6 C 306/2019

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně titul Pavlíny Černé a přísedících Evy Fialové a Mileny Dvorščíkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mělníku náhradu nákladů řízení státu ve výši, jež bude určena v samostatném usnesení v rozsahu 100 % nákladů státu, do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na peněžité plnění patrné z výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná byla u žalobkyně přijata do služebního poměru ke dni [datum] na dobu určitou do [datum]. Zkušební doba byla stanovena na šest měsíců. Žalovaná převzala dne [datum] SIM kartu č. [tel. číslo]. Součástí předávacího protokolu byla rovněž informace, že k dané SIM kartě je měsíční paušál 200 volných minut + 70 SMS. Služební telefon převzala žalovaná dne [datum] SIM kartu a telefon předávají rozdílné odbory. SIM kartu předává odbor [anonymizována tři slova] a telefon je předáván odborem [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Následně [titul]. [jméno] [příjmení], jako přímý nadřízený žalované, provedl s žalovanou pohovor, ve kterém ji seznámil s obsahem Pokynu [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum], kterým se stanoví pravidla pro používání služebních mobilních telefonů. V době od [datum] do [datum] žalovaná osobně používala služební mobilní telefon a za tuto dobu překročila výdaje na hovorné nad disponibilní peněžní limit, který jí byl stanoven ve výši [částka] měsíčně, o celkovou částku [částka] (za měsíc říjen 2018 o [částka], za měsíc listopad 2018 o [částka], za měsíc prosinec 2018 o [částka] a za měsíc leden 2019 o [částka]). Z volaných čísel bylo možné identifikovat pouze třikrát telefonní číslo nadřízeného [titul]. [příjmení], který jediný žalované předěloval služební úkoly. Žalovaná po dobu výkonu své práce nedostala žádné služební úkoly, k jejichž realizaci by bylo nezbytné užít služební mobilní telefon. Veškeré úkoly plnila pouze na svém pracovišti u žalobkyně. V období od [datum] do [datum] byla žalovaná v pracovní neschopnosti a i v této době služební telefon užívala, ačkoliv neplnila žádné služební úkoly. Žalovaná dne [datum] písemně prohlásila, že dlužnou částku uhradí. Žalobkyně marně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky. Případ byl k podnětu žalované prošetřen i [anonymizováno] tajemníkem žalobkyně, který neshledal v postupu příslušného odboru žalobkyně žádný rozpor se zákonem.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu. Ačkoliv nevyloučila předání mobilního telefonu, žádný předávací protokol k SIM kartě nepodepisovala. Mobilní telefon dostala najednou včetně SIM karty. Součástí předávacího protokolu k SIM kartě nebyla informace o měsíčním paušálu. Rovněž s žalovanou nebyl proveden následný pohovor s [titul]. [příjmení], během kterého měla být seznámena s obsahem Pokynu [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum]. Poučení od [titul]. [příjmení] se jí dostalo pouze v tom směru, že může volat, neboť má telefon neomezený paušál, ale nemá hrát poker jako její předchůdce, který tak prohrál takřka [částka]. Došlo-li k překročení limitu již v říjnu roku 2018, měla žalobkyně žalovanou již v následujícím měsíci na tuto skutečnost upozornit a nezvyšovat tak škodu. Vše bylo s žalovanou ze strany žalobkyně řešeno až [datum] s tím, že moc volá s uvedením jednoho telefonního čísla a následně jí byla předána výpověď, čímž byla krácena na svém právu nahlédnout do přehledu. [jméno] žalobkyně se tak popsaným postupem nechovala s péčí řádného hospodáře a nehájila práva státu jako vlastníka při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy. Postup žalobkyně má vliv na vznik a výši škody. Prohlášení o dluhu, které žalovaná podepsala a které jí bylo předloženo [titul]. [příjmení] po předložení rozhodnutí o ukončení služebního poměru ve zkušební době, čímž bylo využito její nepříznivé situace, postrádá konkrétní částku„ uznaného dluhu“, ačkoliv již žalobkyni musela být známa. Dne [datum] jí byly doručeny„ podrobné výpisy služeb“ telefonních hovorů uskutečněné z přiděleného telefonního přístroje spolu s nepodepsaným průvodním dokumentem ze strany ředitele odboru [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [stát. instituce] [titul]. [jméno] [příjmení], ačkoliv již nebyl v té době k takovému úkonu kompetentní. Z těchto výpisů nelze jednoznačně identifikovat a rozlišit hovory pracovní od soukromých. Jednotlivé položky ve výpisech žalovaná nesporovala, pouze uvedla, že jí nebyly řádně vyúčtovány. Dále žalovaná v průběhu řízení uvedla, že nesporuje, že některé hovory byly soukromé. Většina však byla v rámci plnění pracovních povinností. Soukromé hovory byly pouze v ojedinělých případech. S odstupem času si však již nepamatuje obsah uskutečněných hovorů. Celá řada telefonních čísel není součástí jejích osobních telefonních kontaktů. Stížnost žalované nebyla [anonymizováno] tajemníkem vyřešena řádně.

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaná byla ve služebním poměru u žalobkyně na základě rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], na dobu určitou do [datum] se zkušební dobou šest měsíců od vzniku služebního poměru. Žalovaná byla vybrána jako nejvhodnější kandidátka na služební místo„ 3. Audit“ k provádění dílčích analytických činností pro výkon interního auditu [anonymizováno] nebo výkonu jednotlivých typů interního auditu v těchto úřadech. Žalovaná převzala dne [datum] od [titul]. [jméno] [příjmení] mobilní telefon. Jeho převzetí žalovaná stvrdila v předávacím protokole svým podpisem, což žalovaná v řízení nesporovala (při jednání konaném dne [datum] k tomu uvedla, že by to mohl být její podpis, že si to nepamatuje). Uvedený předávací protokol je velmi stručný a přehledný a je tvořen dvěma větami. Prvá věta se týká předání mobilního telefonu včetně pouzdra a druhá předání obálky s telefonní SIM kartou k číslu [tel. číslo] včetně identifikačních údajů ke kartě. Rovněž o předání SIM karty k telefonnímu číslu [tel. číslo] (tj. ke shodnému telefonnímu číslu, jaké je uvedeno v předávacím protokole k mobilnímu telefonu) je sepsán zvláštní předávací protokol, dle kterého dne [datum] vydala paní [jméno] [příjmení] ze skladu [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] 1 ks [příjmení] karty T-Mobile [číslo] pro žalovanou a o tomto sepsala Předávací protokol materiálu, v němž je rovněž uvedeno„ Profi na míru 1/200 volných minut + 70 SMS/Mobiln internet 3 GB + povolit data v roamingu + DRL 600“. Rovněž tento předávací protokol žalovaná podepsala.

5. Závěr o tom, že předávací protokol k SIM kartě byl žalovanou podepsán, přestože tuto skutečnost žalovaná v řízení popírala, pak soud učinil ze všech k tomu provedených relevantních důkazů, které byly hodnoceny jednotlivě, ale následně i ve svém souhrnu. Podpis na protokole byl předmětem znaleckého zkoumání. Znalkyně z oboru písmoznalectví po podrobném zkoumání podpisů žalované učinila závěr, že se nejedná o padělek, nýbrž o pravý podpis žalované. K vypracovanému znaleckému posudku soud předně obecně uvádí, že odborné závěry v něm obsažené hodnocení soudem nepodléhají. Soud hodnotí pouze, zda závěry posudku jsou odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009). V tomto směru znalkyně zcela logicky a podrobně odůvodnila svůj závěr o pravosti daného podpisu a logicky se vypořádala i s námitkami žalované, které vůči závěrům obsaženým ve znaleckém posudku vznesla. Závěr učiněný znalkyní je pak v souladu i s ostatními v řízení provedenými důkazy. Pro úplnost soud dodává, že jelikož neshledal v závěrech znalkyně obsažené ve znaleckém posudku k zadanému znaleckému úkolu, jakož i v dodatku vyjadřujícím se k námitkám žalované proti závěrům znalkyně, žádné rozpory (bylo zřejmé, jak a na základě jakých úvah znalkyně ke svým závěrům dospěla), spokojil se soud pouze s písemným posudkem, aniž by přistoupil i k výslechu znalkyně. Tento postup soud považoval i s ohledem na hodnotu sporu za ekonomičtější a hospodárnější (nenavyšující řízení o další náklady). O tomto postupu byly účastníce s předstihem informovány a ani jedna k výzvě soudu neuvedla, že na výslechu znalkyně trvá (žalovaná uvedla, že rozhodnutí nechává na uvážení soudu).

6. Závěr, že SIM karta byla žalované předána oproti jejímu podpisu na předávacím protokole, pak je podporován (vedle samotného předávacího protokolu ve spojení se znaleckým posudkem) i předávacím protokolem k mobilnímu telefonu, v němž je mj. uvedeno, že došlo k předání obálky s telefonní SIM kartou včetně identifikačních údajů k ní. Ve shodě s těmito listinnými důkazy byla i svědecká výpověď [jméno] [příjmení], která potvrdila, že předávací protokol v podobě, jak byl žalobkyní v řízení předložen, vystavila a následně takto jej spolu se SIM kartou předala příslušnému zástupci útvaru, který následně SIM kartu oproti podpisu předal žalované. Poté se svědkyni předávací protokol vrátil podepsaný. V této podobě jej má i založený ve své evidenci. Lze tedy souhlasit s tvrzením žalované, že jak mobilní telefon, tak i SIM karta jí byly předány najednou. Tomuto závěru neodporuje datum na předávacím protokole k SIM kartě [datum] (datum na předávacím protokole k mobilnímu telefonu je [datum]), neboť se jedná o datum vydání předávacího protokolu paní [příjmení] (ostatně toto datum je i uvedeno u jejího podpisu), nikoliv však o datum převzetí SIM karty žalovanou (u tohoto podpisu žádné datum uvedeno není). Výslechem svědkyně [příjmení] pak bylo v řízení prokázáno, že mezi vydáním SIM karty ze skladu a předáním příslušnému zaměstnanci je časová prodleva. Tento skutkový závěr je rovněž podpořen výslechem svědka [titul]. [příjmení], ze kterého bylo zjištěno, že SIM kartu u paní [příjmení] vyzvedával pan [příjmení], který ji poté s mobilním telefonem předal žalované. Ze všech těchto důkazů hodnocených nejen jednotlivě, ale i ve svém souhrnu, učinil soud skutkový závěr, že dne [datum] vydal pan [příjmení] (poté, co si od paní [příjmení] vyzvedl příslušnou SIM kartu včetně předávacího protokolu) žalované mobilní telefon s obálkou, v níž se nacházela [příjmení] karta včetně identifikačních údajů ke kartě, a to oproti podpisu žalované na dvou předávacích protokolech, a to na předávacím protokole vystaveném panem [titul]. [jméno] [příjmení] dne [datum] a na předávacím protokole vystaveném paní [jméno] [příjmení] dne [datum]. Následně žalovanou podepsaný předávací protokol vystavený paní [příjmení] vrátil pan [příjmení] paní [příjmení] k její evidenci. Již tímto předávacím protokolem k SIM kartě tak byla žalovaná seznámena s výší tarifu k danému telefonnímu číslu.

7. V řízení bylo dále výslechem [titul]. [jméno] [příjmení] prokázáno, že byl v práci přímým nadřízeným žalované, který jí zadával pracovní úkoly. Po převzetí mobilního telefonu a SIM karty ji ústně poučil o tom, jak používat mobilní telefon a zároveň ji informoval o vnitřním pokynu [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum], kterým se stanoví pravidla používání služebních mobilních telefonů v útvarech [stát. instituce]. Přílohou č. 1 tohoto pokynu jsou pravidla pro používání služebních mobilních telefonů v útvarech [stát. instituce]. Dle článku 3 odst. 1 až 3 těchto pravidel je zaměstnanec povinen používat telefon za účelem plnění svých pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi. V odůvodněných případech ho může použít pro volání na tísňové nebo bezplatné linky. Telefonní hovory prostřednictvím telefonu se uskutečňují především v případě nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti. Je-li zaměstnanec přítomen na pracovišti, používá přednostně komunikaci prostřednictvím pevné telefonní linky (z pevné telefonní linky na pevnou telefonní linku) a až poté volí komunikaci prostřednictvím telefonu. Všechny hovory prostřednictvím telefonu je nezbytné vyřizovat v co možná nejkratší době. Pro krátké vzkazy se přednostně použije krátká textová zpráva (SMS). Maximální čtvrtletní limit nákladů za telefon pro žalovanou činil dle článku 4 přílohy č. 1 ve spojení s přílohou č. 3 těchto pravidel [částka], neboť žalovaná nebyla v pozici ředitele útvaru ani vedoucího zaměstnance, ani nešlo o zaměstnance, kterému byla udělena zvláštní výjimka, jak bylo prokázáno i výslechem svědků. Dle článku 5 pravidel vyhotovuje odbor [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno] pravidelně každý měsíc a zasílá jednotlivým útvarům [stát. instituce] výpis s názvem„ Přehled finančních nákladů za hovorné u užívaných telekomunikačních prostředků za daný měsíc“, jehož obsahem je přehled výše hovorného u jednotlivých telefonních čísel. Zaměstnanci jsou oprávněni do nich nahlédnout. Do 15. dne druhého měsíce následujícího po rozhodném čtvrtletí zpracuje odbor [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno] seznam zaměstnanců, kteří překročili limit v předcházejícím čtvrtletí včetně uvedení konkrétních částek, o které byl limit překročen. Odbor [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno] zašle jednotlivým zaměstnancům, kteří překročili stanovený čtvrtletní limit, vyrozumění, o jakou částku byl limit překročen a zároveň zašle těmto zaměstnancům podrobný výpis telefonních hovorů za uvedené rozhodné čtvrtletí. Překročí-li zaměstnanec stanovený čtvrtletní limit, lze ve výjimečných případech toto překročení dodatečně schválit. Zaměstnanec podá žádost o povolení překročení stanoveného limitu se zdůvodněním částky, o kterou limit překročil a předloží ji ke schválení. V případě překročení limitu je zaměstnanec povinen buď předložit dodatečný souhlas s překročením limitu, nebo částku, o kterou v daném limit překročil, uhradit v hotovosti do pokladny, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž mu byla oznámena výše částky, o jakou byl limit překročen. Jestliže zaměstnanec částku, o kterou v daném čtvrtletí limit překročil, neuhradí, může být tato skutečnost hodnocena jako porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Tyto dokumenty byly pak ve věci žalované zasílány paní [příjmení] k rukám ředitele odboru [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení].

8. Soud k uvedenému skutkovému závěru o tom, že žalovaná byla poučena o způsobu používání mobilního telefonu jejím nadřízeným, uvádí, že neshledal důvodu neuvěřit provedenému důkazu výslechem [titul]. [příjmení]. Skutečnosti, které svědek v průběhu celého výslechu uváděl, korespondovaly s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. s výslechem svědkyně [příjmení] a provedenými listinnými důkazy. Věrohodnost tohoto svědka tak nebyla v řízení ničím zpochybněna. Žalovaná v této souvislosti v řízení ani nesporovala, že s [titul]. [příjmení] otázku způsobu užívání pracovního telefonu řešila, když k tomu mj. uvedla, že byla upozorněna na předchozího zaměstnance působícího na tomto odboru, který služební telefon zneužil ke hře Poker na internetu. Žalovaná pouze sporovala obsah daného poučení, kterého se jí mělo od jejího nadřízeného dostat, neboť v řízení opakovaně uváděla, že jí měl její nadřízený sdělit, že může služební mobilní telefon užívat bez omezení. Takový závěr by však byl jen těžko udržitelný, vezme-li soud do úvahy, že [titul]. [příjmení] si byl vědom vnitřního pokynu a měl tedy i informaci o tom, že je výše hovorného u jednotlivých telefonních čísel monitorována a čtvrtletně je zpracováván přehled zaměstnanců, kteří limit překročili. Nadto měl již z minulosti zkušenost s tím, dojde-li k překročení stanoveného limitu, neboť již museli takový exces na daném odboru řešit. Je tedy těžko představitelné, že by za takových okolností žalované sdělil, že může telefon užívat bez omezení. Naopak přijatý závěr soudu je podpořen i tím, že k překročení tarifů na daném odboru běžně nedochází, jak v řízení potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení]. Je tak zřejmé, že tento vnitřní pokyn je na daném odboru obecně znám a dodržován. Konečně i s ohledem na práci, pro kterou byla žalovaná přijata k žalobkyni do služebního poměru a kterou u žalobkyně vykonávala, tj. práci v oblasti finanční kontroly ve veřejné správě, lze předpokládat, že žalovaná by si měla být vědoma toho, že je oprávněna služební telefon užívat pouze v nezbytné míře k plnění pracovních úkolů v souladu s pokyny svého nadřízeného. Konečně pak tento závěr podporuje i žalovanou podepsané prohlášení datované ze dne [datum], v němž svým podpisem stvrdila, že uhradí peněžní závazky vzniklé z nákladů za telefonní hovory ze služebního mobilního telefonu nad rámec stanoveného paušálu. Dostalo-li by se jí skutečně ze strany jejího nadřízeného takového nesprávného poučení, je těžko pochopitelné, proč by zároveň tuto skutečnost nesdělila již na první schůzce, kterou se svými nadřízenými v této věci měla a naopak přistoupila k podpisu takového prohlášení. Tuto obranu dle provedených důkazů naopak žalovaná poprvé použila až v dopise z května roku 2019 adresovaném [anonymizováno] tajemníkovi po té, co byla vyzvána k úhradě dlužné částky.

9. Výslechem [titul]. [příjmení] pak bylo rovněž prokázáno, že za čtyři měsíce, během kterých byla žalovaná u žalobkyně ve služebním poměru, jí nebyl uložen k plnění žádný pracovní úkol, pro který by bylo třeba služební mobilní telefon využít. Žalovaná za měsíc říjen roku 2018 překročila stanovený tarif celkem o [částka] (celkem účtováno [částka] – měsíční paušál ve výši [částka]), za měsíc listopad roku 2018 o [částka] (celkem účtováno [částka] – měsíční paušál ve výši [částka]), za měsíc prosinec roku 2018 o [částka] (celkem účtováno [částka] – měsíční paušál ve výši [částka]) a za měsíc leden o [částka] (celkem účtováno [částka] – měsíční paušál ve výši [částka]). Tato částka byla žalobkyní telefonnímu operátorovi uhrazena, jak bylo prokázáno výslechem svědkyně [jméno] [příjmení]. Služební mobilní telefon přitom žalovaná v daném období používala prakticky každý den, často i opakovaně, tj. i o víkendech, státních svátcích a v době její pracovní neschopnosti (od [datum] do [datum]) a indispozičního volna (v období od [datum] do [datum]). Svému nadřízenému na jeho telefonní číslo [tel. číslo] přitom volala pouze jednou dne [datum], jednou dne [datum] a čtyřikrát dne [datum]. Zbylá telefonní čísla nebyla žalovaná schopna v řízení identifikovat. Pouze k nim uvedla, že si již s ohledem na dlouhý časový odstup nepamatuje, kam volala. V řízení bylo rovněž výslechem svědka [titul]. [příjmení] prokázáno, že k zadaným úkolům, které plnila, nebylo třeba užití služebního mobilního telefonu (spolupracovala s [titul]. [příjmení] na tvorbě interního předpisu, na inventarizaci majetku a krátkodobě vypomáhala na sekretariátu ředitele v pozici sekretářky). Touto svědeckou výpovědí bylo rovněž vyvráceno tvrzení žalované, že měla souhlas svého nadřízeného, aby při plnění svých pracovních úkolů konzultovala pracovní úkoly s [titul]. [jméno] [příjmení] působícím v odboru [anonymizováno 7 slov] a [anonymizována tři slova]. Skutečnost, že by byl služební telefon ze strany žalované využíván právě k těmto konzultacím, ale nepodporují ani samotné výpisy služeb k danému telefonnímu číslu. Nelze z nich totiž vysledovat, že by byl mobilní telefon využíván v pracovních dnech a v pracovní době s převažujícím voláním právě na jedno telefonní číslo. Služební mobilní telefon byl naopak žalovanou používán konstantně i mimo pracovní dobu. Zvláště patrné je to ve výpise za měsíc leden 2019. Byť byla žalovaná od [datum] do pátku [datum] v pracovní neschopnosti a první pracovní den po ní, tj. v pondělí [datum], již byla věc řešena s jejími nadřízenými, používala žalovaná hojně po celé toto období služební mobilní telefon a původní cena uskutečněných hovorů s ohledem na jejich délku dosahovala nezřídka stovek korun.

10. Dne [datum] vydal [anonymizováno] tajemník v [stát. instituce] vyrozumění o skončení služebního poměru, [číslo jednací], žalované ze zákona dnem doručení tohoto vyrozumění žalované, a to k žádosti o zrušení služebního poměru ve zkušební době. Toto vyrozumění si žalovaná převzala dne [datum]. Téhož dne proběhla schůzka mezi žalovanou, ředitelem odboru [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [titul]. [příjmení] a jejím nadřízeným [titul]. [příjmení], během které bylo žalované sděleno, že došlo k překročení tarifů. Nikdy před tím o jejich překročení žalovaná informována nebyla. [titul]. [příjmení] se o této skutečnosti dozvěděl v lednu v průběhu její pracovní neschopnosti. O překročení tarifu žalovanou byl totiž příslušným odborem informován ředitel [titul]. [příjmení]. Žalovaná souhlasila, že rozdíl uhradí. [titul]. [příjmení] proto sepsal prohlášení datované ze dne [datum], které žalovaná podepsala. V tomto prohlášení není uvedena konkrétní dlužná částka, pouze, že žalovaná uhradí své peněžní závazky vzniklé z nákladů za telefonní hovory ze služebního mobilního telefonu, který uskutečnila jako zaměstnankyně tohoto odboru, v době trvání jejího služebního poměru v období od [datum] do [datum] nad rámec stanoveného paušálu po předložení faktury od [stát. instituce] s vyúčtováním. Ani během této schůzky k výzvě ředitele žalovaná nespecifikovala, kam z mobilního telefonu volala, když již při této schůzce žalovaná uvedla, že si to nepamatuje. V prohlášení pak nebyla uvedena konkrétní částka, neboť, jak bylo prokázáno výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], tato částka za celé uvedené období, tj. od [datum] do [datum], nebyla dosud známá. Odbor [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno] totiž dne [datum] ještě nemohl mít k dispozici vyúčtování za leden. Celková dlužná částka tak mohla být vyúčtována až poté, kdy měl uvedený odbor veškerá vyúčtování, tj. i za leden, k dispozici.

11. Dne [datum] žalovaná vyzvedla na poště dopis, v němž byla vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši [částka] s rozpisem, o jakou částku byl v jednotlivých měsících peněžní limit překročen. K tomuto dopisu byly připojeny vyrozumění o finančních nákladech za služební mobilní telefon č. [tel. číslo] odboru [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] ze dne [datum] adresované odboru [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], prohlášení žalované ze dne [datum] a účtované položky za období od [datum] do [datum]. V dopise nebyl připojen podrobný výpis služeb s uvedením konkrétních telefonních čísel, na která bylo v daném období žalovanou telefonováno. Dopisem ze dne [datum], který byl odeslán dne [datum], se žalovaná obrátila na [anonymizováno] tajemníka v [stát. instituce] k prošetření její věci. V tomto dopise rovněž mj. uvedla, jak měla být jejím nadřízeným poučena o užití služebního mobilního telefonu, tj. s tím, že může služební telefon užívat bez omezení. Následně se na [anonymizováno] tajemníka obrátila dopisem odeslaným dne [datum] k prošetření chování [titul]. [příjmení]. Dne [datum] byla žalobkyní žalované odeslána výzva k úhradě dlužné částky ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Na tuto výzvu reagovala žalovaná dopisem odeslaným dne [datum] s tím, nechť je vyčkáno do skončení šetření [anonymizováno] tajemníkem v [stát. instituce]. [anonymizováno] tajemník v [stát. instituce] [titul]. [příjmení] na tyto dopisy žalované reagoval v odpovědi ze dne [datum], kterou si žalovaná vyzvedla dne [datum]. Případ žalované byl u žalobkyně prošetřen a [anonymizována dvě slova] radou o tom byla podána dne 2. 8. 2019 souhrnná zpráva, [číslo jednací], kterou nebylo zjištěno žádné pochybení. Tento závěr byl potvrzen i náměstkem [anonymizována dvě slova] pro státní službu v dopise adresovaném žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací].

12. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem [titul]. [jméno] [příjmení], neboť skutečnosti v řízení tvrzené žalobkyní, které měly být tímto důkazem prokázány, tj. okolnosti předání mobilního telefonu a SIM karty žalované, již byly v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí ve věci prokázány ostatními v řízení provedenými důkazy. Odročení jednání k provedení tohoto důkazu by tak pouze vedlo k neúměrnému navýšení nákladů účastníků a prodloužení řízení. Rovněž skutečnosti, které měly být prokázány stanoviskem OPITK (důkaz v řízení navržený žalovanou), již byly v řízení prokázány výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], která vykonávala pro věc rozhodující činnost v daném odboru, a proto i tento důkaz shledal soud za nadbytečný. Konečně soud pro nadbytečnost zamítl i návrh žalované výslechem svědka [titul]. [jméno] [příjmení], kterého navrhovala k prokázání svých tvrzení, že byla jejím nadřízeným poučena o tom, že služební telefon smí užívat neomezeně a zároveň že jej užívala k plnění pracovních úkolů. Tato tvrzení žalované však již byla v řízení vyvrácena ostatními provedenými důkazy, jak je podrobně popsáno shora (zejména výslechem [titul]. [příjmení] ve spojení s provedenými listinnými důkazy, tj. předávacím protokolem k [příjmení] kartě, znaleckým posudkem, výpisy služeb k telefonnímu číslu, pokynem [anonymizována dvě slova] [číslo] prohlášením ze dne [datum]). Jelikož byly pro věc rozhodující skutečnosti dostatečně prokázány (resp. tvrzení žalované vyvráceny) souhrnem přímých důkazů, v jejichž celistvém hodnocení soud neshledal žádné rozpory, nebylo již třeba přistupovat k výslechu svědka, který nebyl jednáním žalované s jejím nadřízeným přítomen, neboť u žalobkyně nepracoval, jak žalovaná v řízení k takto navrženému důkazu uvedla.

13. Dle § 249 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 30. 6. 2019 (dále jen„ zákoník práce“), zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen„ škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

14. Dle § 250 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

15. Dle § 257 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

16. Dle § 263 odst. 1 zákoníku práce výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit.

17. Dle § 301 písm. d) zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

18. Dle § 316 odst. 1 zákoníku práce nesmějí zaměstnanci bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat.

19. Soud shledal po právním zhodnocení skutkových zjištění žalobu za zcela důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalovaná jako zaměstnankyně převzala od žalobkyně v postavení zaměstnavatelky služební mobilní telefon včetně SIM karty, který však nepoužívala v souladu se závazným vnitřním pokynem žalobkyně výlučně k plnění jejích pracovních povinností dle pokynů jejího nadřízeného a pouze v nezbytné a nejkratší míře. Tímto jednáním porušila pracovní povinnosti vyplývající pro ni nejen z tohoto vnitřního pokynu žalobkyně, ale zakotvené i v § 316 odst. 1 zákoníku práce zakazující zaměstnancům užívat pro svou osobní potřebu telekomunikační zařízení žalobkyně (s ohledem na znění vnitřního pokynu nelze souhlas žalobkyně s jeho užíváním pro soukromé účely shledat) a povinnosti stanovené v § 301 písm. d) zákoníku práce řádně hospodařit s prostředky svěřenými a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele (v daném případě tedy využívat služební mobilní telefon pouze v nezbytné míře, aby tím nedocházelo k navyšování nákladů žalobkyně způsobenému překročením nastaveného tarifního limitu). Žalovaná však tyto své pracovní povinnosti porušila, když bez jakéhokoliv ospravedlnitelného důvodu soustavně každý měsíc, co u žalobkyně pracovala, významným způsobem překračovala nastavený limit, čímž žalobkyni vznikla škoda odpovídající takto překročeným tarifním limitům za dané období v celkové výši [částka], kterou byla žalobkyně nucena uhradit příslušnému mobilnímu operátorovi. Za tuto škodu pak v souladu s § 250 odst. 1 ve spojení s § 257 odst. 1 zákoníku práce odpovídá žalovaná, neboť ji zaviněně (úmyslně) způsobila porušením vyjmenovaných pracovních povinností zaměstnance (plynoucí ze zákoníku práce a vnitřního pokynu žalobkyně). V daném případě pak byla škoda způsobena zaviněným jednáním žalované ve formě nepřímého úmyslu, neboť žalovaná věděla, že škodu může způsobit a pro případ, že ji způsobí, s tím byla srozuměna (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3157/2017). Užívala-li totiž žalovaná služební mobilní telefon prakticky denně v rozhodném období během pracovní doby i po jejím skončení v takovém rozsahu, v jakém bylo v řízení prokázáno, aniž by tak postupovala v souladu s pokyny svého nadřízeného a v zájmu žalobkyně, musela být i s ohledem na práci, kterou u žalobkyně vykonávala, minimálně srozuměna s tím, že ke vzniku škody na straně žalobkyně může dojít. Soud proto shledal nárok žalobkyně co do částky ve výši [částka] po právu. Pouze pro úplnost soud dodává, že postup zaměstnavatele podle § 263 odst. 1 zákoníku práce, dle kterého má zaměstnavatel výši požadované náhrady škody se zaměstnancem projednat, má pouze pořádkovou povahu a není podmínkou pro další uplatnění tohoto nároku. Na přiznání nároku žalobkyně tak nemůže mít vliv, zda byly žalované zaslány podrobné výpisy hovorů ke služebnímu telefonnímu číslu či nikoliv, neboť v průběhu řízení jí tyto byly známy a měla možnost se k nim podrobně vyjádřit, což však žalovaná neučinila. Samotná výše škody byla žalované oznámena poté, kdy byla v celém rozsahu žalobkyni známa, tj. po obdržení i posledního vyúčtování služeb za měsíc leden roku 2019. Namítala-li žalovaná, že jí měla být škoda oznámena dříve, pak bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně postupovala v souladu se svým vnitřním pokynem, dle kterého je toto překročení řešeno čtvrtletně nejpozději do 15. dne druhého měsíce následujícího po rozhodném čtvrtletí. Věc byla s žalovanou řešena první možný pracovní den, kdy byla po pracovní neschopnosti zpět v práci. Žalovaná byla nicméně oprávněna do jednotlivých přehledů finančních nákladů za hovorné u užívaných telekomunikačních prostředků za daný měsíc nahlédnout, což však neučinila. V této souvislosti je pak ale rovněž třeba uvést, že to byla právě žalovaná, která vznik a výši škody způsobila. Žalovaná si totiž měla v souladu s § 249 odst. 1 zákoníku práce počínat tak, aby ke škodě na majetku u žalobkyně vůbec nedošlo. Pouze pro úplnost soud k podepsanému prohlášení žalovanou dne [datum] uvádí, že jej soud nepovažoval za uznání dluhu, neboť v něm nebyla uvedena konkrétní výše dlužné částky. V této souvislosti bylo v řízení prokázáno, že tato částka v něm nebyla uvedena proto, že žalobkyni nebyla a ani nemohla být v danou chvíli ještě známa. To však neznamená, že žalovanou takto podepsané prohlášení nemá žádnou právní relevanci a nelze z něj pro věc činit skutkové závěry. Žalovaná byla povinna uhradit dlužnou částku dle vnitřního pokynu do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž jí byla oznámena výše částky, což se v daném případě stalo dopisem doručným žalované dne [datum], dlužnou částku tak měla uhradit do [datum], ode dne následujícího tak byla s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve spojení s § 4 zákoníku práce právo na úrok z prodlení z dlužné částky od [datum], jak bylo v řízení žalobkyní požadováno, ve výši 9,75 % ročně, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem [částka] odpovídající paušální náhradě nákladů účastníka nezastoupeného advokátem ve výši [částka] za čtyři úkony po [částka] (žaloba, výzva k plnění a dvakrát účast při jednání) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za použití § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Soud dále přiznal náhradu cestovného k prvému jednání z [obec] na [obec] a zpět hromadným dopravním prostředkem v celkové výši [částka] a k druhému jednání ve výši [částka] na trase [obec] – [obec] a zpět v celkové délce 96 km vozem Škoda - Superb o kombinované spotřebě 5,6 l [číslo] km při vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč/1l a paušální sazbě základních náhrad [částka] km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).

21. Soud rovněž rozhodl o základu nároku státu na náhradu jeho nákladů, které mu v průběhu řízení vznikly. K návrhu žalované byla v řízení ustanovena znalkyně z oboru písmoznalectví. Za vypracování znaleckého posudku jí byla pravomocným usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 9. 7. 2020, č. j. 6 C 306/2019-138, přiznána částka ve výši [částka], která byla z části hrazena ze žalovanou složené zálohy ve výši [částka]. Ve zbylém však byla vyplacena ze soudních prostředků, čímž vznikl státu náklad ve výši [částka]. Následně byla usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 9. 2. 2021, č. j. 6 C 306/2019-168, přiznána znalkyni za vyjádření se k námitkám žalovaného ke znaleckému posudku částka ve výši [částka]. Ke dni rozhodnutí soudu ve věci samé ([datum]) však nenabylo toto usnesení právní moci a nebylo ani možné předvídat, kdy tak nastane (zda nebude proti usnesení podáno odvolání). Soud proto rozhodl pouze o základu tohoto nároku s tím, že konkrétní výše bude určena v samostatném usnesení ve smyslu ust. § 155 odst. 1 o. s. ř. Povinnost k náhradě nákladů řízení státu pak byla v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. uložena žalované, která byla v řízení zcela neúspěšná. Splatnost byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 6 o. s. ř., tj. do tří dnů od právní moci vydaného samostatného usnesení (výrok III. tohoto rozsudku).