5 C 366/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 30 821,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 367 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 367 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 454,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 705,05 Kč od 2. 10. 2023 do 20. 10. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 338,05 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky 25 367 Kč od 21. 10. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 31,6 % v částce 1 088 Kč k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 212 Kč na bankovní účet soudu č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 11. 2025, doplněnou podáním ze dne 8. 1. 2026, domáhal zaplacení částky 30 821,44 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 26. 2. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s počátečním úvěrovým limitem, který mohl být zvýšen až do výše 150 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat opakovaně prostřednictvím poskytnuté platební karty. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr společně s úrokem ve výši 18,86 % ročně v minimálních měsíčních splátkách po 1 458 Kč zahrnujících pojistné splatných vždy k 15. dni v měsíci. Žalovanému byl poskytnut počáteční disponibilní limit ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný čerpal pouze část úvěrového limitu ve výši 26 825 za účelem koupě mobilního telefonu. Žalovaný se zavázal uhradit svůj dluh společně s úrokem z úvěru ve výši 18,86 % ročně v 24měsíčních splátkách po 1 324 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím telefonické domluvy a následně zasláním SMS kódu , Anonymizováno, na telefonní číslo , tel. číslo, žalovaným. Totožnost žadatele byla ověřena z občanského průkazu žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě interní analýzy příslušných klientských dat a jejich následného ověření. Žalobkyně zjistila, že čistý měsíční příjem žalovaného činil 28 000 Kč a jeho náklady na bydlení jsou nulové. Žalovaný úvěr čerpal, s úhradou splátek se však dostal do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy k 1. 10. 2023 odstoupila. Žalovaná částka 30 821,44 Kč se skládá z dlužné jistiny ve výši 25 705,05 Kč, poplatků ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, dlužného pojistného ve výši 680,51 Kč a úroků z úvěru vypočítaných k datu odstoupení od smlouvy ve výši 1 935,88 Kč. Příslušenství podle žalobkyně představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 705,05 Kč od 2. 10. 2023 do zaplacení. Ani přes opakované výzvy žalobkyně, žalovaný dluh neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Žalovaný uzavřel s právních předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 26 825 Kč na koupi mobilního telefonu u obchodníka , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit společně s úrokem ve výši 18,86 % ročně a měsíčním pojistným ve výši 134,13 Kč v 24 měsíčních splátkách po 1 458 Kč, se splatností první z nich dne 15. 3. 2023. Součástí smlouvy byl také předsmluvní formulář, všeobecné pojistné podmínky a sazebník poplatků právní předchůdkyně žalobkyně /viz smlouva o úvěru na č. l. 44 spisu, zpracování osobních údajů v systému CEPR, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru v systému CEPR, informace o pojištění v systému CEPR, všeobecné pojistné podmínky v systému CEPR, sazebník poplatků v systému CEPR/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet obchodníka , právnická osoba, . dne 27. 2. 2023 částku 26 825 Kč. Žalovaný celkem na svůj dluh uhradil částku 1 458 Kč /viz přehled úhrad na č. l. 12 spisu, oznámení o odchozí platbě na č. l. 35 spisu, nahlédnutím na webové stránky Subjekty DPH/. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením dalších splátek, právní předchůdkyně žalobkyně tak odstoupila od smlouvy, což bylo žalovanému oznámeno společně s výzvou k úhradě celého dluhu dopisem odeslaným dne 5. 9. 2023 /viz odstoupení od smlouvy na č. l. 10 spisu s podacím archem na č. l. 11 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 /viz příloha smlouvy o postoupení pohledávek na č. l. 9 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 13 spisu, smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 15-19 spisu/. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou odeslanou dne 13. 10. 2025 /viz předžalobní upomínka na č. l. 20 spisu se sledováním zásilky na č. l. 21 spisu, upomínka na č. l. 14 spisu/. Žalovaný netvrdil ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by zbytek dlužné částky uhradil nebo jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti tvrdila, k prokázání tvrzených skutečností doložila pouze listinu nazvanou „Zpráva o posouzení úvěruschopnosti“ sepsanou právních předchůdkyní žalobkyně. Ta uvedla, že od žalovaného zjistila jeho průměrný měsíční příjem ve výši 28 000 Kč, přičemž z ničeho nevyplývá, že by tento údaj jakkoli ověřila. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného žalobkyně na svou povinnost tyto informace zjistit a následně odpovídajícím způsobem ověřit zcela rezignovala, když žalovaný uvedl, že žádné výdaje nemá, s čímž se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila, když pouze konstatovala, že žalovaný je schopen měsíční splátku ve výši 1 458,11 Kč hradit. Takový postup nelze považovat za odpovídající § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně nemůže vycházet pouze z údajů sdělených žalovaným, tj. z objektivně nedoloženého prohlášení žalovaného o jeho příjmových a výdajových poměrech, neboť odborná péče uložená právní předchůdkyni žalobkyně podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti, zbavila se tak možnosti být v rámci jednání poučena o povinnostech a o následcích jejich nesplnění podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a soud tak nemohl dospět k jinému závěru než, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 26 825 Kč na koupi mobilního telefonu na základě výše specifikované smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nicméně před uzavřením této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila tedy zákonem stanovenou povinnost. Důsledkem nesplnění této povinnost je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelky na žalobkyni jako postupníka, žalobkyně je tak aktivně věcně legitimovaná. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 26 825 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 1 458 Kč, přiznal soud žalobkyni částku 25 367 Kč odpovídající nesplacené poskytnuté jistině a zákonný úrok z prodlení z této částky v rozsahu, jak bude popsán dále. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 10. 10. 2025 s lhůtou k plnění do 20. 10. 2025, tato výzva se dostala do dispozice žalovaného dne 15. 10. 2025, což soud ověřil na webových stránkách , právnická osoba, . , webová stránka, . Od 21. 10. 2025 je žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni tak náleží nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

14. Ve zbylém soudu nezbylo než nárok žalobkyně zamítnout, když vzhledem k absolutní neplatnosti uvedené úvěrové smlouvy nemá žalobkyně nárok na smluvní úroky, sjednané poplatky a smluvní pokuty ani na úrok z prodlení předcházející splatnosti bezdůvodného obohacení (výrok II. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 088 Kč, přičemž tato částka představuje 31,6 % (úspěch žalobkyně 65,8 % a úspěch žalovaného 34,2 %) z jejich celkové výše 3 441,50 po zaokrouhlení na celé koruny. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 445 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 885,56 Kč (jistina + poplatky + smluvní pokuty + pojistné) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění ze základním skutkovým stavem a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 150 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 346,50 Kč. Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu soud přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a další). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).

16. K povinnosti žalobkyně uhradit doplatek soudního poplatku soud uvádí, že soudní poplatek za podání žaloby činí 1 445 Kč podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť elektronický platební rozkaz dle návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebyl vydán a návrh byl převeden do agendy C. Poplatková povinnost k doplacení soudního poplatku do výše, jako by byl podán návrh v agendě C, potom vzniká podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění uložením takové povinnosti v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci samé (k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013). Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze 1 233 Kč, zbývá jí tedy doplatit 212 Kč. K otázce přiznání náhrady soudního poplatku účastníku, který jej dosud nezaplatil, odkazuje soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. 29 Odo 674/2001 (výrok IV. tohoto rozsudku).