6 C 88/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované adresa pro doručování adresa žalovaného o zaplacení 94 295,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni: částku 9 116,97 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 116,97 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, částku 14 949,40 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 949,40 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, částku 10 812,63 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 812,63 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, přičemž je oprávněna dluh splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni: částku 22 470 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 916,31 Kč, úrok 29 % ročně z částky 17 922 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 254,54 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 922 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 805,03 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 9 116,97 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, částku 27 137 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 777,21 Kč, úrok 29 % ročně z částky 22 512,10 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 575,85 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 512,10 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 562,70 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 14 949,40 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, částku 9 809,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 409,31 Kč, úrok 29 % ročně z částky 12 354,35 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 147,74 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 354,35 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 541,72 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 812,63 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne 1. 12. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 94 295,28 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá celkem z 3 nároků, které žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou: 1) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 23 350 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši celkem 5 882 Kč, administrativní poplatek (částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení) ve výši 10 868 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 600 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 631 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze 14 883,03 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 30. 5. 2020 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dluhu činí na jistině 17 922 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 13 664,97 Kč. 2) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 29 062 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem 7 352 Kč, administrativní poplatek ve výši 13 460 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 250 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 282 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze 15 050,60 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 11. 9. 2020 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Nakonec uzavřela s žalovanou. Aktuální výše dluhu činí na jistině 22 512,10 Kč a na dlužném poplatku 19 574,30 Kč. 3) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 104 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem 1 864 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 956 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 284 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 536 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze 3 187,37 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 23. 4. 2020 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dluhu činí na jistině 12 354,35 Kč a na dlužném poplatku 8 267,56 Kč. Výše uvedení pohledávky byly dne [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná dluh neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Příslušenství se u každé pohledávky sestává ze smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky kapitalizovaného ke dni postoupení a poté dále běžícího ode dne následujícího po postoupení až do zaplacení.

2. Žalovaná potvrdila, že uzavřela výše uvedené smlouvy. Uvedla, že v době sjednání smluv byla vedena na Úřadu práce ČR, měla dvě děti. Příležitostně brigádně pracovala, čímž si přivydělala zhruba 8 000 Kč měsíčně. V současné době je na rodičovské dovolené, má celkem 4 děti. Hospodaří společně s přítelem, který vydělává okolo 18 000 Kč měsíčně. Na provoz společné domácnosti přispívá částkou 6 000 Kč. Není v jejich silách uhradit dlužnou částku naráz, proto požádala o možnost hradit dluh ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru.

4. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela 1) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 24 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 23 350 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši 5 882 Kč, administrativní poplatek ve výši 10 868 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 600 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 631 Kč s tím, že poslední splátka činí 2 623 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši 24 000 Kč v hotovosti. RPSN činí 162 % /viz smlouva o zápůjčce včetně smluvních podmínek na č. l. 23-24 /. V rámci zkoumání úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vyšla ze skutečností zjištěných od žalované, které tato uvedla a vlastnoručně podepsala ve formuláři nadepsaném jako zákaznická karta. Před uzavřením první smlouvy o zápůjčce žalovaná takto uvedla, že bydlí ve vlastní nemovitosti, má základní vzdělání, je rozvedená, má dvě vyživovací povinnosti, vlastní automobil, je nezaměstnaná a pobírá od Úřadu práce podporu ve výši 8 000 Kč měsíčně. V kolonce další pravidelné měsíční příjmy byla dále uvedena částka 20 400 Kč. Na výdajové straně byly uvedeny pouze odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč /viz zákaznická karta na č. l. 31 Žalované byla sjednaná částka poskytnuta v hotovosti. Na dluh z první smlouvy o zápůjčce uhradila celkem částku 14 883,03 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 37 5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřela 2) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 29 062 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 7 352 Kč, administrativní poplatek ve výši 13 460 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 250 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 282 Kč s tím, že poslední splátka činí 3 265 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši 30 000 Kč v hotovosti. RPSN činí 162 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek na č. l. 25-26 Před uzavřením druhé smlouvy o zápůjčce žalovaná v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že bydlí ve spolubydlení, má základní vzdělání, je rozvedená, má jednu vyživovací povinnost, vlastní automobil, je nezaměstnaná a pobírá od Úřadu práce podporu ve výši 10 050 Kč měsíčně. V kolonce další pravidelné měsíční příjmy byla dále uvedena částka 11 300 Kč. Na výdajové straně byly uvedeny interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 2 000 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši 4 000 Kč /viz zákaznická karta na č. l. 32 Žalované byla sjednaná částka poskytnuta v hotovosti. Na dluh z druhé smlouvy o zápůjčce uhradila celkem částku 15 050,60 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 38 6. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřela 3) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 104 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 1 864 Kč, administrativní poplatek ve výši 4 956 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 284 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 536 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 520 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši 14 000 Kč v hotovosti. RPSN činí 288,67 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek na č. l. 29-30 Před uzavřením třetí smlouvy o zápůjčce žalovaná v rámci zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že bydlí ve spolubydlení, má základní vzdělání, je svobodná, má dvě vyživovací povinnost, nevlastní automobil, je nezaměstnaná a pobírá od Úřadu práce podporu ve výši 12 000 Kč měsíčně. V kolonce další pravidelné měsíční příjmy byla dále uvedena částka 3 000 Kč. Na výdajové straně byly uvedeny interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 4 000 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši 4 000 Kč /viz zákaznická karta na č. l. 33 Žalované byla sjednaná částka poskytnuta v hotovosti. Na dluh ze třetí smlouvy o zápůjčce uhradila celkem částku 3 187,37 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 39 7. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovanou uvedené v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k 5. 1. 2021 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 43-48, seznam postoupených pohledávek na č. l. 40-42 Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem /viz oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 34 včetně podacího lístku na č. l. 35 Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dluhu vyplývajícího ze všech tří smluv v celkové výši 123 019,36 Kč /viz předžalobní výzva na č. l. 27 včetně podacího lístku na č. l. 36 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

18. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením předmětných smluv splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu § 86 ZoSÚ dostála, neunesla. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s řádnou pečlivostí. Žalobkyně sice alespoň rámcově zjistila, že žalovaná byla ve všech třech případech nezaměstnaná a pobírala pouze dávky státní sociální podpory a hmotné nouze od příslušného úřadu práce, nebylo však prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli výši podpory ověřila. Stejně tak žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně správně zjistila a ověřila deklarované další příjmy domácnosti, které žalovaná uváděla v průběhu času v proměnlivé výši. Žalobkyně ani netvrdila, o jaké příjmy by se rámcově mělo jednat, zda se mělo jednat o nepravidelný přivýdělek z brigádní činnosti žalované či zda se mělo jednat o příjem jejího druha, se kterým sdílí společnou domácnost a se kterým hospodaří. Pokud pak jde o výdaje žalované, zde již právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na jakékoli elementární ověření a vystačila si pouze s „ odhadovanými měsíčními výdaji žadatele“, které navíc byly ve formuláři uvedeny ve zcela neadekvátní výši nejprve 2 000 Kč a později 4 000 Kč. Je zjevné, že tyto částky nemohly žalované pokrýt ani náklady na bydlení a služby s tím spojené v nejskromnějších poměrech. Žalovaná navíc pečovala o dvě děti. Tento postup právní předchůdkyně žalobkyně tak soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru.

19. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz [příjmení], L.; [příjmení], J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod [číslo] použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ činí poskytovatel předmětné posouzení zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K takovémuto porovnání však vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů ohledně výdajů žalované v daném případě nemohlo vůbec dojít a evidentně ani nedošlo.

20. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (shodně např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, ve věci C [číslo] či rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 132/2019 nebo sp. zn. 23 Co 128/2019).

21. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je pak absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) v případě první smlouvy poskytla žalované částku 24 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila žalobkyni částku 14 883,03 Kč. Soud proto žalované stran prvního uplatněného nároku uložil povinnost zaplatit žalobkyni jako postupníku částku 9 116,97 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Stran druhého uplatněného nároku soud žalované uložil zaplatit žalobkyni taktéž z titulu bezdůvodného obohacení částku 14 949,40 Kč (poskytnutá jistina 30 000 Kč – zaplacených 15 050,60 Kč) a stran třetího uplatněného nároku částku 10 812,63 Kč (poskytnutá jistina 14 000 Kč – zaplacených 3 187,37 Kč). Ve zbytku pak byla žaloba zamítnuta, neboť tyto nároky vyplývaly z neplatně sjednaných smluv o zápůjčce.

22. Vzhledem k závěru soudu o absolutní neplatnosti všech tří smluv, jsou pak neplatná i ujednání o splatnosti dluhu. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k vrácení dluhu ze všech tří smluv ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které jí bylo odesláno dne 25. 1. 2021. Ve smyslu § 573 o. z. se má za to, že jí zásilka byla doručena dne 28. 1. 2021, splatnost dluhu nastala tedy dne 8. 2. 2021 (10 dní ode dne doručení oznámení). Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., což v daném případě činí 8,25 % ročně. Soud proto žalované dále uložil povinnost žalobkyni zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužných částek odpovídající výši bezdůvodného obohacení od 9. 2. 2021 do zaplacení. Ve zbytku byl nárok na zákonný úrok z prodlení jako nedůvodný zamítnut.

23. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud vyhověl žádosti žalované a umožnil žalované splatit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatné vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci. Soud má za to, že s ohledem na aktuální 4 vyživovací povinnosti žalované by ani v rámci exekuce nevymohla žalobkyně dluh dříve. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas, čímž se vyhne povinnosti platit poměrně vysoké náklady exekuce.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnější žalovaná se náhrady nákladů řízení vzdala, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, ze dne 30. 8. 2010.