7 C 133/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení 77 201,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 77 201,75 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 77 201,75 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 689 Kč jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 77 201,75 Kč z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese adresa. Dne datum došlo dodavatelem k ukončení smlouvy o dodávkách elektrické energie do výše uvedeného odběrného místa. Na základě toho byl vydán příkaz k demontáži elektroměru číslo který se však z důvodu jeho nepřístupnosti nepodařilo demontovat. Pracovníky společnosti právnická osoba, zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne datum kontrolou číslo na adrese adresa, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Neoprávněný odběr trval od datum do datum, tj. 233 dní. Při demontáži elektroměru dne datum byl zjištěn stav VT 70 814 kWh a NT 36 397 kWh. Žalovaná neoprávněně odebrala celkem 9 941 kWh elektrické energie za cenu 64 517,49 Kč (6, 49004 Kč za 1 kWh). Dále má žalobkyně právo na zaplacení poplatku za stálý příkon ve výši 1 265,49 Kč. Žalobkyně uplatnila právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky, což pro žalobkyni činí externí společnost. Tyto náklady odpovídají částce 11 418,77 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalované částku ve výši 77 201,75 Kč fakturou ze dne datum splatnou dne datum.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože k tomu byla soudem vyzvána.

3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně sdělila, že s tímto postupem souhlasí, žalovaná se nevyjádřila. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

5. Žalovaná a společnost právnická osoba uzavřely smlouvu o dodávkách elektrické energie. Žalobkyně od společnosti právnická osoba obdržena žádost o ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy ke dni datum O této skutečnosti žalobkyně vyrozuměla žalovanou dopisem ze dne datum a následně dopisem ze dne datum a upozornila jí na následky neoprávněného odběru elektrické energie /viz smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení na č. l. 18 – 19, dopis ze dne datum na č. l. 21 spisu, dopis ze dne datum na č. l. 22 spisu/. Dne datum bylo při kontrole v odběrném místě na adrese adresa, za přítomnosti žalované, společnosti právnická osoba, zplnomocněnými žalobkyní zjištěno, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, když žalovaná odebírala elektrickou energii bez právního důvodu. Při kontrole byl demontován elektroměr číslo. K tomuto dni byl stav elektroměru T1 ve výši 70 814 kWh a T2 ve výši 36 397 kWh. Při kontrole bylo sepsáno oznámení o výsledku kontroly odběrného místa s tím, že výše náhrady škody za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny bude dále vyčíslena /viz plná moc na č. l. 24 spisu, oznámení na č. l. 26 spisu, protokol o kontrole na č. l. 25 spisu, dopis ze dne datum na č. l. 27 spisu, dodajku na č. l. 15 – 16 spisu/. Celková náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem byla určena ve výši 77 201,75 Kč včetně DPH. Skládala se z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši celkem 64 517,49 Kč za období od datum do datum, stanovené dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020 Sb., z poplatku za příkon ve výši 1 265,49 Kč a z náhrady za prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny dle § 16 a násl. vyhlášky č. 359/2020Sb. ve výši 11 418,77 Kč /viz čestné prohlášení na č. l. 17 spisu, výpočet náhrady škody na č. l. 28 spisu/. Žalobkyně žalované vyúčtovala celkovou náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem fakturou číslo ze dne datum, znějící na částku 77 201,75 Kč se splatností dne datum /viz faktura na č. l. 14 spisu/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k uhrazení dluhu, naposledy předžalobní výzvou ze dne datum /viz předžalobní výzvu na č. l. 20, dodejku na č. l. 23 a upomínku ze dne datum na č. l. 29 spisu/.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) - (dále jen„ energetický zákon“), a podle vyhlášky 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen„ vyhláška“), to vše ve znění účinném ke dni vzniku závazku.

7. Podle § 51 odst. 1 písm. d) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy i připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

8. Výše náhrady škody se stanoví v souladu se zmocňovacím ustanovením § 98a odst. 1 energetického zákona dle vyhlášky.

9. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Podle § 16 odst. 2 v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2.

10. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaná odebírala elektřinu v označeném odběrném místě neoprávněně. Žalobkyně má v takovém případě v souladu se shora uvedenou vyhláškou právo jednak na náhradu za skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny či na množství stanovené fikcí způsoby uvedenými ve vyhlášce v případě, že skutečné množství nelze určit, a to ve výši celkem 65 782,98 Kč, a zároveň i na náhradu nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny ve výši celkem 11 418,77 Kč, dohromady tedy na částku 77 201,75 Kč. S ohledem na shora uvedené soud žalobě zcela vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala.

13. O náhradě nákladů řízení rozhod soud podle ust. § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 3 689 Kč. Z toho 3 089 Kč představuje zaplacený soudní poplatek a 600 Kč představuje podle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., paušální náhradu nákladů žalobce, jenž není v řízení zastoupen advokátem za dva úkony, a to výzvu k plnění podání žaloby po 300 Kč.

14. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Žalobkyně má právo v případě, že žalovaná nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.