7 C 186/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem Město Mšeno sídlem adresa o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta) uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 35 000 Kč, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši 8,5 % měsíčně (tj. 102 % ročně) a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, který z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální splátky i celkové dlužné částky byla žalovanému sdělována vždy ve výpisu a minimální pravidelná splátka byla splatná vždy 30. dne kalendářního měsíce. Žalovaný úvěr čerpal dne [datum] ve výši 15 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla nejprve smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba], která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalovanou částku 15 000 Kč tvořila dlužná jistina, příslušenství sestávalo z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 185 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 375 Kč a zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 3. 2022, č. j. 42 Nc 2854/2020-123, který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný omezen ve svéprávnosti ke všem právním jednáním, vyjma výkonu práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života a nakládání s finančními prostředky ve výši 300 Kč týdně, práva volit, a to na dobu 5 let od právní moci rozsudku. Opatrovníkem ve svéprávnosti omezeného žalovaného soud jmenoval Město Mšeno. Soud tuto skutečnost sdělil žalobkyni přípisem adresovaným jejímu právnímu zástupci, v němž byla žalobkyně také vyzvána k doplnění své žaloby o vylíčení rozhodných skutečností a označení o předložení důkazních prostředků o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala informace ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V reakci na to, podáním ze dne [datum], doručeným soudu téhož dne, vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to co do nároku na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 185 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 375 Kč. Stran zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně soudu sdělila, že k této otázce se bohužel nedochovaly žádné další podklady, a tudíž je tak nemůže soudu předložit, když je nemá k dispozici. Soud následně řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil, a to usnesením ze dne 9. 5. 2022, č. j. 7 C 186/2021-58. Předmětem řízení tak zůstal pouze nárok na zaplacení holé jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky.

3. Žalovaný se k věci samé nikterak nevyjádřil.

4. Účastníci řízení, resp. žalobkyně a opatrovník žalovaného, na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný podepsal dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta) úvěrovou smlouvu včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet společně s úroky ve výši 8,5 % měsíčně (tj. 102 % ročně) a poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, který z těchto dvou částek je vyšší. RPSN činila 262,91 % /viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 15 - 16, informace o úvěru na č. l. 17, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 46-47, všeobecné obchodní podmínky v elektronické podobě v databázi soudu CEPR/. Žalovaný úvěr čerpal dne [datum] ve výši 15 000 Kč, na svůj dluh však neuhradil ničeho. Žalovanému byly měsíčně doručovány výpisy čerpání, které obsahovaly i vypočtenou aktuální povinnou minimální měsíční splátku a aktuální povinnou celkovou částku k úhradě, která obsahovala i neuhrazené částky z minulých období. Poslední měsíční výpis čerpání uváděl aktuální povinnou celkovou částku k úhradě ve výši 7 872,19 Kč s datem splatnosti [datum] /viz měsíční výpisy na č. l. 18, 20 a 21 spisu/. Pohledávka byla nejprve smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba], která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku postoupila na žalobkyni /viz smlouvy o postoupení pohledávek včetně přehledu postoupených pohledávek v elektronické podobě v databázi soudu CEPR/. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 19 p. v. včetně dokladu o odeslání na č. l. 22 - 45 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 15 odst. 2 o. z. svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat).

8. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 14. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl, a to přestože soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru byla sjednána neplatně. Soud v prvé řadě konstatuje, že z důvodu nynějšího omezení žalovaného ve svéprávnosti jsou zde jistě zásadní pochybnosti o samotné právní způsobilosti žalovaného k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, byť k podpisu smlouvy došlo zhruba 3 roky před tím, než byla jeho svéprávnost omezena. Jak bylo zjištěno z úřední činnosti soudu, důvodem pro omezení svéprávnosti žalovaného byla mentální retardace lehkého stupně a organická porucha nálady při abúzu alkoholu. Jedná se tedy o diagnózu spíše trvalého charakteru, a nikoli vzniklou k určitému přesně stanovenému okamžiku, například v důsledku nehody či úrazu. Je tedy dosti pravděpodobné, že žalovaný nebyl způsobilý smlouvu vůbec uzavřít, pročež by byla smlouva neplatná. Pro tento závěr by však bylo potřeba podstatně doplnit dokazování, a to zejména o odborné posouzení z oboru psychiatrie, což soud v daném případě shledal jako nehospodárné, protože neplatnost předmětné smlouvy vyplývá i z jiných důvodů, a nadto žalobou uplatněný nárok vyplývá žalobkyni i z titulu bezdůvodného obohacení.

16. Soud žalobkyni přípisem ze dne [datum] vyzval k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala informace ohledně schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neboť žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala, nepředložila však ale žádný důkaz, kterým by tato tvrzení prokázala. Na tuto výzvu soudu žalobkyně reagovala tak, že vzala svou žalobu částečně zpět a dále uvedla, že nedisponuje žádnými dalšími důkazy o tom, jak byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, přičemž v důsledku zpětvzetí žaloby redukovala svůj žalobní nárok pouze na holou jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Za této situace soud považuje za zcela nadbytečné nařizovat ve věci jednání, na kterém by žalobkyni řádně poučil ve smyslu § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když z procesního stanoviska žalobkyně, která nedisponuje žádnými důkazy stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, je zcela evidentní, že tato by uvedenému poučení nemohla vyhovět, důsledkem čehož by bylo neunesení důkazního břemene ohledně platného uzavření smlouvy o úvěru. Soud proto uzavřel, že žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí, což má za důsledek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.

17. Jelikož však žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně žalovanému dne [datum] vyplatila částku 15 000 Kč, je žalovaný, který se tak bez právního důvodu na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil, toto obohacení vydat. I kdyby se tak na základě doplněného dokazování prokázalo, že smlouva byla neplatná z důvodu nezpůsobilosti žalovaného smlouvu uzavřít, i tak by soud žalobě vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni, na kterou byla předmětná pohledávka postoupena, částku 15 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. 18. [příjmení] závěr pak soud učinil i ohledně požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení. V případě bezdůvodného obohacení splatnost dluhu nastává bez zbytečného odkladu od požádání věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě na základě měsíčních výpisů nejpozději od února 2019, tedy ještě před datem [datum], od kterého požaduje přiznat úrok z prodlení. Soud proto i v této části žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000,34 Kč, přičemž tato částka představuje 44,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,21 % - tj. procesní úspěch žalobkyně viz výrok I. tohoto rozsudku, a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,79 % - tj. procesní úspěch žalovaného v rozsahu, ve kterém žalobkyně zavinila, že řízení muselo být zastaveno – viz výrok II. usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č. j, 7 C 186/2021-58). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

21. Pro úplnost soud konstatuje, že při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení.