6 C 58/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 34 037,59 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:- jistinu ve výši 28 619,61 Kč,- poplatek ve výši 300 Kč,- kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 18,70 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, vyčísleným na částku 2 314,29 Kč,- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z aktuálně dlužné částky v příslušném měsíci za období od , datum, do , datum, ve výši 3 930,75 Kč,- smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 28 619,61 Kč od , datum, do zaplacení,- zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 919,61 Kč od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se částečně zamítá co do:- požadovaných poplatků ve výši 5 117,98 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 117,98 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 220,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, doplněnou podáním ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 34 037,59 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaná se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru , Anonymizováno, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč na její úvěrový účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokovou sazbou ve výši 18,70 % ročně a s poplatky dle smlouvy a sazebníku. Žalovaná se však se splácením svého dluhu dostala do prodlení, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností od , datum, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, což bylo žalované dopisem odeslaným dne , datum, oznámeno. Žalovaná byla dne , datum, vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 28 619,61 Kč a nezaplacené poplatky ve výši 5 417,98 Kč účtované dle čl. III. odst. 4 smlouvy úvěru ve spojení s čl. 35 VPP, konkrétně se jedná o nedoplatek poplatku ve výši 317,89 Kč za upomínku ze dne , datum, , poplatky po 600 Kč za upomínky ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, (celkem 9 x) a poplatek za zesplatnění úvěru ve výši 300 Kč ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje, aby soud uložil povinnost žalované dále zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 18,70 % ročně z částky 28 619,61 Kč od , datum, do , datum, vyčísleným na částku 2 314,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z aktuálně dlužné částky v příslušném měsíci za období od , datum, do , datum, ve výši 3 930,75 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 037,59 Kč od , datum, do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 619,61 Kč od , datum, do zaplacení (smluvní úrok je snížený s ohledem na § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb.).Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazních prostředků vyzval soud žalovaného podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listin.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru – , Anonymizováno, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované na její úvěrový účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 50 000 Kč. Smlouvou se žalovaná zavázal poskytnutou jistinu vrátit spolu s úrokem ve výši 18,70 % ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 160,26 Kč s tím, že poslední měsíční splátka bude splacena ve výši 1 238,26 Kč /viz smlouva o úvěru na č. l. 14-16 spisu, žádost o úvěr na č. l. 58 spisu, vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace na č. l. 62-63 spisu, veřejné obchodní podmínky v systému ISAS, sazebník v systému ISAS, všeobecné produktové podmínky na č. l. 52-57 spisu/. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce činí , částka, , nemá srážky ze mzdy ani jiné splátky úvěrů. Doložila potvrzení o výši příjmů od zapsaného spolku , adresa, , kde pracovala na pozici zdravotní sestra/zdravotní personál. Životní náklady právní předchůdkyně žalobkyně stanovila na základě životního minima na částku 4 646,92 Kč /žádost o úvěr na č. l. 58 spisu, potvrzení o výši příjmu na č. l. 64 spisu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 59-60 spisu/. Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, a to ani přes zaslané upomínky ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. V průběhu smluvního vztahu účtovala právní předchůdkyně žalobkyně celkem 19 poplatků za upomínku po 600 Kč, tj. v celkové výši 11 400 Kč /viz platební historie na č. l. 65-66 spisu, viz upomínky na č. l. 47-51 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, /viz zesplatnění úvěru na č. l. 17 spisu/. Pohledávka vůči žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností od , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne , datum, /smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 18-24 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 25-27 spisu, potvrzení postoupení pohledávky na č. l. 28 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 29 spisu, podací lístek na č. l. 30 spisu/. Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu dopisem od advokáta žalobkyně ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, /předžalobní výzva ze dne , datum, na č. l. 31 spisu, oznámení o odeslání na č. l. 33 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení:Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (který byl současně úvěrem spotřebitelským), na jehož základě byla žalované poskytnuta částka 50 000 Kč, který měla žalovaná vrátit spolu s úrokem ve výši 18,70 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Soud uzavřel, že žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když měla k dispozici potvrzení o výši příjmu žalované, vystavené jejím zaměstnavatelem a rovněž vycházela z matematického modelu výpočtu úvěruschopnosti žalované, kterým byla stanovena částka životních nákladů. Kdy tento model vycházel z údajů uvedených žalovanou v její žádosti o úvěr. Ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neukládají poskytovateli povinnost zkoumat příjmy a výdaje spotřebitele vždy exaktním doložením každé položky. Právní úprava výslovně předpokládá, že poskytovatel může při hodnocení vycházet i ze statistických modelů a standardizovaných údajů (např. vycházejících z životního minima či normativních nákladů na bydlení), neboť tyto modely ve většině případů odpovídají reálnému a obvyklému zatížení domácností. Ověřování skutečných příjmů a skutečných výdajů nad rámec těchto modelů má smysl pouze v situacích, kdy z jiných indicií plyne, že reálné výdaje spotřebitele mohou být výrazně vyšší než statistické hodnoty, případně existují pochybnosti o stabilitě jeho příjmů či o pravdivosti údajů uvedených v žádosti. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné takové indicie, jež by poskytovateli ukládaly povinnost prověřovat příjmové či výdajové položky nad rámec standardního postupu. Poskytovatel vycházel z údajů žalované, z registrů, z údajů o interních splátkách a doplnil výdajovou stranu o statistické normativní hodnoty, čímž naplnil požadavek odborné péče. Soud proto uzavírá, že poskytovatel postupoval při posouzení úvěruschopnosti v souladu s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a nepochybil, neboť na základě dostupných a objektivně věrohodných údajů mohl důvodně uzavřít, že žalovaný bude schopen sjednané splátky hradit. Nebylo tedy zjištěno, že by žalovaná měla jakékoli nadstandardní či mimořádné výdaje, které by mohly zásadně ovlivnit její schopnost splácet úvěr. Lze předpokládat, že její výdaje odpovídaly běžné životní úrovni. Žalovaná měla pravidelný čistý měsíční příjem ve výši přibližně 14 000 Kč, přičemž neměla žádný jiný dluh, který by bylo nutno splácet. Výše splátky sjednaného spotřebitelského úvěru činila pouze 1 160,26 Kč, což vzhledem k příjmům žalované nepředstavuje nepřiměřenou zátěž. Soud tedy vyhodnotil smlouvu o úvěru jakožto celek za platnou. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaná dostala s úhradou svého dluhu do prodlení a vznikl jí tak dluh na jistině ve výši 28 619,61 Kč. Soud proto uložil žalované tuto částku zaplatit.Soud však nemohl přijmout závěr, že požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalované zaplatit částku 5 417,98 Kč, skládající se z poplatků za odeslání devíti upomínek k úhradě dluhu by byl nákladem účelným a souladným s dobrými mravy. Z platební historie žalované je zřejmé, že se dostával do prodlení s úhradou splátek již od března 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně mohla dle článku 31 až 33 obchodních podmínek okamžitě zasplatit celý úvěr již při prodlení s jakoukoliv úhradou. Soud považuje za přiměřené vyčkávat se zesplatněním dluhu po dobu zhruba dvou měsíců. Avšak vyčkávání po dobu téměř 2 let, kdy žalovaná na svůj dluh ničeho neplatí a právní předchůdkyně žalobkyně pouze účtuje žalované poplatky za upomínky ve výši 600 Kč (které však mají spíše povahu smluvní pokuty), kdy za celou dobu trvání smluvního vztahu byla tato upomínka žalované účtována devatenáctkrát, považuje soud za zcela nepřiměřené a nemravné, jelikož uvedené pouze zvyšuje zadluženost žalované. Soud zde tak přiznal pouze nárok na poplatek spojený se zesplatněním dluhu ve výši 300 Kč dle čl.

V. Sazebníku poplatků právní předchůdkyně žalobkyně.Co se týče požadovaného smluvního úroku, ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky vyplývá, že žalovaná se zavázala hradit úrok ve výši 18,70 % ročně. Smluvní úrok představuje odměnu věřiteli za poskytnutí peněžních prostředků a za to, že dlužník může po určitou dobu tyto prostředky užívat. Smluvní úrok není sankcí za porušení povinnosti, ale cenou za užívání peněz. Jeho účelem je kompenzovat věřiteli přenechání finančních prostředků, zahrnout rizikovost poskytnutého úvěru a motivovat dlužníka k řádnému a včasnému splnění. Tento nárok existuje nezávisle na tom, zda je dlužník v prodlení. V projednávané věci žalobce řádně vyčíslil kapitalizovaný smluvní úrok za období od , datum, do , datum, ve výši 2 314,29 Kč. Za období po , datum, do zaplacení náleží žalobci smluvní úrok dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve snížené výši 15 % ročně z jistiny 28 619,61 Kč.Žalovaná se zároveň nezaplacením dluhu do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj ve výši 15 % ročně. Nepřiznání nároku na úhradu žalobkyní účtovaných poplatků pak má vliv i na jejich příslušenství, které v tomto případně rovněž u zamítnuté části nezaplacených poplatku nebylo přiznáno.Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o.s.ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrů k úspěchu v řízení v částce 3 220,52 Kč. Tato částka představuje 69,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,04 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 702 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 2 100 Kč (3 úkony x odměna ve výši 700 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 504 Kč (21 % z částky 2 400 Kč). Jejich zaplacení soud k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.