7 C 142/2019

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti: jméno příjmení , datum narození bytem adresa žalovaného jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. 97 o výměře 505 m2, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení; pozemku [parcelní číslo] o výměře 512 m2, zahrada, a pozemku p. [číslo] o výměře 3 051 m2, ovocný sad, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Všetaty.

II. Do vlastnictví žalobce se přikazuje parc. č. st. 97 o výměře 505 m2, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení; pozemku [parcelní číslo] o výměře 512 m2, zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Všetaty; a pozemek vymezený geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vypracovaným [celé jméno znalce] dne [datum] pod [číslo] který tvoří přílohu tohoto rozsudku, jako pozemek parcelní [číslo] o výměře 1 526 m², ovocný sad, v katastrálním území a obci [obec].

III. Do vlastnictví žalovaného se přikazuje pozemek vymezený geometrickým plánem pro rozdělení pozemku vypracovaným [celé jméno znalce] dne [datum] pod [číslo] který tvoří přílohu tohoto rozsudku, jako pozemek parcelní [číslo] o výměře 1 526 m², ovocný sad, v katastrálním území a obci [obec].

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu částku ve výši 2 327 000 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Ve vztahu žalobce a vedlejší účastnice na straně žalovaného nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku částku 20 236,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku částku 20 236,88 Kč, a to do tří dnů od jeho právní moci.

1. Žalobce se ve vztahu k žalovanému domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem. Pro odůvodnění svého požadavku uvedl, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. 97 o výměře 505 m² (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení) (dále jen„ nemovitá věc 1“) a dále účelově souvisejícího pozemku parc. [číslo] o výměře 512 m² (zahrada) (dále jen„ nemovitá věc 2“), vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Všetaty. Posledně zmíněný pozemek parc. [číslo] navazuje na sousední pozemek parc. č. st. 97, nemá z veřejné komunikace vlastní přístup a je určen k tomu, aby byl užíván společně s domem (stavbou s [adresa]). Žalobci i žalovanému svědčí každému podíl o velikosti ½. Účastníci jsou dále podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 3 051 m² (ovocný sad), vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Všetaty (dále jen„ nemovitá věc 3“). Účastníci nechtěli v podílovém spoluvlastnictví ve vztahu k předmětným nemovitostem dále setrvávat, a proto jednali o jeho zrušení a vypořádání v rámci mimosoudního jednání. Mezi stranami však nedošlo k dohodě ohledně způsobu vypořádání. Dle žalobce by nemovitá věc 1 měla společně s nemovitou věcí 2 připadnout pouze jednomu vlastníkovi za finanční náhradu, neboť je reálně nedělitelná. Nemovitou věc 1 představuje mj. rodinný dům, v němž jsou společné instalace, rozvody, ústřední vytápění apod. Z daného důvodu je možné nemovitou věc 1 užívat pouze jednou rodinou, byť se v předmětném objektu bydlení nachází dvě jednotky, z nichž jedna je situována v přízemí a druhá v patře domu. Nemovitá věc 2 (související zahrada) tvoří spolu s ostatními částmi nemovité věci funkční celek a z toho důvodu je samostatně neuživatelná. Současně žalobce projevil o nemovitou věc 1 a nemovitou věc 2 zájem a navrhl, aby byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví, když disponuje dostatkem finančních prostředků, aby podíl žalovaného vyplatil. Žalobce se v minulosti o nemovitou věc 1 a nemovitou věc 2 staral, jednu z bytových jednotek užívala a nadále užívá jeho dcera. Žalovaný nemovitou věc 1 a nemovitou věc 2 neužívá a nepodílí se ani na její údržbě a souvisejících nákladech. K neshodám docházelo i ve vztahu k nemovité věci 3, když žalovaný navrhoval společný prodej pozemku za nereálnou cenu. Nemovitou věc 3 žalobce nemá zájem nabýt do svého výlučného vlastnictví, byl by svolný ke společnému prodeji, ovšem za cenu obvyklou. Nemovitá věc 3 je reálně dělitelná, nicméně pro stavební účely by mohla sloužit pouze ta část, která by směřovala k veřejné komunikaci. Druhá polovina by poté mohla sloužit pouze jako zahrada, rozdělením by totiž zůstala de facto bez přístupu.

2. Žalovaný v rámci vyjádření k žalobě potvrdil, že ani on nemá zájem nadále setrvávat s žalobcem v podílovém spoluvlastnictví nemovitostí a dále uvedl, že však nesouhlasí s navrženým způsobem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Uvedl, že o způsobu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vedl s žalobcem již v dřívější době jednání, avšak neúspěšně. Vzhledem k tomu, že uzavření mimosoudní dohody s žalobcem není možné, navrhl žalovaný následující rozdělení spoluvlastnictví nemovitých věcí mezi spoluvlastníky. Žalovanému by připadla do jeho výlučného vlastnictví nemovitá věc 1 a nemovitá věc 2. Za tím účelem nechal žalovaný zpracovat tržní odhad obvyklých cen předmětných nemovitostí realitnímu makléři. Dle odhadu odpovídá tržní ceně nemovité věci 1 a nemovité věci 2 částka ve výši 3 590 000 Kč. K tomuto způsobu vypořádání dále uvedl, že v dané nemovitosti bydleli s manželkou téměř 30 let, dům stavebně upravovali a dodnes zde mají evidovaný trvalý pobyt. V roce 2011 uvolnili místo v domě pro bydlení svého syna, který si však poté postavil svoji vlastní nemovitost. V současné době bydlí žalovaný s manželkou ve služebním bytě v rámci podnikatelského objektu. Žalovaný uvedl, že do budoucna má zájem v předmětné nemovitosti bydlet a řešit tak svoji bytovou situaci. Dle žalovaného není rozdělení nemovité věci 1 a nemovité věci 2 vzhledem k jejich povaze a způsobu užívání dobře možné. Žalovaný disponuje dostatkem finančních prostředků na svém bankovním účtu na vyplacení vypořádacího podílu. Žalovaný dále navrhl rozdělení nemovité věci 3 mezi spoluvlastníky rovným dílem, kdy hodnota poloviny pozemku, která zahrnuje infrastrukturní přípojky, by byla navýšena pro vyrovnání o 100 000 Kč, nehledě na to, které z procesních stran bude tato polovina přikázána.

3. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Účastníci řízení jsou zapsáni v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitých věcí, oba s podílem ve výši ½. Vkladovou listinou pro vlastnické právo žalovaných bylo usnesení soudu o schválení dědické dohody ze dne [datum] (právní moc ke dni [datum]), usnesení soudu o dědictví ze dne [datum] (právní moc ke dni [datum]) a pro žalobce darovací smlouva ze dne [datum] /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 9 – 12 spisu, informace o pozemku na č. l. 13 spisu, katastrální mapa na č. l. 14 spisu, informace o pozemku parc. [číslo] na č. l. 25 spisu, katastrální mapa na č. l. 26 spisu, geometrický plán na č. l. 113 spisu/.

5. Nemovitá věc 1, tj. rodinný dům, bývalý výminek a garáž o celkové výměře [číslo] m², tvoří jeden funkční celek. Celý areál je včetně pozemku oplocen. Dům má dvě nadzemní podlaží a podkroví. V přízemí se nachází byt o velikosti 3+1 a v nástavbě z roku 1975, přístupné samostatným schodištěm, se nachází druhý byt, též o velikosti 3+1. Znaleckým posudkem byla stanovena cena obvyklá k nemovité věci 1 a nemovité věci 2 dohromady částkou ve výši 4 166 000 Kč, a to ke dni [datum] /viz znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] 2020, ze dne [datum], na č. l. 125 –200 spisu/. Novějším znaleckým posudkem znalecké kanceláře [právnická osoba] byla stanovena cena obvyklá nemovité věci 1 a nemovité věci 2, a to ke dni [datum], dohromady částkou 4 822 000 Kč /znalecký posudek [číslo] 2022 na č. l. 301 – 407 spisu/. Kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum] bylo povoleno užívání stavby [adresa] umístěné pozemku parc. č. st. 97 (nemovitá věc 1) /viz kolaudační rozhodnutí na č. l. 112 spisu/. Žalovaný hradí náklady na provoz nemovitosti 1, které sestávají z plateb za elektřinu, vodné, poplatek ČT, poplatek za rozhlas /viz platební doklady SIPO za srpen 2020 na č. l. 95 spisu/.

6. Nemovitá věc 3 představuje pozemek, ovocný sad, jenž přímo navazuje na zástavbu rodinných domů. Pozemek se nachází v ploše všeobecného bydlení, kde je možná zástavba rodinných domů. Nový územní plán nepočítá se změnou účelu pozemku. Z jedné strany pozemek sousedí s ochranným pásmem dráhy. Cena obvyklá byla u nemovité věci 3 stanovena částkou ve výši 2 541 000 Kč, tj. 832,84 Kč, a to ke dni [datum] znalecký posudek [číslo] 2020, ze dne [datum], Ing. [jméno] [příjmení], na č. l. 125 – 200 spisu/. Nemovitou věc 3 je možné reálně rozdělit, jak vyplývá z geometrického plánu pro rozdělení pozemku zhotoveného znalcem [celé jméno znalce] pod [číslo] 2022 dne [datum]. Původní pozemek ve spoluvlastnictví účastníků je možné rozdělit dle velikosti jejich dosavadních podílů tak, že vznikne jeden nový pozemek odpovídající ½ velikosti původního pozemku pod novým označením parc. [číslo] o výměře 1 526 m² a jeden nový pozemek odpovídající ½ velikosti původního pozemku pod novým označením parc. [číslo] o výměře 1 526 m² /viz znalecký posudek [celé jméno znalce] [číslo] 2022 vč. geometrického plánu na č. l. 245 – 256 spisu/. Cena obvyklá nově vzniklého pozemku parc. [číslo] byla po zaokrouhlení stanovena na 3 357 000 Kč, a to ke dni [datum] Cena obvyklá nově vzniklého pozemku parc. [číslo] byla po zaokrouhlení stanovena na 3 189 000 Kč, a to shodně jako v předešlém případě ke dni [datum] /viz znalecký posudek ze dne [datum] na č. l. 301 – 407 spisu/.

7. Žalobce je solventní a pro případ povinnosti vyplatit žalovanému vypořádací podíl v hodnotě určené znaleckým posudkem má na svém účtu u [obec] Spořitelny dostatek volných finančních prostředků, když na uvedeném účtu evidoval v období duben 2019 částku ve výši 4 917 928,12 Kč a v období září 2019 částku ve výši 4 908 842,40 Kč. Žalobce měl dostatek finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu i v květnu roku 2022 /výpis z účtu na jméno žalobce za září 2019 na č. l. 93 spisu, výpis z účtu na jméno žalobce za duben 2019 na č. l. 94 spisu, nahlédnutí soudu krátkou cestou do výpisu z bankovního účtu za měsíc květen 2022 Stejně tak je solventní žalovaný, když na svém bankovním účtu u [právnická osoba] má dostatek volných finančních prostředků. Aktuální zůstatek ke dni [datum] činí 1 404 148,20 Kč /viz zůstatek na účtu žalovaného ze dne [datum] na č. l. 96 spisu/.

8. Účastníci řízení v minulosti opakovaně ohledně zrušení a způsobu vypořádání předmětných nemovitostí jednali, avšak bez dosažení vzájemného konsensu /dopis zástupce žalobce ze dne [datum] s doručenkou na č. l. 15 – 17 spisu, dopis PZ žalobce ze dne [datum] na č. l. 18 – 20 spisu, výzva k jednání ze dne [datum] na č. l. 21 – 22 spisu, dopis ze dne [datum] na č. l. 23 – 24 spisu/.

9. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

10. Účastníci řízení jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako podíloví spoluvlastníci k nemovité věci 1, nemovité věci 2 a nemovité věci 3, oba se zapsaným podílem ve výši ½. Nemovitá věc 1 společně s nemovitou věcí 2 tvoří jednotný funkční celek a jejich obvyklá cena činí dohromady 4 822 000 Kč. Nemovitá věc 3 představuje pozemek, ovocný sad, jenž je možné, dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku zhotoveného znalcem [celé jméno znalce] pod [číslo] 2022, reálně rozdělit. Tímto by vznikl jeden nový pozemek odpovídající ½ velikosti původního pozemku pod novým označením parc. [číslo] o výměře 1 526 m², jehož obvyklá cena by činila 3 189 000 Kč a dále jeden nový pozemek odpovídající ½ velikosti původního pozemku pod novým označením parc. [číslo] o výměře 1 526 m², jehož obvyklá cena by činila 3 357 000 Kč. Žalobce i žalovaný jsou solventní a mají na svých bankovních účtech dostatek finančních prostředků pro případné vyplacení vypořádacího podílu druhé procesní straně.

11. Dle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odstavce 2 věta prvá téhož ustanovení může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.

12. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Dle § 1147 věta prvá o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

14. Po provedeném dokazování soud shledal žalobu důvodnou, a proto přistoupil ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ve smyslu § 1140 a násl. o. z. V řízení totiž bylo prokázáno, že ani žalobce, ani žalovaný nechtějí nadále setrvat v podílovém spoluvlastnictví, k čemuž nemohou být ze zákona nuceni. Pokud jde o způsob vypořádání, soud se nejprve zabýval otázkou, zda lze nemovité věci mezi účastníky rozdělit postupem podle § 1144 o. z. S ohledem na shodná tvrzení účastníků o nemožnosti rozdělení nemovité věci 1 a nemovité věci 2 korespondující i s prokázaným uspořádáním nemovitých věcí (pozemky společně tvoří jeden funkční celek umožňující bydlení v současnosti pro dvě domácnosti, o velikosti bytu 3+1 a 3+1, jenž se nachází nad sebou v jednotlivých podlažích rodinného domu), soud uzavřel, že rozdělení nemovitých věcí není v daném případě možné, když dle ustálené soudní judikatury je možné pouze vertikální rozdělení staveb, nikoliv horizontální (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1465/2000). Nemovité věci však bylo možné přikázat do spoluvlastnictví jedné z procesních stran. O převedení nemovité věci 1 a nemovité věci 2 do svého výlučného vlastnictví projevil v průběhu řízení zájem jak žalobce, tak žalovaný. Oba účastníci nabyli nemovitou věc 1 a nemovitou věc 2 dědictvím po rodičích, oba se přiměřeně starali o údržbu nemovitostí, oba účastníci se v průběhu let v užívání nemovitostí střídali a oba účastníci prokázali svoji solventnost k vyplacení vypořádacího podílu. V současnosti předmětné nemovitosti užívá pro účely bydlení pouze dcera žalobce. S přihlédnutím k této skutečnosti, ale zejména s ohledem na vůli obou účastníků, kdy v rámci svých závěrečných návrhů oba shodně vyslovili svůj souhlas s přikázáním nemovité věci 1 a nemovité věci 2 do výlučného vlastnictví žalobce, soud rozhodl tak, že nemovitou věc 1 a nemovitou věc 2 přikázal do výlučného vlastnictví žalobce. Obvyklá cena obou nemovitostí byla zjištěna znaleckým posudkem ve výši 4 822 000 Kč. Žalobce by tak byl povinen vyplatit žalovanému na vypořádání spoluvlastnického podílu polovinu této částky, tj. 2 411 000 Kč. Ve vztahu ke způsobu vypořádání spoluvlastnictví nemovité věci 3 bylo v řízení prokázáno, že tuto nemovitou věc reálně rozdělit lze, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili a současně se shodli i na tom, který z nově vzniklých pozemků má být přikázán žalobci a který žalovanému. Soud tak s ohledem na uvedené přikázal žalobci pozemek označený v geometrickém oddělovacím plánu jako pozemek parc. [číslo] o výměře 1 526 m², jehož obvyklá cena zjištěná znaleckým posudkem byla stanovena částkou 3 189 000 Kč a žalovanému pak přikázal pozemek označený v geometrickém oddělovacím plánu jako pozemek parc. [číslo] rovněž o výměře [číslo] m², jehož obvyklá cena zjištěná znaleckým posudkem byla stanovena částkou 3 357 000 Kč. Z rozdílné ceny pozemků vyplývá, že na vyrovnání jejich podílů by žalovaný měl žalobci zaplatit částku ve výši 84 000 Kč, kdy rozdíl mezi obvyklou cenou pozemků je 168 000 Kč. Žalobce je tak povinen, po zohlednění částky 84 000 Kč, vyplatit žalovanému na vypořádací podíl částku v celkové výši 2 327 000 Kč (2 411 000 Kč – 84 000 Kč). Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) (výrok I. až IV. tohoto rozsudku).

15. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, ve kterém nelze ani při vyhovění žalobě hovořit o neúspěchu žalovaného ve věci, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to i včetně manželky žalovaného jako vedlejší účastnice na straně žalovaného (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 572/19) (výrok V. a VI. tohoto rozsudku).

16. O povinnosti účastníků k náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Státu vznikly náklady v souvislosti s vyplaceným znalečným v celkové výši 40 473,76 Kč (znalečné vyplacené Ing. [příjmení] dne [datum] ve výši 8 050 Kč, přiznané usnesením ze dne 3. 3. 2021, č. j. 7 C 142/2019 – 202, ponížené o zálohu zaplacenou žalobcem ve výši 5 000 Kč; znalečné vyplacené [celé jméno znalce] dne [datum] v celkové výši 13 800 Kč, přiznané usnesením ze dne 12. 4. 2022, č. j. 7 C 142/2019 – 283; a znalečné zaplacené znalecké kanceláře [právnická osoba] dle usnesení ze dne 1. 6. 2022, č. j. 7 C 142/2019 – 296, ve výši 28 623,76 Kč, ponížené o zaplacenou zálohu žalobcem ve výši 5 000 Kč na č. l. 230 spisu). Jelikož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a nelze tak hovořit o úspěchu či neúspěchu účastníků v řízení, jsou zavázáni k úhradě nákladů států rovným dílem (viz výrok VII. a VIII. tohoto rozsudku).

17. Pouze pro úplnost soud dodává, že žalobcem zaplacené zálohy na důkaz, 2x 5 000 Kč na vypracování znaleckých posudků, tvoří jeho náklad, který je vypořádáván při rozhodování o náhradě nákladů mezi účastníky dle § 142 o. s. ř. s ohledem na posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 4609/2017). Protože žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, nebude ani náklad důkazu zaplacený zálohou účastníkem, v souladu s uvedenou judikaturou, nijak vypořádán (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozsudku).