6 C 52/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou, LL. M. ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 20 554 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku:  částku 12 000 Kč,  zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do:  částky 8 554 Kč,  zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 554 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 477 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení dlužné jistiny ve výši 14 700 Kč, smluvního úroku ve výši 5 854 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 554 Kč od datum do zaplacení. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne datum distančním způsobem po posouzení její úvěruschopnosti smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 800 Kč, přičemž žalovaná následně využila možnosti jeho navýšení a čerpala úvěr v celkové výši 14 700 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen převodem na její bankovní účet a měl být splacen nejpozději dne datum společně se smluvním úrokem ve výši 5 854 Kč. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané době nesplatila a na dluh neuhradila ničeho, čímž se dostala do prodlení. Pohledávka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, která se jejího zaplacení domáhá v tomto řízení.

2. Žalovaná byla soudem telefonicky vyrozuměna o podané žalobě a současně upozorněna, že jí bude doručována do datové schránky. Žaloba byla následně do datové schránky žalované doručena fikcí. Žalovaná k podané nijak nevyjádřila.

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku ve výši 6 800 Kč (smlouva na č.l. 6). Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl úvěrový limit navýšen na 11 800 Kč (dodatek č. hodnota na č.l. 11). Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl úvěrový limit navýšen na 12 300 Kč (dodatek č. hodnota na č.l. 16). Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl úvěrový limit navýšen na 14 000 Kč (dodatek č. hodnota na č.l. 18). Dodatkem č. hodnota ze dne datum byl úvěrový limit navýšen na 14 700 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, přičemž úrok byl počítán denně z výše nesplacené jistiny úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr splatit maximálně v 11 minimálních měsíčních splátkách, přičemž výše minimální měsíční splátky činila 5 % výše jistiny + úrok přirostlý za předchozí období (dodatek č. hodnota na č.l. 20). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum částku 6 800 Kč, dne datum částku 5 000 Kč, dne datum částku 500 Kč, dne datum částku 1 700 Kč a dne datum částku 700 Kč, celkem 14 700 Kč, na účet č. Anonymizováno jehož je žalovaná jedinou majitelkou a disponentkou (sdělení banky na č.l. 59, výpis z běžného účtu na č.l. 34). Žalovaná uhradila dne datum částku 700 Kč, která byla zcela započtena na jistinu a dne datum částku 2 000 Kč, z čehož byla částka ve výši 700 Kč započtena na jistinu a částka 1 300 Kč započtena na úrok (potvrzení o finančních transakcích na č.l. 33). Žalovaná byla výzvou ze dne datum vyzvána k úhradě minimální měsíční splátky po splatnosti ve výši 3 909 Kč a poplatku za upomínku 50 Kč (výzva na č.l. 39). Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, byl dluh dopisem ze dne datum zesplatněn. Dlužná jistina činila 13 300 Kč, smluvní úrok 5 854 Kč, smluvní pokuta 36 Kč a poplatky za upomínky 100 Kč (dopis na č.l. 40, podací lístek na č.l. 41). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 22, Dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek na č.l. 13, seznam postoupených pohledávek na č.l. 37), což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum (dopis na č.l. 42). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu advokátkou žalobkyně (dopis na č.l. 43, potvrzení o podání zásilky na č.l. 44). Žalobkyně nepředložila žádné listinné důkazy, z nichž by bylo možné dovodit, že před uzavřením úvěrové smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované, ani jaké konkrétní údaje a informace si za tímto účelem opatřila a vyhodnotila.

4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Po provedeném dokazování a dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do výše 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru dostála, neunesla (pro nepřítomnost žalobkyně nebylo možno tuto při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvat k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů). Žalobkyně v řízení nepředložila žádné listinné důkazy, z nichž by bylo možné dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy a jednotlivých dodatků zkoumala úvěruschopnost žalované. Nebyly předloženy žádné doklady o příjmech žalované, výdajích, rodinných poměrech, nahlédnutí do úvěrových registrů ani jiné podklady, z nichž by bylo patrné, jaké informace si věřitel opatřil a jak je vyhodnotil. Za této situace soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a žalované proto vznikla povinnost vrátit pouze skutečně poskytnuté peněžní prostředky bez sjednaných úroků, smluvních pokut a dalších nákladů. Ze zjištěného skutkového stavu vyplynulo, že žalované byla na základě smlouvy a jejích dodatků poskytnuta celková částka 14 700 Kč. Žalovaná následně uhradila celkem 2 700 Kč, přičemž bez ohledu na způsob započtení provedený věřitelem je nutno tyto platby započíst na vrácení poskytnuté jistiny. Neuhrazená část jistiny proto činí 12 000 Kč (14 700 Kč – 2 700 Kč). V rozsahu této částky je žaloba důvodná a soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč.

13. Pokud se žalobkyně domáhala zaplacení další částky představující jistinu či smluvní úroky vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, neboť vzhledem k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované nelze žalobkyni taková plnění přiznat.

14. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (tj. do dne datum dle dopisu z téhož dne) se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak následujícím dnem povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,50 % ročně z částky 12 000 Kč.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 16,77 % z plné náhrady nákladů řízení, tj. 477 Kč (16,77 % z 2 843 Kč). Plná náhrada nákladů by činila 2 843 Kč a skládá se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 028 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 1 200 Kč (3 úkony x odměna ve výši 400 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 315 Kč (21 % z částky 1 500 Kč). Jejich zaplacení soud k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.