6 C 184/2016

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa svědka a žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením věci,

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. [číslo] zahrada, o výměře 1652 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 3304 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Mělnické Vtelno a obec Mělnické Vtelno.

II. Do spoluvlastnictví 1. žalované [celé jméno žalované], [datum narození] a 2. žalované [celé jméno žalované], [datum narození], se přikazují nově vzniklé pozemky parc. [číslo] zahrada, o výměře 384 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 25 m2 a parc. [číslo] zahrada, o výměře 2069 m2, které vznikly rozdělením pozemků - parc. [číslo] zahrada, o výměře 1652 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 3304 m2, na tyto pozemky - parc. [číslo] zahrada, o výměře 2069 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 2069 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 25 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 409 m2 a parc. [číslo] zahrada, o výměře 384 m2, to vše v katastrálním území Mělnické Vtelno, na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemků vyhotoveného ověřeným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] pod číslem plánu [číslo] 2015, který je nedílnou součástí rozsudku, a to v případě 1. žalované [celé jméno žalované], [datum narození], čtyřmi pětinami vzhledem k celku a v případě 2. žalované [celé jméno žalované], [datum narození], jednou pětinou vzhledem k celku.

III. Do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno svědka], [datum narození], se přikazují nově vzniklé pozemky parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 409 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 2069 m2, které vznikly rozdělením pozemků - parc. [číslo] zahrada, o výměře 1652 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 3304 m2, na tyto pozemky - parc. [číslo] zahrada, o výměře 2069 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 2069 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 25 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 409 m2 a parc. [číslo] zahrada, o výměře 384 m2, to vše v katastrálním území Mělnické Vtelno, na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemků vyhotoveného ověřeným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] pod číslem plánu [číslo] 2015, který je nedílnou součástí rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, odpovídající 1/3 celkových nákladů státu, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. VI. 1. žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, odpovídající 1/3 celkových nákladů státu, a to do tří dnů od jeho právní moci. VII. 2. žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení, odpovídající 1/3 celkových nákladů státu, a to do tří dnů od jeho právní moci.

VIII. Návrh 1. žalované, aby soud uložil 2. žalované nahradit k rukám právního zástupce 1. žalované na nákladech řízení [částka], které by nebyly vznikly, pokud by 2. žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce v dostatečném předstihu předložila předvolaným znalcům otázky, na něž měli znalci odpovědět, případně zpracovat dodatek znaleckého posudku, se zamítá.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou se vůči 1. žalovanému [celé jméno žalovaného] a 2. žalované domáhala zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k pozemkům parc. [číslo] zahrada, o výměře 1652 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 3304 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Mělnické Vtelno a obec Mělnické Vtelno (dále i„ předmětné nemovitosti či předmětné pozemky“), jíž jsou účastníci řízení podílovými spoluvlastníky, žalobkyně se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/2, 1. žalovaný [celé jméno žalovaného] se spoluvlastnickým podílem o velikosti 2/5 a 2. žalovaná se spoluvlastnickým podílem o velikosti [číslo]. Tvrdila, že spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem nabyla žalobkyně od svých rodičů [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] darovací smlouvou ze dne [datum], vklad práva zapsán ve veřejném seznamu na základě [anonymizováno] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pod č. j. V-1668/2016-206, s právními účinky vkladu ke dni [datum], 1. žalovaný usnesením soudu o schválení dědické dohody ze dne 27. 5. 2003, č.j. D 880/2002-58, které nabylo právní moci dne [datum] a darovací smlouvou ze dne [datum], vklad práva zapsán ve veřejném seznamu na základě [anonymizováno] Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, pod č. j. V-7133/2011-206, s právními účinky vkladu ke dni [datum] a 2. žalovaná usnesením soudu o schválení dědické dohody ze dne 27. 5. 2003, č.j. D 880/2002-58, které nabylo právní moci dne [datum]. Na základě ústně uzavřené dohody právních předchůdců žalobkyně a žalovaných o užívání těchto pozemků, užívali historicky (více než 40 let) část pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (část situovanou blíže k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]) rodiče žalobkyně a část pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (část situovanou dále od pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]) právní předchůdci žalovaných. Žalobkyně tuto část pozemků užívá a užívala před i po převodu vlastnictví k předmětným pozemkům v její prospěch společně se svými rodiči, když vykonává zahradnické, sadařské a chovatelské práce (pěstování zeleniny a ovoce, sekání trávy, chov drobného domácího zvířectva, exotických ptáků a včelstva), údržbu této části pozemků, včetně obdělávání půdy, péče o trvalé porosty (ovocné stromy) a údržby a oprav drobných staveb (králikárny, voliéry, úly) na nich situovaných. Druhou část pozemků, a to pouze přední část, užívá matka žalovaných [celé jméno svědkyně]. Tuto část se svojí matkou užívá 1. žalovaný, ovšem výjimečně (občas pouze poseká trávu) . 2. žalovaná neužívá předmětné pozemky vůbec. V roce 2008 postavili žalovaní na části pozemku parc. [číslo] (ve vzdálenější části od domu [adresa]) bez souhlasu právních předchůdců žalobkyně (rodičů) stavbu pro zemědělství a další stavby tohoto typu nepodléhající stavebním předpisům. Tyto stavby jsou v užívání matky žalovaných za účelem chovu slepic. Na části pozemku parc. [číslo] vyznačeném v geometrickém plánu pro rozdělení pozemků, číslo plánu [číslo] 2015, ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] (dále i„ geometrický plán“), jako pozemek parc. [číslo] vybudovali žalovaní bez souhlasu rodičů žalobkyně přístavbu k domu [adresa]. Žalovaní části pozemků určených historickou dohodou k jejich užívání, zejména pak část pozemku vyznačenou v geometrickém plánu jako pozemek parc. [číslo] neudržují a neobhospodařují (nepečují o zemědělskou půdu ani o porosty, nesekají trávu, půda je znehodnocena. 1. žalovaný vybudoval na této části pozemku oplocení pro chov ovcí. Vzhledem k tomu, že společné užívání předmětných pozemků vede k neshodám mezi účastníky a žalobkyni, resp. ani jejím rodičům v předcházejícím období, se nepodařilo se žalovanými domluvit na způsobu vypořádání spoluvlastnictví, navrhla žalobkyně vypořádání spoluvlastníků formou reálného rozdělení pozemků. Žalobkyně, obdobně jako její rodiče, předložila žalovaným návrh na uzavření mimosoudní dohody. Žalovaní se zrušením spoluvlastnictví souhlasí, ovšem na předložené návrhy na způsob vypořádání nepřistoupili. Proto se žalobkyně obrátila na soud a navrhovala, aby došlo ke zrušení spoluvlastnictví a vypořádání spoluvlastníků formou reálného rozdělení předmětných pozemků dle geometrického plánu a to přikázáním nově vytvořených pozemků žalobkyni a žalovaným dle potřeb jednotlivých spoluvlastníků a dle stavu odpovídajícího způsobu užívání příslušných částí těchto pozemků žalobkyní, žalovanými a jejich právními předchůdci v intencích dohody o užívání, kterou ústně uzavřeli právní předchůdci žalobkyně a žalovaných.

2. Rovněž oba žalovaní měli zájem na zrušení spoluvlastnictví, neboť vzájemné vztahy mezi účastníky jsou závažným způsobem narušeny. Od počátku souhlasili s reálným rozdělením pozemků. Zprvu vystupovali oba žalovaní v řízení ve shodě a s konkrétním návrhem žalobkyně na rozdělení pozemků nesouhlasili. Sporovali využití pozemků žalobkyní tak, jak je jí tvrzeno. Namítali, že předchozími vlastníky předmětných pozemků byli rodiče žalobkyně, kteří vlastnictví k těmto pozemkům převedli na žalobkyni zcela účelově (rovněž v průběhu řízení napadali převod podílu na přiléhajícím pozemku parc. č. st. 86 na žalobkyni) tak, aby bylo zamezeno možnosti reálného dělení navrhovaného žalovanými, tj. aby spoluvlastnictví k předmětným pozemkům bylo řešeno společně s pozemkem parc. č. st.

86. Tvrdili, že mají spoluvlastnické podíly rovněž na pozemku parc. [číslo] přičemž v domu [adresa] bydlí trvale jejich maminka [celé jméno svědkyně] (dále jen„ matka žalovaných“), která má vchod do domu zbudován směrem na pozemek parc. [číslo]. Proto je pro žalované určující, aby přístup na pozemky parc. [číslo] resp. na pozemek, jenž jim v rámci vypořádání připadne, byl umožněn přímo z pozemku parc. [číslo] tj. vchodu do bytu jejich matky v domě [adresa].

3. Postoj žalovaných ke konkrétnímu způsobu rozdělení pozemků se v průběhu řízení několikrát měnil. Poté co, 1. žalovaný ztratil dne [datum] způsobilost být účastníkem řízení, jeho právní nástupkyní se na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 27. 1. 2021, č. j. 6 C 184/2016 - 496 stala [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], která navrhovala, aby soud v zásadě vyhověl podané žalobě, spoluvlastnictví zrušil a mezi účastnicemi vypořádal reálným rozdělením dle návrhu žalobkyně.

4. Závěrem 2. žalovaná navrhla rozdělení pozemků tak, že by měl být zachován historický charakter užívání těchto pozemků ze strany rodiny žalobkyně a žalovaných. Žalovaní dlouhodobě užívají předmětných pozemků část odlehlejší od domu [adresa], avšak na tyto se dostávají pěšmo přes přední část uvedených pozemků, kdy na místě je vychozena cestička od přístavby domu k zařízení na uvedených pozemcích (králíkárna apod.). Žalobkyně a její rodiče obhospodařují části pozemků přiléhající k domu [adresa], avšak až v určitém odstupu od stávající přístavby k domu [adresa]. Ideálně by tak bylo možno dle 2. žalované rozdělit pozemky právě dle tohoto historického užívání, neboť na pozemek přiléhající k domu [adresa] lze přistupovat rovněž přes pozemek parc. č. st. [číslo]. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je aktuálně rovněž spoluvlastnicí pozemku parc. č. st. [číslo], je možno takto předmětné pozemky rozdělit. Takovým postupem by bylo spoluvlastnictví k pozemkům rozděleno zcela v souladu s historickým užíváním a zejména by byla zajištěna práva 2. žalované na přístup k vodovodní přípojce a kanalizační přípojce (včetně jímací šachty) do přístavby domu [adresa], který užívá její rodina (když postupem dle žalobního návrhu by se tyto, zejména jímací šachta kanalizace, dostaly zcela nekontrolovatelně na pozemek žalobkyně a žalovaná by se musela svých práv opět domáhat u soudu). Ve věci tak není žádný prostor pro rozhodnutí, aby 2. žalovaná měla odepřen přímý přístup na nově zřízený pozemek na předmětných pozemcích z domu [adresa] resp. na něj musela chodit přes veřejnou komunikaci (oproti žalobkyni, která by tak činit nemusela) a fakticky by tak byl významně znehodnocen spoluvlastnický podíl žalované 2 na domu [adresa].

5. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů, ze závěrů znaleckého posudku, doplněných o výslech znalce, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

6. Ve věci zůstalo skutkově mimo spor a vyplývá i z dále uvedených důkazů, že žalobkyně, 1. žalovaná a 2. žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 1652 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 3304 m2, vše zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Mělnické Vtelno a obec Mělnické Vtelno. Podíl žalobkyně na uvedených nemovitostech činí 1/2, podíl 1. žalované činí 2/5 a podíl 2. žalované činí [číslo]. Vztahy mezi účastníky jsou napjaté, proto žádný z nich nechce ve spoluvlastnictví setrvávat.

7. Mezi účastníky je dále nesporné, že s pozemkem parc. [číslo] sousedí pozemek parc č. st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa] včetně přístavby, když spoluvlastníky tohoto sousedícího pozemku jsou žalobkyně s podílem o velikosti [číslo], rodiče žalobkyně [jméno] [jméno] [celé jméno svědka] s podílem o velikosti ¼, 2. žalovaná s podílem o velikosti [číslo], [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti [číslo] a [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti [číslo]. Dům je rozdělen na dvě bytové jednotky, kdy levou stranu z pohledu vchodu do domu užívá matka žalovaných [celé jméno svědkyně] (dále jen„ matka žalovaných“) a pravou stranu rodiče žalobkyně. Přední část předmětných pozemků, resp. vyšlapanou cestu přes tuto část pozemků užívá matka žalovaných k průchodu ke svým hospodářským stavbám a zařízením umístěným na pozemku parc. [číslo] (ke slepicím). Přístavba u domu, kde se nachází sociální zařízení, užívá rovněž pouze matka žalovaných s tím, že právě z přístavby vychází na předmětné pozemky, resp. na vyšlapanou cestu. Žalobkyně tuto přední část parc. [číslo] u přístavby neužívá. [příjmení] stavby a zařízení umístěné ve vzdálenější části pozemků od domu včetně vzdálenější části pozemků užívá především matka žalovaných (tj. levou část pozemků při pohledu z ulice [ulice]). Žalobkyně společně se svými rodiči užívá část předmětných pozemků přiléhající k pozemku parc. č. st. 86 (tj. pravou část pozemků při pohledu z ulice [ulice]). Část pozemků užívaná žalobkyní a jejími rodiči se nachází v dobrém a udržovaném stavu. Část pozemků užívaná žalovanými je neudržovaná, zarostlá vysokou trávou.

8. Předmětné pozemky soud shlédl při místním šetření dne [datum] a jejich vyobrazení a popis zahrnul do protokolu o místním šetření a do nákresu/viz protokol o místním šetření na č. l. 110-111, [číslo] (přepis), nákres na č. l. 136 spisu/. [anonymizováno] předmětných nemovitostí je obsažen rovněž ve znaleckém posudku znalce [celé jméno znalce] a [celé jméno znalce] /viz č. l. 289-301, [číslo] spisu/.

9. Mezi účastníky bylo zejména sporné užívání části pozemku parc. [číslo] u přístavby domu [adresa], kdy žalovaní tvrdili, že tato část pozemku je užívána matkou žalovaných, k čemuž žalobkyně namítala, že by ji též užívala, kdyby k ní měla přístup, resp. kdyby jí to bylo stranou žalovanou umožněno.

10. Žalobkyně zaslala žalovaným prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] návrh na vypořádání spoluvlastnických vztahů k nemovitostem, ve kterém žalobkyně žalovaným navrhla zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, jak navrhovala v žalobě /viz dopis na č. l. 16-17, [číslo] spisu/. Žalovaní dopisem ze dne [datum] reagovali na tuto výzvu a s tímto způsobem rozdělení nesouhlasili. Navrhli jiný způsob rozdělení pozemků tak, aby nedocházelo k odtržení jejich pozemků od jejich části domu [adresa], kterou užívají s tím, že si přestěhují jimi vybudované kolny z parcely parc. [číslo] ostatní zařízení, které jsou lehce přemístitelné /viz dopis na č. l. 44 spisu, seznam souřadnic na č. l. 45 spisu/. Žalobkyně nevedla se žalovanými osobní jednání před podáním žaloby, byli to její rodiče /viz výpověď 1. žalovaného, 2. žalované, výpověď svědka [celé jméno svědka] 11. [adresa] má dva vchody, dle stavebního úřadu je vstupem do domu vstup ze severozápadní strany (tj. při pohledu z ulice [ulice] na pravé straně domu z pozemku parc. č. st. [číslo]). Vstup do přístavby sociálního zařízení je povolený vstup, používaný jako vstup do zahrady. Stavební povolení ze dne [datum] a kolaudační rozhodnutí ze dne [datum] bylo vydáno na přístavbu sociálního zařízení nikoli na vybudování nového vstupu do rodinného domu /viz výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], sdělení OÚ [obec] na č. l. 168 spisu, kolaudační rozhodnutí na č. l. 169 spisu, nákres na č. l. 170 spisu/. Žalobkyně se svými rodiči chodí do domu původní vchodem z pozemku parc. č. st. [číslo]. Žalovaní chodí do domu vchodem přes přístavbu /viz shodná tvrzení účastníků/.

12. Podle geometrického plánu pro rozdělení pozemků vyhotoveného ověřeným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [příjmení] pod číslem plánu [číslo] 2015 potvrzeného katastrálním úřadem, předloženého žalobkyní, byly původní pozemky parc. [číslo] zahrada, o výměře 1652 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 3304 m2 rozděleny na pozemky parc. [číslo] zahrada, o výměře 2069 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 2069 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 25 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 409 m2 a parc. [číslo] zahrada, o výměře 384 m2, to vše v katastrálním území Mělnické Vtelno /viz geometrický plán na č. l. 9-10 spisu/. [anonymizováno] ustanoveným znalcem z oboru geodézie a kartografie [celé jméno znalce] byl tento geometrický plán jako věcně správný odsouhlasen a doporučen k použití, a to i s ohledem na změny [anonymizováno] plánu obce Mělnické Vtelno účinné ke dni [datum] a další změny přijaté v září 2021, kterými se zvětšila zastavitelná plocha na obou předmětných pozemcích /viz znalecký posudek na č. l. 289-301 spisu, [anonymizováno] plán [obec] na č. l. 373-374 spisu/. [anonymizováno] k závěru, že nejvhodnější pro rozdělení předmětných pozemků je geometrický plán z roku 2015 předložený žalobkyní. Všechna další řešení jsou dle jeho názoru méně vhodná a méně spravedlivá pro obě strany. Znalec rovněž vypracoval variantu rozdělení jižní části předmětných pozemků, ale nakonec zjistil, že řešení podle zmíněného geometrického plánu z roku 2015 je vhodnější. [příjmení] vycházejí souhlasně podle vlastnických podílů pro obě strany. Ve svém znaleckém posudku se zabýval rovněž zastavitelností předmětných pozemků /viz znalecký posudek na č. l. 289-301 spisu/. [anonymizováno] svých závěrech znalec setrval i při svém výslechu dne [datum] a dne [datum] č. l. 339-342 spisu, [číslo] spisu/ i v rámci písemného doplnění svého výslechu /viz č. l. 567-574 spisu/. [anonymizováno], že nezná jiné rozdělení předmětných pozemků, než-li to, které je uvedené v jeho znaleckém posudku, a to i poté, co žalobkyně na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši ¼ k přilehlému pozemku parc. č. st. [číslo] /viz výpis z KN na č. l. 261 [anonymizováno], že jiné řešení ho nenapadá, ani kdyby se na předmětných pozemcích nenacházely žádné jiné drobné stavby. Zdůraznil, že zásadní závadou tomu, aby došlo k jinému způsobu dělení je, že severní část pozemku je lépe hodnocena, proto by neměla připadnout pouze jedné straně, což by nastalo, kdyby se žalovaní dostávali na pozemek z přístavby. Dále vysvětlil, že skutečnosti vyplývající z územního plánu jsou důležitější, než-li jiné faktory, např. komfort při přístupu k pozemku (žalovaní budou muset obcházet nemovitost a na svůj pozemek přistupovat z veřejné cesty, avšak pouze po malém úseku veřejné cesty). Znalec rovněž vycházel z toho, že žalovaní by chodili po veřejné cestě pouze po malém úseku. Rovněž zmínil, že pokud by některá ze stran získala po dělení pozemek, který by neměl přístup z veřejné cesty, snížila by se tím jeho hodnota natolik, že by byl prakticky neprodejný. Jako nevhodné označil znalec i řešení navrhované žalovanými, že by žalobkyně měla přístup na předmětné pozemky pouze z parcely parc. č. st. [číslo], když přístup na pozemek z veřejné cesty je pro geodeta zásadním faktorem a navíc by žalovaní opět získali cennější část dělených pozemků. Potvrdil, že jeho závěry jsou použitelné i po shora uvedených změnách územního plánu obce.

13. Tento způsob dělení předmětných pozemků dle shora uvedeného geometrického plánu je dle sdělení Obecního úřadu Byšice, stavební úřad, ze dne [datum] z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování přípustný. S tímto vyjádřil souhlas i Městský úřad Mělník, odbor výstavby /viz vyjádření Obecního úřadu Byšice včetně nákresů na č. l. 386-388 spisu, závazné stanovisko na č. l. 389-392 spisu/.

14. Obvyklá cena předmětných pozemků, bez ohledu na jejich zastavitelnost dle změn územního plánu obce Mělnické Vtelno účinných ke dni [datum] a dalších změn, je shodná, tj. [částka] á 1 m2 /závěry znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce z oboru ekonomika, stavebnictví [celé jméno znalce] na č. l. 442-460 spisu/.

15. Z výpovědí svědků [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] ohledně historického užívání předmětných nemovitostí, soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro danou věc. Všichni svědci podporovali stanovisko toho účastníka, který navrhl jejich výpověď. Jejich výpovědi byly v této části rozporné. Soud jejich výpovědi nepovažoval za výpovědi nezbytné pro rozhodnutí této věci, a to i ohledem na zákonná kritéria, jimiž se řídí zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

16. Navržený účastnický výslech žalobkyně nebyl proveden, neboť žalobkyně jej navrhla až poté, co řízení bylo koncentrováno a soud neshledal předpoklady k prolomení koncentrace řízení ve smyslu § 118b o. s. ř.

17. Pokud soud vyjma shora popsaných, neprovedl další, ve věci navrhované důkazy, případně se vyjma shora popsaných, nezabýval hodnocením ostatních ve věci provedených důkazů, bylo tomu proto, že jejich obsahová stránka nemůže závěr soudu jakkoliv zvrátit.

18. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

19. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

20. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

22. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

23. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná. Především zůstalo mimo spor a bylo současně prokázáno, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Podíl žalobkyně na uvedených nemovitostech činí 1/2, podíl 1. žalované činí 2/5 a podíl 2. žalované činí [číslo].

24. Soud v prvé řadě poznamenává, že zákonná úprava spoluvlastnictví vychází ze zásady, dle které nelze žádného ze spoluvlastníků nutit, aby nadále ve spoluvlastnickém svazku setrvával. Z pohledu splnění podmínek pro zrušení spoluvlastnictví soud dále konstatuje, že neshledal, žádnou zákonnou překážku, která by bránila zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. Z postojů účastníků řízení je zřejmé, že ani jeden z nich nechce spoluvlastnictví nadále udržet a obě strany mají zájem na jeho zrušení. Současně nebyly tvrzeny ani prokázány žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalobkyně zvolila pro podání žaloby, jíž se zrušení spoluvlastnictví domáhá, nevhodnou dobu nebo že by jí sledovala nepoctivý záměr v podobě způsobení újmy žalovaným (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 300/2016 nebo sp. zn. 22 Cdo 674/2018).

25. S odkazem na popsané, soud proto spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti zrušil. Jde-li o způsob vypořádání spoluvlastnictví, je třeba podtrhnout, že při soudním vypořádání není soud vázán návrhy účastníků o tom, jak se má vypořádání provést, a může se rozhodnout i pro jiný způsob vypořádání, než jaký byl navržen. Na druhou stranu soud nemůže nařídit prodej věci v případě, má-li o věc zájem některý ze spoluvlastníků, který může zajistit její účelné využití a je schopen ostatním spoluvlastníkům poskytnout přiměřenou náhradu. Z dikce § 1147 o. z. vyplývá, že způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí být soudem respektováno. Na prvém místě přichází v úvahu rozdělení věci, a není-li to možné, nastupuje další způsob, tedy přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Není-li uskutečnitelný ani tento způsob vypořádání, přichází na pořad způsob třetí, kdy soud nařídí prodej nemovitosti a výtěžek je rozdělen mezi spoluvlastníky.

26. Soud tedy v prvé řadě zkoumal, zda jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti reálně dělitelné dle podílů účastníků jsou. Způsob vypořádání spoluvlastnictví reálným rozdělením společných věcí navrhovala v žalobě žalobkyně, a rovněž oba žalovaní s tímto souhlasili, byť mezi účastníky byla neshoda ohledně konkrétního způsobu rozdělení nemovitostí. Zprvu postoj obou žalovaných byl ve shodě. Poté, co 1. žalovaný dne [datum] ztratil způsobilost být účastníkem řízení a vstoupila do řízení jeho nástupkyně [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], tak tato závěrem navrhovala vypořádat spoluvlastnictví reálným rozdělením dle návrhu žalobkyně. S ohledem na protichůdné návrhy účastníků, nechal soud zpracovat znalecký posudek z oboru geodézie a ekonomika. Soudní znalec z oboru geodézie [celé jméno znalce] nevypracoval v souladu s pokynem soudu geometrický plán, když je tato varianta z hlediska efektivity řízení a ekonomiky sporu vhodnější. Znalec totiž případně může po skutečnostech, které vyplynou následně, v návaznosti na dotazy právních zástupců při jednání soudu, svůj závěr revidovat, aniž by musel vypracovávat nový geometrický plán. Do geometrického plánu tak zapracuje i skutečnosti, které vyplynuly později. Tento soudem ustanovený znalec dospěl k závěru, že nejvhodnější pro rozdělení předmětných nemovitostí je již existující geometrický plán předložený žalobkyní a to i s ohledem na změny ve vlastnictví přilehlého pozemku parc. č. st. 86 a změny [anonymizováno] plánu obce Mělnické Vtelno účinné ke dni [datum] a další změny přijaté v září 2021. Soud neměl pochybnosti o správnosti znaleckého posudku. Byť znalec neřešil, jak sám uvedl při svém výslechu dne [datum], historii užívání předmětných nemovitostí, tak vycházel ze spisového materiálu a z místního šetření a dospěl k závěru, že všechna další řešení jsou podle jeho názoru méně vhodná a méně spravedlivá pro obě strany. S otázkami právních zástupců a soudu se řádně vypořádal a i při svých výsleších na svých závěrech setrval. V rámci svého výslechu vysvětlil k dotazu právních zástupců, z jakých důvodů není vhodné jiné rozdělení pozemků, včetně navrhované varianty 2. žalované, aby měli žalovaní zajištěn přístup ze svého pozemku přímo do přístavby či aby žalobkyně měla přístup ke svému pozemku přes pozemek parc. č. st. [číslo]. S ohledem na závěry znalce není podstatné, jak byla historicky užívána část pozemku u přístavby, když jiné řádné a spravedlivé rozdělení nemovitostí, než které znalec potvrdil, s ohledem na současné užívání pozemků (žalovaní užívají levou část pozemků při pohledu z ulice [ulice] a žalobkyně se svými rodiči pravou část pozemků při pohledu z ulice [ulice]) nepřipadá v úvahu. K tomu soud na okraj doplňuje, že v současné době vyšlapaná cesta od přístavby domu k hospodářským zařízením po levé straně od domu [adresa] neprokazuje historické užívání této části pozemku. V minulosti mohla být tato část pozemku užívána jiným způsobem či může být bráněno v užívání této části žalobkyni a jejím rodičům. Pro geodeta, jak znalec uvedl, je jednak zásadní přímý přístup z nově vzniklých pozemků k veřejné komunikaci a zároveň aby pouze jedné ze stran nepřipadla část pozemku, která je cennější. Tento způsob dělení předmětných pozemků dle shora uvedeného geometrického plánu byl potvrzen katastrálním úřadem a dále je dle stavebního úřadu z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování přípustný, souhlas vyjádřil i Městský úřad Mělník, odbor výstavby.

27. K otázce služebností, vymezených geometrickým plánem předloženým 2. žalovanou soudu dne [datum] /viz 523 spisu/, soud uvádí, že v daném řízení o nich nemohl rozhodovat, neboť předmětem řízení je reálné rozdělení pozemků parc. [číslo] nikoli i pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je dům [adresa]. Zřízením služebností by se řešilo zatížení části pozemku parc. [číslo] ve prospěch sousedního pozemku parc. č. st. [číslo], který není předmětem řízení a má jiný okruh spoluvlastníků. [příjmení] mohlo být rozhodováno o těchto skutečnostech, musela by být dle názoru soudu podána samostatná žaloba.

28. Vzhledem k tomu, že soud po provedeném dokazování, nemá pochybnosti o správnosti geometrického plánu předloženého žalobkyní v rámci podané žaloby, rozhodl o rozdělení pozemků, tak že do spoluvlastnictví 1. žalované a 2. žalované se přikazují nově vzniklé pozemky parc. [číslo] zahrada, o výměře 384 m2, parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 25 m2 a parc. [číslo] zahrada, o výměře 2069 m2, přičemž ideální podíly spoluvlastnic na těchto pozemcích činí u 1. žalované 4/5 a u 2. žalované 1/5 (výrok II. rozsudku), a do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazují nově vzniklé pozemky parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 409 m2 a parc. [číslo] ovocný sad, o výměře 2069 m2 (výrok III. rozsudku). Uvedené vypořádání spoluvlastnictví účastníků považuje soud za spravedlivé a účelné, když bylo v řízení prokázáno, že žalovaní, resp. jejich matka, užívá levou část předmětných pozemků při pohledu z ulice [ulice] a žalobkyně se svými rodiči pravou část pozemků při pohledu z ulice [ulice]. Soud je toho názoru, že tímto rozdělením není žádný z účastníků řízení poškozen, když ze závěrů znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce z oboru ekonomika, stavebnictví na vyplývá, že obvyklá cena rozdělovaných pozemků, bez ohledu na jejich zastavitelnost dle změn územního plánu obce Mělnické Vtelno účinných ke dni [datum] a dalších změn, je shodná, tj. [částka] á 1 m2. Rozdělením pozemků nedojde ke snížení jejich hodnoty, k rozdělovaným pozemkům je zajištěn přístup z veřejné komunikace. Pokud pro oba žalované, v průběhu řízení pak jen pro 2. žalovanou, bylo zásadní, aby tato neměla odepřen přímý přístup na nově zřízený pozemek z domu [adresa], resp. aby na něj nemusela chodit přes veřejnou komunikaci, tak k tomu soud mimo jiné poukazuje na ustálenou judikaturu, dle které závěru o reálné dělitelnosti pozemků však nepřekáží skutečnost, že pozemky po rozdělení bude možno užívat k určenému účelu s určitým omezením oproti dosavadnímu stavu (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3533/2007, 22 Cdo 4490/2018). Jinak řečeno, samotná skutečnost, že určitý způsob rozdělení nemovité věci není pro všechny spoluvlastníky zcela ideální, neznamená, že by tímto způsobem nebylo možné společnou věc rozdělit, přičemž je akceptovatelné, že nově vzniklé nemovité věci bude možné užívat například méně komfortním způsobem či s určitými omezeními oproti dosavadnímu stavu před rozdělením (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4002/2019). Je třeba rovněž zdůraznit, že 2. žalovaná bude chodit po veřejné cestě pouze po malém úseku. Vzhledem k tomu, že bylo možné předmětné pozemky rozdělit na srovnatelné využitelné části odpovídající jejich výměrami poměru spoluvlastnických podílů jednotlivých spoluvlastníků na původních pozemcích, nebylo zapotřebí případný rozdíl vyrovnávat v penězích ve smyslu ust. § 1144 odst. 2 o. z.

29. Závěrem soud k námitce žalovaných, resp. později jen 2. žalované, že převod podílu na předmětných pozemcích a dále převod podílu na pozemku parc. č. st. [číslo] z rodičů žalobkyně na žalobkyni byl účelový, soud nepovažuje za relevantní, když platí, že vlastník může se svým vlastnictvím libovolně podle své vůle nakládat. Nad to soud podotýká, že k převodu podílu na předmětných pozemcích došlo čtyři měsíce před podáním žaloby a převod podílu na pozemku parc. č. st. [číslo] nemá vliv na průběh daného řízení, neboť vlastnictví k této nemovité věci není předmětem řízení. Dále soud poukazuje na skutečnost, že spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], jsou jiné osoby než spoluvlastníci předmětných pozemků, které jsou tímto řízením vypořádávány. Proto není možné zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k těmto různým nemovitostem spojovat.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok IV.) zní tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, a je odůvodněn s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 262/20, neboť soud vyhověl návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhodl dále o způsobu jeho vypořádání, proto je na procesní úspěch obou stran řízení (majících v řízení s povahou iudicium duplex totožné postavení žalobkyně i žalovaných), třeba pohlížet jako na částečný (stejný). Soud zároveň zvažoval, zda ve věci byly dány konkrétní okolnosti, v důsledku kterých by mělo dojít k odchýlení se od uvedeného pravidla, a aplikovat ve věci náhrady nákladů řízení postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Po zahájení řízení se obě strany snažily dospět ke smírnému řešení věci, k čemuž však nedošlo. K tíži žalovaných soud (přestože není vázán návrhy na způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví) přičítá několik změn návrhů na konkrétní způsob rozdělení předmětných pozemků v průběhu řízení a spojování vypořádání předmětných pozemků s pozemkem parc. č. st. 86, kde je jiný okruh spoluvlastníků, a to i oproti žalobkyni, která od počátku řízení setrvala na jediném návrhu na rozdělení pozemků. Žalobkyni lze zase přičíst k tíži, že před podáním žaloby nevedla osobní jednání se žalovanými. S ohledem na uvedené soud neshledal v dané věci zvláštní důvody pro přiznání nákladů řízení některému z účastníků dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Všichni účastníci byli úspěšní zčásti, a proto náhrada nákladů řízení nenáleží žádnému z nich.

31. Ve výrocích V., VI. a VII. rozhodl soud o povinnosti účastníků k zaplacení nákladů státu, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladu řízení, které platil. V tomto řízení vzniknou České republice – Okresnímu soudu v Mělníku náklady v souvislosti s vyplacením znalečného. Soud tedy s ohledem na výsledek tohoto řízení, v němž žalobkyně, 1. žalovaná i 2. žalovaná byly úspěšné z části, uložil soud každé z nich podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost k jejich náhradě rovným dílem. Vzhledem k tomu, že náklady státu dosud nevznikly, bude o jejich výši rozhodnuto samostatným usnesením v souladu s ustanovením § 155 odst. 1 o. s. ř.

32. Ve výroku VIII. rozhodl soud o návrhu 1. žalované na separaci nákladů řízení ve výši [částka], které by nebyly vznikly, pokud by 2. žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce v dostatečném předstihu předložila předvolaným znalcům otázky, na něž měli znalci odpovědět, případně zpracovat dodatek znaleckého posudku, tak, že návrh 1. žalované zamítl. Soud dospěl k závěru, že 2. žalovaná nezavinila náklady řízení požadované 1. žalovanou, neboť jednání konající se dne [datum] by stejně muselo proběhnout za účelem provedení listinných důkazů, znalce dotazoval kromě 2. žalované i soud a žalobkyně. Pečlivější příprava otázek na znalce v dostatečném předstihu by zřejmě pouze zajistila hladší průběh jednání.