6 C 295/2018

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce právně zastoupeného údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené anonymizováno jméno jméno , advokátem se sídlem adresa o úhradu 2 712 868 Kč <b>I. </b> Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku ve výši 1 400 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. <b>II. </b> Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku ve výši 1 312 868 Kč, se zamítá. <b>III. </b> Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. <b>IV. </b> Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů v rozsahu 3,21% na účet Okresního soudu v Mělníku do tří dnů ode dne právní moci usnesení, kterým bude stanovena jejich výše.

1. Žalobce adresoval soudu žalobní návrh, jímž se domáhal uložení žalované povinnosti k úhradě finanční částky, když tvrdil, že žalovaná získala do svého držení majetek ve výlučném vlastnictví žalobce.

2. Soud konstatuje, že žalobce v žalobním návrhu uvedl, že se domáhá uložení žalované povinnosti k úhradě částky 2 714 018 Kč s úrokem z prodlení. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 12. 2018, výrokem II., byl žalovaný vyzván, nechť doplní od jakého dne a v jaké výši požaduje úrok z prodlení z částky 2 714 018 Kč. Podáním adresovaným soudu dne 17. 12. 2018 opravil žalobce své žalobní podání, mimo jiné, tak, že se domáhá uložení žalované povinnosti k úhradě částky 2 712 868 do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

3. Žalobce tvrdil, že děděním po [jméno] [celé jméno žalované] převzal do osobního vlastnictví sekretář, skleník, stůl, 4x čalouněné židle k jídelnímu stolu, dvoudveřovou šatní skříň, knihovnu, gauč + 3 polštáře, 2x čalouněná křesla s dřevěnými područkami, pianino [příjmení], stolek pod televizor, rozhlasový přijímač + gramofon A [číslo], čalouněný taburet, malou židli se zeleným potahem, koberec perský červenohnědý 3x5, sošku dítěte, ptáka, 250 ks knih z knihovny, vázu z broušeného skla, 7 ks překapávačů kávy, a to celkem za 100 000 Kč. Dále 4 ks obrazů od [jméno] [příjmení] rok 1947 za cenu 70 000 Kč, nástěnné bicí hodiny bez značky, šestiramenný svíčkový lustr v odhadnuté ceně 10 000 Kč. A dále peníze v hotovosti 16 593 Kč, 25 000 Kč, 55,30 Kč, 84,70 Kč (celkem tak 41 733 Kč), šperky za 10 000 a další hotovost 265 184 Kč, 260 Kč, 54 150 Kč, 50 000 (celkem tak 369 594 Kč). Veškeré uvedené věci byly odcizeny žalovanou po násilném vniknutí do bytu dne 29. 08. 2016 se synem a garáže, bez vědomí žalobce a jeho souhlasu, kdy žalovaná k tomuto žalobci sdělila, že věci již nedrží. Došlo tak na její straně k bezdůvodnému obohacení v částce 601 327 Kč. Žalobce se tak domáhá úhrady finanční náhrady škody místo vydání věcí, neboť na straně žalované již není možnost tyto vydat, již zanikly či je již nedrží. Notářským zápisem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [spisová značka] byly žalobci darovány pozemky p. [číslo] st. [parcelní číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo], jejichž část prodal 29. 05. 2003 [anonymizována tři slova] za 491 000 Kč. Tento prodej byl řešen advokátní kanceláří [anonymizováno] [jméno] [jméno]. [příjmení] kupní ceny byla u jmenovaného advokáta uschovaná a po provedeném vkladu do katastru nemovitostí byla [anonymizováno] [jméno] 20. 06. 2003 žalobci vyplacena na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], k němuž měla přístup i žalovaná. Později žalobce zjistil, že žalovaná 25. 06. 2003 vybrala z tohoto účtu bez jeho vědomí a souhlasu 500 000 Kč. Došlo tak na straně žalované k bezdůvodnému obohacení nejméně 491 000 Kč. Žalobce obdržel peněžní náhrady z privatizace od [stát. instituce] 153 862 Kč (listina [anonymizováno] pro správu národního majetku a jeho privatizaci z 16. 02. 1995 a listiny [stát. instituce] z 28. 05. 2003 a z 26. 02. 2018). Celková částka hotovosti 153 862 Kč byla žalobci 26. 11. 2016 odcizena po násilném vniknutí žalované a syna [jméno] do bytu žalobce bez jeho vědomí a souhlasu, čímž u žalované došlo k bezdůvodnému obohacení v částce 153 862 Kč, když tuto finanční hotovost žalovaná odcizila žalovanému. Pokud byl notářským zápisem z [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [spisová značka] žalobci darován pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] pozemek st. [parcelní číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo], tak jejich část prodal dle kupní smlouvy z 13. 04. 2016 [jméno] [celé jméno žalobce] za 1 400 000 Kč, kteroužto částku žalobce obdržel na svůj bankovní účet. Takto zaplacená kupní cena byla postupně bez souhlasu a vědomí žalobce vyzvedávána žalovanou z účtu žalobce č. [bankovní účet], kdy postupně bez jakéhokoli právního důvodu 19. 04. 2016 převedla na svůj bankovní účet č. ú. [bankovní účet] částku 100 000 Kč, 20. 04. 2016 částku 300 000 Kč, 20. 04. 2016 částku 50 000 Kč, 21. 04. 2016 částku 50 000 Kč, 22. 04. 2016 částku 400 000 Kč, 18. 07. 2016 částku 30 000 Kč, 10. 08. 2016 částku 20 000 Kč, 12. 08. 2016 částku 150 000 Kč. Dále v blíže nezjištěných dnech vybrala z bankovního účtu nebo převedla na svůj bankovní účet 300 000 Kč. Došlo tak na straně žalované k bezdůvodnému obohacení 1 400 000 Kč, když tuto částku žalovaná postupně vybrala nebo převedla z bankovního účtu žalobce, a to zcela bez právního důvodu. Žalovaná převzala bez vědomí žalobce a jeho souhlasu od poštovní doručovatelky důchod za srpen 2016 v částce 12 770 Kč, který odmítla vydat. Žalobce neměl peníze na obživu, musel si 12 000 Kč půjčit od kamaráda J. [příjmení]. Došlo tedy u žalované k bezdůvodnému obohacení 12 770 Kč, když si žalovaná tuto částku ponechala bez právního důvodu pro svoji potřebu. Žalobce si celkem musel zapůjčit od kamaráda 70 000 Kč, aby mohl také zaplatit dluh u příslušného finančního úřadu a v [právnická osoba], který vznikl neoprávněnými výběry peněz z bankovního účtu žalovanou. Po zaplacení dluhů mu zbyla částka 21 000 Kč, kterou si nechal na obživu. Tuto částku mu žalovaná se synem [jméno] odcizili 26. 11. 2016 po násilném vniknutí do bytu. Došlo tedy na straně žalované k bezdůvodnému obohacení 21 000 Kč. Žalovanou se synem [jméno] byla odcizena 26. 11. 2016 po násilném vniknutí do jeho bytu karta na výběr hotovosti a [příjmení] k bankovnímu účtu č. [bankovní účet], jíž vybrali z účtu všechny peníze a překročili limit o 31 200 Kč, kdy žalobce musel na účtu dne 17. 08. 2017 dorovnat debet. Došlo tedy na straně žalované k bezdůvodnému obohacení 31 200 Kč. Žalovaná se synem [jméno] dne 26. 11. 2016 po násilném vniknutí do jeho bytu poškodili osobní dýchací přístroj iSleep 20+ s maskou a transformátor se šňůrou k dýchacímu přístroji mu byl odcizen. Dýchací přístroj je zapůjčený žalobci od Oborové zdravotní pojišťovny. Dne 25. 09. 2017 si žalobce nechal přístroj opravit a zakoupil nový transformátor, což činilo 25 % z celkové ceny v částce 1 709 Kč, zbývající 75 % z ceny doplatila zdravotní pojišťovna. Žalovaná způsobila žalobci škodu 1 709 Kč.

4. Žalovaná s návrhem nesouhlasila, navrhla jej v plném rozsahu zamítnout s následujícími skutkovými tvrzeními. K položce, jíž jsou movité věci získané děděním, tvrdila, že v roce 1996 nebo 1997 žalobce odvezl nábytek do garáže, kde bylo málo místa, vlhko. Žalobce některé položky prodal, něco, obrazy, vzal domů, nábytek zapůjčil synovi a snaše do kanceláře, kde došlo 18. 12. 2012 k zničení nábytku. Konkrétně s jednotlivými položkami bylo naloženo, jak jest níže uvedeno. Sekretář, piano, rozhlasový přijímač s gramofonem zn. A [číslo], prodáno. Skleník, dvoudveřová šatní skříň, knihovna, zničeno při požáru. Rozkládací jídelní stůl, žalobce vypůjčil 2014 [právnická osoba] spol. s r.o., zde se nachází doposud. Duplicitně o něj žaluje i o vypořádání SJM. 4 ks čalouněných židlí k jídelnímu stolu, gauč se třemi polštáři, 2 ks čalouněná křesla s dřevěnými područkami, stolek pod televizor, malá židle se zeleným potahem, koberec perský červenohnědý vzor 3x5m, zplesnivělo v garáži, žalobce zlikvidoval. Čalouněný taburet, váza z broušeného skla, 4 ks obrazy o [jméno] [příjmení] rok 1947, drží žalobce. Soška dítěte s ptáčkem, 7 ks překapávačů kávy, nástěnné bicí hodiny bez značky, peníze v hotovosti 16 593 Kč + 25 000 Kč + 55,30 Kč + 84, 70 Kč, žalované není známo. Peníze v hotovosti 265 184 Kč + 260 Kč + 54 150 Kč + 50 000 Kč, žalované není známo, jedná o dobu 23 let, je možné, že byly v průběhu manželství spotřebovány na běžné výdaje. ½ knih z knihovny /250 ks/, zčásti zplesnivěly a žalobce zlikvidoval, část má žalobce u sebe. Křišťálový šestiramenný svíčkový lustr, drží sestra žalobce. [příjmení] v hodnotě 10 000 Kč – po odvozu dne 26. 11. 2016 věcí žalované touto z bytu, žalobce na žalovanou a syna podal trestní oznámení, mimo jiné, z důvodu odcizení šperků. Přibližně po dvou měsících sdělil vnučce [jméno], že je našel, ta uvedla, že je dal mamince na vyleštění a vyčištění. Patrně kvůli prodeji. V první polovině roku 2016 dal žalobce do komisního prodeje Starožitnosti [anonymizováno], [obec a číslo] jedny staré zlaté kapesní (cibulové) hodinky a cca 60g náramek ze zlata o ryzosti 14k. Před tím dal náramek opuncovat na puncovní úřad (zaplatil cca 3 000 Kč). Finanční prostředky získané prodejem nemovitosti dne 20. 06. 2003 ve výši 491 000 Kč, žalované není známo, jedná se o dobu 16 let, je možné, že byly v průběhu manželství spotřebovány na běžné výdaje. Hotovost z privatizace 85 880 Kč + 67 982 Kč, žalované není známo, jedná o dobu více nežli 20 let. Peníze z prodeje zahrady a dílen 1 400 000 Kč. Zde je žalováno duplicitně s žalobou na vypořádání společného jmění manželů. Peníze za prodej přišly na žalobcův účet vedený u [právnická osoba], k němuž žalovaná neměla přístup. Z účtu ničeho nevybírala. Odcizený důchod na poště 12 770 Kč ze srpna 2016. Starobní důchod žalovaná přebírala běžně, když žalobce nebyl doma a přišla poštovní doručovatelka. Měla k tomuto oprávnění udělené žalobcem. Z této částky si ponechávala 9 200 Kč na společný chod domácnosti a 3 570 Kč předávala žalobci. K této částce přidávala celý svůj starobní důchod a hradila z nich platby za byt, jídlo, drogerii atd. Stejně i v srpnu 2016, kdy účastníci žili, do konce srpna, v rodinné domácnosti. Tento příjem byl příjmem žalobce za trvání manželství. Částku 21 000 Kč, jež měla být odcizena v hotovosti dne 26. 11. 2016 při násilném vniknutí do bytu, žalovaná neodvezla. Lživé nařčení. Z bytu musela koncem srpna 2016 odejít, manžel byl nepříčetný. Vzal na syna [jméno] nůž a poprali se. Za přítomnosti Policie ČR odvezla nejnutnější osobní věci. Žalobce tři měsíce bránil žalované vzít si zbytek osobních věcí, oblečení, postel a polovinu věcí ze společné domácnosti. Po těchto třech měsících tedy dne 26. 11. 2016 násilně otevřela byt a tyto věci odvezla. Nevzala nic, co by bylo výhradně žalobce, (dědictví, šperky, peníze ani společné). Co se týká doplatku [právnická osoba] ve výši 32 000 Kč při překročení limitu účtu bez souhlasu, tak neměla přístup k účtu žalobce. Pokud se žalobce domáhá úhrady 1 709 Kč za poškozený kabel /speciální transformátor/ na napájení dýchacího přístroje iSleep odcizeného 26. 11. 2016 při násilném vniknutí do bytu, tak žádný kabel nebo transformátor nepoškodila ani neodcizila. Jedná se o lež, při podání trestního oznámení na PČR žalobce tvrdil, že žalovaná odcizila celý dýchací přístroj.

5. Nadále žalovaná v řízení uvedla následující. K částce 601 327 Kč, jejíž úhrady se žalobce domáhal s tím, že žalovaná společně se synem [jméno] [celé jméno žalobce] ponechala se ve vlastnictví sekretář, skleník, rozkládací jídelní stůl, 4 ks čalouněných židlí k jídelnímu stolu, dvoudveřovou šatní skříň, knihovnu, gauč se třemi polštáři, 2 ks čalouněných křesel s dřevěnými područkami, pianino zn. [příjmení], stolek pod televizor, rozhlasový přijímač s gramofonem zn. A [číslo], čalouněný taburet, malou židličku se zeleným potahem, perský koberec červenohnědý 3x5 m, sošku dítěte s ptáčkem, 250 ks knih z knihovny, vázu z broušeného skla, 7 ks překapávačů kávy, 4 ks obrazů od [jméno] [příjmení] rok 1947, nástěnné bicí hodiny bez značky s křišťálovým šestiramenným svíčkovým lustrem, hotovost 41 733 Kč, 369 594 Kč, šperky v hodnotě 10 000 Kč, kteréžto věci měl žalobce získat dědictvím po matce [jméno] [celé jméno žalované], žalovaná namítla, že v řízení nebylo prokázáno, že by je měla ve svém držení, zcizila je, či s nimi jakkoli nakládala. Tyto věci byly dílem zničeny v průběhu trvání manželství či je žalobce sám zcizil. Žalované není ničeho známo o tom, že by došlo k použití finančních prostředků získaných z dědictví či z prodeje věcí získaných dědictví na pořízení věcí, s nimiž by ona sama výlučně nakládala, či se staly součástí SJM. Žalobce toto ani netvrdí. U žádné z označených movitých věcí není zřejmým, jakým způsobem by se žalovaná měla obohatit a bez důvodu je užívat. Co se týká tvrzení žalobce o prodeji části [číslo] pozemku [číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo] dne 29. 05. 2003 [anonymizována tři slova] za 491 000 Kč, tak tento prodej byl zprostředkován advokátní kanceláří [anonymizováno] [jméno] [jméno], kdy žalobce tvrdí, že kupní cena byla u jmenovaného advokáta uschovaná, přičemž po provedení vkladu do katastru nemovitostí byla jmenovaným advokátem vyplacena dne 20. 06. 2003 na žalobcův bankovní účet č. [bankovní účet], k němuž měla přístup žalovaná, kdy žalobce následně zjistil, že tato čerpala z tohoto účtu bez jeho vědomí a souhlasu částku 500 000 Kč, čímž se obohatila minimálně o částku kupní ceny, tak k tomuto žalobcem nebylo tvrzeno, jakým způsobem žalovaná označenou částku použila, ani to, že to byla právě žalovaná, jež tuto částku z účtu čerpala. Ze sdělení [právnická osoba] je zřejmým, že v uvedené době žalovaná nebyla oprávněna nakládat s prostředky na tomto účtu. K finančním prostředkům, které žalobce obdržel od [stát. instituce] v celkové výši 153 862 Kč, což dokládá listinou [anonymizována tři slova] [anonymizováno] majetku a jeho privatizaci ze dne 16. 02. 1995 a listinou [stát. instituce] ze dnů 28. 05. 2003 a 26. 02. 2018 žalobce tvrdí, že hotovost 153 862 Kč mu byla dne 26. 11. 2016 odcizena po násilném vniknutí žalované se synem [jméno] do jeho bytu bez jeho vědomí a souhlasu, čímž došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení. I v tomto případě žalobce prokazuje, že obdržel finanční prostředky od [anonymizována dvě slova] ČR. Je však nepravděpodobným a ničím nedokládaným tvrzením, že žalobce v roce 2003 vybral finanční prostředky z účtu a držel je ve svém bydlišti, kde mu měly být odcizeny v roce 2016. Žalovaná z rodinné domácnosti, jež vedla s žalobcem, neodnesla žádnou finanční hotovost, takovouto finanční hotovostí ani účastníci v hotovosti v domácnosti nedisponovali. Dále žalobce tvrdil, že prodejem pozemků [číslo] [číslo] [číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo] na základě kupní smlouvy ze dne 13. 04. 2016 panu [jméno] [celé jméno žalobce] za celkovou částku 1 400 000 Kč, obdržel tuto na svůj bankovní účet, kdy tato částka byla postupně bez souhlasu a vědomí žalobce odčerpána žalovanou z bankovního účtu žalobce [číslo] když tato provedla výběry či převody finančních prostředků bez jakéhokoli právního důvodu, a to dne 19. 04. 2016 na svůj bankovní účet [číslo] částkou 100 000 Kč, dne 20. 04. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 300 000 Kč, dne 20. 04. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 50 000 Kč, dne 21. 04. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 50 000 Kč, dne 22. 04. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 400 000 Kč, dne 18. 07. 2016 vybrala z bankovního účtu žalobce 30 000 Kč, dne 10. 08. 2016 vybrala žalovaná z bankovního účtu částku 20 000 Kč, dne 12. 08. 2016 převedla na svůj bankovní účet [číslo] [částka], a dále v blíže nezjištěných dnech vybrala z bankovního účtu nebo převedla na svůj bankovní účet 300 000 Kč, celkem tak 1 400 000 Kč. K tomuto žalovaná namítá, že budovy postavené na pozemku [číslo] byly postaveny za trvání manželství, což dokládá stavební povolení, kolaudační rozhodnutí, souhlas rodičů žalobce, aby byla provedena stavba na jejich pozemku. Výlučným vlastnictvím žalobcem tak byly pouze pozemky. Budovy na nich stojící byly dle tehdy platných právních předpisů samostatnými věcmi a byly ve společném jmění manželů. Na této skutečnosti ničeho nemění ani zápis v evidenci nemovitostí, později převzatý katastrem nemovitostí, když tento byl v rozporu s hmotným právem. Žalobce odeslal na účet žalované 250 000 Kč ve dvou platbách (30. 04. 2016 a 12. 08.2016). Tyto peněžní částky byly odeslány na účet podniku žalované, jehož hodnota je součástí společného jmění manželů a bude vypořádána v řízení o vypořádání společného jmění manželů. U zbylých částek žalobce netvrdil a neprokázal, že je použila žalovaná pro svoji potřebu, mimo společné jmění manželů, a byla to žalovaná, která se obohatila bez spravedlivého důvodu. Naopak to byl žalobce, kdo s těmito finančními prostředky nakládal a použil je pro žalovanou neznámým způsobem. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná převzala částku 12 770 Kč od poštovní doručovatelky a tento důchod žalobci odmítla vydat. Žalobce tak neměl peníze na obživu, proto si musel 12 000 Kč zapůjčit od svého kamaráda J. [příjmení], čímž došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení v této částce, neboť žalovaná si tuto částku ponechala bez právního důvodu pro svou potřebu. Žalovaná nesporuje převzetí důchodu v srpnu 2016 dle zmocnění žalobce, přičemž v této době stále byla vedena rodinná domácnost, kdy z této částky byly hrazeny náklady na provoz domácnosti, tak jako po celou dobu trvání manželství. Společně účastníci žili do konce srpna 2016. Ve vztahu k částce 21 000 Kč žalobce tvrdil, že si zapůjčil od kamaráda 70 000 Kč, aby mohl zaplatit dluh u příslušného finančního úřadu a v [právnická osoba], který vznikl neoprávněnými výběry peněz z bankovního účtu žalovanou. Po zaplacení dluhů mu zbyla částka 21 000 Kč, kterou si nechal na obživu a jíž mu žalovaná společně se synem [jméno] odcizili dne 26. 11. 2016 po jejich násilném vniknutí do bytu. K tomuto údajnému odcizení uvedené částky mělo dojit za trvání manželství, tedy z prostředků, které stejně jako dluhy, jsou součástí SJM. Žalovaná však především žádné peněžní prostředky neodcizila, ani si je neponechala a nemohla se tak obohatit. Žalobce svá tvrzení nijak neprokazuje, odkazuje pouze na svoji vlastní výpověď před Policií České republiky. Pokud žalobce tvrdil, že žalovanou a synem [jméno] mu byla odcizena dne 26. 11. 2016 po násilném vniknutí do jeho bytu karta na výběr hotovosti i s pinem k bankovnímu účtu č. [bankovní účet], jíž vyčerpali z účtu veškeré prostředky a překročili limit o 31 200 Kč, přičemž tuto částku musel žalobce na účet 17. 08. 2017 uhradit, čímž se o tuto částku žalovaná obohatila, tak žalobce nijak nedoložil, kdy mělo dojít k čerpání této částky, tvrdil pouze, že 17. 08. 2017 (tedy stále za trvání manželství) uhradil na dluh vůči [právnická osoba] částku 31 200 Kč. Dle potvrzení [právnická osoba] byla kreditní karta vydána pouze žalobci, pokud by ji žalovaná měla vzít žalobci 26. 11. 2016, neexistuje důvod, proč by žalobce neprovedl blokaci této karty po dobu téměř ¾ roku, když podal mnoho trestních oznámení a i podání orgánům veřejné správy. <b>6. Skutková zjištění:</b> 7. Dne 09. 10. 2017 byla společností [právnická osoba] vystavena ke jménu žalovaného faktura za opravu dýchací masky a hadice iSleep20+, spoluúčast, pro částku 1 709 Kč. K tomuto žalobce dokládá i lékařskou zprávu. (č. l. 4 /103/, 102 spisu) Stav zdravotní pomůcky žalobce dokládá fotografií. (č. l. 165 spisu) Z uvedeného důkazu lze vzít za prokázané, že žalobci byla předepsána uvedená částka k úhradě. Nelze z něj však uzavřít, že tomu tak bylo výhradně z důvodu jednání žalované. 8. [stát. instituce] dopisem ze dne 26. 02. 2018 sdělilo žalobci, že je evidován dopis ze dne 16. 02. 1995, čj. [číslo], jímž byla žalobci přiznána náhrada ve výši 62 686 Kč, po navýšení o 37 %, v částce 85 880. A dále dopis ze dne 28. 05. 2003, čj. [číslo] 2003, jímž byl přiznán doplatek k peněžní náhradě [číslo] ve výši 67 982 Kč. Uvedené se podává zároveň z dopisů ze dne 28. 05. 2003 a dne 16. 02. 1995 (č. l. 6, 7, 8 – 9 /77, 78, 79/ spisu) Z tohoto důkazu lze vzít za prokázané, že žalobci byla vyplacena částka 85 880 Kč a 67 982 Kč, jednalo se jeho výlučné vlastnictví, kdy tato skutečnost není mezi účastníky řízení spornou. Zároveň však nelze z tohoto důkazu vzít za prokázané, že tuto částku získala do své výlučné dispozice výhradně žalovaná.

9. Usnesením Okresního soudu [obec] č. u. [spisová značka] ([spisová značka]) ze dne 16. 05. 1997, které nabylo právní moci dne 09. 07. 1997, byla schválena dohoda o vypořádání dědictví, dle níž žalobce nabyl malý obrázek v tmavě hnědém rámečku "Zámek [obec] (kuchyň bytu zůstavitelky), bytové zařízení (obývací pokoj bytu zůstavitelky), tj. sekretář, skleník, rozkládací jídelní stůl, 4 čalouněné židle k jídelnímu stolu, dvoudveřovou šatní skříň, knihovnu, gauč s třemi polštáři, 2 čalouněná křesla s dřevěnými područkami, planino [příjmení], stolek pod televizor, tmavé dřevo, z ložnice rozhlasový přijímač s gramofonem zn. A [číslo], čalouněný taburet, malou židličku, obraz "Chalupy u potoka", autor K. [příjmení], obsah knihovny s výjimkou I. a II. dílu F. L. Věk, autor A. [příjmení] a knih ''Dějiny národa Českého", autor Fr. [příjmení], vázu z broušeného skla, větší dózu s poklopem 2 broušeného skla, mísu na ovoce na noze z broušeného skla, 11 ks skleniček na víno z broušeného skla, malý porcelánový košíček a malý skleněný zvoneček oba z broušeného skla, karafu a džbán z broušeného skla, 7 různých sklenek, 40 ks nesourodých skleniček převážně z litého skla, karafu z hnědého skla s 5 malými skleničkami z hnědého skla, 2 obrázky v pozlacených rámečcích (skládaná překližka "Ježíš s trnovou korunou" a "Panna Maria"), 7 překapávačů kávy, 1 polévkovou mísu (modrý kvítek a zelený lístek), karafu a 4 sklenky na likér se zlatým proužkem, skleněnou čajovou soupravu s modrým a červeným, dekorem, 2 konvice, cukřenku, 6 šálků s podšálky a 3 ks skleniček, keramický džbánek, čajovou soupravu světle zelenou s kvítkem - 2 konvice, cukřenku a 6 hrníčků s podšálky, 2 hrníčky na kávu s talířky s nápisem "Renatka", "Babička", hrnek na čaj s nápisem "Barbora", číši z červeného skla malovanou, 11 porcelánových talířů a misek, 2 vázy z litého skla, 1 číši z litého skla, 1 tác ze žlutého mramoru, porcelánovou misku - dekor ovoce, hrníček na kávu s podšálkem (Čína), ložní prádlo, látky a staré deky, které se nacházejí v gauči, obraz " [obec] chaloupka [jméno] [celé jméno žalobce] v [část obce], autor Holub 1947, obraz "Máti z [část obce], autor Holub 1947, malé hodiny se skleněným poklopen zn. Quartz, sošky hlava T. G, [příjmení] a postava malíře, obsah šatních skříní a nočních stolků, které se nacházejí v ložnici (bez kožichů), 1 pánský kožich, 1 dámský kožich a 2 lampičky u manželských postelí v ložnici z plexiskla v celkové ceně 100 000 Kč. Dále nástěnné bicí hodiny bez značky, křišťálový šestiramenný svíčkový lustr, křišťálovou dvouramennou nástěnnou lampičku celkové ceně 40 000 Kč nabyli [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], každý jednou čtvrtinou, [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] každý jednou dvanáctinou. [celé jméno žalobce] nabyl peníze v hotovosti na depozitním účtu NsP [obec] 593 Kč, peníze v hotovosti 25 000 Kč. Soubor šperků v celkové ceně 16 000 Kč nabyl [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] každý jednou čtvrtinou celku a [jméno] [celé jméno žalobce] s [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení] každý jednou dvanáctinou celku. (č. l. 64 - 67 spisu). Z uvedeného důkazu lze vzít za prokázané, že žalobce se stal vlastníkem uvedených movitých věcí, když movité věci uváděné žalobcem v návrhu se shodují s movitými věcmi, jež byly předmětem dědění a jež žalobce z tohoto titulu nabyl, což nadto není mimo spor. Zároveň je však nutno uvést, že ve vztahu k položkám, jimiž jsou nástěnné bicí hodiny, křišťálový šestiramenný svíčkový lustr, křišťálovou dvouramennou nástěnnou lampičku, soubor šperků, byl žalobce vlastníkem v rozsahu ¼ k celku. Nelze z tohoto důkazu však činit skutkový závěr o tom, že žalovaná získala tyto movité věci do své dispozice.

10. Dne 10. 08. 2016 bylo J. [příjmení] a žalobcem signován„ Potvrzení o finanční půjčce a převzetí“, dle nějž žalobce od J. [příjmení], [datum narození] převzal v hotovosti částku 70 000 Kč s tím, že se ji zavazuje vrátit nejpozději do 30. 01. 2019 (č. l. 68 /163/ spisu) Dne 17. 08. 2017 byl proveden vklad hotovosti [celé jméno žalobce] částky 31 200 Kč na účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] Uvedený peněžní ústav sdělil elektronickou poštou žalobci dne 03. 08. 2017, že účet [číslo] vykazuje záporný zůstatek ve výši 651,51 Kč, nechť je vyrovnán. Z uvedených důkazů lze učinit skutkový závěr, že na označeném účtu byl vykázán záporný zůstatek a žalobce byl vyzván k jeho vyrovnání. Lze případně i dovozovat časovou souslednost mezi sdělením [anonymizováno], a. a. o debetním zůstatku účtu, listinou ze dne 10. 08. 2016 a vkladem ze dne 17. 08. 2017, byť kromě určité časové souslednosti zcela jednoznačně souvislost mezi sdělením banky a listinou ze dne 10. 08. 2017 (smlouva o zápůjčce) dovozovat nelze (neodpovídá částka, není uveden účel zápůjčky). V žádném případě však z uvedených důkazů nelze činit skutkový závěr, že uvedené finanční prostředky si musel žalobce zapůjčit výhradně v důsledku jednání žalované.

11. Dle notářského zápisu ze dne 14. 12. 1984 sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo], smlouva darovací, [jméno] [celé jméno žalované] byla vlastníkem pozemků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo], kdy geometrickým plánem byly z pozemku [číslo] vyčleněny pozemky [číslo] přičemž [jméno] [celé jméno žalované] darovala žalobci pozemek [číslo] [číslo] [jméno] [příjmení] pozemek [číslo] [číslo] [jméno] [celé jméno žalobce] pozemek [číslo] [číslo]. Dále bylo ujednáno o věcném břemeni. Dle rozhodnutí č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 15. 10. 1983 Státního notářství [obec] o dědictví po zemřelém [jméno] [celé jméno žalobce], narozeném dne 19. 03. 1909 nabyla [jméno] [celé jméno žalované] ½ pozemků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo] (č. l. 76 /89, 152/, 175 spisu)

12. Dne 29. 05. 2003 uzavřeli žalobce, jakožto prodávají, a [anonymizována tři slova], jakožto kupující, kupní smlouvu, kdy žalobce prohlásil, že dle notářského zápisu ze dne 14. 12. 1984 sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] se stal vlastníkem pozemku [číslo] [číslo] [číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo] s tím, že geometrickým plánem byl z pozemku [číslo] oddělen pozemek [číslo]. Pozemek [číslo] žalobce uvedenou kupní smlouvou prodal za částku 511 000 Kč, kterážto částka byla složena do advokátní úschovy [anonymizováno] [jméno] [jméno], který zároveň sepsal kupní smlouvu. Z této částky 20 000 Kč činila náhrada za zrušené věcné břímě, jež převáděný pozemek zatěžovalo. Ke kupní smlouvě byl přiložen geometrický plán pro rozdělení pozemku ze dne 24. 02. 2003 (č. l. 81 – 84 /85 – 88/ spisu) Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] lze zároveň vzít za prokázané, že dne 20. 06. 2003 byl proveden převod z účtu s názvem„ [jméno] [jméno]“, č. [bankovní účet] ve výši 491 000 Kč (č. l. 5 /80/, 161 spisu) Ze shora uvedených listin, zejména výpisu z účtu, tak lze vzít za prokázané, že žalobci byla převedena částka 491 000 Kč, jakožto kupní cena za nemovitost z kupní smlouvy dne 20. 06. 2003, což není mezi účastníky sporným, nelze však vzít za prokázané, že tuto částku nadále dostala do své dispozice výhradně žalovaná. K tomuto soud odkazuje na sdělení [právnická osoba] (č. l. 109 spisu), která uvedla, že s ohledem k časovému odstupu již neeviduje údaje k transakci ze dne 25. 06. 2003, neboť se jedná o údaj starší 10 let, který již není k dispozici.

13. Žalobce jako prodávající a [jméno] [celé jméno žalobce] jako kupující uzavřeli dne 13. 04. 2016 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod nemovitosti, st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, pozemek [číslo] pozemek [číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo], a to za částku 1 400 000 Kč. Nadále se uvedenou smlouvou oba účastníci sporu zavázali převést na kupujícího bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa] a [adresa] a příslušný podíl na společných částech domu a pozemku v k. ú. [obec], vymezené dle zákona č. 72/1994 Sb. (č. l. 74 – 75 spisu) Z uvedeného důkazu je vzato za prokázané, že žalobce jako výlučný vlastník prodejem zcizil nemovitou věc za částku 1 400 000 Kč, kdy částka 200 000 Kč byla uhrazena v hotovosti před podpisem kupní smlouvy a částka 1 200 000 byla uhrazena na účet č. [bankovní účet] u [právnická osoba] Ze spisu vedeného u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka], č. l. 29 – 30 spisu, bylo zjištěno, že dne 13. 04. 2018 účastníci sporu a [jméno] [celé jméno žalobce] uzavřeli smlouvu o převodu označené bytové jednotky. (č. l. 180, 185 – 186 spisu, spis OS [obec] sp. zn. [spisová značka]) 14. [anonymizováno] úřad [územní celek] vydal dne 14. 03. 2018 sdělení ke jménu daňového subjektu, jímž jest žalovaný, že daňová povinnost z nabytí nemovitých věcí byla uhrazena z jednoho účtu u [právnická osoba] [bankovní účet] (č. l. 173 spisu) Z uvedené listiny tak vyplývá, že daňová povinnost byla uhrazena z účtu vedeného ke jménu žalované.

15. Dne 23. 06. 1971 signoval [jméno] [celé jméno žalobce] listinu obsahující prohlášení o povolení [celé jméno žalobce] přístavbu skladiště na nářadí na parcele [číslo] v [anonymizována tři slova] (č. l. 183, 2. strana spisu) Dne 24. 09. 1977 signoval [jméno] [celé jméno žalobce] listinu, kde se uvádí, že potvrzuje svému synu [celé jméno žalobce], že si může přistavět dílničku na jeho pozemku. (č. l. 183 spisu) Dne 08. 02. 1968 vydalo Oddělení výstavby MěNV v [obec] rozhodnutí o povolení k užívání stavby garáže. (č. l. 183, 2. strana spisu) [stát. instituce] dne 12. 01. 1995 vydal kolaudační rozhodnutí, jímž bylo povoleno užívání stavby označené„ dostavba průjezdu – přízemního zděného objektu s pultovou střechou a vraty 280 x 300 cm“. K této stavbě byl vypracován v dubnu 1992 projekt. (č. l. 181 - 182 spisu) Dne 18. 03. 1992 vydal Městský úřad – odbor výstavby rozhodnutí, jímž vydal dodatečné povolení stavby garáže s dílnou na pozemku [číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo] a skleníku s kotelnou na pozemku [číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo] se současným souhlasem o užívání věci. K výstavbě skleníku byl vypracován projekt. (č. l. 182, 2. strana – 183, 182, 2. strana spisu) Z uvedených listin se podává, že na pozemku [číslo] byl vybudován průjezd, jakožto přízemní zděný objekt s pultovou střechou. Dokumentace byla vyhotovena v roce 1992. Dále se na uvedeném pozemku nacházela garáž s dílnou, skleník s kotelnou. Užívání stavby bylo dodatečně povoleno v roce 1992 s tím, že stavba byla vybudována svépomocí bez stavebního povolení v roce 1986. Dodatečná dokumentace k výstavbě skleníku byla zhotovena v roce 1992. V roce 1968 bylo rozhodnuto o povolení k užívání stavby garáže, kdy v roce 1977 [jméno] [celé jméno žalobce] signoval prohlášení, že ke garáži může žalobce přistavět dílničku. Ze shora uvedeného se podává, že byla vystavěna garáž v roce 1968, k níž bylo povoleno užívání, kdy k této byla nadále přistavěna dílna. V roce 1971 prohlásil [jméno] [celé jméno žalobce], že potvrzuje souhlas s přístavbou skladiště na nářadí na pozemku [číslo]. Uvedenými listinami žalovaná dokládala, že stavby na pozemcích, jež byly ve výlučném vlastnictví žalobce, jsou součástí masy SJM. Z uvedených důkazů lze učinit závěr, že uvedené stavby byly vystavěny za trvání manželství. Pouze tato samotná skutečnost však nemůže nutně vést k závěru o vlastnictví v režimu SJM. Soud ovšem zároveň k uvedeným listinám poukazuje na kupní smlouvu, jíž žalobce nemovitosti ve svém výlučném vlastnictví zcizil. Z této se podává, že předmětem prodeje byla jediná budova, a to garáž na pozemku [číslo]. Žádné jiné budovy nebyly předmětem uvedené kupní smlouvy. Tvrdí-li tedy žalovaná, že stavby mají odlišný vlastnický režim, nebyly výlučným vlastnictvím žalobcem, nýbrž součástí SJM, tak kromě uvedené garáže nezbývá nežli uzavřít, že ani nebyly předmětem převodu. Zde by se tak žalobce nedomáhal úhrady částky z majetku SJM. Soudem však zároveň bylo v rámci právního hodnocení věci uzavřeno, že vypořádání budovy, jíž jest garáž na pozemku [číslo] nemůže být řešeno v rámci této souzené věci, viz níže.

16. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného ke jménu žalobce u [právnická osoba] (č. l. 69 – 70 spisu) bylo zjištěno, že dne 19. 04. 2016 byla zúčtována částka 100 000 Kč k účtu č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalované]. Dne 20. 04. 2016 byl proveden výběr hotovosti 50 000 Kč v bankomatu, platba 67 207,15 Kč na účet [číslo] s názvem [celé jméno žalobce], výběr hotovosti [celé jméno žalobce] ve výši 300 000 Kč. Téhož dne byl zúčtován převod částky 2 300 000 Kč na účet č. [bankovní účet], [celé jméno žalované]. Dne 21. 04. 2016 byl proveden výběr hotovosti ve výši 50 000 Kč z bankomatu (poznámka žalobce„ [jméno]“). Dne 22. 04. 2016 byl proveden výběr hotovosti ve výši 400 000 Kč [celé jméno žalobce]. Dne 18. 07. 2016 byl proveden výběr hotovosti z bankomatu ve výši 30 000 Kč. Dne 10. 08. 2016 byl proveden výběr hotovosti z bankomatu ve výši 20 000 Kč. Dne 12. 08. 2016 byla provedena platba na protiúčet č. [bankovní účet] s názvem [celé jméno žalované] ve výši 150 000 Kč. (č. l. 69 – 70 spisu) Z uvedeného důkazu lze vzít za prokázané, že v období 19. 04. 2016 – 12. 08. 2016 byl proveden výběr hotovosti z bankomatu ve výši 150 000 Kč. Nadále bylo zjištěno, že žalobce čerpal v hotovosti výběrem z účtu částku ve výši 700 000 Kč. K účtu nesoucí jméno žalované byl proveden převod částky 250 000 Kč. Z uvedené listiny tak lze dovozovat, že finanční prostředky z označeného účtu čerpal jak žalobce, tak žalovaná. S odhlédnutím od částky 2 300 000 Kč, viz níže, žalobce čerpal žalobce z uvedeného účtu částky převyšující převod ve vztahu k účtu žalované o 450 000 Kč. Tvrdil-li tedy žalobce, že to byla výhradně žalovaná, kdo čerpal finanční prostředky z bankovního účtu, lze uzavřít, že toto tvrzení není pravdivým, když za prokázané lze vzít, že finance z tohoto účtu čerpal i žalobce. Soud zde odkazuje na listinu na č. l. 160 spisu, z níž se podává, že k uvedenému účtu byla vystavena pouze jedna platební karta, k níž identifikační znaky byly vystaveny pro žalobce. Za situace, kdy z žádného v řízení provedených důkazů se nepodává, že by se tato platební karta dostala do dispozice žalované, nezbývá, nežli uzavřít, že výběry hotovosti z bankomatu byly provedeny žalobcem. Pro souzenou věc je podstatným, že z uvedeného důkazu nelze učinit zjištění, že čerpala-li žalovaná finanční prostředky do své dispozice, jednalo se o výlučné prostředky žalobce vyjma částky 1 400 000 Kč, kterýžto závěr soud činí ve vztahu k dalším důkazům, jež byly v řízení provedeny. Jednak je to úřední záznam o podání vysvětlení na č. l. 146, kde [jméno] [celé jméno žalobce] uvedl, že dohoda byla, že veškerá částka kupní ceny za prodej bytu a zahrádky (tedy i majetku ve výlučném vlastnictví žalobce) bude převedena na podnikatelský účet žalované. Tento důkaz soud hodnotí jako zcela nezávislý ve vztahu k projednávané věci, neboť v době, kdy tuto výpověď [jméno] [celé jméno žalobce] činil (19. 08. 2016) nebylo dosud toto řízení zahájeno a žádným způsobem tak souzenou věcí nemohla být výpověď jmenovaného ovlivněna. Jmenovaný se takto vyjádřil, ačkoliv z důkazů provedených v řízení (např. protokol z ústního jednání na č. l. 151 spisu, kde se jmenovaný a žalobce vyjadřují ke svým vztahům), ale i z vyjádření žalobce, který chování celé rodiny vůči své osobě hodnotí výhradně negativně, je zřejmým, že vztahy žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce] jsou narušené a [jméno] [celé jméno žalobce] tak zjevně nemá motivaci záměrně vypovídat ve prospěch žalobce. Zároveň však, a tuto skutečnost soud hodnotí jako zásadní, soud činí skutkový závěr z dopisu žalované (dopisy na č. l. 167 – 169 spisu), kde žalovaná sama výslovně uvádí, že peníze z kupní smlouvy za prodej garáže, po společné dohodě byly převedeny na její podnikatelské konto a řádně s penězi hospodaří. Došlo tak nepochybně k převodu finančních prostředků z kupní smlouvy, jíž byl zcizen výlučný majetek žalobce, protože předmětem kupní smlouvy z téhož dne, jíž byl zcizen majetek ve společném jmění manželů, žádná garáž nebyla. Pokud i žalovaná v tomto řízení argumentuje tím, že budovy na pozemcích žalobce jsou ve společném jmění manželů, tak při hodnocení všech důkazů ve vzájemném kontextu lze vzít za prokázané, že na účet žalované byla převedena celá částka kupní ceny, nikoliv částka pouze za prodej garáže. To, že žalovaná neodděluje z kupní ceny případnou částku pouze za prodej garáže, vyplývá, i z jejího vyjádření před PČR, č. l. 147 – 148 spisu, viz níže. Zde se vyjadřuje pouze o„ prodeji zahrádky“, uvádí, že se zde nacházely stavby, které specifikuje. O prodeji garáže samostatně se nevyjadřuje, nikde neuvádí, že by za stavby v SJM byla stanovena samostatná částka. Ta skutečnost, že na účet žalované byla převedena celková částka kupní ceny, vyplývá i z výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce]. Nadto v kupní smlouvě není odlišena částka kupní ceny za garáž a pozemky, přičemž sama žalovaná ani ve své korespondenci nenamítá, že by jí snad byla převedena pouze část kupní ceny. Z celkového kontextu je zřejmé, že žalovaná se vyjadřuje k celkové částce kupní ceny. Soud k tomuto nadále hodnotí i sdělení [právnická osoba] na č. l. 106 spisu [spisová značka], kde se uvádí, že ke jménu žalobce je veden účet [číslo] ke jménu žalované účet [číslo]. Je tudíž zcela nepochybným, že z účtu vedeného ke jménu žalovaného byl na účet vedený ke jménu žalované, převedeno 2 300 000 Kč. Bylo-li prokázáno, že žalovaný zcizil výlučný majetek za částku 1 400 000 Kč, která byla převedena na účet vedený k jeho jménu, přičemž následně z tohoto účtu převedeno na účet žalované 2 300 000 Kč je nepochybným, že byla převáděna částka vyšší nežli je částka 1 400 000 Kč, kdy opět soud zdůrazňuje, že žalovaná sama ve svém dopisu uvádí, že takto jí na účet byly převedeny prostředky za prodej garáže, kdy z důkazů, jimiž jsou kupní smlouvy, viz výše, se podává, že garáž byla převáděna jako majetek ve výlučném vlastnictví žalobce. Soud zde hodnotí i tu skutečnost, že důkazy provedenými v řízení byl prokázán opak tvrzení žalované, která nejdříve ve svém vyjádření k návrhu tvrdila, že finanční prostředky byly poukázány na účet vedený ke jménu žalobce, z nějž ničeho nevybírala. Zde je lhostejným, zdali uvedenou částku„ vybrala“, tedy převedla žalovaná či žalobce, podstatným je, že žalovaná věděla, že tato částka byla převedena na její účet, přičemž tím, že tvrdila, že je„ nevybrala“ vzbudila svým tvrzením dojem, že finanční prostředky se do její dispozice nedostaly. K uvedenému soud nadále hodnotí důkazy, jimiž jsou listiny na č. l. 156 – 158 spisu – plná moc k disponování s prostředky na účtu/vkladu [číslo] [bankovní účet], plná moc zrušení a listiny na č. l. 177 spisu, sdělení [právnická osoba] Z uvedených listin se podává, že majitel účtu, jímž byl žalobce, udělil plnou moc k disponování s prostředky na uvedeném účtu, samostatné podepisování příkazů, dne 17. 01. 2005 žalované a [jméno] [celé jméno žalobce]. Zrušení plné moci bylo provedeno dne 15. 08. 2016. S touto listinou nadále koresponduje listina na č. l. 160 spisu – prověření oznámení [celé jméno žalobce], návrh na založení„ AA“, v níž se uvádí, že dispoziční právo k účtu č. [bankovní účet] bylo na základě plné moci udělené žalobcem zřízeno žalované a [jméno] [celé jméno žalobce]. Uvedené listiny tak prokazují opak tvrzení žalované, která ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že k uvedenému účtu„ neměla přístup“, což nepochybně má vést k úvaze, že žalovaná nemohla s prostředky na účtu nakládat. Zde není rozhodným, kdo zadal příkaz k převodu částky 2 300 000 Kč, nýbrž to, že uvedená skutečnost dokládá nepravdivost tvrzení žalované.

17. Pokud bylo shora uvedeno, že byly činěny závěry z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 19. 08. 2016 ve věci podvodu, tak v tomto [jméno] [celé jméno žalobce] uvedl, že po dohodě koupil byt v panelovém domě [adresa], [obec], po uzavření kupní smlouvy se tak stane vlastníkem bytu a zahrádky s tím, že nadále zde budou bydlet účastníci, neboť má bydliště v [obec]. Pro dobré pracovní postavení má finance na úhradu hypotéky. Tuto v částce 3 600 000 Kč zaslal na účet žalobce přibližně 05/ 2016. Tento měl uvedenou částku převést na podnikatelský účet žalované. Kromě toho v dubnu či květnu 2016 osobně žalobci předal 620 000 Kč u notáře za přítomnosti obou účastníků. Finance měly být převedeny na podnikatelský účet žalované. S účastníky se příliš nestýká. (č. l. 146 spisu) Kromě závěru shora uvedeného ve vztahu k částce 1 400 000 Kč z uvedeného důkazu lze učinit zjištění pouze v tom směru, že koresponduje s kupními smlouvami na č. l. 74 – 75 spisu, č. l. 29 – 30 spisu OS [obec] sp. zn. 6 C 279/2018. [jméno] [celé jméno žalobce] podal Okresnímu soudu [obec] žalobu o vyklizení označeného bytu, když tvrdil, že důvodem k podání žalobního návrhu je ta skutečnost, že žalovaný nehradil náklady spojené s užíváním bytu, přičemž za situace, kdy osobní vztahy jsou narušeny, nemá zájem na jejich úhradě. V průběhu jiného soudního roku obě strany sporu konstatovaly, že mají zájem věci řešit, ač jsou vzájemné vztahy narušeny, mají zájem o smírné řešení věci. (č. l. 151 spisu) Ve vztahu k této souzené věci nelze z důkazu na č. l. 151 spisu činit žádné závěry. Dále učinil jmenovaný podání vysvětlení dne 22. 11. 2017, č. l. 159 spisu. Tento důkaz koresponduje se zjištěními učiněným z listin na č. l. 156 – 158 spisu, když jmenovaný stvrdil, že žalovaná měla dispoziční právo k účtu č. [bankovní účet]. Pokud se vyjadřoval k dalším skutečnostem, tak tyto nejsou ve vztahu k projednávané věci. 18. [jméno] [celé jméno žalobce] při svém slyšení dne 17. 08. 2016 před orgánem Policie ČR uvedl, že žalovaná podniká v oboru zlatnictví přibližně 1,5 roku, kdy bylo dohodnuto s [jméno] [celé jméno žalobce], že tento odkoupí bytovou jednotku a zahradu s garáží, dílnou a skleníkem v zahrádkářské kolonii v [část obce]. Tímto budou získány finanční prostředky na podnikání. Kupní cena činila 2 850 000 Kč a 1 400 000 Kč 625 000 Kč bylo předáno žalobci v hotovosti, 3 625 000 Kč bylo převedeno bezhotovostním převodem. Dohodnuto bylo, že veškeré prostředky budou převedeny na účet žalované. Žalobce dohodu nedodržel a na účet žalované převedl pouze částku 2 550 000 Kč O tom, že bude proveden převod v bance, věděl jmenovaný od otce i matky. (č. l. 149- 150 spisu) 19. [celé jméno žalované] při vysvětlení dne 17. 08. 2016 před orgánem Policie ČR uvedla, že byt na adrese [osobní údaje žalobce] [číslo] byl převeden na syna [jméno] [celé jméno žalobce], žalovaná s žalobcem zde však stále bydlí. Protože žalovaná podniká v oboru zlatnictví, s čímž jí pomáhá syn [jméno], vlastní obchod v [obec], potřebují finanční prostředky na zakoupení strojů, došlo k dohodě o odkupu bytu, na jehož koupi si [jméno] [celé jméno žalobce] sjedná hypotéku, přičemž finanční prostředky budou užity na podnikání. Žalobce prodal zahradu v [část obce]. Kdy ji prodal, za jakou částku, neví, vše je jí známo pouze ze sdělení žalobce. O tom, jak naložil s financemi za prodej zahrady, neví. Tuto zdědil po svých rodičích, nacházely se zde tři garáže, zděné stavby, skleník. Na výstavbě těchto se žalovaná podílela s žalobcem rovným dílem. Bez přítomnosti žalované žalobce se synem [jméno] provedli převod části peněz z účtu žalobce na podnikatelský účet žalované. K účtu žalobce neměla přístup. (č. l. 147 – 148 spisu) Z uvedené listiny se podává, že finanční prostředky z účtu žalobce byly převedeny na účet žalované. Zároveň je z této listiny patrný rozpor ve vyjádřeních žalované, ale i rozpor ve vztahu k vyjádření [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce]. Žalovaná zde výslovně uvádí, že žalobce prodal zahradu v [část obce], kterou zdědil, na níž se nacházely drobné stavby (3 garáž, skleník), kdy zároveň uvádí, že neví za jako částku, kdy přesně. Tomuto vyjádření zcela odporují listiny, jimiž jsou kupní smlouvy ze dne 13. 04. 2016. Ve smlouvě, jíž byla zcizena bytová jednotka, žalovaná signovala, že nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce budou prodány, kdy kupní smlouva o jejich prodeji byla uzavřena téhož dne, kdy byla uzavřena kupní smlouva o prodeji bytové jednotky. Není tak pravdou, že žalovaná neměla o prodeji pozemků ve výlučném vlastnictví žalobce povědomí, vše zvěděla pouze ze sdělení žalobce. V rozporu s jejím vyjádřením je také její sdělení v dopisu adresovaném žalobci, kde uvádí, že finanční částka jí byla převedena a hospodaří s ní, a vyjádření [jméno] [celé jméno žalobce], který uvedl, že dohoda s žalobcem a žalovanou byla taková, že finanční prostředky za prodej všech nemovitostí budou převedeny na účet žalované. [jméno] [celé jméno žalobce] uvedl, že o tom, že finanční prostředky mají být převedena na účet žalované, se dozvěděl jak od žalobce, tak od žalované. Žalovaná tedy věděla, jak má být s finančními prostředky za prodej nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobce naloženo.

20. Dne 26. 11. 2016 byl sepsán úřední záznam o ohledání místa přestupku proti občanskému soužití. Byl ohledán byt žalobce. Zde byly zjištěny poškozené vchodové dveře, nefunkční mechanismus zámku. Pokoj vlevo je prázdným, vyjma květiny a prken opřených o stěnu. V další místnosti se nachází kýbl a odvody vody a odpadu. V dalším pokoji se nachází postel, psací stůl, počítač, kancelářské křeslo, skříně, tiskárna, bytové dekorace, rohová sedací souprava, křeslo, dřevěný stůl, stůl se dvěma židlemi. Byl zhotoven situační náčrtek. Žalobce sepsal seznam odcizených věcí, dle jeho poznámky na úředním záznamu byly odcizeny věci v SJM a z dědictví. Dále ručně sepsal„ Přílohu k trestnímu oznámení ke zcizení a vloupání se do bytu [číslo] [adresa] v [obec]“. Zde žalobce přesně popisuje průběh dne, konkrétně popisuje, za jakých okolností odjel za vnučkou [jméno] na krasobruslení (vyjadřuje se k nákladům na vozidlo). V závěru uvádí, že po návratu domů před domem viděl [jméno] [celé jméno žalobce] a asi tři Ukrajince. Chtěli jej vyprovokovat. Nereagoval. [příjmení] [jméno] mu sdělil, že vypáčil dveře od bytu a věci odvezl. Jednal na písemné přání [jméno] [celé jméno žalobce] a má to od MP a PČR povolené písemně. Volal hlídku PČR a MP. Chtěl od MP vysvětlení nezákonného písemného příkazu k vystěhování bytu. Shodný popis události uvedl žalobce v úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne 28. 11. 2016 (č. l. 99, 90, 91, 92 – 95 /154, 2. strana – 155/, 96 /154/ spisu) Z uvedených listin lze uzavřít, že po hlášení žalobce se do bytu [číslo] na adrese [adresa], [obec], dostavila hlídka PČR, která zjistila stav bytu. Byly zjištěny poškozené vstupní dveře, nefunkční zámek a sepsány, a do plánku zaneseny, věci nacházející se v bytě. Z uvedeného záznamu nelze žádným způsobem zjistit, že by případné věci z bytu měla v dispozici žalovaná. Naopak z rukou psaného popisu žalobce a z úředního záznamu, který je zcela shodný jako rukou psaný záznam žalobce se podává, že v bytě se měl před příchodem žalobce nacházet [jméno] [celé jméno žalobce], který se do bytu dostavil k požadavku [jméno] [celé jméno žalobce], vlastníka bytu. Nikoliv žalovaná. Zde je však zároveň nutno konstatovat, že uvedené listiny zachycují pouze tvrzení žalovaného, nikoliv nestranný důkaz, který dokládá, jak se skutek udál. Nelze však odhlédnout od toho, že žalobce sám uvádí, že v bytě byly jiné osoby nežli žalovaná.

21. Žalovaný k důkazu doložil fotografii, na níž uvedl, že zobrazuje odvoz věcí za přítomnosti PČR dne 29. 08. 2016 (č. l. 170 spisu) Na této je zobrazen osobní vůz s přívěsným vozíkem, na němž se nacházejí uzavřené pytle. Fotografie nezobrazuje žádnou osobu. Skutkový závěr ve vztahu k souzené věci z tohoto důkazu nelze učinit.

22. Dne 06. 02. 2018 byl sepsán Policií ČR úřední záznam ve věci odcizení věcí z garáží [ulice], [obec]. Slyšen byl žalobce, který ke každému z uvedených movitých věcí uvedl, kdy byla nabyta a z jakých prostředků. K položce„ zlaté šperky“ uvedl, že je získal děděním, žalovaná je vzala se synem dne 26. 11. 2016 při vykradení bytu. (č. l. 171 – 172 spisu)

23. Policie České republiky sdělila soudu, že věc je vedena pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Šetření nebylo dokončeno, když Okresním státním zastupitelstvím [obec] byly dány pokyny k došetření věci. Kompletní spisový materiál byl nadále předložen Okresnímu státnímu zastupitelství [obec] (č. l. 113 spisu) K dotazu žalobce tomuto bylo sděleno, že kompletní spisový materiál byl odeslán OSZ [obec] s žádostí o prodloužení lhůty prověřování a šetření ve spisu. (č. l. 164 spisu) [stát. instituce] sdělilo, že uvedená věc je ve stadiu prověřování. Je vedeno řízení pro podezření trestního činu krádeže proti [celé jméno žalobce]. Proti žádné konkrétní osobě však není vedení trestní řízení a s ohledem na stav řízení nelze ani předvídat, zda a proti které osobě bude řízení zahájeno. (č. l. 117 spisu)

24. Dne 05. 06. 2015 sepsal notář Mgr. [jméno] [příjmení] notářský zápis sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], jímž osvědčila stav souboru movitých věcí tvořících obvyklé vybavení rodinné domácnosti účastníků. K tomuto úkonu vystavila fakturu na jméno obou účastníků sporu. (č. l. 97 – 98, 174 spisu) Z tohoto důkazu se podává, že soubor movitých věcí tvořících obvyklé vybavení rodinné domácnosti neobsahoval movité věci označené žalobcem.

25. Česká pošta, s. p. eviduje žalobce s adresou [adresa žalobce], čísla osobních dokladů nejsou evidována, nelze tak sdělit totožnost osoby, která převzala důchod za měsíc srpen 2016. Eviduje však výplatní doklad – důchody, z nějž lze zjistit, komu byl vyplacen důchod [celé jméno žalobce]. Dne 05. 08. 2016 převzala částku důchodu 12 770 Kč manželka oprávněného, tedy žalovaná. (č. l. 111, 112 spisu) Z protokolu o jednání před soudem ze dne 09. 10. 2017 ve věci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že účastníci přestali vést společnou domácnost ke dni 28. 08. 2016 (č. l. 144 – 145, 127 spisu) Z uvedených listin se tak podává, že žalovaná převzala částku důchodové výplaty žalobce ve výši 12 770 Kč, avšak v době, kdy účastníci vedli rodinnou domácnost.

26. U Okresního soudu [obec] byla pod sp. zn. [spisová značka] zahájena věc žalobce [právnická osoba] proti žalovaným [jméno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce], [příjmení] [příjmení], [právnická osoba], [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení]. Dne 18. 01.2019 k výzvě soudu [jméno] [příjmení] uvedla, že své vyjádření činí k určení vlastnictví k nástrojům, jež jsou uvedeny v seznamu v doplnění žaloby. Tyto předměty jsou jejím výlučným vlastnictvím, jsou určeny k výrobě zlatnických produktů, zejména prstenů. Zcizil je [jméno] [celé jméno žalobce] v prostoru [právnická osoba] náměstí, [obec]. Odvezl je neznámo kam. Následně se zjistilo, že k uvedenému žalobci. Jedná se o krádež. V prostoru firmy [jméno] [celé jméno žalované] došlo v roce 2012 k požáru, většiny dokumentace byla zničena. Písemně je nemožné vlastnické právo prokázat. Žalobce je nevlastník. (č. l. 153 spisu) Uvedená listina se vztahuje k jiným movitým věcem, nežli jsou předmětem tohoto sporu. Nelze tak z ní činit pro tuto věc žádné skutkové závěry, vyjma toho, že podporuje tvrzení žalované o tom, že došlo k požáru v roce 2012. Ve spojení s notářským zápisem na č. l. 97 – 98 spisu lze uzavřít, že žalobcem označené movité věci nebyly v dispozici žalované, když nebyly součástí rodinné domácnosti, přičemž při jejich umístění v uvedené zlatnické společnosti zde došlo k požáru. Z tohoto tak nezbývá nežli dovodit, že žalovaná neměla uvedené movité věci v dispozici.

27. Z výpisu z Centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že proti [jméno] [celé jméno žalobce] je vedeno šest řízení, č. l. 162 spisu. Z uvedeného důkazu nečinil soud žádné závěry, když se nevztahuje k předmětu sporu.

28. Z ohlášení úrazu ze dne 18. 05. 2011 se podává, že žalovaná udala uvedeného dne napadení žalobcem s důsledkem lehkého zhmoždění stehna, zápěstí. Dne 20. 05. 2011 signovala odepření souhlasu poškozené dle § 163 tr. řádu (č. l. 166 spisu) Z uvedených listin nelze k souzené věci činit žádných skutkových závěrů. <b>29. Soudem byl ve věci učiněn následující skutkový závěr:</b> 30. Ve vztahu k movitým věcem, které žalobci měly být odcizeny dne 29. 08. 2019 lze vzít za prokázané, nadto je tato skutečnost mimo spor, že jejich výlučným vlastníkem se žalobce stal děděním. Pro úspěch ve sporu je však nutno zároveň vzít za prokázané, že se dostaly do dispozice žalované. Tuto skutečnost nelze žádným z provedených důkazů vzít za prokázanou. Odkázat je však předně třeba na samotná tvrzení žalobce. Tento ve svém podání ze dne 16. 05. 2019, č. l. 138 spisu, sám uvádí, že„ žalovaná jej přemluvila, aby synovi [jméno] vypůjčil některé díly nábytku z dědictví po mamince [jméno] [celé jméno žalované], kdy vypůjčeny byly do kanceláře firmy (starožitný nábytek) bez nároku na pronájem. Nábytek však v r. 2012 při požáru shořel a pojistné za nábytek v r. 2016 až 2017 dostal [jméno] [celé jméno žalobce]. Rozkládací stůl se pravděpodobně může nacházet ve [právnická osoba] v [obec], kam jej bez vědomí žalobce i s dalšími osobními věcmi odvezl syn [jméno] [celé jméno žalobce] a žalovaná o tom věděla neb odvoz se prováděl v době, kdy od 22. 12. 2014 už převzala žalovaná zlatnictví pod identifikačním číslem [PSČ]

345. Do uvedené společnosti v [obec] bylo z osobního, dědického, vlastnictví odvezeno více věcí již v r. 2015. Toto i další odcizené věci, které nepatří žalované v hodnotě několika milionů Kč a uložené v úschově u soudu v [obec] teď řeší soud v [obec]. Dědické věci likvidoval syn [jméno] za vědomí a souhlasu nového majitele garáží syna [jméno] a za pomocí žalované. Obrazy od [jméno] [příjmení] byly odcizeny.“. Při ústním jednání dne 17. 09. 2019 žalobce uvedl, že movité věci zapůjčil do [právnická osoba] [celé jméno žalované]. Tedy žalobce sám tvrdí, že movité věci byly v držení jiné osoby, nežli je žalovaná. K položce, jíž jsou nástěnné bicí hodiny a křišťálový šestiramenný svíčkový lustr, žalobce uvedl, že doklad, pokud je pravda, že visí u sestry [jméno] [příjmení], by žalovaná nebo sestra měly předložit nebo vysvětlit. K tomuto je nutno konstatovat, že žalobce je tím, na němž leží důkazní břemeno k prokázání toho, že uvedené movité věci se dostaly do dispozice žalované. Na výzvu soudu v tomto směru však žalobce uvedl, že je na žalované, aby tuto skutečnost prokázala. Ve vztahu k této položce tak nelze vzít skutková tvrzení žalobce za prokázaná. Pro úplnost soud konstatuje, že dle skutkových zjištění učiněných v řízení je sestra žalobce, [jméno] [příjmení], spoluvlastníkem uvedené movité věci.

31. Co se týká položky, jíž jest částka finančních prostředků ve výši 491 000 Kč, jakožto kupní ceny za prodej nemovitosti, tak za prokázané lze vzít, že dne 29. 05. 2003 uzavřeli žalobce, jakožto prodávají, a [anonymizována dvě slova] ČR, jakožto kupující, kupní smlouvu, jejímž předmětem byla nemovitá věc, kdy uvedená částka činila kupní cenu převedenou na účet žalobce bezhotovostním převodem z účtu [jméno] [jméno], kam byla složena. Tato je také mezi účastníky mimo spor. Za prokázané však již nelze vzít, že uvedená částka se dostala do dispozice žalované.

32. Žalobce tvrdil, že žalovaná se zmocnila dne 29. 08. 2016 šperků v hodnotě 10 000 Kč a hotovosti v částce 369 594 Kč. Z žádného v řízení provedených důkazů se nepodává, že tyto předměty se dostaly se do dispozice žalované.

33. Pokud žalobce tvrdil, že dne 26. 11. 2016 mu byla odcizena v hotovosti částka 153 862 Kč (85 880 Kč + 67 982 Kč), tak za prokázané lze vzít, že žalobci byla poskytnuta náhrada ve výši 85 880 dle listiny ze dne 16. 02. 1995 a doplatek peněžní náhrady ve výši 67 982 Kč dle listiny ze dne 28. 05. 2003. A to dle zákona č. 403/1990 Sb. Jednalo se tak o výlučný majetek žalobce. Nelze však již z žádného v řízení provedeného důkazu vzít za prokázané, že žalobce měl tyto finanční prostředky ještě v roce 2016, tedy s časovým odstupem 21 let a 13 let v hotovosti a následně se tyto dostaly do držení žalované.

34. Tvrdil-li žalobce, žalovaná dne 26. 11. 2016 odcizila v hotovosti částku 21 000 Kč, tak k výzvě soudu k prokázání tvrzení v tomto bodu žalobce uvedl, že pokud žalovaná tvrdí, že je nevzala, ať uvede osobu, která v bytě byla a obnos odcizila. Uvedl, že mu byl žalovanou a synem [jméno] vykraden byt, odcizeno jeho vybavení, půjčil si tak částku 70 000 Kč, z níž část použil na vyrovnání debetu na účtu vedeného [právnická osoba] a uhradil dluhy zanechané žalovanou. Odkazuje na výpis z účtu a tu skutečnost, že žalovaná k němu měla dispoziční právo. Z důkazů provedených v řízení nelze vzít za prokázané, že částka výlučných prostředků žalobce ve výši 21 000 Kč se dostala do dispozice žalované. Zde je nutno zdůraznit, že důkazní břemeno leží na žalobci, nikoliv na žalované. Žalobce musí prokázat, že tuto částku držel, jednalo se o jeho výlučné prostředky a dále, že tato částka se ocitla výhradně v dispozici žalované. Ničeho z tohoto však žalobce neprokazuje.

35. Pro částku 12 770 Kč bylo v řízení prokázáno, že tato byla dne 05. 08. 2016 vyplacena žalované. Zároveň však bylo zjištěno, že účastníci přestali vést rodinnou domácnost až 28. 08. 2016. Lze tak vzít za prokázané, že se nejedná o finanční prostředky ve výlučném vlastnictví žalobce.

36. K částce 31 200 Kč žalobce odkazuje na tu skutečnost, že žalovaná měla možnost dispozice s účtem vedeným u [právnická osoba] k jeho jménu, kdy odčerpala veškeré finanční prostředky na tomto účtu vedené, v důsledku čehož žalovaný musel čerpat půjčku tak, aby debetní částku dorovnal. V řízení bylo vzato za prokázané, že žalovaná měla dispoziční právo čerpání s účtem vedeným ke jménu žalovaného. Zároveň však bylo prokázáno, že toto právo bylo zrušeno ke dni 15. 08. 2016. Záporný zůstatek ve výši 651,51 Kč byl uvedeným ústavem sdělen žalobci dne 03. 08. 2019, přičemž žalobce dne 17. 08. 2017 provedl vklad 31 200 Kč. V řízení je vzato za prokázané, že v období 19. 04. 2016 – 12. 08. 2016 byl proveden výběr hotovosti z bankomatu ve výši 150 000 Kč, s tím, že k účtu byla vydána pouze jedna platební karta, k níž disponoval identifikačními údaji žalobce, z čeho se podává, že takto výběr mohl být proveden pouze žalobcem. Tvrzení žalobce, že platební karta se dostala do dispozice žalované, nebylo prokázáno. Dále bylo zjištěno, že žalobce čerpal z předmětného účtu částku převyšující částky převedené na účet žalované o 450 000 Kč, když převod částky 2 300 000 Kč je hodnocen samostatně. Za prokázané tak lze vzít, že z uvedeného účtu čerpal finanční prostředky žalobce v částce převyšující částky čerpané žalovanou. Nelze tak vzít za prokázaná tvrzení žalobce, že to byla výhradně žalovaná, kdo čerpal finanční prostředky z uvedeného účtu, čímž na tomto vznikl debet. Podstatným je zde taktéž to, že debet vznikl, a žalobce jej dorovnal, až v srpnu 2017, přičemž žalovaná již v srpnu 2016 pozbyla dispozičního práva k účtu. I s ohledem k této skutečnosti tak nelze tvrzení žalobce vzít za prokázaná.

37. Žalobce dále tvrdil, že jednáním žalované, která poškodila zdravotní pomůcku, byl nucen uhradit částku 1 709 Kč za její opravu. V řízení bylo vzato za prokázané, že žalobci byla vystavena faktura společnosti [právnická osoba] dne 25. 09. 2017, jíž byla se splatností 09. 10. 2017 předepsána žalobci k úhradě částka 1 709 Kč za opravu. V žalobním návrhu žalobce tvrdil, že dne 26. 11. 2016 mu tato pomůcka byla odcizena. Z hlediska časové souslednosti je možným, že dne 29. 08. 2016 došlo k vniknutí do bytu, při tomto vniknutí byla pomůcka poškozena a odcizena mohla být následně dne 26. 11. 2016. Z důkazů předložených žalobcem se však ani tato časová souslednost nepodává. Žalobce doložil k důkazu fotografii přístroje s poznámkou„ zničený dýchací přístroj, rozházené léky, 26. 11. 2016“. To však odporuje tvrzení žalobce, že přístroj byl dne 26. 11. 2016 odcizen, protože kdyby tomu tak bylo, nemohl by jej vyfotografovat. V rozporu k tvrzení, že dýchací přístroj byl odcizen je i poznámka, že dýchací přístroj byl poškozen (protože, byl-li by odcizen, nevěděl by žalobce, zdali byl poškozen). Zároveň však tento důkaz není v časové souslednosti s uvedenou fakturou, neboť byl-li i by přístroj poškozen dne 26. 11. 2016, došlo by tak k jeho opravě s časovým odstupem více nežli devíti měsíců. Především se však z žádného v řízení provedených důkazů nepodává, že případné poškození stroje bylo způsobeno jednáním žalované.

38. Soudem bylo vzato za prokázané, že finanční prostředky kupní ceny 1 400 000 Kč za prodej majetku ve výlučném vlastnictví žalobce se dostaly do dispozice žalované. Předně je nutno uvést, že z kupní smlouvy se podává, že zcizena byla kromě pozemků nesporně ve výlučném vlastnictví žalobce již pouze jedna budova, a to garáž. Jiné stavby, které dle tvrzení žalované jsou ve společném jmění manželů, zcizeny nebyly. Tvrdí-li tedy žalovaná, že stavby na pozemcích ve vlastnictví žalobce byly v jiném vlastnickém režimu, tak stále případně jsou, mimo garáže na pozemku [číslo] ve společném jmění manželů. V rámci tohoto řízení však soud nerozhoduje o určení vlastnictví, viz níže. Za prokázané lze dále vzít, že částka 2 300 000 Kč byla převedena z účtu vedeného ke jménu žalobce na účet vedený ke jménu žalované, tedy v částce převyšující částku kupní ceny 1 400 000 Kč. Pokud bylo soudem vzato za prokázané, že byla převedena částka za prodej majetku ve výlučném vlastnictví, tak soud hodnotí následující skutečnosti. Nedůvěryhodnost tvrzení žalované, která v řízení tvrdila, že s finančními prostředky na účtu žalobce nemohla nakládat, kdy v řízení byl prokázán opak. Při svém slyšení před Policií ČR uvedla, že neví, že zahrádku žalobce prodal, ani za jakou cenu, neví, jak žalobce s finančními prostředky získanými prodejem naložil. Z výpovědí [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce], z výpisu z účtu, kupní smlouvy ze dne 13. 04. 2016, jíž byla zcizena bytová jednotka, bylo zjištěno, že toto tvrzení žalované není pravdivým. Z uvedených důkazů se podává, že dohoda žalobce, žalované, [jméno] [celé jméno žalobce] (kupujícího) byla taková, že žalobce nemovitosti ve výlučném vlastnictví převede kupní smlouvou do vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce] (což učinil tentýž den, kdy byla uzavřena kupní smlouva k bytové jednotce) a finanční prostředky kupních cen z obou smluv budou převedeny na účet žalované. Žalovaná tak věděla, že stejný den, kdy je uzavřena kupní smlouva o převodu bytové jednotky, je uzavřena i kupní smlouva k nemovitostem ve výlučném vlastnictví žalobce. Věděla také, že veškeré finanční prostředky mají být převedeny na její účet. Pokud tvrdila, že nevěděla, jak bylo s částkou kupní ceny naloženo, vyvrací to i výpis z účtu, z nějž jsou patrné převody na účet žalované, jichž si nepochybně nemohla nepovšimnout. Tedy již ta skutečnost, že žalovaná neuváděla pravdivá tvrzení, musí nutně vést k závěru o snaze žalované zkreslit závěr soudu. Především však v řízení bylo prokázáno, že na účet žalované byly převedeny finanční prostředky za prodej nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobce, kdy soudem bylo vzato za prokázané, že žalovaná těmito prostředky disponovala, což sama ve svém dopisu uvádí. <b>39. Právní hodnocení:</b> 40. Dle § § 987 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (o. z.), držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

41. Dle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

42. Dle § [číslo] vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

43. V souzené věci se žalobce domáhal uložení žalované k úhradě finanční částky, když tvrdil, že žalovaná získala do své dispozice věci, jež byly jeho výlučným vlastnictvím. A to jednak movité věci, jednak finanční hodnoty. Nadále tvrdil, že musel v důsledku jednání žalované plnit úhradu debetního zůstatku účtu a úhradu za opravu zdravotní pomůcky.

44. Žalobce tedy tvrdil, že je vlastníkem movitých věcí a finančních prostředků, jež se dostaly do držby žalované, která tak vykonávala právo ve vztahu k těmto věcem pro sebe, aniž by jí k tomuto svědčil právní důvod. Žalobce se tak ve své podstatě domáhal plnění z vlastnického práva, a to pro movité věci a finanční prostředky. Ve vztahu k zdravotní pomůcce se domáhal náhrady újmy.

45. Pokud žalobce tvrdil, že v držbě žalované byly movité věci a finanční prostředky jeho výlučného vlastnictví, tak v případě finančních prostředků se jedná o věc zastupitelnou (která se měří, váží, počítá), nejedná se tak o individuálně určenou věc a zde je tak namístě se domáhat finančního plnění. Zároveň však žalobce tvrdil, že žalovaná držela i movité věci, přičemž i ve vztahu k těmto se domáhal finančního plnění. Obecně platí, že drží-li někdo věc ve vlastnictví jiné osoby je namístě se domáhat vydání věci. Zde leží na žalobci důkazní břemeno k prokázání jednak existence vlastnického práva k věci a zároveň i k i prokázání, že žalovaný věc neoprávněně drží. Pokud ovšem nastane situace, kdy žalovaný již věc již nedrží, ačkoliv se jí před tím zmocnil, lze se domáhat náhrady škody, tedy finančního plnění. V tomto případě se však již nejedná o žalobu z vlastnického práva, nýbrž o žalobu na náhradu újmy, jíž způsobil žalovaný žalobci tím, že věc neoprávněně zadržoval, přičemž její ztrátou žalobci způsobil újmu. Tedy nedrží-li již žalovaný danou věc, lze se domáhat finančního plnění.

46. Co se týká movitých věcí označených žalobcem, tak žalobce se domáhal finančního plnění, když tvrdil, že tyto již neexistují. Zde se tak domáhal plnění dle § 2910 o. z. [příjmení] žalobce mohl být úspěšným, muselo by být prokázáno, že zaviněným jednáním zasáhla žalovaná do jeho vlastnického práva, čímž mu způsobila újmu. V řízení bylo vzato za prokázané, že označené movité věci nabyl do výlučného vlastnictví žalobce děděním (§ 143, odst. 1, písm a) zákona č. 40/194 Sb., když k nabytí došlo před 01. 01. 2014). Nebylo však prokázáno, že žalovaná tyto movité věci držela, žalobci způsobila újmu. Jednak tuto skutečnost nelze vzít za prokázanou z žádného z řízení provedených důkazů, jednak již ze samotného tvrzení žalobce se podává, že to nebyla žalovaná, kdy movité věci držel, když žalobce sám v řízení tvrdil, že některé movité věci zapůjčil synovi [jméno], [jméno] [celé jméno žalované]. Co se týká náhrady škody za šperky v částce 10 000 Kč, tak v řízení nebylo prokázáno, že by tyto držela žalovaná a výhradně v důsledku jejího jednání vznikla žalobci újma.

47. Žalobce se dále v řízení domáhal úhrady finančních částek ve výši 491 000 Kč a 153 862 Kč (85 880 Kč + 67 982 Kč). V řízení bylo vzato za prokázané, že žalobce se stal výlučným vlastníkem těchto finančních prostředků, když prvou z uvedených finančních částek nabyl za prodej nemovitosti ve svém výlučném vlastnictví, druhá z uvedených částek byla peněžními náhradami dle zákona č. 403/1991 Sb. K tomuto soud odkazuje na § 143, odst. 1, písm a) zákona č. 40/194 Sb., když k nabytí došlo před 01. 01. 2014. Zároveň však nelze vzít za prokázané, že tyto finanční prostředky žalovaná držela. Ve vztahu k částce 153 862 Kč nelze vzít za prokázané ani to, že uvedené finanční prostředky ke dni, v němž se měly do držby žalované dostat, existovaly.

48. Domáhal-li se žalobce úhrady částek 369 659 Kč, 21 000 Kč, 31 200 Kč tak nebylo ani prokázáno, že je splněn prvý předpoklad pro případný úspěch žalobce ve věci, a to, že se jedná o výlučné vlastnictví žalovaného. Tedy, že se jedná o finanční prostředky, jež nejsou součástí společného jmění manželů (§ 143, odst. 1, písm. a) zákona č. 40/1964 Sb. před 01. 01. 2014, § 709, odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., po 01. 01. 2014, § 3028, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Již tato skutečnost sama o sobě nutně musí založit neúspěch ve sporu. Nadto však není možné z žádného z důkazů v řízení provedených uzavřít, že tyto finanční prostředky byly v držení žalované.

49. Ve vztahu k částce 12 770 Kč bylo v řízení prokázáno, že není splněn prvý nutný předpoklad pro úspěch ve věci, jímž jest existence výlučného vlastnictví žalobce (zde § 709, odst. 1 o. z., když částka byla vyplacena 05. 08. 2016). Z důkazů provedených v řízení bylo zjištěno, že uvedenou částku převzala dne 05. 08. 2016 žalovaná, účastníci však vedli rodinnou domácnosti do 28. 08. 2016, společné jmění manželů zaniklo rozvodem, kdy rozhodnutí ve věci bylo vydáno dne 09. 10. 2017 (§§ 754, 736 o. z.). Zde tak nelze žalobní návrh shledat za důvodný, když se nejedná o finanční prostředky ve výlučném vlastnictví žalobce.

50. Co se týká částky 1 709 Kč, tak žalobce se domáhal úhrady újmy, když tvrdil, že žalovaná poškodila movitou věc sloužící výhradně osobní potřebě žalobce (§ 709, odst. 1, písm. a) o. z.), zdravotní pomůcku. [příjmení] zde mohl žalobce být úspěšným, muselo by být prokázáno, že jsou dány předpoklady odpovědnosti, tedy žalovaná se dopustila protiprávního jednání, vznikla škoda, je dána příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalované a škodou a deliktní je dána způsobilost žalované, jakožto škůdce, tedy rozumová schopnost spočívající v rozpoznání protiprávnosti jednání a dále schopnost vůle ovládnout jednání. Ze shora uvedeného lze případně vzít za prokázané pouze to, že zdravotní pomůcka žalobce musela být opravena. Případně by tak mohlo být vzato za prokázané pouze to, že byla způsobena škoda. Nicméně s ohledem k absenci dalších skutkových zjištění nelze ani v tomto směru skutkový závěr učinit. Pokud by i případně došlo k poškození přístroje protiprávním jednáním, byla by tak způsobena škoda spočívající ve výši částky, jíž bylo třeba za opravu stroje uhradit. Z důkazu, jímž jest faktura za opravu stroje, však lze vzít za prokázané pouze to, že stroj bylo nutno opravit a nelze však již činit závěr v tom směru, z jakého důvodu došlo k poškození stroje, neboť pouze z té skutečnosti, že byla provedena oprava přístroje nelze usuzovat za protiprávní zaviněné jednání žalované. Vzhledem k tomu, že žádné jiné důkazy, jež by zaviněné protiprávní jednání žalované dokládaly, nebyly provedeny, nezbývalo, nežli uzavřít, že nárok zde není důvodným.

51. Soudem však bylo vzato za prokázané, že žaloba je důvodnou ve vztahu k částce 1 400 000 Kč. V řízení bylo vzato za prokázané, nadto je tato skutečnosti mimo spor, že žalobce se stal výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, pozemek [číslo] pozemek [číslo] v k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo]. Uvedené nemovité věci zcizil kupní smlouvou ze dne 13. 04. 2016 za částku 1 400 000 Kč. Dle § 709, odst. 1, písm. d), § 3028, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. činí výjimku z vlastnictví v režimu společného jmění manželů majetek, který nabyl jeden z manželů právním jednáním, jež se vztahuje k jeho výlučnému vlastnictví. Pokud žalobce jakožto výlučný vlastník nemovitých věcí tyto zcizil kupní smlouvou, učinil tak právní jednání, jež se vztahuje k jeho výlučnému vlastnictví, tudíž kupní cena za tento majetek je taktéž jeho výlučným vlastnictvím. Z důkazů provedených v řízení bylo zjištěno, že částka kupní ceny byla ve výši 1 200 000 Kč poukázána na účet č. [bankovní účet], ve výši 200 000 Kč předána v hotovosti. Nadále bylo v řízení zjištěno, že částka 2 300 000 Kč byla z uvedeného účtu převedena na účet [bankovní účet]„ [celé jméno žalované]“. Za podstatné je zde nutno považovat nikoliv samotný převod uvedené částky, nýbrž i vyjádření [jméno] [celé jméno žalobce] před orgány činnými v trestním řízení, který uvedl, že finanční prostředky za prodej byly převedeny na podnikatelský účet žalované, a zároveň i korespondenci žalované, kde tato uvádí, že finanční prostředky za garáž, potažmo za nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce byly převedeny na její účet, přičemž s nimi hospodaří. Zde je tak vzato za prokázané, že finanční prostředky ve výlučném vlastnictví žalobce se dostaly do držení žalované, kdy v řízení nebylo prokázáno, ani tvrzeno, že by tyto byly žalobci uhrazeny. Žalovaná ve vztahu k této položce v průběhu řízení svá skutková tvrzení měnila. Nejdříve tvrdila, že finanční prostředky byly poukázány na účet vedený ke jménu žalobce, k němuž neměla přístup. Následně tvrdila, že drobné stavby nacházející se na uvedených pozemcích jsou společným jměním manželů, když vznikly za trvání manželství.

52. Ve vztahu k námitce žalované, že na nemovitostech ve výlučném vlastnictví žalobce se nacházely stavby v SJM, soud uzavírá následující. Ze smlouvy kupní, jejímž předmětem byly uvedené nemovité věci, a zároveň kupní smlouvy uzavřené téhož dne, jehož předmětem byla bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v [obec], se podává, že vlastníkem uvedených pozemků a garáže je výhradně žalobce. Ve smlouvě, jíž byla zcizena bytová jednotka, žalovaná výslovně prohlašuje, že„ současně s touto smlouvou se prodávající (žalobce, žalovaná) zavazují, že pan [celé jméno žalobce] převede na kupujícího st. [parcelní číslo] o výměře 132 m2, druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je k stavba bez č.p./č.e., způsob využití – garáž, a dále pozemek parc. [číslo] o výměře 235 m2, druh pozemku – zahrada – a pozemku parc. [číslo] o výměře 49 m2, druh pozemku – zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví], pro k. ú. [osobní údaje žalobce] [číslo] a [územní celek], jejichž je výlučným vlastníkem, avšak užívá jich společně s nemovitostmi převáděnými podle této smlouvy“. Z uvedeného tak vyplývá, že žalovaná stvrdila svým podpisem tu skutečnost, že žalobce je výlučným vlastníkem i stavby nacházející se na pozemku [číslo]. Žalovaná v řízení namítla, že zápis katastrálního úřadu neodpovídá skutečnosti. Z uvedené listiny se však podává, že tuto skutečnost akceptovala, kdy ani neprojevila vůli deklarovat, že by se mělo jednat o stavbu ve společném jmění manželů. Žalobkyně plně akceptovala tu skutečnost, že kupní smlouvu k uvedeným pozemkům a garáži uzavře výhradně žalobce, což také bylo realizováno. Zde nelze argumentovat tím, že žalovaná o uvedené smlouvě nevěděla, neboť smlouvy o převodu bytové jednotky v SJM a pozemků s garáží byly uzavřeny tentýž den, přičemž žalovaná sama ve smlouvě o prodeji bytové jednotky uvádí, že pozemky s garáží jsou výlučným vlastnictvím žalobce, který sám také smlouvu uzavře. [jméno] skutečnost, že stavby na pozemcích ve výlučném vlastnictví žalobce jsou v režimu SJM žalovaná namítla až poté, kdy došlo k zániku SJM a přistupuje se k vzájemným vypořádáním účastníků. Podstatným pro tento spor je, že žalobce, jakožto výlučný vlastník, zcizil pozemky [číslo] jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., garáž, [číslo] [číslo] za částku 1 400 000 Kč, kterou tak nezbývá nežli hodnotit jako částku výlučného vlastnictví žalobce. Z důkazů provedených v řízení se zcela jednoznačně podává, že uvedená částka byla uhrazena za veškerý majetek, který byl předmětem převodu, aniž by bylo jakkoliv rozlišeno, jaká eventuálně částka připadá na stavbu garáže. Nadto je také nutno poukázat na to, že žalobce kupní smlouvou kromě pozemků zcizil pouze garáž. Namítá-li tedy žalovaná, že uvedenou smlouvou byly zcizeny„ budovy v SJM“ na předmětných pozemcích, je nutno uzavřít, že uvedenou kupní smlouvou byla zcizena pouze jedna budova.

53. Byl-li žalobce zapsán jako vlastník i garáže (jíž jako jedinou budovu zcizil), tak domáhá-li se žalovaná toho, že se jedná o majetek, který byl součástí SJM, je třeba se domáhat vypořádání v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů, když na tomto určení v rámci tohoto řízení není dán naléhavý právní zájem (dle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem). Byly-li uvedené nemovitosti dosud ve vlastnictví žalobce, bylo by třeba, aby žalovaná v řízení o vypořádání společného jmění manželů se domáhala určení této položky a jejího vypořádání. Neboť řešil-li by soud tuto otázku v tomto řízení, kdy tím, že by určoval, zdali žalobce byl či nebyl vlastníkem těchto nemovitostí, by tak řešil v tomto samostatném řízení otázku jejich vlastnictví, na čemž není dán právní zájem. Tuto právní otázku a judikaturu NS ČR k ní shrnuje rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. 17 Co 126/2012-67 ze dne 29. 05. 2012 Krajský soud v Praze zde konstatuje, že„ Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby) je, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kdyby se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba, domáhající se určení, nemůže být zpravidla opodstatněná tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztah účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Jelikož určovací žaloby slouží k potřebám praktického života, naléhavý právní zájem na požadovaném určení je současně dán tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti nebo jiného práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí. V žalobě o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, musí žalobce vždy tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem (Občanský soudní řád, Komentář – I. díl, 7. vydání, autorů [příjmení], [příjmení], [příjmení] a kolektiv, vydaného v nakladatelství C. H. Beck, rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1674/99, 30 Cdo 1865/2002 a další) . ……. je třeba zdůraznit, že naléhavý právní zájem správně nebyl …shledán ani z toho důvodu, že to, zda určitá věc (v daném případě předmětná nemovitost) patří do společného jmění manželů či nikoli lze řešit jako otázku předběžnou v probíhajícím řízení o vypořádání společného jmění účastníků – rozvedených manželů. Tento závěr zcela koresponduje s ustálenou judikaturou soudů (zmínit lze například rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 1031/2009, rozhodnutí téhož soudu sp. zn. 30 Cdo [číslo] nebo rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 506/2008).“ Krajský soud v Praze zároveň konstatoval, že námitka, že účastník nemůže masu společného jmění rozšířit, neobstojí. Soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů se řadí do skupiny tzv. judicium duplex, což znamená, že oba bývalí manželé mají postavení žalobců i žalovaných. Není to tedy výlučně žalobce, kdo může v řízení o vypořádání společného jmění manželů disponovat s žalobou.

54. Byl-li tak žalobce na základě kupní smlouvy oprávněn přijmout finanční plnění za garáž, která by neměla být v jeho vlastnictví, je třeba, aby tato otázka byla řešena v řízení o vypořádání společného jmění manželů. [příjmení] o vypořádání společného jmění manželů je u Okresního soudu [obec] veden pod spisovou značkou [spisová značka]. Na základě shora uvedeného tak bylo rozhodnuto o povinnosti žalované uhradit částku 1 400 000 Kč.

55. Lhůta k plnění byla určena dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, jež by zakládala důvodnost úvahy o plnění ve splátkách či delší lhůtě splatnosti.

56. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 2 o. s. ř. Co se týká poměru úspěchu a neúspěchu ve sporu, tak žalobce se domáhal úhrady částky 2 712 868 Kč = 100 %, 1 400 000 Kč = 51,6060 %, poměr 51,6060 % - 48,3938 % = 3,2121 %. Poměr úspěchu a neúspěchu po zaokrouhlení tak činí 3,21 %. Usnesením Krajského soudu [obec] č. j. 28 Co 319/2018-49 ze dne 25. 10. 2018, které nabylo právní moci dne 29. 11. 2018, jímž bylo rozhodnuto o změně usnesení OS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 09. 08. 2018, bylo rozhodnuto, že žalovanému se přiznává osvobození od úhrady soudního poplatku v plném rozsahu a návrh na ustanovení zástupce pro řízení se nezamítá. Usnesením OS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 13. 11. 2018 bylo rozhodnuto, že žalobci se ustanovuje zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Na straně žalobce tak žádných nákladů v souvislosti s úhradou právního zastoupení a soudního poplatku nevzniklo. Z obsahu spisu se nepodává ani žádných dalších nákladů, jež by v souvislosti s vedením sporu žalobce nesl. Proto bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

57. Dle § 149, odst. 2 o. s. ř. bylo žalované uloženo uhradit státu náklady výdajů advokáta a odměnu za zastupování, a to v poměru shora uvedeném. Lhůta k plnění byla určena tři dny (§ 160, odst. 1 o. s. ř.) od právní moci usnesení, jímž bude stanovena jejich výše.