7 C 144/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 537,08 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení: částky 1 537,08 Kč; kapitalizovaný smluvní úrok v sazbě 29 % ročně ve výši 3 922,52 Kč za období od [datum] do [datum]; smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 1 537,08 Kč od [datum] do zaplacení; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v sazbě 10 % ročně ve výši 1 352,58 Kč za období od [datum] do [datum]; zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 537,08 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 147,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 265 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta jistina zápůjčky ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 10 600 Kč, který je představován úrokem ve výši 2 146 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč, tj. celkem se zavázal vrátit částku 22 600 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 377 Kč, přičemž splatnost poslední splátky nastala dnem [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, celkem na svůj dluh do podání žaloby uhradil částku ve výši 3 200 Kč. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni s účinností k [datum] a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka 18 265 Kč představovala dlužnou jistinu zápůjčky ve výši 10 608,63 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 7 656,37 Kč. Příslušenství činil smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 608,63 Kč od [datum] do [datum], který žalobkyně požadovala v kapitalizované podobě 376,02 Kč, a dále z tohoto smluvního úroku běžícího až do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 608,63 Kč od [datum] do [datum], který žalobkyně požadovala v kapitalizované podobě 1 161,06 Kč, a dále z tohoto úroku z prodlení běžícího až do zaplacení.

2. Žalovaný, který se ve věci nikterak nevyjádřil, ale po podání žaloby uhradil žalobkyni částku 18 265 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu předmětného dluhu, ovšem nikoli v plné výši na jistinu dluhu, ale v souladu se smlouvou (viz tabulka obsažená v podání žalobkyně na č. l. 21).

3. V rozsahu úhrady žalovaného vzala žalobkyně částečně svou žalobu zpět, pročež soud rozhodl usnesením ze dne 1. 7. 2022, č. j. 7 C 144/2022-40, o částečném zastavení řízení. Předmětem řízení tak zůstala pouze dlužná jistina ve výši 1 537,08 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok v sazbě 29 % ročně ve výši 3 922,52 Kč za období od [datum] do [datum] a smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 1 537,08 Kč od [datum] do zaplacení, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v sazbě 10 % ročně ve výši 1 352,58 Kč za období od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 537,08 Kč od [datum] do zaplacení.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně podepsal dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 600 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši celkem 2 146 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 916 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 538 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 377 Kč a poslední 60 splátce ve výši 357 Kč RPSN činilo 238,1 %. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 12 000 Kč v hotovosti /vizte smlouvu o zápůjčce na č. l. 31-32 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z formuláře nazvaného zákaznická karta, v němž je uvedeno, že žalovaný bydlel v nemovitosti jako spoluvlastník, dosáhl učňovského vzdělání, byl ženatý s jednou vyživovací povinností, vlastnil osobním automobil, pracoval jako řidič ve [právnická osoba] Petřín, kde dosahoval čistého měsíčního příjmu ve výši 14 543 Kč, další čisté příjmy domácnosti činily 10 000 Kč. Běžné výdaje žalovaného činily 6 000 Kč /vizte karta zákazníka na č. l. 33 spisu/. Žalovaný na svůj shora popsaný dluh uhradil do podání žaloby celkem částku ve výši 3 200 Kč /tabulka umoření na č. l. 34 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické databázi soudu [příjmení] /. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 351 včetně podacího lístku na č. l. 36 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 37, včetně podacího lístku na č. l. 39 Po podání žaloby dne [datum] žalovaný uhradil žalobkyni na uvedený dluh celkem částku 18 265 Kč /vizte tvrzení žalobkyně/.

6. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Dle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba po jejím částečném zpětvzetí není ani z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že byla mezi účastníky platně uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), když soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Na základě uvedené smlouvy o zápůjčce pak přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni.

13. Ohledně odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení soud uvádí, že je posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutí peněz, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami (tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany) zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2017, sp. zn. 33 Odo 236/2005). V daném případě činil kapitalizovaný úrok 10 600 Kč, za poskytnutí jistiny 12 000 Kč, která měla být vrácena v 60 týdenních splátkách po 377 Kč (poslední 60. splátka měla činit 357 Kč). Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činí zhruba 110 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v září 2019 okolo 8,44 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok (souhrn výslovně uvedeného úroku a odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než třináctinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]).

14. Soud nepřiznal žalobkyni právo na sjednané úroky ani ve výši obvyklé podle § 1802 o. z. (podle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, a nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy), neboť v daném případě úroková sazba sjednána byla, avšak v takové výši, že byla sjednána absolutně neplatně. Věřitel je tak sankcionován za to, že se pokusil sjednat se spotřebitelem celkovou úplatu (úrok), která je zjevně nemravná (lichvářská). V takovém případě je zcela vyvážené, že kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a případných nároků z prodlení s jejím splácením (včetně případných smluvních pokut) mu žádný nárok na úplatu nevzniká. U spotřebitelské smlouvy není důvod nahrazovat lichvářské nároky obvyklou výší, jinak by totiž žalobkyně nebyla nijak motivována od uvedené predátorské praktiky upustit (a poskytovat úvěry s úplatou, která popsané limity nepřekračuje) a došlo by naopak k eliminaci odrazujícího účinku akcentovaného judikaturou Soudního dvora EU ve spotřebitelských sporech. Nejde přitom o nepřiměřenou jednostrannou ochranu dlužníka. Je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, nemá před uzavřením smlouvy na rozdíl od poskytovatele úvěru znalost oboru, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu apod. Právě proto má soud tuto nerovnováhu účinně vyvážit. Také Ústavní soud považuje za„ neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů“ (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 a zejména III. ÚS 4084/12, kde RPSN činila 115,32 %).

15. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu jako zcela nedůvodnou, když žalovanému byla poskytnuta jistina zápůjčky ve výši 12 000 Kč a žalovaný již právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku 21 465 Kč (tj. 3 200 Kč před podání žaloby a 18 265 Kč po jejím podání). Žalovaný tak dokonce na svůj dluh uhradil více, než kolik jeho dluh ve skutečnosti činil s ohledem na vyslovený právní názor soudu ohledně absolutní neplatnosti ujednání o celkovém úroku ve výši 10 600 Kč. Žalovaný tak byl fakticky povinen uhradit právní předchůdkyni žalobkyně potažmo žalobkyni toliko holou jistinu zápůjčky, což již učinil, a soud proto žalobu jako celek zamítnul, a to včetně uplatněného příslušenství.

16. Pokud jde o uplatněný nárok na zákonný úrok z prodlení, ani v této části soud žalobu důvodnou neshledal. Žalovanému byla poskytnuta jistina zápůjčky ve výši 12 000 Kč dne [datum], kterou se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách, kdy splatnost poslední splátky nastala dnem [datum] Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum], a od [datum] (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po poslední splátce) se žalovaný dostal do prodlení. Prodlení žalovaného skončilo dne [datum], kdy byla uhrazena částka 18 265 Kč, čímž byla uhrazena celá dlužná jistina. V období od [datum] do [datum] byl však žalovaný skutečně v prodlení, a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení. V tomto směru soud dále konstatuje, že dílčí úhrady žalovaného nezapočetl v rozporu se smluvním ujednáním v bodě 3.5. smluvních podmínek nejprve na poplatek za zápůjčku a až poté na jistinu zápůjčky, ale úhrady byly naopak započteny oproti jistině zápůjčky, a to s ohledem na vyslovený závěr o absolutní neplatnosti sjednaného poplatku (souhrn výslovně uvedeného úroku a odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení). Byl-li poplatek (celkový úrok) sjednán absolutně neplatně, nemohl na něj žalovaný činit žádné úhrady. S ohledem na tento zápočet tak neuhrazená jistina zápůjčky činila za celé uvedené období od [datum] do [datum] částku 8 800 Kč (tj. poskytnutá jistina 12 000 Kč – uhrazených 3 200 Kč). Pokud pak následně žalovaný dne [datum] uhradil žalobkyni částku 18 265 Kč, je zcela zjevné, že touto platbou splnil nejen svůj dluh na jistině zápůjčky ve výši 8 800 Kč, ale též celkový dluh na úroku z prodlení z dlužné jistiny za uvedené období. Soud proto i tento nárok žalobkyně zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. (jelikož ze striktně procesního hlediska byla důvodně podaná žaloba vzata zpět pro chování žalovaného) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 147,68 Kč, přičemž tato částka představuje 44,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,07 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,93 %). Při poměřování míry procesního úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 265 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) a z částky 1 860 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 360 Kč ve výši 705,6 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.