6 C 39/2018

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci žalobců: 1. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, svědka, žalované, žalovaného a svědka 2. celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, svědka, žalované, žalovaného a svědka oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: a) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, svědka, žalované, žalovaného a svědka b) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně, svědka, žalované, žalovaného a svědka oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení věcného břemene

I. Věcné břemeno užívání cesty v šíři 4,10 metrů pro příchody, příjezdy, odchody, odjezdy zřízené smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 23. 9. 2002 podle geometrického plánu [číslo] [rok] po pozemcích st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch pozemku st. parc. [číslo] v [katastrální uzemí] se bez náhrady zrušuje.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 67 770,73 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci podali ke zdejšímu soudu dne 28. 1. 2018 žalobu, na jejímž základě žádali bez náhrady zrušit věcné břemeno užívání cesty v šíři 4,10 m pro příchody, příjezdy, odchody a odjezdy zřízené smlouvou ze dne 23. 9. 2002 na pozemku parc. č. St. [číslo] a parc. č. St. [číslo] (ve vlastnictví žalobců) ve prospěch pozemku parc. č. St. [číslo] (ve vlastnictví žalovaných), vše v [katastrální uzemí]. Žalobci jednak tvrdili, že předmětné věcné břemeno bylo do katastru nemovitostí zapsáno bez jejich vědomí původními vlastníky nemovitostí. Žalobci dále uvedli, že věcné břemeno nebylo žalovanými nikdy vykonáváno, když v místě břemene je výstup tlakové kanalizace, stará jímka na odpadní vody, keře, stromy, záhony, hromada hlíny, pevné ploty, které oddělují jednotlivé pozemky, a tedy došlo k jeho k promlčení nejpozději do konce roku 2012. Žalovaní mají navíc k pozemku přístup z veřejné komunikace.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. Uvedli, že o zřízeném věcném břemeni žalobci věděli či alespoň vědět mohli. A i kdyby nevěděli, tak uvedená skutečnost stejně nemá vliv na platnost věcného břemene. V době zřízení věcného břemene byla trasa volně průchozí a průjezdná, žalovaní cestu užívali, a to až do začátku roku 2015. Poté, co žalobci zbořili starou stodolu, která byla na konci jejich pozemku, začali do cesty rovného věcného břemena dávat zátarasy tak, aby cesta nemohla být užívána. Žalovaní proto v současné době jezdí po trase věcného břemena čtyřkolou či alespoň vykonávají právo chůze. Mezi pozemkem [číslo] a [číslo] je nízký půtek, který lze snadno odstranit. Skutečnost, že přes pozemek [číslo] vedou ve prospěch pozemku parc. [číslo] dvě věcná břemena a na pozemek parc. [číslo] je i přístup z veřejné komunikace, není dle žalovaných relevantní. Žalovaní mají dále za to, že došlo nejpozději v roce 2015 k promlčení práva žalobců dovolat se zrušení věcného břemene, když dle jejich tvrzení mělo být věcné břemeno promlčeno nejpozději na konci roku 2012.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutečnosti, přičemž pro přehlednost soud vkládá aktuální výňatek z katastrální mapy:

4. Žalobci jsou spoluvlastníci pozemku parc. č. St. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa] a st. parc. č. St. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je jiná stavba, to vše v [katastrální uzemí] (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] na č.l. 10).

5. Žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. St. [číslo], [číslo], [anonymizováno] a [číslo], to vše v [katastrální uzemí]. Žalobci nemovitost nabyli do vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne 23. 9. 2002, přičemž právní účinky vkladu nastaly ke dni 17. 10. 2002 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]).

6. Manželé Machovi mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] a pozemek parc. [číslo] to vše v [katastrální uzemí] (zjištěno z výslechu Miroslava Macha).

7. Žalovaní pozemek parc. č. St. [číslo] nabyli do vlastnictví od původních vlastnic [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dále jen„ původní vlastnice“) na základě smlouvy ze dne 23. 9. 2002. Původní vlastnice v době podpisu smlouvy vlastnily i pozemky tehdy parc. [číslo] (v současné době rozdělen na pozemky parc. [číslo]) a [číslo] (v současné době ve vlastnictví žalobců). Smlouvou bylo zřízeno věcné břemeno užívání cesty v šíři 4,10 m pro příchody, příjezdy, odchody a odjezdy na povinných pozemcích [číslo] a [číslo] ve prospěch pozemku [číslo], a to podle geometrického plánu [číslo] [rok] vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (zjištěno z kupní smlouvy na č.l. 20 a plných mocí na č.l. 22 a 23, z geometrického plánu [číslo] [rok] na č.l. 24 p.v. a současné katastrální mapy). Podle geometrického plánu [číslo] [rok] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 13. 5. 2002, je věcné břemeno ve prospěch pozemku [číslo] vedeno přes pozemek [číslo] rovně podél rodinného domu. Pozemek 26 je rozdělen mj. na pozemek [číslo], [číslo], [číslo] (zjištěno z geometrického plánu na č.l. 161, 164 a 255, výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí na č.l. 256, rozhodnutí [stát. instituce] na č.l. 162).

8. Žalobkyně uzavřela dne 19. 9. 2002 s původními vlastnicemi smlouvu o budoucí kupní smlouvě, na jejímž základě se původní vlastnice zavázaly prodat žalobcům pozemek stp. [číslo] společně s domem na něm stojícím [adresa], a to do 3 měsíců od předložení příslušnými orgány schváleného geometrického plánu, na kterém bude vyznačeno technicky realizovatelné věcné břemeno chůze a jízdy na povinném pozemku stp. [číslo] ve prospěch„ vlastníka“ stp. [číslo] (později rozděleno na pozemky [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]) a [číslo] (zjištěno ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě na č.l. 31 a 176). Žalobci pozemek parc. č. St. [číslo] nabyli do vlastnictví od původních vlastnic na základě smlouvy ze dne 23. 12. 2002. Původní vlastnice v článku V. smlouvy ze dne 23. 12. 2002 prohlásily, že na nemovitostech neváznou věcná břemena kromě věcného břemene zřízeného touto smlouvou, přičemž bylo zřízeno věcné břemeno práva chůze a jízdy na předmětném pozemku ve prospěch pozemků [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem [číslo] 2002, vypracovaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (zjištěno z kupní smlouvy na č.l. 14, plných mocí na č.l. 17 a 18). Podle geometrického plánu [číslo] [rok] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 30. 9. 2002, je věcné břemeno ve prospěch pozemku [číslo] vedeno přes pozemek [číslo] do zatáčky. Pozemek [číslo] je rozdělen na pozemek [číslo], [číslo] a [číslo] Odbor výstavby a územního plánování [územní celek] souhlasil s dělením pozemku podle tohoto geometrického plánu a s vyznačením věcného břemene (zjištěno z geometrického plánu na č.l. 135 a výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí na č.l. 136). Rozhodnutím Katastrálního úřadu v [obec] ze dne 10. 4. 2003, sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo], byl povolen vklad odpovídající věcnému břemeni práva chůze a jízdy na povinném pozemku stp. [číslo] ve prospěch pozemků stp. [číslo], [číslo] a [číslo] podle smlouvy ze dne 23. 12. 2002 a geometrického plánu [číslo] [rok]. Bylo zastaveno vkladové řízení pro vklad odpovídající věcnému břemeni práva chůze a jízdy na povinném pozemku stp. [číslo] ve prospěch pozemku [číslo], jelikož v tomto rozsahu byl návrh na vklad vzat zpět. Právní účinky vkladu nastaly ke dni 27. 12. 2002 (zjištěno z rozhodnutí Katastrálního úřadu v [anonymizováno] na č.l. 19 a z výpisu z katastru nemovitostí – listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] na č.l. 10).

9. V současné době vedou přes pozemek [číslo] celkem dvě věcná břemena. První je věcné břemeno„ rovné“, zřízené na základě geometrického plánu [číslo] [rok], přičemž toto věcné břemeno pokračuje dále rovně přes pozemky [číslo], [číslo], [číslo]. Po pozemku vede druhé věcné břemeno„ do zatáčky“, zřízené na základě geometrického plánu [číslo] [rok], které na tomto pozemku končí a tedy nepokračuje dále přes pozemek [číslo], [číslo], [číslo] (zjištěno z kopie katastrální mapy na č.l. 147 a z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 10).

10. Podle geometrického plánu [číslo] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 21. 3. 2003, je věcné břemeno ve prospěch pozemku [číslo] vedeno přes pozemek [číslo] do zatáčky, tedy nikoliv rovně. Pozemek [číslo] je rozdělen na pozemek [číslo] a [číslo] Odbor výstavby a územního plánování [územní celek] souhlasil s dělením pozemku podle tohoto geometrického plánu (zjištěno z geometrického plánu na č.l. 133 a výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí na č.l. 134).

11. Při zápisu rozdělení pozemků na základě geometrického plánu [číslo] nebylo omylem zapsáno věcné břemeno užívání cesty v šíři 4,10 m pro příchody, příjezdy, odchody a odjezdy ve prospěch parcely [číslo] přes povinné parcely St. [číslo], St. [číslo] a [číslo], což bylo následně opraveno, o čemž byli účastníci vyrozuměni dopisem ze dne 8. 4. 2010 (zjištěno z oznámení o opravě chyby v údajích č.j. OR-154/2010-206 na č.l. 148). Při zápisu rozdělení pozemků na základě geometrického plánu [číslo] nebylo omylem zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch parcely [číslo] přes povinný pozemek [číslo], což bylo následně opraveno, o čemž byli účastníci vyrozuměni dopisem ze dne 21. 4. 2010 (zjištěno z oznámení o opravě chyby v údajích č.j. OR-177/2010-206 na č.l. 137). Proti uvedené opravě podali žalobci a manželé Machovi (tj. vlastníci pozemku parc. [číslo] sousedé účastníků řízení) nesouhlas, kterému nebylo vyhověno (zjištěno z rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce], č.j. OR-177/2010-206, na č.l. 139).

12. Žalovaní až do začátku roku 2015 měli užívat běžně trasu„ rovného“ věcného břemene. Na začátku roku 2015 dali žalobci do trasy různé stavební materiály, čímž znemožnili jeho běžné užívání (zjištěno z fotografie ze dne 25. 3. 2015 na č.l. 353 a výslechu svědka Miroslava Macha). Od této doby žalovaní po trase jezdí pouze na čtyřkolce, přičemž jezdí tak, že na hranici s pozemkem [číslo], který je ve vlastnictví svědka Miroslava Macha, žalovaní otevřou branku, zabočí doprava, na konci pozemku [číslo] zabočí doprava a dále pokračují rovně na svůj pozemek. Plot mezi pozemky [číslo] a [číslo] vybudoval svědek Miroslav Mach v roce 2013, a to na žádost žalobců, na jejichž pozemek utíkal pes pana Macha. Od počátku byla dána možnost, že plot bude odstraněn v případě, kdyby se začalo věcné břemeno zcela využívat (zjištěno z výslechu svědka Miroslava Macha). V červenci 2016 nebylo možné jednoduše vstoupit na pozemek [číslo] v trase rovného věcného břemene, jelikož byl na místě plot. V listopadu 2017 byla část plotu v trase rovného věcného břemene v šířce zhruba 1,5 metru nahrazena snadno oddělitelným pletivovým čtvercem (zjištěno z fotografií na č.l. 354).

13. Pozemek parc. [číslo] (ve vlastnictví žalovaných) je výškově nerovnoměrný. [příjmení], kde je vstup do rodinného domu, je značně výše, než je zahrada. Přední část pozemku je přístupná z veřejné komunikace, tuto část mají žalovaní uzpůsobenou na parkování vozidel. Na zadní stranu pozemku je vzhledem k vysokému terénnímu převýšení možný příjezd pouze přes pozemky [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Žalovaní na zadní části své zahrady parkují vozidlo, a to v místě, kde je vyústění cesty dle geometrického plánu [číslo] [rok]. Žalovaní reálně pro příjezd na svůj pozemek [číslo] využívají cestu„ do zatáčky“ podle geometrického plánu [číslo] 2002, byť nelze zcela přesně dodržet její hranice, zejména s ohledem na otáčení vozidel. Cesta„ do zatáčky“ podle geometrického plánu [číslo] [rok] je po celé délce zpevněna. [obec] cesta dle geometrického plánu [číslo] [rok] nemůže být komfortně využívána na pozemcích [číslo] a [číslo] (ve vlastnictví žalobců), jelikož v cestě je vzrostlý porost, cesta není rovná a není ani očividně udržovaná. Žalovanými zcela zjevně není využívána rovná cesta vedoucí přes pozemky [číslo]. V části, kudy věcné břemeno vede, mají sousedé Machovi zřízenou zahrádku, jež je oddělena pevným patníkem, pozemek [číslo] je zcela samostatnou zahradou oddělenou plotem (zjištěno z místního šetření konaného dne 30. 11. 2020 – viz protokol a videozáznam na č.l. 346).

14. Vjezd na pozemek byl dne 23. 5. 2018 zablokován větší dřevěnou bednou naplněnou sutí, přičemž důvodem mělo být propadnutí terénu (zjištěno z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalovaným na č.l. 70 a fotografií na č.l. 67). Na pozemku došlo k propadu terénu u staré nefunkční odpadní jímky. Po zasypání terénu a zhutnění propadliny by k dalším propadům docházet nemělo (zjištěno z technického posouzení stavu komunikace zpracovaným [jméno] [příjmení] na č.l. 72).

15. Návrhem podaným zdejšímu soudu dne 15. 11. 2004 bývalými vlastnicemi bylo zahájeno řízení na zrušení rovného věcného břemene i věcného břemene do zatáčky, přičemž uvádí, že trasa rovného věcného břemene není od počátku užívána, jelikož v cestě jsou výškové nerovnosti, nenosné stropní desky septiků, schody do domů, vodovodní a kanalizační řády, zeleň apod. Řízení bylo usnesením Okresním soudem v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zastaveno, jelikož původní vlastnice vzali návrh v plném rozsahu zpět (zjištěno z podstatného obsahu spisu značky [spisová značka]).

16. Žalovaní nepodali u zdejšího soudu proti žalobcům žádnou žalobu (zjištěno ze soudního systému ISAS a nesporného tvrzení účastníků). Žalobcům byla předběžným opatřením Okresního soudu v Mělníku ze dne 14. 6. 2018, č. 6 C 39/2018-78, uložena povinnost, aby se zdrželi umísťování jakýchkoliv překážek omezujících možnost průchodu a průjezdu přes pozemky parc. č. St. [číslo] a [číslo] a přístupu a příjezdu vlastníků k domu [adresa]. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2018 bylo uvedené usnesení změněno tak, že se návrh na předběžné opatření zamítá, a to z důvodu, že se nejedná o dočasnou úpravu poměrů ve vztahu k projednávané věci. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 9. 2018 (zjištěno z usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 14. 6. 2018, č. 6 C 39/2018-78, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2018, č. 26 Co 237/2018-111). <b>17. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:</b> 18. Podle § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „o.z.“) zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

19. Podle § 3030 o.z. i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

20. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

21. Podle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

22. Podle § 632 o.z. věta prvá bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let.

23. Podle § 633 odst. 1 o.z. brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

24. Podle § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

25. Podle § 101 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

26. Podle § 109 obč. zák. právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno.

27. Soud má v daném případě za prokázané, že ve prospěch pozemku [číslo], který je ve vlastnictví žalovaných, vedou přes pozemky ve vlastnictvích žalobců dvě věcná břemena, a to jednak věcné břemeno„ rovné“, které bylo zřízené na základě geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne 13. 5. 2002, přičemž toto věcné břemeno pokračuje dále rovně přes pozemky [číslo] (ve vlastnictví žalobců), [číslo], [číslo]. Druhé věcné břemeno„ do zatáčky“, zřízené na základě geometrického plánu [číslo] [rok] ze dne 30. 9. 2002, vede pouze přes pozemek [číslo], kde končí. Ze spisu [spisová značka] je zřejmé, že uvedený stav vznikl omylem, když původní vlastnice dělily pozemky a tyto rozprodávaly různým zájemcům víceméně ve stejném časovém období. Původní vlastnice nejprve uzavřely dne 23. 9. 2002 smlouvu s žalovanými a v jejich prospěch zřídily„ rovné“ věcné břemeno na základě geometrického plánu [číslo] 2002 ze dne 13. 5. 2002. Posléze uzavřely dne 23. 12. 2002 smlouvu s žalobci, přičemž deklarovaly, že na nemovitosti nevázne žádné věcné břemeno, a současně zřídily ve prospěch pozemku [číslo] věcné břemeno„ do zatáčky“ na základě geometrického plánu [číslo] 2002 ze dne 30. 9. 2002.

28. Co se týče námitky žalobců, deklarace původních vlastnic, že na nemovitosti neváznou žádné povinnosti, nezakládá neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalobci mohli nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistit, že na pozemku již věcné břemeno vázlo. Soudu je zřejmé, že v roce 2002 nebylo tak snadné jako dnes nahlížet do katastru nemovitostí, nicméně uvedené odpovídá staré známé zásadě, že právo patří bdělým (vigilantibus iura scripta sunt).

29. Námitku žalovaných ohledně promlčení věcného břemene však již soud považuje za důvodnou. Úprava občanského zákoníku (starého i nového) obsahuje úpravu promlčení, jelikož smyslem úpravy soukromého práva je mj. i úprava právní jistoty osob. Promlčení je tradičním právním institutem zajišťujícím motivaci oprávněné osoby k učinění příslušných právních kroků k ochraně svých práv. Zákonodárce jím apeluje na všechny osoby, aby své nároky uplatňovaly, zejména prostřednictvím soudního návrhu, ve lhůtách nepřesahující určitou časovou hranici. Promlčecí lhůta se zásadně sestává ze dvou složek, a to lhůty subjektivní a lhůty objektivní. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, jejíž délka je upravena v § 629 odst. 1 o.z. (potažmo § 101 obč. zák.), je závislý na okolnostech spojených s určitým subjektem právního poměru, kterým je oprávněný. Oproti tomu počátek plynutí objektivní promlčecí lhůty je na subjektu právního poměru nezávislý. Účinky promlčení nastávají v okamžiku uplynutí jedné z výše uvedených lhůt, podle toho, která uplynula dříve.

30. Dle § 109 obč. zák. ve spojení s § 3036 o.z. (stejně jako o.z. v § 632) se právo odpovídající věcnému břemenu promlčí, není-li po dobu deseti let vykonáváno. Z povahy věci je evidentní, že takto formulovaná promlčecí lhůta je lhůtou objektivní, neboť není vázána na konkrétní subjekt, respektive na jeho vědomosti o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, ale je pevně vázána na objektivní právní skutečnosti – na to, zda je věcné břemeno objektivně vzato vykonáváno či nikoli. V poměrech projednávané věci svědek Miroslav Mach vypověděl, že rovné věcné břemeno bylo žalovanými vykonáváno do počátku roku 2015, kdy žalobci začali do cesty klást různé překážky. Svědek Miroslav Mach však rovněž vypověděl, že v roce 2013 postavil na hranici pozemku plot, přičemž z fotografií je zřejmé, že minimálně do listopadu 2017 byl plot v cestě rovného věcného břemene, a tedy nebylo možné snadno přejíždět z pozemku [číslo] na pozemek [číslo]. Od listopadu 2017 je sice v trase věcného břemene plot odstraněn, avšak pouze v šířce 1,5 metru, tedy v šířce nedostatečné pro výkon práva jízdy vozidlem. Z uvedeného tak soud uzavřel, že objektivní desetiletá promlčecí lhůta stanovená v § 109 obč. zák. dosud neuplynula, a to i za předpokladu, kdyby soud uzavřel, že žalovaní věcné břemeno nevyužívali již od roku 2013.

31. Zákon č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, stanovuje ve svém § 633 odst. 1 další speciální promlčecí lhůtu. Podle tohoto ustanovení brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let. Jedná se o speciální promlčecí lhůtu k obecné promlčecí lhůtě upravené v § 629 o.z., kterou nelze označit za subjektivní či objektivní, neboť jako jediná promlčecí lhůta v o.z. nebyla vyjádřena pojmem„ nejpozději“. Při naplnění hypotézy této právní normy tak nejsou, jako je tomu u jiných práv, která podléhají promlčení, současně stanoveny dvě promlčecí lhůty, a to lhůta subjektivní a objektivní, kdy k promlčení práva dojde uplynutím první z těchto lhůt. Naopak v případě kdy, povinný z věcného břemene poruší svou povinnost něco konat, dát, zdržet se nebo něco strpět, běží oprávněnému z věcného břemene jediná promlčecí lhůta stanovená v § 633 o.z. (blíže viz Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 2230 s.). V projednávané věci má soud za prokázané z výpovědi svědka Miroslava Macha i z fotografií založených ve spise, které jsou zcela v souladu s tvrzeními žalovaných, že minimálně od začátku roku 2015 žalobci soustavně znemožňují výkon rovného věcného břemene, a to tím, že do cesty dávají různé stavební materiály, nechali vzrůst na místě křoviny a celkově rovné věcné břemeno neudržují. [jméno] žalovaní sdělili, že pokud se chtějí na svůj pozemek dostat autem, jezdí trasou do zatáčky. Žalobci se snažili s žalovanými na způsobu užívání jejich pozemku dohodnout, a však marně. Skutečnost, že se žalovaní mimosoudně domáhali u žalobců, aby jim umožnili výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, nemá za následek přerušení, ani stavení promlčecí lhůty (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 1848/2013). Je proto třeba uzavřít, že žalobci coby povinní z věcného břemene porušili svoji povinnost a nejpozději od začátku roku 2015 brání žalovaným ve výkonu jejich práv.

32. Pokud jde o počátek běhu promlčecí lhůty podle § 633 o.z., tento není speciálně upraven, a proto se uplatní všeobecné ustanovení o běhu promlčecích lhůt v § 619 odst. 1 o.z., podle něhož promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, tj. od té doby, kdy se oprávnění dozvěděli o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měli a mohli. Otom, že žalobci brání výkonu práv z věcného břemene, se žalovaní museli z povahy věci dozvědět prakticky ihned, když se jedná především o právo průjezdu a průchodu na jejich pozemek, kde tito fakticky bydlí. Překážek, které žalobci stavěli do cesty věcného břemene, si nešlo nevšimnout. [jméno] přitom soudu předložili fotografii ze dne 25. 3. 2015, která prokazuje zatarasení cesty. Soud proto uzavřel, že uvedený tříletá promlčecí doba počala běžet nejpozději od 25. 3. 2015.

33. Jelikož žalovaní v promlčecí lhůtě svá práva neuplatnili a nepodali žalobu, kterou by se domáhali, aby jim žalobci umožnili užívat věcné břemeno, došlo dnem 25. 3. 2018 k promlčení rovného věcného břemene.

34. Soud má zároveň za to, že žalovaní v daném případě navíc zjevně zneužívali své právo na úkor žalobců, když tito trvají pouze u žalobců a nikoliv u dalších sousedů, aby jim bylo zpřístupněno rovné věcné břemeno. Žalovaní namítají, že pouze rovné věcné břemeno je právně vyznačeno celé a pouze tímto věcným břemenem se tedy mohou po právu dostat na svůj pozemek. Žalovaní však toto věcné břemeno stejně na ostatních pozemcích [číslo] nevyužívají, když má soud za prokázané výpovědí svědka Miroslava Macha, že hned při vstupu na jeho pozemek, žalovaní zabočí doprava, na konci jeho pozemku následně zaboří taktéž doprava a poté na svůj pozemek jednou již trasou věcného břemene do zatáčky. Rovněž pozemek [číslo] má zcela samostatnou oddělenou udržovanou zahrádku. [obec] věcné břemeno tak ve svém celku neslouží svému účelu, tedy neslouží přístupu na pozemek [číslo]. Jestliže žalovaní úmyslně jezdí čtyřkolkou pouze po pozemku ve vlastnictví žalobců a nikoliv po pozemcích ostatních sousedů, nelze než uzavřít, že žalovaní své právo zneužívají a jako takové nemůže požívat ochrany ve smyslu § 8 o.z. ve spojení s § 3030 o.z.

35. Soud proto uzavřel, že došlo k promlčení výkonu věcného břemene užívání cesty v šíři 4,10 metrů pro příchody, příjezdy, odchody, odjezdy zřízené smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 23. 9. 2002 podle geometrického plánu [číslo] [rok] po pozemcích st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] v [katastrální uzemí] ve prospěch pozemku st. parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a proto jej bez náhrady zrušil.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. I když žalobci neposlali žalovaným předžalobní upomínku, přiznal jim soud plnou náhradu nákladů řízení, když je třeba šetřit smysl § 142a o.s.ř. V daném případě je zřejmé, že by zasláním předžalobní upomínky nebylo dosaženo jejího cíle, když účastníci řízení o možném zrušení či změně věcného břemene jednání léta, aniž by došlo k nějaké dohodě. V daném případě činí plná náhrada nákladů řízení částku 67 770,73 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč (tj. soudního poplatku 5 000 Kč za podání návrhu ve věci samé a soudního poplatku 1 000 Kč za podání odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření) a nákladů zastoupení advokátem. Advokátovi náleží odměna za jeden úkon právní služby ve výši 2 000 Kč, jež je stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč (tj. 2 500 Kč) a snížená podle § 12 odst. 4 a. t. o 20 % (tj. snížená o 500 Kč). Soud přiznal advokátovi náhradu odměny ve výši 32 000 Kč za 16 úkonů právních služeb dle § 11 odst. 1 a. t., když každý úkon se násobí dvěma za dva žalobce, a to za: přípravu a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, návrh na přerušení řízení ze dne 5. 4. 2019, návrh na pokračování v řízení ze dne 29. 4. 2020, účast na jednání konaném dne 6. 12. 2018 v čase od 10.02 hodin do 12.05 hodin (soud počítal uvedené jednání pouze za 1 úkon, když nepovažuje za spravedlivé kvůli 3 minutám účtovat úkon další, přičemž ani právní zástupce neúčtoval za toto jednání 2 úkony), účast na jednání konaném dne 12. 2. 2013 v čase od 9.06 hodin do 11.16 hodin (soud počítal uvedené jednání pouze za 1 úkon, když nepovažuje za spravedlivé kvůli 10 minutám účtovat úkon další, přičemž ani právní zástupce neúčtoval za toto jednání 2 úkony), účast na místním šetření konaném dne 30. 11. 2020 v čase od 9.00 hodin do 9.30 hodin účast na jednání konaném dne 2. 2. 2021 v čase od 9.00 hodin do 10.20 hodin.

37. Dále advokátovi náleží odměna ve výši 2 000 Kč za 2 úkony právních služeb podle § 11 odst. 2 a.t., když každý úkon se násobí dvěma za dva žalobce, a to za odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření po zahájení řízení.

38. Soud nepřiznal odměnu za doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů ze dne 20. 12. 2018, když uvedeným vyjádření bylo reagováno na poučení soudu při jednání konaném dne 6. 12. 2018, a tedy zásadně mělo být doplněno na tomto jednání.

39. Advokátovi rovněž náleží náhrada hotových výdajů za každý z výše uvedených úkonů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t., tj. ve výši 2 700 Kč (9 úkonů x 300 Kč).

40. Náklady zastoupení advokátem dále představují cestovní náhradu a náhradu za promeškaný čas v celkové výši 14 350,19 Kč, a to v souvislosti s cestami na jednání: -) dne 6. 12. 2018 náhrada 3 527,05 Kč za 390 km v částce 2 327,05 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 x 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., -) dne 12. 2. 2019 náhrada 3 663,86 Kč za 390 ujetých km v částce 2 463,86 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 x 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., -) dne 30. 11. 2020 náhrada 3 543,15 Kč za 372 ujetých km v částce 2 343,15 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 x 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a -) dne 2. 2. 2021 náhrada 3 616,13 Kč za 390 ujetých km v částce 2 416,13 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 x 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t.

41. Konečně náleží advokátovi náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny a náhrad ve výši 10 720,54 Kč (21 % z částky 51 050,19 Kč). <b>42. Soud opomněl ve výroku uložit povinnost žalovaným, aby náhradu nákladů řízení zaplatili k rukám advokáta žalobců podle § 149 odst. 1 o.s.ř.</b>