru nebyla prokázána. V roce 2021 byly provedeny nové rozvody elektřiny ve sklepě, přičemž materiál hradila svědkyně , jméno FO, , práce provedl žalovaný a svědek , jméno FO, . Žalobkyně na tuto opravu nevynaložila ničeho /viz výpověď svědkyně , jméno FO, na č. l. 172 p. v. spisu, výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 188 spisu/. V červnu 2021 byla provedena se souhlasem žalovaných rekonstrukce bazénu a jeho okolí a stavba zahradního domku na bazénovou technologii. Na rekonstrukci bazénu byla vynaložena žalobkyní částka 91 190 Kč (71 590 Kč za materiál plus 350 Kč x 56 hodin práce), na úpravu okolí vynaložila žalobkyně 5 500 Kč (štěrk za 2 000 Kč a 1 500 Kč a cement za 2 000 Kč, na stavbu zahradního domku byly použity starší i nové materiály, domek svépomocně postavil žalovaný. Na těchto investicích se žalovaní podíleli částkou 90 000 Kč /viz soupis materiálu na č. l. 147 spisu, výpověď svědka , právnická osoba, na č. l. 188 p. v. – 189 spisu, výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 188 spisu, účastnické výpovědi žalovaných/. V roce 2023 byla provedena rekonstrukce místnosti v přízemí a haly hlavní budovy. Tyto práce byly provedeny bez souhlasu žalovaných, přičemž rekonstrukci místnosti v přízemí hradila celou svědkyně , jméno FO, ze svých prostředků, když tato měla stát 120 000 Kč a dosud byla uhrazena asi polovina této částky /výpověď svědkyně , jméno FO, na č. l. 172 p. v. spisu, výpověď svědka , jméno FO, na č. l. 188 spisu, výpověď svědka , Anonymizováno, na č. l. 189 spisu/. Konečně byla v roce 2023 provedena izolace šachty studny, a to panem , Anonymizováno, , za 800 Kč, kterou uhradila svědkyně , jméno FO, , když ostatní provedené práce na studně nelze hodnotit jako opravu, nýbrž jako způsob jak zamezit přístupu žalovaných k vodovodní přípojce /viz výpověď svědkyně , jméno FO, na č. l. 172 p. v. spisu, výpověď svědka , Anonymizováno, na č. l. 189 spisu, protokol o hlavním líčení na č. l. 78 spisu/.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. , hodnota, , druh pozemku zahrada, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, o velikosti spoluvlastnického podílu ideální ½. Žalobkyně s velikostí spoluvlastnického podílu ideální ½, žalovaný a žalovaná každý s velikostí spoluvlastnického podílu ideální ¼ jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, . Žalobkyně a její manžel nabyli spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne 9. 11. 1992. Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy uzavřené ze dne 12. 10. 2004 s panem , jméno FO, za kupní cenu ve výši 600 000 Kč. Žalovaná nabyla vlastnické právo k spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální ¼ k pozemku č. , hodnota, na základě darovací smlouvy ze dne 9. 11. 2022 s účinky zápisu k tomuto dni. Účastníci si nepřejí nadále setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu k předmětným nemovitostem. Vztahy účastníků jsou narušené, vysoce konfliktní, často je k jejich řešení volána Policie ČR a v některých případech mají i trestněprávní přesah. Žalobkyně uzavřela dne 10. 10. 2025 jako vydlužitel s , právnická osoba, jakožto zapůjčitelem smlouvu o zápůjčce, na základě které se zapůjčitel zavázal poskytnout žalobkyni částku až do výše 5 300 000 Kč na základě rozhodnutí zdejšího soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to ve lhůtě 5 dnů od právní moci takového rozhodnutí s tím, že zapůjčitel prohlásil, že je schopen dostát závazku z této smlouvy. Na předmětných nemovitostech probíhaly za trvání spoluvlastnictví různé stavební práce. Jednalo se o nutnou výměnu a nátěr okapů, kterou provedl pan , jméno FO, za částku 16 510 Kč, kterou zaplatila žalobkyni. Žalovaný na provedení těchto prací ničeho žalobkyni nepřispěl. Dále o betonování stodoly provedené se souhlasem žalovaného za cenu 18 000 Kč, práce hradila ze svých prostředků žalobkyně, žalovaný ničeho nepřispěl. Dále o opravu hlavní brány a čelní stěny hlavní budovy, kterou provedl pan , jméno FO, , a to zadarmo. Dále o betonování sýpky, přičemž žádná konkrétní úhrada ze strany žalobkyně nebyla prokázána. O nové rozvody elektřiny ve sklepě, přičemž materiál hradila svědkyně , jméno FO, , práce provedl žalovaný a svědek , jméno FO, . Žalobkyně na tuto opravu nevynaložila ničeho. V červnu 2021 byla provedena se souhlasem žalovaných rekonstrukce bazénu a jeho okolí a stavba zahradního domku na bazénovou technologii. Na rekonstrukci bazénu byla vynaložena žalobkyní částka 91 190 Kč (71 590 Kč za materiál plus 350 Kč x 56 hodin práce), na úpravu okolí vynaložila žalobkyně 5 500 Kč (štěrk za 2 000 Kč a 1 500 Kč a cement za 2 000 Kč, na stavbu zahradního domku byly použity starší i nové materiály, domek svépomocně postavil žalovaný. Na těchto investicích se žalovaní podíleli částkou 90 000 Kč. V roce 2023 byla provedena rekonstrukce místnosti v přízemí a haly hlavní budovy. Tyto práce byly provedeny bez souhlasu žalovaných, přičemž rekonstrukci místnosti v přízemí hradila celou svědky , jméno FO, ze svých prostředků, když tato měla stát 120 000 Kč a dosud byla uhrazena asi polovina této částky. Konečně byla v roce 2023 provedena izolace šachty studny, a to panem , Anonymizováno, , za 800 Kč, kterou uhradila svědkyně , jméno FO, , když ostatní provedené práce na studně nelze hodnotit jako opravu, nýbrž jako způsob jak zamezit přístupu žalovaných k vodovodní přípojce.

6. Soud zamítl návrh na provedení důkazu listinou o vypořádání SJM, rozhodnutím o příklepu, čestným prohlášením , jméno FO, , účtenkou na č. l. 410, otiskem webové stránky na č. l. 411 a výslechem svědků , jméno FO, a , jméno FO, pro jejich nadbytečnost. Listina o vypořádání SJM žalobkyně a jejího bývalého manžela a rozhodnutí o příklepu byly označeny k důkazu žalobkyní, nebyly však soudu do dne vyhlášení rozhodnutí předloženy, a i kdyby předloženy byly, jednalo se o důkazy, které neměly pro věc vypovídací hodnotu, když měly prokázat existenci exekucí na majetek manžela žalobkyně v době převodu spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech na žalovaného, což není pro posouzení dané věci relevantní, jak bude uvedeno dále. Stejně tak nebylo soudu předloženo k důkazu označené čestné prohlášení pana , jméno FO, , vzhledem k tomu, že byl proveden jeho svědecký výslech, bylo by i za situace, kdy by čestné prohlášení předloženo bylo, nadbytečné. Výslech svědkyně , jméno FO, byl navržen k prokázání konfliktnosti vztahů mezi účastníky a k prokázání tvrzení, že žalobkyně vyzývala žalovaného ke splnění povinnosti převést na ni jeho spoluvlastnický podíl na nemovitostech. K prokázání konfliktnosti vztahů byla provedena celá řada jiných důkazů, výslech svědkyně by byl v tomto směru nadbytečný, a ohledně vyzývání žalobkyně ke splnění dohody o následném převodu spoluvlastnického podílu na nemovitostech z žalovaného na žalobkyni, dospěl soud k závěru, že existence samotné dohody nebyla prokázána (jak bude podrobně uvedeno dále), a proto by i zde byl výslech svědkyně nadbytečný, když navíc žalobkyně ani neoznačila svědkyni dostatečně tak, aby mohla být předvolána k výslechu. Výslech svědka , jméno FO, měl sloužit k prokázání tvrzení, že kari sítě na betonování stodoly a sýpky byly poskytnuty zdarma. Tuto skutečnost potvrdila i svědkyně , jméno FO, a strany jí ani nesporovaly, provádění takového důkazu by tedy bylo nadbytečné. Konečně k důkazu navržená účtenka a otisk webové stránky se týkaly prokázání hodnoty skleníku, který stojí na předmětných nemovitostech. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebyl spor o tom, že daný skleník je věcí movitou a je vlastnictvím svědkyně , jméno FO, , nemělo pro věc význam prokazování jeho skutečné ceny.

7. Soud neučinil žádná skutková zjištění z čestných prohlášení svědků , jméno FO, na č. l. 135, , právnická osoba, na č. l. 158, , Anonymizováno, na č. l. 159 p. v., , jméno FO, na č. l. 156 – 159, když ve věci byly provedeny výslechy těchto svědku a skutková zjištění z nich získaná je třeba upřednostnit před zjištěními z jejich čestných prohlášení s ohledem na zásadu bezprostřednosti občanského soudního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 29 Cdo 3197/2022). Nadto soud přihlédl i k vyjádření svědků, kteří uvedli, že částky za provedené práce uvedené v jednotlivých čestných prohlášení nejsou pravdivé (konkrétně svědek , jméno FO, ) anebo dokonce úplně popřeli, že by čestné prohlášení sepsali a podepsali (konkrétně svědek , Anonymizováno, ). Zároveň soud neučinil žádná skutková zjištění z daňových dokladů na č. l. 115 – 134 a 143 – 155, když ty byly předloženy oběma stranami k prokázání investic do společných nemovitostí. Řízení ve věci vzájemného návrhu, kterým se žalovaní po žalobkyni domáhali úhrady částky 183 332 Kč, bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 7. 2024, č. j. , spisová značka, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Není tak třeba činit v tomto směru jakákoli skutková zjištění. Ohledně části důkazů, směřujících k prokázání investic žalobkyně do společných nemovitostí (důkazy na č. l. 143 – 155) soud uvádí, že tyto důkazy investice žalobkyně neprokazují, protože se jedná o obecné účtenky a faktury, které nejsou vedeny na jméno žalobkyně, vůbec není zřejmé, kde a kdy byl materiál v nich uvedený použit a kdo jej hradil. Soud neučinil žádná skutková zjištění ani z dokladů o přijetí finančních prostředků na č. l. 93 – 99 spisu, když jednak svědek , jméno FO, popřel pravost svých podpisů na těchto listinách a nadto z nich nelze učinit jednoznačný závěr, na jaký dluh měly být peněžní prostředky v dokladech uvedené určeny, jak bude podrobně rozebráno dále.

8. Jak vyplývá ze shora uvedeného skutkového závěru, soud nemá ve věci za prokázané, že žalobkyně uhradila za žalovaného kupní cenu ve výši 600 000 Kč za jeho spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech v roce 2004, jakož i provedení oprav v rozsahu uvedeném v žalobě. K uhrazení kupní ceny soud uvádí, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně za žalovaného kupní cenu ve výši 600 000 Kč v roce 2004 uhradila. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně navrhla doklady na č. l. 93 - 99 spisu a svědecké výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, . Svědek , jméno FO, uvedl, že si na samotné uzavření kupní smlouvy v roce 2004 vůbec nepamatuje, popřel pravost svých podpisů na předložených dokladech a uvedl, že žalobkyně a její manžel si od něj velmi často půjčovali peníze, které mu následně vraceli. Je třeba konstatovat, že předložené doklady na č. l. 93 - 99 spisu ani datací neodpovídají době, kdy měla být kupní cena za spoluvlastnický podíl žalovaného dle kupní smlouvy ze dne 12. 10. 2004 uhrazena (dle čl. II. bod 1. této smlouvy měla být uhrazena při podpisu kupní smlouvy), když jeden z dokladů je datován dne 10. 9. 2003, druhý 20. 12. 2003, třetí 2. 3. 2004, čtvrtý 29. 6. 2004, pátý 15. 9. 2004 a jeden (na č. l. 93) není datován vůbec. Za situace, kdy pan , jméno FO, vyzval žalobkyni s jejím tehdejším manželem k případnému uplatnění jejich předkupního práva dopisem ze dne 1. 8. 2004 (č. l. 100 spisu), ve kterém jim navrhuje možnost odkupu jeho spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech za 600 000 Kč, není uvěřitelné, že by již před tímto dnem žalobkyně čehokoli na kupní cenu spoluvlastnického podílu hradila. Z jednotlivých dokladů přitom nevyplývá, že by se jednalo o úhradu kupní ceny za spoluvlastnický podíl, naopak z dokladů na č. l. 94 p. v. – 96 spisu se spíše jeví pravděpodobnější, že se jedná o splátky dluhu ve výši 120 000 Kč (když u dokladu na č. l. 95 má soud podezření, že slovo „domu“ na konci prvního řádku daného potvrzení bylo do textu dopsáno až dodatečně, neboť uvedená věta s tímto slovem nedává gramatický smysl a slovo je také napsáno trochu jiným způsobem než slova ostatní na daném dokladu). Nedatovaný doklad na č. l. 93 pak do konceptu nastíněného žalobkyní nezapadá vůbec, částka ve výši 350 000 Kč měla být hrazena přímo panu , Anonymizováno, na rozdíl od všech ostatních splátek, které měly být hrazeny panu , jméno FO, , a soud má i pochybnosti o pravosti podpisu pana , Anonymizováno, na daném potvrzení, když pouhou komparací s podpisem na dopise na č. l. 100 podpis na č. l. 93 vůbec neodpovídá. Zaplacení kupní ceny žalobkyní pak vyvracel také svědek , jméno FO, . Naopak svědkyně , jméno FO, zaplacení kupní ceny žalobkyní sice potvrzovala, sama ale uvedla, že veškeré informace o prodeji spoluvlastnického podílu v roce 2004 má od žalobkyně, jedná se tak o informace z druhé ruky. Konečně o tom, že žalobkyně nezaplatila kupní cenu za žalovaného, svědčí i nahrávka z trestního spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, označená „nabídka“, na které sama žalobkyně mluví o tom, že za svůj podíl zaplatil žalovaný 400 000 Kč a o žádné platbě ze své strany tam není ani zmínka. Částka uvedená v nahrávce sice neodpovídá výši sjednané kupní ceny, nicméně potvrzuje, že žalobkyně za žalovaného předmětnou kupní cenu neuhradila. Za této situace se tak soud již nezabýval vznesenou námitkou promlčení ve vztahu k uplatněné pohledávce žalobkyně ani jejím případným rozporem s dobrými mravy, když nebyl prokázán ani vznik samotné pohledávky.

9. K provedení oprav ze strany žalobkyně v rozsahu uvedeném v žalobě soud uvádí, že má za prokázané toliko provedení výměny a nátěru okapů, když toto potvrdil svědek , jméno FO, , přičemž soud dospěl k závěru, že se jednalo o nutně vynaložené náklady na záchranu věci. K námitce žalovaného, který uváděl, že souhlasil jen s opravou, soud uvádí, že vzhledem ke stáří rodinného domu a problémům s vlhkostí v daném domě (jak uvedla znalkyně), lze považovat výměnu okapů namísto jejich opravy za účelnou. Na tuto opravu vynaložila žalobkyně částku 16 510 Kč, žalovaný se na ní nijak nepodílel. Ohledně opravy hlavní brány a čelní stěny rodinného domu soud uvádí, že bylo prokázáno, že byla provedena, žalobkyně však na ni ničeho nevynaložila, když tuto opravu provedl svědek , jméno FO, , jak uvedl ve své svědecké výpovědi, zdarma. Také betonování stodoly má soud za prokázané, z výpovědi svědka , jméno FO, však vyplývá, že za betonování stodoly uhradila žalobkyně částku 18 000 Kč a nikoli v žalobě uvedenou částku 68 000 Kč, žalovaný se na jejich úhradě nijak nepodílel. K tvrzení žalovaných, že betonování stodoly bylo provedeno zadarmo, soud uvádí, že to bylo prokazováno pouze účastnickými výslechy žalovaných, naopak svědek , jméno FO, potvrdil, že od žalobkyně přijal částku 18 000 Kč. Soud se proto přiklonil spíše k jeho výpovědi, když svědek nemá žádný vztah k řízení, není dán žádný důvod, aby zkresloval skutečnosti, navíc je možné, že žalovaní ani nevěděli, že žalobkyně za betonování stodoly uvedené prostředky hradila, a proto vycházeli z toho, že bylo provedeno zadarmo. Ohledně betonování sýpky soud uvádí, že bylo prokázáno, že bylo provedeno, bylo na žalobkyni, aby prokázala, že to byla ona, kdo tuto úpravu hradil a v jaké výši. To se jí však nepodařilo, když nebylo prokázáno, že by za toto betonování uhradila částku 4 000 Kč, jak uváděla v žalobě, neboť to nepotvrdil ani výslech svědkyně , jméno FO, , která uváděla částku 3 500 Kč, ani účastnický výslech žalovaných, kteří uváděli částku 1 500 Kč. Nové rozvody elektřiny ve sklepě taktéž provedeny byly, když to potvrdila svědkyně , jméno FO, i žalovaný ve svém účastnickém výslechu, materiál však hradila svědkyně , jméno FO, sama a nikoli žalobkyně, práci pak provedl žalovaný a svědek , jméno FO, , což opět potvrdila svědkyně , jméno FO, . Stejná situace je potom také u opravy místnosti v přízemí, kdy bylo svědeckou výpovědí svědka , jméno FO, a , Anonymizováno, potvrzeno, že za tuto nebylo uhrazeno 140 000 Kč, jak uváděla v žalobě žalobkyně, nýbrž že bylo uhrazeno pouze 70 000 Kč, a to nikoli žalobkyní, nýbrž svědkyní , jméno FO, , jak tato vypověděla ve své svědecké výpovědi. K obložení haly hlavní budovy kamenem pak soud uvádí, že cena této úpravy nebyla nijak prokázána (stejně jako malování koupelny) a nadto se dle názoru soudu nejednalo ani o náklad na společnou věc ve prospěch ostatních, když tato úprava je zcela nevhodná, neboť zvyšuje vlhkost, která se drží v nemovitosti, jak uvedla znalkyně ve svém výslechu. K opravě a dokončení obvodových zdí, zpevnění svahu, nákladů s umístěním a úpravami bazénu soud uvádí, že provedení těchto investic prokázáno bylo, přičemž prokázaná výše této investice ze strany žalobkyně byla 96 690 Kč (71 590 Kč za materiál, 19 000 Kč za práci, tj. 56 hodin x 350 Kč, a 5 500 Kč za materiál na terénní úpravy, tj. 3 500 Kč za štěrk pro pana , jméno FO, a 2 000 Kč za cement, když samotné úpravy provedl svědek , jméno FO, zdarma, případně je provedli účastníci svépomocí). Soud má za prokázané, že zahradní domek, postavený pro bazénovou technologii, byl postaven svépomocí za použití starších materiálů, což bylo mezi účastníky nesporné, znalkyně jeho hodnotu ocenila na 33 080 Kč. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by na jeho výstavbu žalobkyně něčeho hradila. Soud také uvěřil tvrzení žalovaných, že poskytli na výstavbu bazénu, terénní práce a stavbu zahradního domku částku ve výši 90 000 Kč. Soud vycházel z toho, že bazén a jeho okolí byly upravovány v době, kdy mezi účastníky panovaly dobré vztahy, účastníci i další rodinní příslušníci se na stavbě bazénu a úpravě jeho okolí fyzicky podíleli, což účastníci nerozporovali. Za této situace je logické, že se žalovaní na těchto finančně náročných opravách, podíleli, když sami o úpravy bazénu stáli tak, aby jej mohli se svými dětmi využívat. Předání peněz žalobkyni pak popsali oba žalovaní ve svých účastnických výsleších shodně. K opravě studny soud uvádí, že svědek , Anonymizováno, v tomto směru potvrdil pouze provedení opravy hydroizolačním nátěrem za částku 800 Kč a svědkyně , jméno FO, potom vypověděla, že tuto oprava hradila sama. Žalobkyně tak na opravu studny ničeho nevynaložila.

10. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

11. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle § 1142 odst. 1 jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Podle odst. 2 zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

13. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

15. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

16. Podle § 1148 odst. 1 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Podle odst. 3 prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek.

17. Podle § 1136 o. z. spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.

18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je důvodná.

19. Ohledně zrušení podílového spoluvlastnictví soud především uvádí, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky nemovitosti č. , hodnota, , přičemž podíl žalobkyně činí ideální ½, stejně jako podíl žalovaného. Zároveň je nesporné, že ani žalobkyně a ani žalovaný nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaní jsou spoluvlastníky nemovitosti č. , hodnota, , přičemž podíl žalobkyně činí ideální ½, žalovaní mají každý podíl o velikosti ideální ¼ . Ani v tomto případě nechtějí účastníci ve spoluvlastnictví setrvat. Zrušení obou uvedených spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem tak bylo důvodné, když žalobkyně ani žalovaní nemohou být ze zákona nuceni nadále ve spoluvlastnictví setrvat a soud neshledal žádnou zákonnou překážku, která by zrušení spoluvlastnictví bránila (výrok I. a III. tohoto rozsudku).

20. Pokud jde o způsob vypořádání, z dikce § 1147 o. z. vyplývá, že způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí být soudem respektováno. Na prvém místě přichází v úvahu rozdělení věci, a není-li to možné, nastupuje další způsob, tedy přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Až pokud není uskutečnitelný ani tento způsob vypořádání, přichází na pořad způsob třetí, kdy soud nařídí prodej nemovitosti a výtěžek je rozdělen mezi spoluvlastníky.

21. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda lze nemovitosti mezi účastníky rozdělit, aniž by se tím podstatně snížila jejich hodnota. Soud zohlednil zejména konfliktní vztah mezi účastníky, kteří již za současné situace nejsou schopni spolu komunikovat na běžné bázi, dělají si různé naschvály (zamalování oken, výměna zámků, odpojení od elektrické energie či vody apod.) a k jejich slovním i jiným potyčkám je často volána policie. Ani prohlídka nemovitostí k jejich ocenění znalkyní se neobešla bez její přítomnosti, když žalobkyně odmítala vpustit žalované do nemovitostí. Tyto potyčky pak jsou často řešeny buď jako přestupky či jako přečiny. Za této situace se jeví rozdělení nemovitostí mezi účastníky, které by opětovně vyžadovalo vzájemnou kooperaci a interakci účastníků, jako absolutně nevhodné, neboť by vedlo jen ke vzniku nových a eskalaci současných konfliktů. Soud přihlédl i k tomu, že obě strany výslovně při jednání dne 24. 9. 2024 uvedly, že nejsou ochotny se podílet na hrazení stavebních úprav, které by zcela jistě byly k rozdělení nemovitostí nezbytné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4835/2015).

22. Pokud se týká možnosti přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, žalovaní uvedli, že o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví nemají zájem, naopak žalobkyně o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví požádala. Za této situace soud žalobkyni poučil dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že je nutné doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání, že je dostatečně solventní k úhradě vypořádacího podílu žalovaných, když výslovně žalobkyni upozornil na to, že pokud bude svou solventnost prokazovat příslibem úvěru či zápůjčky od třetí osoby, je nutné také doložit, že tato osoba má dostatek finančních prostředků k úhradě příslušného vypořádacího podílu žalovaných. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o zápůjčce ze dne 10. 10. 2025, ve které se , právnická osoba, jakožto zapůjčitelem zavázal poskytnout žalobkyni částku až do výše 5 300 000 Kč na základě rozhodnutí zdejšího soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to ve lhůtě 5 dnů od právní moci takového rozhodnutí a prohlásil, že je schopen dostát závazku z této smlouvy. Dále žalobkyně předložila výpis z katastru nemovitostí, dle kterého je , právnická osoba, spoluvlastníkem pozemku zapsaného na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, se spoluvlastnickým podílem o velikosti ½, a dále další doklady, dle kterých je , právnická osoba, předsedou představenstva a akcionářem společnosti , právnická osoba, . IČO , IČO, . Dle potvrzení , Anonymizováno, . je , právnická osoba, majitelem premium konta č. , č. účtu, , na němž byl kreditní obrat v období od 1. 5. 2025 do 30. 9. 2025 ve výši 10 003 320,34 Kč a debetní obrat za stejné období ve výši 9 993 524,93 Kč. Z těchto listin soud nemohl uzavřít, že pan , jméno FO, , a potažmo tedy žalobkyně, má dostatek volných finančních prostředků k úhradě vypořádacího podílu žalovaných. Z předložené bankovní zprávy je zřejmé, že zůstatek na bankovním účtu pana , jméno FO, po provedení všech debetních operací činil necelých 10 000 Kč. Skutečnost, že za rozhodné období byl na daném účtu vysoký kreditní obrat, sama o sobě nic neznamená. Ani to, že má pan , jméno FO, další majetek, jehož případný prodej k úhradě zápůjčky žalobkyni by ovšem vyžadoval delší časové období a cena předmětného movitého a nemovitého majetku je nejasná, nemá ve vztahu k výplatě vypořádacího podílu žalovaných žádný vliv. Žalovaní vyjádřili pochybnosti ohledně solventnosti žalobkyně k výplatě jejich vypořádacích podílů a soud tyto sdílí. Protože není najisto postaveno, že žalobkyně finančními prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalovaných již disponuje či že je v přiměřené době získá, není podmínka solventnosti splněna, a není tak na místě rozhodnout o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016). Soud totiž nemůže žalované, jejichž majetková práva k předmětným nemovitostem by rozhodnutím soudu o jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalobkyně zanikla, vystavit nebezpečí, že se jim následně za tento zásah nedostane náležité finanční kompenzace.

23. Za této situace přistoupil soud k poslednímu možnému způsobu vypořádání spoluvlastnictví, a to k nařízení prodeje nemovitostí s tím, že výtěžek z takového prodeje bude rozdělen mezi spoluvlastníky podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Je třeba konstatovat, že ačkoliv měla žalobkyně jakožto podílový spoluvlastník zájem získat nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, neprokázala, že má dostatečné finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu žalovaných. Soud tak má za to, že v daném případě je podmínka pro vypořádání spoluvlastnictví prodejem věci ve veřejné dražbě podle § 1147 věty druhé o. z. splněna (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 11 Co 698/2014, uveřejněný pod R 4/2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, ke kterým by bylo třeba přihlédnout a které by odůvodňovaly dražení nemovitostí jen mezi spoluvlastníky (výrok II. a IV. tohoto rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení účastníků ve vztahu k zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v tzv. užším smyslu bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má povahu iudicii duplicis, tedy řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného. Není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch. Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS 59/23). Žádné zvláštní důvody pro jiné rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud neshledal (výrok V. tohoto rozsudku).

25. Žalobkyně dále v řízení uplatnila pohledávky za žalovanými, které souvisely se spoluvlastnictvím ve smyslu § 1148 o. z, spočívaly ve vynaložených investic do předmětných nemovitostí z výlučných prostředků žalobkyně za trvání spoluvlastnického vztahu. Vůči žalovanému uplatnila také pohledávku ve výši 600 000 Kč, jež měla spočívat v úhradě kupní ceny za spoluvlastnický podíl žalovaného na obou nemovitostech uhrazenou v roce 2004. Soud se tedy nadále zabýval otázkou tzv. širšího vypořádání spoluvlastnictví.

26. Účastníci mohou v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uplatnit i vzájemné nároky, vyplývající ze širšího vypořádání i jiné vzájemné nároky. Z procesního hlediska půjde o objektivní kumulaci návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a návrhu na širší vypořádán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6018/2017). Vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu především zahrnuje: a) otázky tzv. investic do společné věci, které byly vynaloženy některým ze spoluvlastníků, b) může jít také o vypořádání společného závazku vzniklého spoluvlastníkům v souvislosti s pořízením vypořádávané věci, c) o požadavek na zaplacení peněžité náhrady za užívání předmětu spoluvlastnictví nad rámec spoluvlastnického podílu. Pro účely uplatňování nároků a vypořádání investic je třeba rozlišovat případy, kdy investice jsou učiněny s (byť i konkludentním) souhlasem spoluvlastníků, anebo bez tohoto souhlasu. V případě, že ostatní spoluvlastníci s nákladem vynaloženým jedním spoluvlastníkem na věc souhlasí (a je nerozhodné, zda se jedná o náklady na nutnou úpravu nebo údržbu či o náklady na jinou než nutnou opravu a údržbu), jde o dohodu o hospodaření se společnou věcí a investující spoluvlastník má proti ostatním spoluvlastníkům právo na úhradu vynaložených prostředků; není-li mezi spoluvlastníky dohodnuto, jakým způsobem se budou na těchto investicích podílet, je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů (viz KRÁLÍK, Michal. Vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším smyslu soudem v judikatuře Nejvyššího soudu. Soudní rozhledy, 2012, č. 7-8, s. 241-250). Byla-li investice vynaložena bez dohody spoluvlastníků (resp. souhlasu ostatních spoluvlastníků) a šlo o investici na nutné opravy nebo údržbu, může se investující spoluvlastník domáhat bezdůvodného obohacení, jehož výše je dána podílem na investici odpovídajícím spoluvlastnickému podílu ke společné věci, přičemž povinnost vydat bezdůvodné obohacení by vznikla vynaložením investice za trvání spoluvlastnického vztahu. Nejde-li však o náklady na nutnou opravu nebo údržbu, splatnost bezdůvodného obohacení nastane až při zániku podílového spoluvlastnictví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 726/2018).

27. V posuzovaném případě bylo prokázáno provedení nutné opravy bez souhlasu žalovaného, který byl v době provedení opravy spoluvlastníkem nemovitosti č. , hodnota, v rozsahu ideální ½, v podobě výměny okapů, na které žalobkyně vynaložila částku 16 510 Kč, je tedy na žalovaném, aby žalobkyni uhradil polovinu této investice, tj. částku 8 225 Kč. Dále bylo prokázáno provedení investice z prostředků žalobkyně ve výši 18 000 Kč v podobě betonování stodoly, provedené se souhlasem žalovaného, který byl v době provedení investice spoluvlastníkem nemovitosti č. , hodnota, v rozsahu ideální ½. Žalovaný je proto povinen uhradit žalobkyni polovinu této investice, tj. 9 000 Kč. V tomto rozsahu, tj. v částce 17 255 Kč, proto soud žalobě na širší vypořádání spoluvlastnictví podle § 1148 o. z. vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. z. (výrok VI. tohoto rozsudku).

28. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo než žalobu na širší vypořádání spoluvlastnictví zamítnout, když žalobkyně neprokázala další v žalobě tvrzené investice ze svých prostředků do společných nemovitostí ani úhradu kupní ceny za spoluvlastnický podíl žalovaného v roce 2004, jak bylo podrobně rozebráno shora (výrok VII. a VIII. tohoto rozsudku).

29. O náhradě nákladů řízení ve vztahu k širšímu vypořádání spoluvlastnictví soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným nárok na náhradu nákladů řízení v celém rozsahu, když žalobkyně byla v této části řízení úspěšná jen v poměrně nepatrné části (úspěch žalobkyně činil 2% a úspěch žalovaných 98 %) v částce 294 859,09 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 856 000 Kč sestávající z částky 18 784 Kč (2 x 9 392 Kč, když právní zástupce zastupoval dva účastníky) za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. učiněných do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 10. 11. 2023, účast na jednání dne 23. 1. 2024, dne 16. 4. 2024, dne 21. 6. 2024, které trvalo více než dvě hodiny a je třeba ho počítat jako dva úkony právní služby, a dne 24. 9. 2024, které trvalo více než čtyři hodiny a je třeba ho počítat jako tři úkony právní služby) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t ve znění účinném do 31. 12. 2024 a z částky 21 132 Kč (11 740 Kč + 9 392 Kč) za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. učiněných po 1. 1. 2025 (účast na jednání dne 10. 10. 2025 a dne 7. 11. 2025, které trvalo více než dvě hodiny a je třeba ho počítat jako dva úkony právní služby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, cestovní náhrada ve výši 4 x 730,79 Kč v souvislosti s cestou k soudu realizovanou dne 23. 1. 2024, 16. 4. 2024, 21. 6. 2024 a 24. 9. 2024 za 96 ujetých km (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při kombinované spotřebě 5,2 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023) a cestovní náhrada ve výši 2 x 730,02 Kč v souvislosti s cestou k soudu realizovanou dne 10. 10. 2025 a 7. 11. 2025 za 96 ujetých km (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při kombinované spotřebě 5,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) podle § 13 odst. 5 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 x (4 × 30 minut) v částce 4 x 400 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a za ztrátu času v trvání 2 x (4 × 30 minut) v částce 2 x 600 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 51 173,89 Kč. Jejich zaplacení soud žalobkyni uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalovaného jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok IX. tohoto rozsudku).

30. Konečně soud rozhodl o povinnosti účastníků k úhradě nákladů státu postupem dle § 148 odst. 1 o. s. ř. dle něhož platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že tyto náklady představuje znalečné, když potřeba vypracování znaleckého posudku vyvstala ve vztahu k užšímu vypořádání spoluvlastnictví a, jak bylo výše vysvětleno, považuje v této části řízení soud poměr úspěchu a neúspěchu účastníků řízení za shodný, byla také oběma stranám řízení uložena povinnost k náhradě nákladů státu rovným dílem, tedy každé ze stran v rozsahu jedné poloviny. Vzhledem k tomu, že výše znalečného nebyla dosud soudem stanovena a znalečné nebylo v celém rozsahu dosud znalkyni vyplaceno, bude tak učiněno samostatným usnesením (výrok X. tohoto rozsudku).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.