6 C 150/2018

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částku 6 948 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 112,77 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 835,23 Kč společně se: -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 948 Kč od 18. 7. 2017 do 25. 9. 2020, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 835,23 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se částečně zamítá, a to co do požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 112,77 Kč od 18. 7. 2017 do 25. 9. 2020.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne 5. 4. 2018 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 6 948 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 948 Kč od 18. 7. 2017 do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že podle uzavřené smlouvy číslo ze dne 2. 10. 2009 byla odváděna odpadní voda v odběrném místě na adrese adresa žalovaného, za což se žalovaný zavázal platit stočné. Žalovaný však nezaplatil stočné za období od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017 ve výši 6 948 Kč, které bylo splatné dnem 17. 7. 2017.

2. Řízení bylo přerušeno z důvodu prohlášení konkurzu dne 9. 1. 2019 na majetek žalovaného. Jelikož usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 1. 10. 2020, č.j. KSPH 71 INS 16679/2018, které nabylo právní moci dne 27. 10. 2020, byl konkurz na majetek dlužníka zrušen, soud v řízení pokračoval.

3. Podáním ze dne 8. 1. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 112,77 Kč, která byla na dluh uhrazena v rámci insolvenčního řízení. Soud proto výrokem I. nejprve zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do částky 112,77 Kč.

4. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

5. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoliv jim usnesení bylo řádně doručeno, a to žalobkyni dne 8. 1. 2019 a žalovanému dne 25. 1. 2021, soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Účastníci uzavřeli dne 2. 10. 2009 smlouvu o odvádění odpadních vod číslo na jejímž základě vznikla žalobkyni povinnost odvádět odpadní vody na adrese adresa žalovaného, a žalovanému vznikla povinnost platit stočné /viz smlouva na č.l. 4, plná moc na č.l. 8 Za poskytnuté služby za období 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017 byla žalovanému vyúčtována cena 6 948 Kč splatná do 17. 7. 2017 /viz faktura na č.l. 13 Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 7. 8. 2017 /viz upomínka na č.l. 10 Usnesením název soudu ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, byl prohlášen na majetek žalovaného konkurz. Žalobkyně se do konkurzu přihlásila s výše uvedenou pohledávkou, na kterou jí bylo vyplaceno dne 25. 9. 2020 celkem 112,77 Kč /zjištěno z insolvenčního spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením § 15 až § 20 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen„ VodKan“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 8 odst. 13 a 14 VodKan má vlastník (případně provozovatel) vodovodu právo na úplatu za odvádění odpadních vod (stočné).

9. Podle § 588 obč. zák. vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

10. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod, žalovaný však nesplnil svou základní povinnost včas a řádně uhradit vyfakturované stočné ve výši 6 948 Kč splatné dne 17. 7. 2017, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Na dluh žalovaného byla uhrazena dne 25. 9. 2020 částka 112,77 Kč, kterou žalobkyně vzala zpět, soud proto výrok II. uložil žalovanému povinnost zaplatit 6 835,23 Kč (6 948 Kč - 112,77 Kč).

11. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl v prodlení od 18. 7. 2017 s úhradou částky ve výši 6 948 Kč až do 25. 9. 2020, jelikož dne 25. 9. 2020 částečně na dluh uhradil 112,77 Kč, je ode dne 26. 9. 2020 v prodlení s úhradou 6 835,23 Kč. Žalobkyně nemá tedy od 26. 9. 2020 nárok na zákonný úrok z prodlení i z této částky. Soud proto řízení v této části zamítl a ve zbytku žalobkyni nárok přiznal.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal zásadně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, když neúspěch žalobkyně se týkal pouze nepatrné části. Žalobkyni tak přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 300 Kč, která se sestává ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z paušální náhrady za 3 úkony (předžalobní upomínka, podání žaloby, částečně zpětvzetí) po 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní délce podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti rozsudku nelze podat odvolání podle § 202 odst. 2 o.s.ř. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.