6 C 208/2019

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. jméno jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 013 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 013 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 209 Kč od 11. 05. 2018 do 09. 07. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 849 Kč od 10. 07. 2018 do 22. 08. 2018, úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 489 Kč od 23. 08. 2018 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 719 Kč od 27. 10. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 805 Kč od 25. 10. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému k úhradě částky 11 000 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 500 Kč od 16. 11. 2018 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 500 Kč od 16. 11. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se rozkazní žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 25. 2. 2019, domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit peněžité plnění specifikované shora v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku s následujícími skutkovými tvrzeními.

2. Strany sporu uzavřely Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 07. 09. 2017, jejíž součástí učinily i [ulice] podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí. Podle čl. 2 odst. 2.2 obchodních podmínek platí, že zákazník se zavazuje s ohledem na převzetí (přechod) odpovědnosti za odchylku dodavatelem, v období od zahájení dodávky do skončení platnosti smlouvy odebírat elektřinu pouze od dodavatele, kdy toto ustanovení se nevztahuje na dodávku elektřiny z výrobny zákazníka v odběrném místě. V opačném případě (porušení uvedeného ustanovení) je podle čl. V odst. 4 smlouvy povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu 5 500 Kč. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, neboť uzavřel novou smlouvu o dodávce elektřiny s novým dodavatelem v době, kdy byl vázán uvedenou smlouvou. Žalobkyně proto pro porušení čl. 2 odst. 2.2 obchodních podmínek a dle čl. V. odst. 4. smlouvy fakturou [číslo] ze dne 01. 11. 2018 vystavila vyúčtování smluvní pokuty za porušení obchodních podmínek a smlouvy při dodávce elektřiny ve výši 5 500 Kč se splatností 15. 11. 2018. Žalovaný tuto neuhradil. Žalobkyni byla dne 05. 09. 2018 doručena výpověď smlouvy pro dodávku elektřiny ze dne 27. 08. 2018. Žalovaný o ukončení smlouvy žádal v nejbližším možném termínu, a to i v případě, že bude za předčasné ukončení smlouvy uplatněna smluvní pokuta. Dopisem žalobkyně z 07. 09. 2018 bylo žalovanému oznámeno ukončení smlouvy ke dni 10. 11. 2019. Operátor trhu s energiemi předal IT oddělení žalobkyně informaci o zahájení procesu změny dodavatele odběrného místa [ulice a číslo], [obec], kdy v systému tak byl k uvedenému odběrnému místu zaevidován údaj o zahájení procesu změny dodavatele elektřiny, který byl dokončen 30. 09. 2018, tedy v době, kdy byl Žalovaný vázán uvedenou smlouvou. Systém žalobkyně tak zaznamenal splnění podmínek pro uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty dle čl. V. odst. 4 smlouvy ve spojení s čl. 2 obchodních podmínek 3. Dále strany sporu uzavřely Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu dne 21. 03. 2018, jejichž součástí strany sporu učinily [ulice] podmínky dodávky plynu pro domácnosti a maloodběratele. Dle čl. 2 odst. 2.2 obchodních podmínek platí, že zákazník se zavazuje s ohledem na převzetí (přechod) odpovědnosti za odchylku dodavatelem, v období od zahájení dodávky do skončení platnosti smlouvy, odebírat plyn pouze od dodavatele, kdy v případě porušení tohoto je dle čl. V. odst. 4. smlouvy povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu 5 500 Kč. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, neboť uzavřel novou smlouvu o dodávce plynu s novým dodavatelem v době, kdy byl vázán smlouvou. Žalobkyně tak pro poručení čl. 2 odst. 2.2 obchodních podmínek a dle čl. V. odst. 4. smlouvy fakturou [číslo] z 01. 11. 2018 vystavil vyúčtování smluvní pokuty za porušení obchodních podmínek a smlouvy ve výši 5 500 Kč se splatností 15. 11. 2018. Žalovaný neplnil. Operátor trhu s energiemi předal IT oddělení žalobkyně informaci o zahájení procesu změny dodavatele odběrného místa [ulice a číslo], [obec], kdy v systému žalobkyně byl poté zaevidován údaj o zahájení procesu změny dodavatele plynu. Žalobkyni nebyla doručena výpověď smlouvy pro dodávku plynu, přesto byl proces změny dodavatele dokončen. Systém žalobkyně následně zaznamenal splnění podmínek pro uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty dle čl. V. odst. 4. smlouvy a čl. 2 obchodních podmínek.

4. Dne 25. 09. 2017 uzavřely strany sporu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalovanému v období 10. 11. 2017 - 24. 04. 2018 elektřinu za cenu 10 209 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] z 26. 04. 2018, splatnou 10. 05. 2018. Žalovaný na tuto pohledávku uhradil dne 09. 07. 2018 částkou 1 360 Kč, dne 22. 08. 2018 částkou 1 360 Kč. Dále žalobkyně dodala žalovanému v období 25. 04. 2018 - 30. 09. 2018 elektřinu za cenu 805 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] z 10. 10. 2018, splatnou 24. 10. 2018. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil.

5. Pokud uzavřely strany sporu dne 21. 03. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, tak vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému plyn ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutý plyn řádně a včas uhradit. Žalobkyně dodala žalovanému v období 26. 06. 2018 - 30. 09. 2018 plyn za cenu 719 Kč, kterou yúčtovala fakturou [číslo] z 12. 10. 2018, splatnou 26. 10. 2018. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil.

6. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

7. Soud tedy podle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

8. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

9. Dne 25. 09. 2017 uzavřela žalobkyně coby dodavatel se žalovaným coby zákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu ze sítě nízkého napětí a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu související služby v elektroenergetice, zatímco žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou na 24 měsíců od data zahájení dodávky s tím, že předpokládaný termín zahájení dodávky byl stanoven na 04. 11. 2017. Smluvními stranami byly sjednány měsíční zálohové platby ve výši 1 300 Kč. V čl. V. smlouvy bylo sjednáno, že v případě porušení povinnosti dle odst. 2.2 nebo 2.3 obchodních podmínek je zákazník povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši 5 500 Kč /smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na č. l. 23 spisu/ 10. Dne 21. 03. 2018 uzavřela žalobkyně coby dodavatel se žalovaným coby zákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu související služby v plynárenství, zatímco žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu za dodaný plyn a cenu za související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou na 24 měsíců od data zahájení dodávky s tím, že předpokládaný termín zahájení dodávky byl stanoven na 09. 04. 2018. Smluvními stranami byly sjednány měsíční zálohové platby ve výši 1 200 Kč. V čl. V. smlouvy bylo sjednáno, že v případě porušení povinnosti dle odst. 2.2 nebo 2.3 obchodních podmínek je zákazník, který je zároveň spotřebitelem, povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši 5 500 Kč /smlouva o sdružených službách dodávky plynu na č. l. 22 spisu/ 11. Dle odst. 2.2 a 2.3 [ulice] podmínek dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí, účinných od 1. 1. 2016, se zákazník zavazuje s ohledem na převzetí (přechod) odpovědnosti za odchylku dodavatelem, v období od zahájení dodávky do skončení platnosti smlouvy, odebírat elektřinu pouze od dodavatele. Toto ustanovení se nevztahuje na dodávku elektřiny z výrobny zákazníka, instalované v odběrném místě. Dále se pak zákazník zavazuje – kromě oprávnění vyplývajících z právních předpisů týkajících se ochrany spotřebitele – neprovádět žádné právní a jiné úkony nebo jednání, které by bránily dodavateli provést změnu dodavatele k předpokládanému termínu zahájení dodávky, uvedenému ve smlouvě. /příloha žalobce – elektronický systém soudu CEPR/ 12. Žalobkyně dne 26. 04. 2018 vystavila daňový doklad [číslo] který byl splatný ke dni 10. 05. 2018 a kterým vyúčtovala žalovanému cenu za elektřinu a související služby dodané v období od 10. 11. 2017 do 24. 04. 2018 do místa spotřeby na adrese [adresa], [obec], a to ve výši celkem 10 209 Kč /řádná faktura za elektřinu [číslo] na č. l. 31-32, [číslo] spisu/ Tvrzení žalobkyně, že žalovaný na tento daňový doklad uhradil dne 09. 07. 2018 částku ve výši 1 360 Kč a dne 22. 8. 2018 částku ve výši 1 360 Kč, nebylo v řízení sporováno.

13. Žalobkyně dne 10. 10. 2018 vystavila mimořádný daňový doklad [číslo] který byl splatný ke dni 24. 10. 2018 a kterým vyúčtovala žalovanému za období od 25. 04. 2018 do 30. 09. 2018 do místa spotřeby na adrese [adresa], [obec] celkem 805 Kč /mimořádná faktura za elektřinu na č. l. 35, [číslo] spisu/ 14. Dne 12. 10. 2018 pak žalobkyně vystavila mimořádný daňový doklad [číslo] který byl splatný ke dni 26. 10. 2018 a kterým vyúčtovala žalovanému za období od 26. 06. 2018 do 30. 09. 2018 do místa spotřeby na adrese [adresa], [obec] celkem 719 Kč /mimořádná faktura za zemní plyn na č. l. 36, [číslo] spisu/ 15. Předžalobní upomínkou ze dne 03. 12. 2018, předanou téhož dne k poštovní přepravě, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě částek 7 489 Kč, 805 Kč, 719 Kč, jakož jej vyzval k úhradě částek 5 500 Kč a 5 500 Kč splatných ke dni 15. 11. 2018 /viz předžalobní výzva k úhradě závazků na č. l. 37 vč. podacího lístku na č. l. 38 spisu/ 16. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu, plyn a související služby do místa spotřeby na adrese [adresa], [obec] Smlouva o dodávce elektřiny i smlouva o dodávce plynu byly uzavřeny na dobu určitou na 24 měsíců od data zahájení dodávky a obsahovaly ujednání o smluvní pokutě za porušení povinnosti dle odst. 2.2 nebo 2.3 obchodních podmínek. Žalobkyně dne 26. 04. 2018 vystavila daňový doklad [číslo] splatný dne 10. 05. 2018, jímž vyúčtovala žalovanému cenu za elektřinu a související služby dodané v období od 10. 11. 2017 do 24. 04. 2018, celkem ve výši 10 209 Kč. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný na tento daňový doklad uhradil dne 09. 07. 2018 částku ve výši 1 360 Kč a dne 22. 8. 2018 částku ve výši 1 360 Kč, nebylo v řízení sporováno. Dne 10. 10. 2018 vystavila mimořádný daňový doklad [číslo] splatný dne 24. 10. 2018, jímž vyúčtovala žalovanému cenu za elektřinu a související služby dodané v období od 25. 04. 2018 do 30. 09. 2018 celkem částkou 805 Kč. A dne 12. 10. 2018 vystavila mimořádný daňový doklad [číslo] splatný dne 26. 10. 2018, jímž vyúčtovala žalovanému cenu za zemní plyn a související služby dodané v období od 26. 06. 2018 do 30. 09. 2018 celkem 719 Kč. V důsledku změny dodavatele elektřiny a plynu, učiněné žalovaným za dobu trvání uvedených smluv vyúčtovala žalobkyně žalovanému dvě smluvní pokuty po 5 500 Kč. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh vůči žalobkyni uhradil více, než připouštěla sama žalobkyně, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

17. Soud řešenou věc posuzoval podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném od 1. 1. 2016 (dále jen„ energetický zákon“), a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“).

18. Dle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 7 energetického zákona platí, že pro účely tohoto zákona se rozumí odchylkou součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku.

19. Dle § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona má zákazník právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

20. Dle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

21. Dle § 72 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.

22. Dle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

23. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

24. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle § 1812 odst. 2 o. z. k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

25. Dle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Základní povinností kupujícího je zaplatit kupní cenu (§ 2118 o. z.).

26. Podle § 2048 věta prvá o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

27. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužných částek, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

28. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Účastníci uzavřeli smlouvy, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny a zemního plynu podle § 2079 odst. 1 o. z. za současné aplikace energetického zákona Kupní smlouvou se kupující zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, kupující se zavazuje se věc převzít a zaplatit kupní cenu. Jak stanoví § 489 o. z., věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Plyn a elektřina nepochybně potřebě lidí slouží a jedná se o věc rozdílnou od osoby. [příjmení] se jednalo o takovou věc, musí být dána objektivní možnost ovladatelnosti věci (§ 497 o. z.). Např. atmosférická elektřina není věcí v právním smyslu (Občanský zákoník s komentářem, C. H. [příjmení], [obec a číslo], str. [číslo], díl I.). Ovladatelné přírodní síly však mohou být předmětem obchodování, kdy přiměřeně se použije ustanovení o věcech hmotných (§ 497 o. z.). Tzn., že předmětem obchodování mohou být síly, jež je možné ovládat strojem, zařízením či stavbou, je možné měřit jejich objem, množství; většinou jsou dodávány v rámci určitých soustav (Občanský zákoník s komentářem, C. H. [příjmení], [obec a číslo], str. [číslo], díl I.). Protože předmětem smluvních vztahů účastníků byla síla, jíž jest možné ovládat tak, jak jest shora uvedeno a taktéž měřit její množství, objem (plyn, elektřina), může tato být předmětem obchodování, jedná se o věc v právním slova smyslu, a proto bylo na právní vztahy účastníků aplikováno § 2079 o. z. Ve smlouvách účastníky uzavřených vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost předmět koupě (elektřinu a plyn) kupujícímu odevzdat a žalovanému, jako kupujícímu, povinnost předmět koupě převzít (odebrat) a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. Žalovaný skutečnosti tvrzené žalobkyní žádným způsobem nesporoval. V řízení nebylo tvrzeno, natožpak prokázáno, že na žalobou uplatněný nárok bylo plněno. Soud tedy rozhodl tak, že žalobě co do nároku na úhradu cen za dodanou elektřinu a dodaný plyn vyhověl. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. za období žalobou uplatněná, a to ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

29. Nárok žalobkyně na úhradu smluvních pokut v celkové výši 11 000 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení z těchto smluvních pokut, soud zamítl. Mezi účastníky byly uzavřeny spotřebitelské smlouvy ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť žalobkyně je uzavřela coby podnikatel, obchodník s elektřinou a plynem, a žalovaný je uzavřel v pozici spotřebitele. Ujednání o smluvní pokutě bylo jak v případě smlouvy o dodávce elektřiny, tak smlouvy o dodávce plynu formulováno tak, že v případě, že zákazník poruší povinnost dle odst. 2.2 nebo 2.3 příslušných obchodních podmínek, zavazuje se dodavateli zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 500 Kč. Z takto formulovaného ujednání není patrné, která nebo které smluvní povinnosti jsou smluvní pokutou utvrzovány, jakož z něho není ani zjistitelné, jaké znění obchodních podmínek (ke kterému datu) bude v případě porušení smluvní povinnosti použito. Soud tak ujednání o smluvní pokutě, které bylo žalobkyní vtěleno do obou shora uvedených smluv coby smluv adhezních ve smyslu § 1798 a násl. o. z., shledal neurčitým a sjednaným tak v rozporu s § 2048 o. z. Dále nutno zdůraznit, že ujednání o smluvní pokutě nebylo obsahem samotné smlouvy [číslo] [číslo] tzn. listin, na nichž žalovaný coby spotřebitele připojil svůj podpis, nýbrž bylo obsahem toliko obchodních podmínek, které žalovaný nepodepsal, přičemž v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, ale pouze spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis; k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). Rovněž je pak třeba zdůraznit, že dle odst. 2.2 daných obchodních podmínek, o nějž žalobkyně ve spojení s příslušným ujednáním smlouvy [číslo] [číslo] uplatněný nárok na úhradu smluvních pokut opírala, se žalovaný zavázal v období od zahájení dodávky do skončení platnosti smlouvy odebírat elektřinu, příp. plyn pouze od žalobkyně, a to s ohledem na převzetí (přechod) odpovědnosti za odchylku žalobkyní. Přitom k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny či plynu nebo zákazníka na straně jedné na obchodníka s elektřinou nebo plynem nebo výrobce elektřiny či plynu na straně druhé dochází přímo ze zákona, a to zahájením dodávky elektřiny, příp. plynu podle smlouvy o sdružených službách (srov. § 50 odst. 2 větu druhou energetického zákona). Co do své podstaty tak byl žalovaný ze strany žalobkyně sankcionován smluvní pokutou v paušální výši za to, že využil svého oprávnění na bezplatnou změnu dodavatele elektřiny (srov. § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona), tj. byl sankcionován za výkon svého práva. Z důvodů shora uvedených tak soud ve smyslu § 588 posoudil ujednání o smluvních pokutách jako absolutně neplatná a zamítl žalobu v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení 11 000 Kč vč. zákonného úroku z prodlení z této částky od 16. 11. 2018 do zaplacení.

30. Pro úplnost je třeba rovněž uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že žalobkyní nebyl skutkový stav prokázán, nýbrž výhradně proto, že na základě prokázaného skutkového stavu je žalobkyní uplatněný nárok hodnocen jako nedůvodný.

31. O povinnosti k náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná ze 43 %, žalovaný pak byl ve sporu úspěšný z 57 %, z čehož vyplývá, že žalovaný byl ve sporu o 14 % úspěšnější. S ohledem pak na to, že žalovanému, který byl v řízení zcela pasivní, žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.