6 C 203/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 49 355,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni: -) jistinu ve výši 46 096,81 Kč, -) smluvní úrok ve výši 10,90 % ročně z dlužných částek za období do zesplatnění úvěru ve výši 837,40 Kč, -) smluvní úrok ve výši 10,90 % ročně z částky 46 934,21 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení, -) pojistné ve výši 321 Kč, -) smluvní pokutu ve výši 2 100 Kč, -) zákonný úrok z prodlení z dlužných částek za období od 14. 6. 2019 do 1. 12. 2019 ve výši 817,77 Kč, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 355,21 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 360,03 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 6. 4. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 49 355,21 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřel dne 23. 1. 2018 smlouvu o úvěru, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu se smluvními úroky ve výši 10,90 % ročně a s případnými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 792 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný však svou základní povinnost splácet úvěr řádně a včas nesplnil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 2. 10. 2019. Pohledávka byla s účinností ke dni 1. 12. 2019 postoupena na žalobkyni.

2. Žalovanou částku 49 355,21 Kč tvoří: -) dlužný neuhrazený zůstatek úvěru ve výši 46 096,81 Kč, -) připsané neuhrazené úroky z úvěru ve výši 10,9 % ročně ve výši 837,40 Kč, -) neuhrazených poplatků ve výši 2 421 Kč, které jsou složeny z neuhrazených poplatků za zaslání upomínek ve výši 2 100 Kč (1 x 300 Kč + 2 x 900 Kč) a neuhrazených poplatků za pojištění ve výši 321 Kč (4 měsíce x 79 Kč + poměrná část pojistného ve výši 5 Kč).

3. Žalobkyně dále požaduje, aby soud uložil povinnost zaplatit žalovanému příslušenství, a to: -) zákonný úrok z prodlení ve výši 817,77 Kč, který je složen ze zákonného úroku z prodlení ve výši 49,51 Kč počítaným ode dne 14. 6. 2019 (poslední úhrada) do 2. 10. 2019 (zesplatnění) vždy z aktuální dlužné splátky úvěru a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 768,26 Kč počítaného od 3. 10. 2019 (po zesplatnění) do 1. 12. 2019 (postoupení) z jistiny úvěru ke dni zesplatnění 46 096,81 Kč, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 49 355,21 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení, -) smluvní úrok z prodlení ve výši 10,9 % ročně z částky 46 096,81 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení, -) smluvní úrok z prodlení ve výši 10,9 % ročně z částky 837,40 Kč od 2. 12. 2019 do zaplacení.

4. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

6. Žalovaný uzavřel dne 23. 1. 2018 s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet společně s úroky ve výši 10,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 792 Kč. V daném případě RPSN činila 12,20 % Součástí smlouvy byla i dohoda o pojištění úvěru pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání žalovaného, za něž se žalovaný zavázal platit částkou 79 Kč měsíčně. V čl. 3 smlouvy bylo ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině a budou následně úročeny společně s jistinou. Nedílnou součástí smlouvy strany učinily všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků (viz smlouvu o úvěru na č.l. 35). Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, přičemž zjistila, že žalovaný je zaměstnaný na dobu neurčitou, dosahuje pravidelného příjmu ze zaměstnání ve výši 25 627 Kč čistého měsíčně (přičemž žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 30. 12. 2020 uvedla, že se jednalo o pochybení zaměstnankyně, jelikož bylo zjištěno, že průměrný příjem žalovaného činil skutečně 21 146 Kč) a bydlí v nemovitosti, která je v jeho vlastnictví. Dále zjistila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne 11. 8. 2014 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut překlenovací úvěr ve výši 200 000 Kč, který splácí částkou 2 787 Kč měsíčně (věc vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]) a že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 22. 3. 2017 s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 370 931 Kč, který splácí částkou 6 826 Kč měsíčně (věc vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 4 C 148/2020). Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila výdaje žalovaného dle svého interního modelu na částku 8 988 Kč. Jelikož žalovaný požádal o úvěr ve výši 50 000 Kč se splátkou ve výši 792 Kč, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, že je v silách žalovaného takto poskytnutý úvěr dále splácet. Žalovaný zamlčel skutečnost, že žalovaný čerpal u [právnická osoba], a.s. revolvingový úvěr na základě smlouvy ze dne 2. 3. 2003 (věc vedena u [anonymizováno] soudu pod sp. zn. [spisová značka]), přičemž uvedený úvěr nebyl zapsán v systému bankovních a nebankovních registrů klientských informací (zjištěno ze žádosti o poskytnutí úvěru na č.l. 80). Dle Sazebníku poplatků byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna účtovat náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč za 10 dní v prodlení s tím, že poplatek bude účtován vždy k 10., 40., a 70. dni prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč (viz sazebník poplatků na č.l. 45). Žalovaný úvěr čerpal, žalobkyně žalovanému účtovala smluvní poplatky, zejména poplatek za pojištění ve výši 79 Kč měsíčně. Žalovaný se však s platbami dostával do prodlení, a to i přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně, ve kterých byl upozorněn na možnost okamžitého zesplatnění úvěru. Žalovanému byl dne 2. 6. 2019, 30. 7. 2019 a 29. 8. 2019 účtován poplatek nazvaný jako„ náklady spojené s prodlením“ vždy po 900 Kč a dne 30. 6. 2019 poplatek nazvaný jako„ náklady spojené s prodlením“ ve výši 300 Kč (viz výpis z úvěrového účtu na č.l. 27, upomínka ze dne 30. 8. 2019 na č.l. 39). Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně stále neevidovala úhradu dlužných splátek, přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 2. 10. 2019, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne (viz oznámení o zesplatnění ze dne 2. 10. 2019 na č.l. 44). K uvedenému dni činil dluh žalovaného na jistině 46 096,81 Kč, na dlužném smluvním úroku 837,40 Kč, zákonném úroku z prodlení 817,77 Kč a dlužných poplatků za pojištění ve výši 321 Kč a nákladů za upomínání ve výši 2 100 Kč (viz výpis z úvěrového účtu na č.l. 27).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne 26. 11. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena ke dni 1. 12. 2019 na žalobkyni (viz smlouvu o postoupení pohledávek na č.l. 40, potvrzení o zaplacení kupní ceny na č.l. 34, seznam postoupených pohledávek na č.l. 53). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 12. 2019, který byl odeslán téhož dne (viz oznámení o postoupení pohledávky na č.l. 51 a podací lístek na č.l. 52). Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne 7. 1. 2020, která byla žalovanému odeslána dne 8. 1. 2020 (viz předžalobní upomínka na č.l. 32 a podací lístek na č.l. 55). Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení:

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 23. 1. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Na základě uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výše 50 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky ve výši 10,90 % ročně vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 792 Kč. Účastníci rovněž sjednali smlouvu o pojištění úvěru pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání žalovaného, za což se zavázal platit částku 79 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr čerpal, nehradil však příslušné splátky ani pojistné řádně a včas, neboť se dostal se splácením jednotlivých splátek do prodlení, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně účtovala žalovanému sjednané poplatky, které mají charakter smluvní pokuty, za zasílání upomínek ve výši 2 100 Kč (1 x 300 Kč + 2 x 900 Kč). Jelikož žalovaný na svůj dluh dále ničeho nehradil, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 2. 10. 2019 zesplatnila. K uvedenému dni činil dluh žalovaného na jistině 46 096,81 Kč, na dlužném smluvním úroku 837,40 Kč, dlužného pojistného 321 Kč a smluvních pokut za upomínání ve výši 2 100 Kč, celkem tedy 49 355,21 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni uvedenou částku.

13. Žalobkyně má nadále právo na sjednaný úrok za poskytnutí peněz ve výši 10,90 % ročně, a to až do úplného zaplacení dluhu. Soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyni uhradil sjednaný úrok ve výši 10,90 % ročně z částky 46 934,21 Kč (dlužná původní jistina ve výši 46 096,81 Kč + smluvní úroky ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 837,40 Kč, které dle smlouvy k jistině přirostly) od 2. 12. 2019 do zaplacení.

14. Co se týče požadovaného příslušenství, soud žalobě taktéž v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný se průběžně dostával do prodlení s jednotlivými platbami, žalobkyni tak podle § 1970 o. z vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužných částek až do úplného zaplacení dluhu, přičemž žalobkyně částečně zákonný úrok kapitalizovala za období smluvního vztahu až do postoupení pohledávky. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit takto kapitalizované zákonné úroky ve výši 817,77 Kč a dále zákonný úrok ve výši 10 % ročně z částky 49 355,21 Kč, když dle smlouvy smluvní úroky vzniklé ke dni zesplatnění pohledávky přirostly k jistině, od 2. 12. 2019 do zaplacení.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 360,03 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 975 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Soud přiznal žalobkyni celkem 4 úkony právní služby, z toho 3 byly učiněny do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu ve věci samé) a jeden úkon po podání žaloby (účast na jednání soudu dne 19. 3. 2021). Za tarifní hodnotu byla vzata částka 49 355,21 Kč podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby před podáním žaloby tak činí částku 500 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. a částku 3 100 Kč za úkon právní služby po podání žaloby podle § 7 bod 5 a. t., celkem tedy 4 600 Kč (3 úkony × 500 Kč a 1 úkon × 3 100 Kč). Advokátovi náleží rovněž podle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby do podání žaloby a podle § 13 odst. 4 a. t. náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby po podání žaloby, celkem tedy 1 200 Kč (4 × 300 Kč). Advokát má rovněž v souvislosti s cestou na jednání soudu dne 19. 3. 2021 právo na 1/3 (advokát toho dne absolvoval u zdejšího soudu 3 jednání) celkové náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a ve spojení s vyhláškou č. 589/2020 Sb., v celkové výši 170 Kč (celkem 84 km při průměrné spotřebě použitého automobilu 6,1 litrů na 100 km motorové nafty ve vyhláškové ceně 27,20 Kč za 1 litr a amortizaci ve výši 4,40 Kč), a právo na 1/3 náhrady za promeškaný čas na cestě podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 133,33 Kč (4 započaté půlhodiny × 100 Kč, to celé děleno 3). Dále má advokát právo na daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 103,33 Kč ve výši 1 281,70 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS.

16. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení představující náklady zastoupení advokátem za tři úkony právní služby spočívající ve vyjádření žalobkyně ze dne 24. 7. 2020, 29. 12. 2020 a ze dne 22. 2. 2021, když posledními dvěma vyjádřeními žalobkyně reagovala na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení. Fakticky se jedná o doplnění návrhu ve věci samé, přičemž skutečnosti uvedené v těchto vyjádření a důkazy k nim připojené mohly a měly být již součástí návrhu ve věci samé, byla-li by mu již od počátku věnována náležitá péče (z čeho se skládají jednotlivé žalované částky a jak byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného). Stejně tak vyjádření ze dne 24. 7. 2020 nelze podřadit pod žádné ustanovení § 11 odst. 1 či odst. 2 a. t., a to ani analogicky, když se jedná pouze o reakci žalobkyně na výzvu soudu ohledně procesního postupu ve věci, a to zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalobkyně ani sama neuvádí, o jaký úkon právní služby by se mělo jednat.

17. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.