Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

6 C 150/2018

č. j. 6 C 150/2018-107

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-19 · ZASTAVENI,VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSME:2021:6.C.150.2018.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částku 6 948 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 112,77 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 835,23 Kč společně se: -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 948 Kč od 18. 7. 2017 do 25. 9. 2020, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 835,23 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se částečně zamítá, a to co do požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 112,77 Kč od 18. 7. 2017 do 25. 9. 2020.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne 5. 4. 2018 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 6 948 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 948 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že podle uzavřené smlouvy [číslo] ze dne 2. 10. 2009 byla odváděna odpadní voda v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], za což se žalovaný zavázal platit stočné. Žalovaný však nezaplatil stočné za období od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017 ve výši 6 948 Kč, které bylo splatné dnem 17. 7. 2017.

2. Řízení bylo přerušeno z důvodu prohlášení konkurzu dne 9. 1. 2019 na majetek žalovaného. Jelikož usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2020, č.j. KSPH 71 INS 16679/2018, které nabylo právní moci dne 27. 10. 2020, byl konkurz na majetek dlužníka zrušen, soud v řízení pokračoval.

3. Podáním ze dne 8. 1. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 112,77 Kč, která byla na dluh uhrazena v rámci insolvenčního řízení. Soud proto výrokem I. nejprve zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do částky 112,77 Kč.

4. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

5. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoliv jim usnesení bylo řádně doručeno, a to žalobkyni dne 8. 1. 2019 a žalovanému dne 25. 1. 2021, soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Účastníci uzavřeli dne 2. 10. 2009 smlouvu o odvádění odpadních vod [číslo] na jejímž základě vznikla žalobkyni povinnost odvádět odpadní vody na adrese [adresa žalovaného], a žalovanému vznikla povinnost platit stočné /viz smlouva na č.l. 4, plná moc na č.l. 8 Za poskytnuté služby za období 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017 byla žalovanému vyúčtována cena 6 948 Kč splatná do 17. 7. 2017 /viz faktura na č.l. 13 Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 7. 8. 2017 /viz upomínka na č.l. 10 Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byl prohlášen na majetek žalovaného konkurz. Žalobkyně se do konkurzu přihlásila s výše uvedenou pohledávkou, na kterou jí bylo vyplaceno dne 25. 9. 2020 celkem 112,77 Kč /zjištěno z insolvenčního spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením § 15§ 20 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen„ VodKan“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 8 odst. 13 a 14 VodKan má vlastník (případně provozovatel) vodovodu právo na úplatu za odvádění odpadních vod (stočné).

9. Podle § 588 obč. zák. vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

10. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod, žalovaný však nesplnil svou základní povinnost včas a řádně uhradit vyfakturované stočné ve výši 6 948 Kč splatné dne 17. 7. 2017, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Na dluh žalovaného byla uhrazena dne 25. 9. 2020 částka 112,77 Kč, kterou žalobkyně vzala zpět, soud proto výrok II. uložil žalovanému povinnost zaplatit 6 835,23 Kč (6 948 Kč - 112,77 Kč).

11. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl v prodlení od 18. 7. 2017 s úhradou částky ve výši 6 948 Kč až do 25. 9. 2020, jelikož dne 25. 9. 2020 částečně na dluh uhradil 112,77 Kč, je ode dne 26. 9. 2020 v prodlení s úhradou 6 835,23 Kč. Žalobkyně nemá tedy od 26. 9. 2020 nárok na zákonný úrok z prodlení i z této částky. Soud proto řízení v této části zamítl a ve zbytku žalobkyni nárok přiznal.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal zásadně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, když neúspěch žalobkyně se týkal pouze nepatrné části. Žalobkyni tak přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 300 Kč, která se sestává ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z paušální náhrady za 3 úkony (předžalobní upomínka, podání žaloby, částečně zpětvzetí) po 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní délce podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.