5 C 78/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 34 572,84 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 34 572,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 114,98 Kč od 16. 6. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 114,98 Kč od 16. 7. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 540 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne 13. 2. 2026 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním doručeným soudu dne 11. 5. 2026, v níž se domáhala zaplacení částky 34 572,84 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaná registrovala u právní předchůdkyně žalobkyně k užívání služby , Anonymizováno, . Žalovaná tak mohla využít , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , kdy v případě využití této služby byla kupní cena odložena na jednotlivé splátky. Služba funguje tak že , Anonymizováno, uhradí obchodníkovi částku za nákup obratem, přičemž klient je povinen hradit žalobkyni takto uhrazenou částku spolu se sjednaným úrokem ve splátkách splatných vždy do 15. dne v příslušném měsíci. Žalobkyně byla oprávněna účtovat v případě prodlení žalované s úhradou dlužné částky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána nahlížením do veřejně přístupných databází například rejstříku , právnická osoba, , insolvenčním rejstříku a Centrální evidence exekucí. K prověření úvěruschopnosti a analýze rizik žadatelů o úvěr byl využit i analytický nástroj , právnická osoba, . Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši 30 000 Kč měsíčně, úvěrových závazků v částce 500 Kč měsíčně a ostatních výdajů v částce 15 000 Kč. Podle analytického modelu byly odhadnuty měsíční výdaje žalované na částku 20 882 Kč. Žalovaná byla vyhodnocena jako úvěruschopná. Žalovaná neuhradila následující vyúčtování č. , hodnota, za květen 2024 v částce 2 114,98 Kč se splatností dne 15. 6. 2024, vyúčtování č. , hodnota, za červen 2024 v částce 2 114,98 Kč se splatností dne 15. 7. 2024, vyúčtování č. , hodnota, za červenec 2024 ve výši 17 540 Kč se splatností dne 15. 8. 2024, dále také poplatky ve výši 33 Kč, poplatky z prodlení v částce 4 128 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 341,88 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky v částce 300 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni z její právní předchůdkyně, o čemž žalovanou žalobkyně informovala společně s výzvou k úhradě dluhu předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti obou účastníků, neboť žalobkyně a žalovaná se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavily, ač byly k jednání procesně korektním způsobem předvolány.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., vyúčtovala žalované služby , Anonymizováno, za květen 2024 v částce 4 019,23 Kč, za červen 2024 v částce 3 943,61 Kč a za červenec 2024 ve výši 26 310 Kč /viz vyúčtování květen 2024 až červenec 2024 na č. l. 24 - 26 spisu, náhled vyúčtování na č. l. 45 spisu/. Pohledávka za žalovanou ve výši 34 272,84 Kč byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně společnosti , právnická osoba, ., na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2025, což bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne 26. 6. 2025 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 27-29 spisu, příloha č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení na č. l. 30-31 spisu, potvrzení o připsání úplaty na č. l. 32 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 33 spisu s podacím lístkem na č. l. 34 spisu a kopií obálky na č. l. 35 spisu/.

5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani podle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaná dne 21. 5. 2024 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu k službě , Anonymizováno, anebo dne 22. 5. 2024 smlouvu o splátkovém limitu. Žalobkyně soudu předložila listinu označenou „smlouva k službě , Anonymizováno, “ a listinu označenou „smlouva o splátkovém limitu“, ve kterých jsou vyplněny osobní údaje žalované, avšak bez elektronického podpisu právní předchůdkyně žalobkyně i žalované, neboť tyto smlouvy v elektronické podobě – tj. soudu předložené PDF dokumenty – neobsahují žádné záznamy o tom, že by k nim byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronické smlouvy obsahovaly kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datům umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny /viz smlouva k službě , Anonymizováno, na č. l. 11 - 12 spisu, smlouva o splátkovém limitu na č. l. 15 - 17 spisu, přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu na č. l. 18, 20 - 23 spisu, všeobecné obchodní podmínky v systému CEPR/. Dle názoru soudu nelze ani z dalších předložených listin uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť nelze dovodit vůli žalované být vázána podmínkami upravenými v textu předložených listin. Skutečnost, že žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) disponuje údaji o jménu, příjmení, bydlišti, rodném čísle či čísle občanského průkazu žalované bez toho, aniž by si byla vůbec, s ohledem na způsob uzavření tvrzené smlouvy, jista tím, že jí tyto údaje poskytuje právě osoba žalované, nemůže podle náhledu soudu v daném případě vést k závěru o vzniku závazkového vztahu mezi konkrétními osobami.

6. Nadto soud dospěl k závěru, že i kdyby byly mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeny tvrzené smlouvy, které by bylo nutné považovat za smlouvy o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je i odložená platba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, nemohl by je soud posoudit jako platné, když soud nemohl učinit takový skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tvrdila, ale k prokázání této skutečnosti předložila pouze obecné informace o tom, jakým způsobem její právní předchůdkyně zkoumá úvěruschopnost a sjetinu ze systému právní předchůdkyně žalobkyně, z níž vyplývá, že žalovaná měla mít v době podání žádosti o spotřebitelský úvěr jedno dítě, měla být svobodná, její měsíční příjem měl dosahovat výše 30 000 Kč, její výdaje měly dosahovat výše 15 000 Kč a splátky dříve sjednaných úvěrů měly dosahovat výše 500 Kč /viz principy posouzení úvěruschopnosti na č. l. 13 – 14 a 19 spisu, údaje ze systému právní předchůdkyně žalobkyně na č. l. 46 spisu/. I kdyby soud uzavřel, že se jedná o údaje skutečně uvedené žalovanou, nelze z těchto listin uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem tyto údaje ověřila. Takový postup nelze považovat za odpovídající § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže vycházet pouze z údajů sdělených spotřebitelem, neboť odborná péče mu uložená podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně zároveň tvrdila, že její právní předchůdkyně provedla lustraci žalované ve veřejně přístupných databázích, včetně CEE a ISIR, žádné důkazy k tomuto tvrzení ovšem předloženy nebyly. Žalobkyně se k jednání soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavila, nemohla být proto ani poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., soudu tak nezbylo nic jiného než uzavřít, že ani úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením úvěrových smluv řádně zkoumána.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

9. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované splátky za květen 2024 až červenec 2024 a že domnělou pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Existence samotné pohledávky však v řízení zůstala neprokázána. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou jakoukoli smlouvu o úvěru, když soudu předložené texty smluv neobsahují elektronický podpis žalované ani právní předchůdkyně žalobkyně. Nadto i kdyby bylo uzavření takových smluv prokázáno, bylo by nutné na ně hledět jako na absolutně neplatné, když v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Zároveň nebylo ani prokázáno, že by se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli obohatila, když nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně ve prospěch žalované čehokoli hradila třetím subjektům, když tuto skutečnost nelze dovodit z toho, že byly vystaveny příslušné faktury. Žalobkyně však jiné důkazy v tomto směru nepředložila. Soudu tak nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci zcela úspěšné žalované žádné náklady řízení pro její pasivitu nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).