6 C 83/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČ IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 18 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: - částku 12 500 Kč, - zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 500 Kč od datum do zaplacení, přičemž je oprávněna dlužnou částku zaplatit ve splátkách nejméně po 3 700 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 20. dne příslušeného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do: - smluvních úroků ve výši 369,86 Kč, - poplatku za sjednání úvěru ve výši 5 250,14 Kč, - zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 750,14 Kč od datum do datum, - zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 250,14 Kč od datum do zaplacení, - zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 12 500 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 993 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, přičemž je oprávněna dlužnou částku zaplatit ve splátkách nejméně po 300 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 20. dne příslušeného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, v níž se domáhala zaplacení částky 18 120 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 750,14 Kč od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne datum distančním způsobem po posouzení její úvěruschopnosti smlouvu o úvěru č. spisová značka, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 12 500 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit vedle poskytnuté jistiny též poplatek za sjednání úvěru ve výši 5 250,14 Kč a smluvní úrok ve výši 369,86 Kč, tedy celkem částku 18 120 Kč. Splatnost celé dlužné částky byla sjednána ke dni datum. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas nesplnila a na předmětný dluh neuhradila ničeho. Pohledávka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, která se jejího zaplacení domáhá v tomto řízení.

2. Žalovaná uvedla, že si u právní předchůdkyně žalobkyně již v minulosti sjednala dva úvěry, které řádně splatila. Od Anonymizováno se nachází v dluhové spirále, v jejímž důsledku si opakovaně sjednávala další krátkodobé úvěry k úhradě svých stávajících závazků. V projednávané věci existenci dluhu nerozporovala a uvedla, že je připravena jej splatit ve splátkách. K osobním a majetkovým poměrům žalovaná uvedla, že od datum pobírá základní hrubou mzdu ve výši 22 605 Kč. Je vdaná, přičemž její manžel má rovněž dluhy. Má dvě vyživovací povinnosti, a to k dceři ve věku 19 let a synovi ve věku 16 let. Bydlí v bytě v osobním vlastnictví, přičemž náklady na bydlení činí podle jejího vyjádření 6 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, že již uhradila dvě exekuce, proti její osobě jsou aktuálně vedeny další dvě exekuce a očekává nařízení ještě dvou dalších exekucí. S ohledem na své příjmové a majetkové poměry uvedla, že je schopna žalovanou pohledávku splácet nejvýše ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně, a to i při současném provádění exekučních srážek ze mzdy.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum smlouvu o úvěru č. spisová značka. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 12 500 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 369,86 Kč do datum. V případě řádného splacení byla žalovaná povinna zaplatit rovněž poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 412,59 Kč. V případě překročení doby splatnosti bylo sjednáno, že poplatek za sjednání úvěru činí 5 250,14 Kč (smlouva na č. l. 6-9, formulář pro standardní (předsmluvní) informace na č. l. 24-26 spisu). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Z údajů poskytnutých žalovanou zjistila, že její měsíční příjem činí 21 769 Kč, náklady na bydlení 6 000 Kč měsíčně a ostatní pravidelné výdaje 1 200 Kč měsíčně. Současně bylo zaznamenáno, že se jedná o třetí úvěr poskytnutý žalované v pořadí a že žalovaná v rozhodné době nesplácela žádné jiné úvěrové závazky (úvěruschopnost na č. l. 10 spisu). Na účet č. č. účtu, jehož je žalovaná jedinou majitelkou a disponentkou, byla dne datum připsána částka 12 500 Kč (viz potvrzení o provedení transakce na č. l. 23, vyjádření banky na č. l. 42-44, informace o vlastníkovi na č. l. 22 spisu). Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni (rámcová smlouva o postupování pohledávek na č. l. 11-20, seznam postoupených pohledávek na č. l. 21 spisu), což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum, který byl odeslán dne datum. Zároveň byla žalovaná naposledy vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 40 444,80 Kč do tří dnů (viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 30, výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 30 p.v., potvrzení o podání zásilky na č. l. 31 spisu). Základní hrubá mzda žalované činí od datum částku 22 605 Kč. Současně jí náleží příplatek za směnnost ve výši 2 000 Kč měsíčně a může jí být přiznáno osobní ohodnocení až do výše 1 350 Kč měsíčně (mzdový výměr na č.l. 48). Na majetek žalované byly u zdejšího soudu nařízeny celkem čtyři exekuce (zjištěno z informačního systému soudu).

4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy nepostupovala při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů vyplývá, že vycházela toliko z údajů poskytnutých samotnou žalovanou, podle nichž její měsíční příjem činil 21 769 Kč, náklady na bydlení 6 000 Kč a ostatní pravidelné výdaje 1 200 Kč. Současně bylo zjištěno, že žalovaná nesplácí jiné úvěrové závazky a že se jednalo o její třetí úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně. Již z těchto samotných částek vyplývá, že žalovaná nebyla schopna předmětný úvěr řádně a včas splatit. Za předpokladu řádného a včasného splacení byla totiž žalovaná povinna uhradit částku 16 282,45 Kč, sestávající z jistiny, smluvního úroku a poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 412,59 Kč. V případě prodlení se splatností pak měla uhradit částku 18 120 Kč, neboť poplatek za sjednání úvěru se zvyšoval na 5 250,14 Kč. Již při zohlednění pro žalovanou příznivější varianty, tedy částky 16 282,45 Kč splatné jednorázově do 30 dnů od poskytnutí úvěru, bylo zřejmé, že její deklarovaný disponibilní měsíční příjem nepostačuje k úhradě takového závazku. Po odečtení tvrzených nákladů na bydlení ve výši 6 000 Kč a dalších pravidelných výdajů ve výši 1 200 Kč jí z příjmu 21 769 Kč zbývala částka 14 569 Kč, a to bez zohlednění nákladů na stravu. Ani podle údajů, které měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici, tedy nebyla žalovaná schopna uhradit jednorázově dlužnou částku z běžných příjmů. Věřitel přitom nezjišťoval existenci dalších příjmů, úspor či majetku žalované, z nichž by mohla být pohledávka uhrazena. Řádné posouzení úvěruschopnosti proto nemohlo vést k jinému závěru než k tomu, že žalovaná nebude schopna předmětný krátkodobý úvěr v sjednané době splatit, a úvěr jí neměl být poskytnut. Za této situace soud uzavírá, že posouzení úvěruschopnosti žalované bylo pouze formální a neumožňovalo učinit kvalifikovaný závěr o její schopnosti splatit spotřebitelský úvěr v sjednaném rozsahu a termínu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitelky před uzavřením smlouvy. Důsledkem porušení povinnosti věřitele řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy je neplatnost úvěrové smlouvy. Žalobkyni proto nelze přiznat plnění přesahující částku skutečně poskytnutou žalované a důvodný je toliko nárok na vydání poskytnuté jistiny ve výši 12 500 Kč. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

14. Soud se dále zabýval otázkou, od kdy je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy je neplatné rovněž ujednání o splatnosti dluhu. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany dobu plnění, může věřitel požadovat splnění dluhu ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu poté, co byl o plnění požádán. Z provedených důkazů vyplývá, že žalovaná byla k vrácení poskytnutého plnění poprvé vyzvána dopisem ze dne datum, který byl k poštovní přepravě podán dne datum. S využitím domněnky doby dojití podle § 573 občanského zákoníku soud uzavřel, že výzva došla do dispoziční sféry žalované dne datum. Jelikož jí byla ve výzvě poskytnuta třídenní lhůta k plnění, byla žalovaná povinna uhradit dlužnou částku nejpozději dne datum. Do prodlení se tak dostala dne datum, od kterého dne proto žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Soud tedy přiznal zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,50 % ročně z částky 12 500 Kč od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 37,97 % z plné náhrady nákladů, tj. ve výši 993 Kč. Plná náhrada nákladů řízení činí 2 615 Kč a skládá se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 1 200 Kč (3 úkony x odměna ve výši 400 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 315 Kč (21 % z částky 1 500 Kč). Jejich zaplacení soud k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. S přihlédnutím k osobním a majetkovým poměrům žalované, zejména k její výši příjmu, existenci vyživovacích povinností a skutečnosti, že proti ní jsou vedeny exekuce, dospěl soud k závěru, že jsou dány důvody pro povolení splátek. Současně však soud přihlédl i k oprávněnému zájmu žalobkyně na včasném uspokojení její pohledávky. Za přiměřené proto považoval stanovit splátky jistiny a příslušenství ve výši 3 700 Kč měsíčně. Při takto určené výši splátek lze důvodně očekávat úhradu přisouzené pohledávky v poměrně krátké době, aniž by bylo nepřiměřeně zasaženo do majetkových poměrů žalované. Soud zdůrazňuje, že se jedná o nejnižší částku, kterou je žalovaná povinna měsíčně hradit. Nic jí nebrání v tom, aby dluh splácela ve vyšších částkách a přisouzenou pohledávku tak uhradila dříve. Stejnými úvahami se soud řídil při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Přiznanou náhradu nákladů řízení ve výši 993 Kč proto žalované povolil hradit ve splátkách po 300 Kč měsíčně, splatných za stejných podmínek jako splátky přisouzené pohledávky. Soud nespojil povolení splátek se ztrátou jejich výhody. Přihlédl přitom k tomu, že se jedná o závazek ze spotřebitelského úvěru a že podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Stanovené splátky představují minimální měsíční plnění odpovídající současným poměrům žalované. Nelze však vyloučit, že se její osobní, majetkové či příjmové poměry v budoucnu změní, a to jak k lepšímu, tak k horšímu. Zatímco v případě zlepšení poměrů může žalovaná dluh hradit i ve vyšších částkách, v případě jejich zhoršení počítá zákon o spotřebitelském úvěru s možností změny doby plnění postupem podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit. Spojení splátek se ztrátou jejich výhody by naopak vedlo k tomu, že by samotná změna poměrů žalované mohla bez dalšího způsobit splatnost celé dosud neuhrazené jistiny, a fakticky tak obcházela mechanismus předvídaný v § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Proto soud neshledal důvod spojit povolení splátek se ztrátou jejich výhody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.