5 C 365/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 18 424 Kč s příslušenstvím

I. Řízení v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 5 808 Kč, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 11 616 Kč od 15. 12. 2022 do 31. 1. 2023 ve výši 251,56 Kč a úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 5 808 Kč od 15. 2. 2023 do 18. 2. 2025 ve výši 4 268,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 12 616 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 1 000 Kč od 14. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 11 616 Kč od 14. 12. 2022 do 14. 12. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 11 616 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 5 808 Kč od 14. 2. 2023 do 14. 2. 2023, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 38 % v částce 114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 17. 10. 2024, opravenou podáním ze dne 1. 12. 2024, domáhal po žalované zaplacení částky 18 424 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 30. 10. 2020. Uvedl, že na základě této smlouvy vystavil žalované tři faktury – dne 30. 10. 2022 znějící na částku 13 101,88 Kč, dne 30. 11. 2022 znějící na částku 11 616 Kč a dne 31. 1. 2023 na částku 5 808 Kč. Splatnost faktur byla sjednána na 14 dní, faktury byly žalované zaslány elektronicky tak, jak si strany ujednaly, pro případ prodlení byl ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dne 15. 5. 2023 zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu, na základě které tato uhradila dne 19. 6. 2023 částku 101,88 Kč, dne 20. 6. 2023 částku 121 Kč, dne 20. 6. 2023 částku 5 879 Kč a dne 14. 11. 2023 částku 6 000 Kč. Při započítání těchto částek na jistinu, nikoli na příslušenství, k čemuž je oprávněn dle smlouvy, má za žalovanou pohledávku ve výši 1 000 Kč, splatnou dne 14. 11. 2022, ve výši 11 616 Kč, splatnou dne 14. 12. 2022, a pohledávku ve výši 5 808 Kč, splatnou dne 14. 2. 2023, ze kterých požaduje i smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne 7. 2. 2025, uvedla, že si žalobce od dlužných částek neodečetl převzatou zálohu ve výši 13 000 Kč, což jí potvrdil emailem ze dne 29. 5. 2023, zbylou částku 17 525,88 Kč mu hradila ve splátkách, kdy dne 14. 11. 2023 požádala žalobce o kontrolu a potvrzení vyrovnání závazku, které však do dnešního dne nedostala. Fakturu znějící na částku 5 808 Kč považovala omylem za uhrazenou, tento závazek uznává a bude uhrazen dne 12. 2. 2025.

3. Podáním ze dne 18. 2. 2025 se ve věci vyjádřil žalobce. Uvedl, že na základě smlouvy o poskytování právních služeb ze dne 30. 10. 2020 byly žalované vystaveny faktury ze dne 30. 10. 2020, 30. 11. 2020, 31. 12. 2020, 30. 6. 2021, 31. 8. 2021, 30. 9. 2021, 1. 11. 2021, 30. 11. 2021, 31. 1. 2022, 28. 2. 2022, 30. 4. 2022, 31. 5. 2022, 31. 10. 2022, 30. 11. 2022 a 30. 1. 2023, na které žalovaná hradila mnohdy po splatnosti. Jen na těchto úrocích z prodlení dlužila žalovaná po dobu trvání smluvního vztahu částku 30 861,10 Kč, na kterou započetl zálohu ve výši 13 000 Kč, žalobou požadovaná částka ve výši 18 424 Kč tak je oprávněná. S ohledem na to, že žalovaná dne 18. 2. 2025 uhradila částku ve výši 5 808 Kč, bere žalobu v této části zpět.

4. Soud řízení v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 5 808 Kč, zastavil dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále také jen „o. s. ř.“), když žalobce vzal v této části žalobu zpět a žalovaná dala najevo souhlas s tímto postupem, když ponechala výzvu soudu k vyjádření ohledně částečného zpětvzetí žaloby, obsaženou v usnesení ze dne 21. 2. 2025, č. j. 5 C 365/2024 – 50, bez odezvy (výrok I. tohoto rozsudku).

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobce uzavřel dne 30. 10. 2020 s žalovanou smlouvu o poskytování právních služeb, ve které se zavázal poskytnout žalované obhajobu v trestní věci vedené Policií ČR pod sp. zn. číslo. Žalobce byl oprávněn vystavovat k tíži žalované faktury, vztahující se k období předchozího kalendářního měsíce. Žalobce potvrdil, že při sepsání smlouvy převzal zálohu na právní služby ve výši 13 000 Kč, která měla být zúčtována posledním daňovým dokladem. Pro případ prodlení žalované s úhradou faktury byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Platby žalované, pokud by byla v prodlení, měly být započítány nejprve na příslušenství a teprve potom na jistinu /viz smlouvu na č. l. 6 – 9 spisu/. Žalobce vystavil dne 30. 10. 2022 fakturu znějící na částku 13 101,88 Kč s datem splatnosti dne 14. 11. 2022, dne 30. 11. 2022 fakturu znějící na částku 11 616 Kč s datem splatnosti dne 14. 12. 2022 a dne 31. 1. 2023 fakturu znějící na částku 5 808 Kč s datem splatnosti dne 14. 2. 2023 /viz faktury na č. l. 10 – 12 spisu a na č. l. 39 spisu/. Na tyto faktury žalovaná uhradila dne 19. 6. 2023 částku 101,88 Kč, dne 20. 6. 2023 částku 6 000 Kč a dne 14. 11. 2023 částku 6 000 Kč /viz transakční historie na č. l. 38 spisu, mezi účastníky nesporné/. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 15. 5. 2023 /viz předžalobní výzvu na č. l. 4 spisu s dokladem o odeslání datové zprávy na č. l. 5 spisu, předžalobní výzva na č. l. 38 p. v. spisu/. Žalobce dne 29. 5. 2023 potvrdil žalované emailovou zprávou, že na neuhrazených fakturách ze dne 31. 10. 2022, 30. 11. 2022 a 31. 1. 2023 dluží celkem částku 30 525,88 Kč, s tím, že po ponížení o zálohu ve výši 13 000 Kč mu má uhradit částku ve výši 17 252,88 Kč /viz emailová komunikace na č. l. 39 p. v. – 40 spisu/. Žalovaná uhradila žalobci částku 5 808 Kč dne 18. 2. 2025 /viz potvrzení na č. l. 45 spisu/.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobce uzavřel dne 30. 10. 2020 s žalovanou smlouvu o poskytování právních služeb, ve které se zavázal poskytnout žalované obhajobu v trestní věci vedené Policií ČR pod sp. zn. číslo. Žalobce byl oprávněn vystavovat k tíži žalované faktury, vztahující se k období předchozího kalendářního měsíce. Žalobce potvrdil, že při sepsání smlouvy převzal zálohu na právní služby ve výši 13 000 Kč, která měla být zúčtována posledním daňovým dokladem. Pro případ prodlení žalované s úhradou faktury byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Platby žalované, pokud by byla v prodlení, měly být započítány nejprve na příslušenství a teprve potom na jistinu. Žalobce vystavil dne 30. 10. 2022 fakturu znějící na částku 13 101,88 Kč s datem splatnosti dne 14. 11. 2022, dne 30. 11. 2022 fakturu znějící na částku 11 616 Kč s datem splatnosti dne 14. 12. 2022 a dne 31. 1. 2023 fakturu znějící na částku 5 808 Kč s datem splatnosti dne 14. 2. 2023. Na tyto faktury žalovaná uhradila dne 19. 6. 2023 částku 101,88 Kč, dne 20. 6. 2023 částku 6 000 Kč a dne 14. 11. 2023 částku 6 000 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 15. 5. 2023. Žalobce dne 29. 5. 2023 potvrdil žalované emailovou zprávou, že na neuhrazených fakturách ze dne 31. 10. 2022, 30. 11. 2022 a 31. 1. 2023 dluží celkem částku 30 525,88 Kč, s tím, že po ponížení o zálohu ve výši 13 000 Kč mu má uhradit částku ve výši 17 252,88 Kč. Žalovaná uhradila žalobci částku 5 808 Kč dne 18. 2. 2025.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.”).

8. Podle § 2430 o. z. se příkazní smlouvou příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

9. Podle § 2436 o. z. příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil.

10. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

11. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.

12. Podle § 1813 o. z. ve znění účinném k 30. 10. 2020 (tj. k datu uzavření smlouvy o poskytování právních služeb), má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1814 odst. 1 písm. l) o. z. ve znění účinném k 30. 10. 2020 zvláště se zakazují ujednání, která zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen.

13. Podle § 1932 odst. 2 o. z., ve znění účinném od 1. 7. 2021 (tj. ve znění účinném k datu poskytnutých plnění ze strany žalované na faktury, jež jsou předmětem tohoto řízení) je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.

14. Podle § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

15. Smlouva o poskytování právních služeb, kterou účastníci uzavřeli podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je typově smlouvou příkazní ve smyslu § 2430 a násl. občanského zákoníku. Jako taková může být uzavřena písemně, ústně nebo konkludentně, vyžaduje-li však obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, musí příkazce včas vystavit příkazníkovi ke svému zastoupení plnou moc. Odměna advokáta, který poskytuje právní služby za úplatu, se řídí smlouvou s klientem, případně ustanoveními advokátního tarifu. Příkazce (klient) je povinen poskytnout příkazníkovi (advokátovi) odměnu, i když příkazník svou činností nedosáhl požadovaného výsledku. Příkazník nemá právo na odměnu pouze tehdy, pokud byl nezdar způsoben porušením jeho povinností. Předmětem činnosti příkazníka není dosažení určitého výsledku, ale činnost sama; riziko, zda se výsledek dostaví, proto nese příkazce, nikoliv příkazník.

16. V dané věci soud dospěl k závěru, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb, žalovaná žalobci řádně vystavila ke svému zastoupení plnou moc. Na základě této generální plné moci žalobce žalovanou mimo jiné zastupoval v řízení vedeném Policií ČR pod sp. zn. číslo, což je mezi účastníky nesporné; za to mu náleží odměna. Žalobce převzal při podpisu smlouvy zálohu na právní služby ve výši 13 000 Kč, která měla být zúčtována posledním daňovým dokladem, kterým byla faktura vystavená dne 31. 1. 2023. Pokud žalobce uváděl, že tuto zálohu započítal na úroky z prodlení z plateb za faktury vystavené v období od 30. 10. 2020 do 31. 1. 2023, které měly dle žalobcových tvrzení dosáhnout výše 30 861,10 Kč, nedoložil k tomuto tvrzení žádné důkazy, především nedoložil samotné faktury (mimo tří časově nejmladších faktur) a nedoložil ani to, jak dlouho byla žalovaná v prodlení s jejich úhradou. K jednání soudu dne 21. 3. 2025 se žalobce bez omluvy nedostavil, soud ho proto nemohl v tomto směru poučit dle § 118a o. s. ř., a tak nemá tvrzení o existenci pohledávky, na kterou by byl žalobce oprávněn započítat zálohu ve výši 13 000 Kč, za prokázané. Zároveň soud nesdílí žalobcův právní názor ohledně možnosti započítávat jednotlivé platby činěné žalovanou nejprve na úroky z prodlení a teprve potom na jistinu. Žalovaná byla při sjednání smlouvy o poskytování právních služeb v postavení spotřebitele (k definici spotřebitele srovnej § 419 o. z.), jakékoli ujednání smlouvy, které by jí zbavilo práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen, je nepřiměřeným ujednáním a jako k takovému k němu nelze přihlédnout (§ 1815 o. z. ve znění účinném k 30. 10. 2020). Pokud tedy hradila platbami celkem částku 12 101,88 Kč na fakturu vystavenou dne 31. 10. 2022, když variabilním symbolem této faktury jsou platby označeny /viz transakční historie na č. l. 38 spisu/, je třeba je započítat nejprve na jistinu a teprve potom na případné úroky z prodlení.

17. Žalovaná dlužila žalobci částku 1 000 Kč dle vystavené faktury dne 31. 10. 2022, která byla splatná 14. 11. 2022, v prodlení s úhradou této částky tak žalovaná byla teprve dne 15. 11. 2022, částku 11 616 Kč dle vystavené faktury dne 30. 11. 2022, která byla splatná 14. 12. 2022, v prodlení s úhradou této částky tak žalovaná byla teprve dne 15. 12. 2022, a částku 5 808 Kč dle vystavené faktury dne 31. 3. 2023, která byla splatná 14. 2. 2023, v prodlení s úhradou této částky tak žalovaná byla teprve dne 15. 2. 2023. V rámci poslední faktury ze dne 31. 1. 2023 měla být žalobcem správně zúčtována složená záloha ve výši 13 000 Kč, a to nejprve na závazek nejdříve splatný. Tím je dlužná částka ve výši 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 78 Kč (smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 15. 11. 2022 do 31. 1. 2023). Následně měl být ze složené zálohy, ze které zbývala částka 11 922 Kč, uhrazen dluh z faktury ze dne 30. 11. 2022 na jistině ve výši 11 616 Kč a část úroků z prodlení ve výši 306 Kč, čímž byla celá složená záloha spotřebována. Žalovaná tak zůstal dluh ve výši 251,56 Kč na smluvním úroku z prodlení z částky 11 616 Kč za období od 15. 12. 2022 do 31. 1. 2023 a dále dluh ve výši 4 268,88 Kč na smluvním úroku z prodlení z částky 5 808 Kč za období od 15. 2. 2023 do 18. 2. 2025, kdy částku ve výši 5 808 Kč uhradila. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl (výrok II. tohoto rozsudku). Ve zbylé části potom bylo nutné žalobu ze shora uvedených důvodů zamítnout (výrok III. tohoto rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. a § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení úspěšná v rozsahu 69 % a neúspěšná v rozsahu 31 %, ve kterých byl naopak úspěšný žalobce (když za úspěch žalobce je třeba považovat jak částky přiznané ve výroku II. tohoto rozsudku, tak částku 5 808 Kč, ohledně níž bylo řízení výrokem I. tohoto rozsudku zastaveno, neboť se tak stalo pro chování žalované, která danou částku uhradila až po zahájení řízení ve věci), nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 38 % (rozdíl mezi úspěchem žalované a jejím neúspěchem) v částce 114 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za sepsání vyjádření ve věci dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalobci uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.