6 C 295/2018

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce právně zastoupeného údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené anonymizováno jméno jméno, advokátem se sídlem adresa o úhradu 2 712 868 Kč, doplňujícím rozsudkem Rozsudek Okresního soudu v Mělníku č. j. 6 C 295/2018-228 vydaný dne 19. 09. 2019 se doplňuje tak, že výrok V. rozsudku zní:„ Žalovaná je povinna uhradit soudní poplatek z návrhu ve výši 1 741,66 Kč, a to do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do pokladny Okresního soudu v Mělníku“ 1. Žalobce adresoval soudu žalobní návrh, jímž se domáhal uložení žalované povinnosti k úhradě finanční částky, když tvrdil, že žalovaná získala do svého držení majetek ve výlučném vlastnictví žalobce. V žalobním návrhu uvedl, že se domáhá uložení žalované povinnosti k úhradě částky 2 714 018 Kč s úrokem z prodlení. Usnesením č. j. 6 C 295/2018-54 ze dne 12. 12. 2018, výrokem II., byl žalovaný vyzván, nechť doplní od jakého dne a v jaké výši požaduje úrok z prodlení z částky 2 714 018 Kč, kdy podáním adresovaným soudu dne 17. 12. 2018 opravil žalobce své žalobní podání, mimo jiné, tak, že se domáhá uložení žalované povinnosti k úhradě částky 2 712 868 do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

2. Žalobce tvrdil, že děděním po jméno celé jméno žalované převzal do osobního vlastnictví sekretář, skleník, stůl, 4x čalouněné židle k jídelnímu stolu, dvoudveřovou šatní skříň, knihovnu, gauč + 3 polštáře, 2x čalouněná křesla s dřevěnými područkami, pianino příjmení, stolek pod televizor, rozhlasový přijímač + gramofon A101-0, čalouněný taburet, malou židli se zeleným potahem, koberec perský červenohnědý 3x5, sošku dítěte, ptáka, 250 ks knih z knihovny, vázu z broušeného skla, 7 ks překapávačů kávy, a to celkem za 100 000 Kč. Dále 4 ks obrazů od jméno příjmení rok 1947 za cenu 70 000 Kč, nástěnné bicí hodiny bez značky, šestiramenný svíčkový lustr v odhadnuté ceně 10 000 Kč. A dále peníze v hotovosti 16 593 Kč, 25 000 Kč, 55,30 Kč, 84,70 Kč (celkem tak 41 733 Kč), šperky za 10 000 a další hotovost 265 184 Kč, 260 Kč, 54 150 Kč, 50 000 (celkem tak 369 594 Kč). Veškeré uvedené věci byly odcizeny žalovanou po násilném vniknutí do bytu dne 29. 08. 2016 se synem a garáže, bez vědomí žalobce a jeho souhlasu, kdy žalovaná k tomuto žalobci sdělila, že věci již nedrží. Došlo tak na její straně k bezdůvodnému obohacení v částce 601 327 Kč. Žalobce se tak domáhá úhrady finanční náhrady škody místo vydání věcí, neboť na straně žalované již není možnost tyto vydat, zanikly či je již nedrží. Notářským zápisem ze dne 14. 12. 1984, číslo jednací, spisová značka byly žalobci darovány pozemky p. číslo st. parcelní číslo v k. ú. anonymizováno, jejichž část prodal 29. 05. 2003 anonymizována dvě slova ČR za 491 000 Kč. Tento prodej byl řešen advokátní kanceláří anonymizováno jméno jméno. příjmení kupní ceny byla u jmenovaného advokáta uschovaná a po provedeném vkladu do katastru nemovitostí byla JUDr. jméno 20. 06. 2003 žalobci vyplacena na jeho bankovní účet č. bankovní účet, k němuž měla přístup i žalovaná. Později žalobce zjistil, že žalovaná 25. 06. 2003 vybrala z tohoto účtu bez jeho vědomí a souhlasu 500 000 Kč. Došlo tak na straně žalované k bezdůvodnému obohacení nejméně 491 000 Kč. Žalobce obdržel peněžní náhrady z privatizace od Ministerstva financí 153 862 Kč (listina Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci z 16. 02. 1995 a listiny Ministerstva financí z 28. 05. 2003 a z 26. 02. 2018). Celková částka hotovosti 153 862 Kč byla žalobci 26. 11. 2016 odcizena po násilném vniknutí žalované a syna jméno do bytu žalobce bez jeho vědomí a souhlasu, čímž u žalované došlo k bezdůvodnému obohacení v částce 153 862 Kč, když tuto finanční hotovost žalovaná odcizila žalovanému. Pokud byl notářským zápisem z 14. 12. 1984, číslo jednací, spisová značka žalobci darován pozemek p. číslo pozemek p. číslo pozemek st. parcelní číslo v k. ú. anonymizováno, tak jejich část prodal dle kupní smlouvy z 13. 04. 2016 jméno celé jméno žalobce za 1 400 000 Kč, kteroužto částku žalobce obdržel na svůj bankovní účet. Takto zaplacená kupní cena byla postupně bez souhlasu a vědomí žalobce vyzvedávána žalovanou z účtu žalobce č. bankovní účet, kdy postupně bez jakéhokoli právního důvodu 19. 04. 2016 převedla na svůj bankovní účet č. ú. bankovní účet částku 100 000 Kč, 20. 04. 2016 částku 300 000 Kč, 20. 04. 2016 částku 50 000 Kč, 21. 04. 2016 částku 50 000 Kč, 22. 04. 2016 částku 400 000 Kč, 18. 07. 2016 částku 30 000 Kč, 10. 08. 2016 částku 20 000 Kč, 12. 08. 2016 částku 150 000 Kč. Dále v blíže nezjištěných dnech vybrala z bankovního účtu nebo převedla na svůj bankovní účet 300 000 Kč. Došlo tak na straně žalované k bezdůvodnému obohacení 1 400 000 Kč, když tuto částku žalovaná postupně vybrala nebo převedla z bankovního účtu žalobce, a to zcela bez právního důvodu. Žalovaná převzala bez vědomí žalobce a jeho souhlasu od poštovní doručovatelky důchod za srpen 2016 v částce 12 770 Kč, který odmítla vydat. Žalobce neměl peníze na obživu, musel si 12 000 Kč půjčit od kamaráda J. příjmení. Došlo tedy u žalované k bezdůvodnému obohacení 12 770 Kč, když si žalovaná tuto částku ponechala bez právního důvodu pro svoji potřebu. Žalobce si celkem musel zapůjčit od kamaráda 70 000 Kč, aby mohl také zaplatit dluh u příslušného finančního úřadu a v právnická osoba, který vznikl neoprávněnými výběry peněz z bankovního účtu žalovanou. Po zaplacení dluhů mu zbyla částka 21 000 Kč, kterou si nechal na obživu. Tuto částku mu žalovaná se synem jméno odcizili 26. 11. 2016 po násilném vniknutí do bytu. Došlo tedy na straně žalované k bezdůvodnému obohacení 21 000 Kč. Žalovanou se synem jméno byla odcizena 26. 11. 2016 po násilném vniknutí do jeho bytu karta na výběr hotovosti a příjmení k bankovnímu účtu č. bankovní účet, jíž vybrali z účtu všechny peníze a překročili limit o 31 200 Kč, kdy žalobce musel na účtu dne 17. 08. 2017 dorovnat debet. Došlo tedy na straně žalované k bezdůvodnému obohacení o 31 200 Kč. Žalovaná se synem jméno dne 26. 11. 2016 po násilném vniknutí do jeho bytu poškodili osobní dýchací přístroj iSleep 20+ s maskou a transformátor se šňůrou k dýchacímu přístroji mu byl odcizen. Dýchací přístroj je zapůjčený žalobci od Oborové zdravotní pojišťovny. Dne 25. 09. 2017 si žalobce nechal přístroj opravit a zakoupil nový transformátor, což činilo 25 % z celkové ceny v částce 1 709 Kč, zbývající 75 % z ceny doplatila zdravotní pojišťovna. Žalovaná způsobila žalobci škodu 1 709 Kč.

3. Žalovaná s návrhem nesouhlasila, navrhla jej v plném rozsahu zamítnout s následujícími skutkovými tvrzeními. K položce, jíž jsou movité věci získané děděním, tvrdila, že v roce 1996 nebo 1997 žalobce odvezl nábytek do garáže, kde bylo málo místa, vlhko. Žalobce některé položky prodal, něco, obrazy, vzal domů, nábytek zapůjčil synovi a snaše do kanceláře, kde došlo 18. 12. 2012 k zničení nábytku. Konkrétně s jednotlivými položkami bylo naloženo, jak jest níže uvedeno. Sekretář, piano, rozhlasový přijímač s gramofonem zn. A101-0, prodáno. Skleník, dvoudveřová šatní skříň, knihovna, zničeno při požáru. Rozkládací jídelní stůl, žalobce vypůjčil 2014 právnická osoba spol. s r.o., zde se nachází doposud. Duplicitně o něj žaluje i o vypořádání SJM. 4 ks čalouněných židlí k jídelnímu stolu, gauč se třemi polštáři, 2 ks čalouněná křesla s dřevěnými područkami, stolek pod televizor, malá židle se zeleným potahem, koberec perský červenohnědý vzor 3x5m, zplesnivělo v garáži, žalobce zlikvidoval. Čalouněný taburet, váza z broušeného skla, 4 ks obrazy od jméno příjmení rok 1947, drží žalobce. Soška dítěte s ptáčkem, 7 ks překapávačů kávy, nástěnné bicí hodiny bez značky, peníze v hotovosti 16 593 Kč + 25 000 Kč + 55,30 Kč + 84, 70 Kč, žalované není známo. Peníze v hotovosti 265 184 Kč + 260 Kč + 54 150 Kč + 50 000 Kč, žalované není známo, jedná o dobu 23 let, je možné, že byly v průběhu manželství spotřebovány na běžné výdaje. ½ knih z knihovny /250 ks/, zčásti zplesnivěly a žalobce zlikvidoval, část má žalobce u sebe. Křišťálový šestiramenný svíčkový lustr, drží sestra žalobce. příjmení v hodnotě 10 000 Kč – po odvozu dne 26. 11. 2016 věcí žalované touto z bytu, žalobce na žalovanou a syna podal trestní oznámení, mimo jiné, z důvodu odcizení šperků. Přibližně po dvou měsících sdělil vnučce jméno, že je našel, ta uvedla, že je dal mamince na vyleštění a vyčištění. Patrně kvůli prodeji. V první polovině roku 2016 dal žalobce do komisního prodeje Starožitnosti Ungelt, obec a číslo jedny staré zlaté kapesní (cibulové) hodinky a cca 60g náramek ze zlata o ryzosti 14k. Před tím dal náramek opuncovat na puncovní úřad (zaplatil cca 3 000 Kč). Finanční prostředky získané prodejem nemovitosti dne 20. 06. 2003 ve výši 491 000 Kč, žalované není známo, jedná se o dobu 16 let, je možné, že byly v průběhu manželství spotřebovány na běžné výdaje. Hotovost z privatizace 85 880 Kč + 67 982 Kč, žalované není známo, jedná o dobu více nežli 20 let. Peníze z prodeje zahrady a dílen 1 400 000 Kč. Zde je žalováno duplicitně s žalobou na vypořádání společného jmění manželů. Peníze za prodej přišly na žalobcův účet vedený u právnická osoba, k němuž žalovaná neměla přístup. Z účtu ničeho nevybírala. Odcizený důchod na poště 12 770 Kč ze srpna 2016. Starobní důchod žalovaná přebírala běžně, když žalobce nebyl doma a přišla poštovní doručovatelka. Měla k tomuto oprávnění udělené žalobcem. Z této částky si ponechávala 9 200 Kč na společný chod domácnosti a 3 570 Kč předávala žalobci. K této částce přidávala celý svůj starobní důchod a hradila z nich platby za byt, jídlo, drogerii atd. Stejně i v srpnu 2016, kdy účastníci žili, do konce srpna, v rodinné domácnosti. Tento příjem byl příjmem žalobce za trvání manželství. Částku 21 000 Kč, jež měla být odcizena v hotovosti dne 26. 11. 2016 při násilném vniknutí do bytu, žalovaná neodvezla. Lživé nařčení. Z bytu musela koncem srpna 2016 odejít, manžel byl nepříčetný. Vzal na syna jméno nůž a poprali se. Za přítomnosti Policie ČR odvezla nejnutnější osobní věci. Žalobce tři měsíce bránil žalované vzít si zbytek osobních věcí, oblečení, postel a polovinu věcí ze společné domácnosti. Po těchto třech měsících tedy dne 26. 11. 2016 násilně otevřela byt a tyto věci odvezla. Nevzala nic, co by bylo výhradně žalobce, (dědictví, šperky, peníze ani společné). Co se týká doplatku právnická osoba ve výši 32 000 Kč při překročení limitu účtu bez souhlasu, tak neměla přístup k účtu žalobce. Pokud se žalobce domáhá úhrady 1 709 Kč za poškozený kabel /speciální transformátor/ na napájení dýchacího přístroje iSleep odcizeného 26. 11. 2016 při násilném vniknutí do bytu, tak žádný kabel nebo transformátor nepoškodila ani neodcizila. Jedná se o lež, při podání trestního oznámení na PČR žalobce tvrdil, že žalovaná odcizila celý dýchací přístroj. Nadále žalovaná v řízení uvedla následující. K částce 601 327 Kč, jejíž úhrady se žalobce domáhal s tím, že žalovaná společně se synem jméno celé jméno žalobce ponechala si sekretář, skleník, rozkládací jídelní stůl, 4 ks čalouněných židlí k jídelnímu stolu, dvoudveřovou šatní skříň, knihovnu, gauč se třemi polštáři, 2 ks čalouněných křesel s dřevěnými područkami, pianino zn. příjmení, stolek pod televizor, rozhlasový přijímač s gramofonem zn. A101-0, čalouněný taburet, malou židličku se zeleným potahem, perský koberec červenohnědý 3x5 m, sošku dítěte s ptáčkem, 250 ks knih z knihovny, vázu z broušeného skla, 7 ks překapávačů kávy, 4 ks obrazů od jméno příjmení rok 1947, nástěnné bicí hodiny bez značky s křišťálovým šestiramenným svíčkovým lustrem, hotovost 41 733 Kč, 369 594 Kč, šperky v hodnotě 10 000 Kč, kteréžto věci měl žalobce získat dědictvím po matce jméno celé jméno žalované, žalovaná namítla, že v řízení nebylo prokázáno, že by je měla ve svém držení, zcizila je, či s nimi jakkoli nakládala. Tyto věci byly dílem zničeny v průběhu trvání manželství či je žalobce sám zcizil. Žalované není ničeho známo o tom, že by došlo k použití finančních prostředků získaných z dědictví či z prodeje věcí získaných dědictví na pořízení věcí, s nimiž by ona sama výlučně nakládala, či se staly součástí SJM. Žalobce toto ani netvrdí. U žádné z označených movitých věcí není zřejmým, jakým způsobem by se žalovaná měla obohatit a bez důvodu je užívat. Co se týká tvrzení žalobce o prodeji části číslo pozemku číslo v k. ú. anonymizováno dne 29. 05. 2003 anonymizována dvě slova ČR za 491 000 Kč, tak tento prodej byl zprostředkován advokátní kanceláří JUDr. jméno jméno, kdy žalobce tvrdí, že kupní cena byla u jmenovaného advokáta uschovaná, přičemž po provedení vkladu do katastru nemovitostí byla jmenovaným advokátem vyplacena dne 20. 06. 2003 na žalobcův bankovní účet č. bankovní účet, k němuž měla přístup žalovaná, kdy žalobce následně zjistil, že tato čerpala z tohoto účtu bez jeho vědomí a souhlasu částku 500 000 Kč, čímž se obohatila minimálně o částku kupní ceny, tak k tomuto žalobcem nebylo tvrzeno, jakým způsobem žalovaná označenou částku použila, ani to, že to byla právě žalovaná, jež tuto částku z účtu čerpala. Ze sdělení právnická osoba je zřejmým, že v uvedené době žalovaná nebyla oprávněna nakládat s prostředky na tomto účtu. K finančním prostředkům, které žalobce obdržel od Ministerstva financí ČR v celkové výši 153 862 Kč, což dokládá listinou Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ze dne 16. 02. 1995 a listinou Ministerstva financí ČR ze dnů 28. 05. 2003 a 26. 02. 2018 žalobce tvrdí, že hotovost 153 862 Kč mu byla dne 26. 11. 2016 odcizena po násilném vniknutí žalované se synem jméno do jeho bytu bez jeho vědomí a souhlasu, čímž došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení. I v tomto případě žalobce prokazuje, že obdržel finanční prostředky od Ministerstva financi ČR. Je však nepravděpodobným a ničím nedokládaným tvrzením, že žalobce v roce 2003 vybral finanční prostředky z účtu a držel je ve svém bydlišti, kde mu měly být odcizeny v roce 2016. Žalovaná z rodinné domácnosti, jež vedla s žalobcem, neodnesla žádnou finanční hotovost, takovouto finanční hotovostí ani účastníci v hotovosti v domácnosti nedisponovali. Dále žalobce tvrdil, že prodejem pozemků číslo číslo číslo v k. ú. anonymizováno na základě kupní smlouvy ze dne 13. 04. 2016 panu jméno celé jméno žalobce za celkovou částku 1 400 000 Kč, obdržel tuto na svůj bankovní účet, kdy tato částka byla postupně bez souhlasu a vědomí žalobce odčerpána žalovanou z bankovního účtu žalobce číslo když tato provedla výběry či převody finančních prostředků bez jakéhokoli právního důvodu, a to dne 19. 04. 2016 na svůj bankovní účet číslo částkou 100 000 Kč, dne 20. 04. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 300 000 Kč, dne 20. 04. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 50 000 Kč, dne 21. 04. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 50 000 Kč, dne 22. 04. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 400 000 Kč, dne 18. 07. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 30 000 Kč, dne 10. 08. 2016 vybrala žalovaná z bankovního účtu částku 20 000 Kč, dne 12. 08. 2016 převedla na svůj bankovní účet číslo 0100 150 000 Kč, a dále v blíže nezjištěných dnech vybrala z bankovního účtu nebo převedla na svůj bankovní účet 300 000 Kč, celkem tak 1 400 000 Kč. K tomuto žalovaná namítá, že budovy postavené na pozemku číslo byly postaveny za trvání manželství, což dokládá stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, souhlas rodičů žalobce, aby byla provedena stavba na jejich pozemku. Výlučným vlastnictvím žalobcem tak byly pouze pozemky. Budovy na nich stojící byly dle tehdy platných právních předpisů samostatnými věcmi a byly ve společném jmění manželů. Na této skutečnosti ničeho nemění ani zápis v evidenci nemovitostí, později převzatý katastrem nemovitostí, když tento byl v rozporu s hmotným právem. Žalobce odeslal na účet žalované 250 000 Kč ve dvou platbách (30. 04. 2016 a 12. 08.2016). Tyto peněžní částky byly odeslány na účet podniku žalované, jehož hodnota je součástí společného jmění manželů a bude vypořádána v řízení o vypořádání společného jmění manželů. U zbylých částek žalobce netvrdil a neprokázal, že je použila žalovaná pro svoji potřebu, mimo společné jmění manželů, a byla to tak žalovaná, která se obohatila bez spravedlivého důvodu. Naopak to byl žalobce, kdo s těmito finančními prostředky nakládal a použil je pro žalovanou neznámým způsobem. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná převzala částku 12 770 Kč od poštovní doručovatelky a tento důchod žalobci odmítla vydat. Žalobce tak neměl peníze na obživu, proto si musel 12 000 Kč zapůjčit od svého kamaráda J. příjmení, čímž došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení v této částce, neboť žalovaná si tuto částku ponechala bez právního důvodu pro svou potřebu. Žalovaná nesporuje převzetí důchodu v srpnu 2016 dle zmocnění žalobce, přičemž v této době stále byla vedena rodinná domácnost, kdy z této částky byly hrazeny náklady na provoz domácnosti, tak jako po celou dobu trvání manželství. Společně účastníci žili do konce srpna 2016. Ve vztahu k částce 21 000 Kč žalobce tvrdil, že si zapůjčil od kamaráda 70 000 Kč, aby mohl zaplatit dluh u příslušného finančního úřadu a v právnická osoba, který vznikl neoprávněnými výběry peněz z bankovního účtu žalovanou. Po zaplacení dluhů mu zbyla částka 21 000 Kč, kterou si nechal na obživu a jíž mu žalovaná společně se synem jméno odcizili dne 26. 11. 2016 po jejich násilném vniknutí do bytu. K tomuto údajnému odcizení uvedené částky mělo dojít za trvání manželství, tedy z prostředků, které stejně jako dluhy, jsou součástí SJM. Žalovaná však především žádné peněžní prostředky neodcizila, ani si je neponechala a nemohla se tak obohatit. Žalobce svá tvrzení nijak neprokazuje, odkazuje pouze na svoji vlastní výpověď před Policií České republiky. Pokud žalobce tvrdil, že žalovanou a synem jméno mu byla odcizena dne 26. 11. 2016 po násilném vniknutí do jeho bytu karta na výběr hotovosti i s pinem k bankovnímu účtu č. bankovní účet, jíž vyčerpali z účtu veškeré prostředky a překročili limit o 31 200 Kč, přičemž tuto částku musel žalobce na účet 17. 08. 2017 uhradit, čímž se o tuto částku žalovaná obohatila, tak žalobce nijak nedoložil, kdy mělo dojít k čerpání této částky, tvrdil pouze, že 17. 08. 2017 (tedy stále za trvání manželství) uhradil na dluh vůči právnická osoba částku 31 200 Kč. Dle potvrzení právnická osoba byla kreditní karta vydána pouze žalobci, pokud by ji žalovaná měla vzít žalobci 26. 11. 2016, neexistuje důvod, proč by žalobce neprovedl blokaci této karty po dobu téměř ¾ roku, když podal mnoho trestních oznámení a i podání orgánům veřejné správy.

4. Okresním soudem v Mělníku byl dne 19. 09. 2019 vydán rozsudek ve věci č. j. 6 C 295/2018-228, jímž bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši 1 400 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku ve výši 1 312 868 Kč, se zamítá (výrok II.), ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů v rozsahu 3,21% na účet Okresního soudu v Mělníku do tří dnů ode dne právní moci usnesení, kterým bude stanovena jejich výše (výrok IV.).

5. Dle § 166 zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku.

6. V souzené věci bylo k návrhu žalobce o úhradu finanční částky rozhodnuto shora označeným rozsudkem. Tímto bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit částku 1 400 000 Kč, ve zbytku, tedy pro částku 1 312 868 Kč, byl žalobní návrh zamítnut. Nadále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a povinnosti žalované uhradit náklady České republice.

7. Usnesením Krajského soudu obec č. j. 28 Co 319/2018-49 ze dne 25. 10. 2018, které nabylo právní moci dne 29. 11. 2018, jímž bylo rozhodnuto o změně usnesení OS obec č. j. 6 C 295/2018-21 ze dne 09. 08. 2018, bylo rozhodnuto, že žalovanému se přiznává osvobození od úhrady soudního poplatku v plném rozsahu a návrh na ustanovení zástupce pro řízení se nezamítá. Usnesením OS obec č. j. 6 C 295/2018-51 ze dne 13. 11. 2018 bylo rozhodnuto, že žalobci se ustanovuje zástupcem JUDr. jméno příjmení. Žalobci tak žádná částka soudního poplatku nebyla k úhradě předepsána.

8. Dle § 2, odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení, neplatnosti nebo o určení, zda tu registrované partnerství (dále jen„ partnerství“) je či není.

9. Ze shora uvedeného se podává, že žalobce byl od úhrady soudního poplatku osvobozen. Žalobním návrhem se domáhal úhrady částky 2 712 868 Kč 2 712 868 = 100 %, 1 400 000 Kč = 51,6060 %, poměr 51,6060 % - 48,3938 % = 3,2121 %. Poměr úspěchu a neúspěchu po zaokrouhlení tak činí 3,21 %. V tomto poměru je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení žalovaná povinna k úhradě soudního poplatku. Dle Položky 1, bodu b) zákona č. 549/1991 Sb. za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč činí soudní poplatek 5 % z této částky. Soudní poplatek tudíž je stanoven částkou 54 257,40 Kč 3,21 % z uvedené částky jest 1 741,66 Kč. Žalovaná tedy byla tímto doplňujícím rozsudkem zavázána, výrokem V., k úhradě částky 1 741,66 Kč. Lhůta k plnění byla určena patnáct dnů. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku do 15 dnů ode dne jeho doručení. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna dobrovolně, může být na návrh oprávněného nařízen pro její vymožení výkon rozhodnutí (exekuce).