6 C 141/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení, sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 457,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 457,70 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 457,70 Kč od 6.12.2020 do zaplacení a částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 8.4.2022 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 1 457,70 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 457,70 Kč od 6.12.2020 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 5.12.2020 do 28.3.2021, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy číslo ze dne datum, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil, pouze soudu podáním ze dne 14.6.2022 sdělil, že má bydliště v obec v podnájmu, kam není možné doručovat, proto požádal o doručování na Slovensko.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“, vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště (viz doručenka na č.l. 35), žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaný soudu sdělil, že má v současné době bydliště v obec, přestože požádal o doručování listin na Slovensko. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

7. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance. Pojistné bylo sjednáno ročně ve výši 4 644 Kč s četností placení roční. Počátek pojištění byl sjednán na den 5.12.2020. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní i sazebníku /viz pojistná smlouvu na č. l. 10 Podle sazebníku činil poplatek za zaslání upomínky dlužného pojistného před zánikem pojištění částku 50 Kč a po zániku pojištění částku 200 Kč /viz sazebník na č.l. 8 Žalovaný nezaplatil řádně a včas pojistné splatné dne 5.12.2020, o čemž byl informován dopisem ze dne 4.2.2021, v němž byl vyzván, aby dlužné pojistné uhradil do 27.3.2021, jinak pojištění zanikne /viz dopis na č.l. 15 Jelikož žalovaný pojistné neuhradil, pojištění zaniklo ke dni 27.3.2021, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 9.4.2021. Byl zároveň vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 458 Kč /viz oznámení o zániku pojistné smlouvy na č.l. 9 Žalovaný byl následně informován o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy dopisem ze dne 15.5.2021 s tím, že nedoplatek činí 1 658 Kč, tj. dlužné pojistné a poplatek 200 Kč za zaslání upomínky, který má být uhrazen nejpozději do 29.6.2021 /viz výzva na č.l. 13 Žalovaný byl naposledy vyzván advokátem žalobkyně k úhradě dlužné částky před podáním žaloby /viz předžalobní výzvu na č. l. 14 a poštovní podací arch na č.l. 12 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení.

9. Dle § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Právo pojistitele na pojistné přitom podle § 2783 odst. 1 o. z. vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě. Běžné pojistné, nebylo-li dohodnuto jinak, je dle § 2783 odst. 2 o. z. splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Pojistitel má podle § 2782 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

10. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena pojistná smlouva, přičemž žalovaný porušil základní povinnost z ní plynoucí, a to platit řádně a včas pojistné, kvůli čemuž smlouva zanikla ke dni 28.3.2021. Žalobkyně má nárok na zaplacení dlužného pojistného za dobu trvání smlouvy, tj. za období od 5.12.2020 do 28.3.2021, v celkové výši 1 457,70 Kč. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Soud vyhověl žalobkyni i v části požadovaného poplatku, jelikož žalovaný byl s povinností platit případné poplatky seznámen v obchodních podmínkách a sazebníku žalobkyně.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

12. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že v dané věci se nejedná o žalobu formulářového typu, když žalobkyně uplatňuje u soudů práva z nepřeberného množství pojistných produktů, které se často řídí jinými právními předpisy a v žalobách se tak nemění jen výše a splatnost pohledávky, ale i další skutečnosti. Zběžným náhledem do soudní databáze ISAS však byla dohledána řada naprosto totožných žalob žalobkyně, kdy dluh spočívá v neuhrazení pojistného a poplatků za odeslání výzev ke splnění povinnosti. Soud proto stran náhrady nákladů řízení aplikoval, jak uvedeno shora, ustanovení § 14b a. t.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.