7 C 258/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Jméno zainteresované osoby 0/0 ve věci žalobkyně: Česká spořitelna, a. s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 46 265,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru „peníze na klik“ k úvěrovému účtu č. , č. účtu, (ve znění jejích dodatků ze dnů , datum, a , datum, ), na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše , částka, (později navýšeno na , částka, ) a žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splatit s úrokem ve výši 16,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, (později změněno na , částka, , a později na , částka, ). Žalovaná úvěr čerpala, a to opětovně – dle předloženého výpisu žalobkyně žalovaná čerpala jistinu úvěru poprvé dne , datum, ve výši , částka, , po navýšení limitu úvěru až na , částka, čerpala dalších , částka, dne , datum, , celkem tedy ve výši , částka, , přičemž v navazujícím období cca 2 let dále postupně čerpala a splácela úvěr v rámci sjednaného limitu, to vše až do , datum, , kdy došlo k úhradě celého dosavadního dluhu. Následně žalovaná opětovně čerpala částku ve výši , částka, až dne , datum, , tedy cca rok a čtvrt po předchozím úplném splacení úvěru. Po čerpání dne , datum, však již žalovaná nedodržela řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne , datum, k vyrovnání celé dlužné částky, a posléze uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , vše kapitalizováno ke dni , datum, , a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.

2. Žalobkyně ve vztahu k čerpání úvěru ve výši , částka, dne , datum, a dalšímu osudu peněžních prostředků uvedla, že úvěrová smlouva byla řádně uzavřena prostřednictvím mobilního bankovnictví žalované, přičemž s touto možností uzavírání smluv a dávání pokynům k různým transakcím žalovaná souhlasila. Po obdržení pokynu skrze mobilní aplikaci žalobkyně , jméno FO, z mobilního zařízení žalované iPhone 7_1 k čerpání jistiny , částka, dne , datum, žalobkyně tomuto požadavku vyhověla a peněžní prostředky ve výši , částka, na běžný bankovní účet žalované vyplatila, a následně byly peněžní prostředky z bankovního účtu žalované převedeny řádně dle pokynů z mobilního zařízení žalované prostřednictvím aplikace , jméno FO, , případné zneužití přístupových údajů si musela zapříčinit žalovaná sama nedodržením pravidel ochrany bezpečnostních prvků, tedy úmyslným či neúmyslným porušení smluvních ujednání mezi žalobkyní a žalovanou, včetně všeobecných obchodních podmínek. Za případné porušení bezpečnostních pravidel žalovanou tak žalobkyně nemůže nést odpovědnost. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána a ověřována ke dni uzavření úvěrové smlouvy a ke dni navýšení úvěrového limitu, tedy ke dnům , datum, a , datum, , ke dni opětovného čerpání , datum, již úvěruschopnost žalobkyně nijak nepřezkoumávala, neboť takovou povinnost dle zákona nemá.

3. Žalovaná nárok v celém rozsahu sporuje. Namítla, že dlužnou částku , částka, , čerpanou dne , datum, , nečerpala žalovaná. Žalované dne , datum, telefonovala neznámá rusky mluvící osoba přes mobilní aplikaci WhatsApp z čísla +37259556817, která se představila jako pracovník banky – žalobkyně. Tato neznámá osoba sdělila žalované, že disponuje veškerými údaji ohledně bankovního účtu žalované č. , č. účtu, (dále jen „bankovní účet“), vedený u žalobkyně, přičemž žalované mimo jiné sdělil i aktuální výši jejího zůstatku na bankovním účtu a zároveň navedl žalovanou, aby si aktuální výši zůstatku na bankovním účtu zkontrolovala během předmětného telefonního rozhovoru v bankovní aplikaci žalobkyně , jméno FO, , což žalovaná v rámci telefonního rozhovoru učinila, přičemž aktuální výše zůstatků na bankovním účtu žalované odpovídala sdělení této neznámé osoby. Následně byla z bankovního účtu žalované odeslána částka , právnická osoba, Kč z vlastních prostředků žalované na bankovním účtu, a zároveň byl vyčerpán předschválený úvěr Klik ve výši , částka, , přičemž obě částky byly ihned po provedení čerpání úvěru odeslány na bankovní účet č. , č. účtu, , vedený také u žalobkyně, čímž žalované vznikla celková škoda ve výši , částka, . Po provedení těchto plateb se žalovaná již nemohla do mobilní aplikace , jméno FO, přihlásit, pročež následně kontaktovala žalobkyni, a žalobkyně následně zablokovala platební kartu a přístup do internetového bankovnictví žalované. Navíc se dne , datum, neznámá osoba pokoušela prostřednictvím e-mailu žalované změnit výši splátek čerpaného úvěru a provést další platby u internetového obchodníka, k čemuž však nedošlo s ohledem na zablokování platební karty žalované. Dále se neznámá osoba dne , datum, snažila jménem žalobkyně získat další úvěr ve výši , částka, , jehož poskytnutí však bylo žalobkyní odmítnuto. Žalovaná podala dne , datum, žalobkyni reklamaci platby ve výši , částka, (evidováno pod č. SC0000000016198547), která byla dne , datum, žalobkyní zamítnuta. Žalovaná oznámila výše uvedené podvodné jednání neznámé osoby na , Jméno zainteresované osoby 0/0, republiky (dále jen „PČR“) dne , datum, , věc však byla dle usnesení PČR ze dne , datum, odložena, neboť se nepodařil zjistit pachatel. Bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. , č. účtu, , na který byla odeslána částka , částka, z bankovního účtu žalované, je paní , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, , která v rámci výslechu uvedla, že tyto finanční prostředky byly přes její účet pouze převedeny a byly následně v zahraničí vybrány platební kartou ve prospěch společnosti , Jméno zainteresované osoby 0/0, , která je registrovaná v Belize ve , Jméno zainteresované osoby 0/0, , přičemž ohledně paní , jméno FO, nebyla orgány PČR zjištěna žádná kladná spolupráce v minulosti v rámci , podezřelý výraz, řízení , právnická osoba, . Žalovaná tak namítá, že s ohledem na jí citovanou judikaturu za danou škodu odpovídá, resp. protiprávním jednáním 3. osoby byla poškozena žalobkyně, tedy žalobkyni vznikla škoda, a tuto nemůže požadovat po žalované. Dále namítla, že nikdy neuzavřela ani samotnou úvěrovou smlouvu (prostřednictvím elektronického podpisu vzhledem ke svému věku a technické zdatnosti), nedala pokyn k čerpání úvěru, peněžní prostředky odpovídající výši úvěru , částka, se nikdy nedostaly do majetkové dispozice žalované a byly neznámou osobou za použití neoprávněných instrumentů ihned převedeny na výše uvedený bankovní účet, žalovaná se tak sama nikterak neobohatila.

4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Moldavska (a zároveň i občanem České republiky). Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska , Jméno zainteresované osoby 0/0, parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen , Jméno zainteresované osoby 0/0, ). Podle čl. 4 , Jméno zainteresované osoby 0/0, platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaná má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel/ a písemnosti jsou jí na tuto adresu doručovány, přičemž zároveň je i občanem České republiky. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

6. Žalovaná uzavřela s žalobkyní po posouzení úvěruschopnosti žalované dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru k úvěrovému účtu č. , č. účtu, (ve znění jejích dodatků ze dnů , datum, a , datum, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše , částka, (později navýšeno na , částka, ) a žalovaná se zavázala revolvingový úvěr splácet s úrokem ve výši 16,90 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, (později změněno na , částka, , a později na , částka, ) /viz smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne , datum, na č. l. 52-54 včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku (v elektronické podobě v systému ISAS), standardní informace o spotřebitelském úvěru, dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne , datum, na č. l. 48 a dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne , datum, na č. l. 49/. Žalovaná úvěr čerpala, a to opětovně – dle předloženého výpisu žalobkyně žalovaná čerpala jistinu úvěru poprvé dne , datum, ve výši , částka, , po navýšení limitu úvěru až na , částka, čerpala dalších , částka, dne , datum, , celkem tedy ve výši , částka, , přičemž v navazujícím období cca 2 let dále postupně čerpala a splácela úvěr v rámci sjednaného limitu, to vše až do , datum, , kdy došlo k úhradě celého dosavadního dluhu. Následně žalovaná opětovně čerpala částku ve výši , částka, až dne , datum, /viz výpis z úvěrového účtu za období leden – prosinec 2021 na č. l. 30, „Podklady pre súdné konanie“ – výpis transakcí ve vztahu k úvěru č. , hodnota, na č. l. 71-74/, tedy cca rok a čtvrt po předchozím úplném splacení úvěru. Po čerpání dne , datum, však již žalovaná nedodržela řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze , částka, /nesporné tvrzení/. Žalovaná se tak se splácením splátek dostávala do prodlení /viz výpis BRKI na žalovanou na č. l. 27, výpis z úvěrového účtu za období leden 2022 na č. l. 29/, žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne , datum, k vyrovnání celé dlužné částky, a posléze uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, /viz poslední výzvu k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy ze dne , datum, na č. l. 50, rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne , datum, na č. l. 51/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz výzvu k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne , datum, na č. l. 55, podací arch ze dne , datum, na č. l. 56/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila.

7. Ve vztahu k uzavření samotné smlouvy o úvěru žalovanou dne , datum, a jejích dodatků ve dnech , datum, a , datum, soud zjistil, že smlouva i dodatky byly uzavřeny prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – aplikaci , jméno FO, z mobilního zařízení žalované, vše v rámci mobilního bankovnictví žalované zřízeného s předchozím souhlasem žalované, prostřednictvím kterého následně probíhaly navazující interakce mezi žalobkyní a žalovanou /viz výpis z databázového logu na č. l. 75-96, smlouvu o úvěru vč. dodatků, odborné vyjádření , tituly před jménem, Smejkala k procesu podpisu požadavku klientem v Internetovém bankovnictví (on-line uzavírání smluv) z hlediska platné a připravované legislativy (Nařízení elDAS) ze dne , datum, v elektronické databázi soudu ISAS, odborné vyjádření , tituly před jménem, Smejkala k procesu sjednání smlouvy a podepisování internetové bankovnictví , jméno FO, , ze dne , datum, na č. l. 140-179/. Žalovaná označila e-mailovou adresu , e-mail, , telefonní čísla, tel. číslo, a, tel. číslo, , pročež jako telefonní číslo pro 3D secure platby určila tel. číslo +, tel. číslo, /viz oznámení identifikačních a kontaktních údajů s podpisem žalované ze dne , datum, na č. l. 134-135/, ke dni , datum, bylo změněno na tel. číslo, tel. číslo, /viz oznámení identifikačních a kontaktních údajů s podpisem žalované ze dne , datum, na č. l. 136-137, žádost o změnu bezpečnostních údajů na č. l. 138, jakožto i dodatek k rámcové smlouvě o finančních službách k účtu č. , č. účtu, s uvedeným telefonním číslem, tel. číslo, na č. l. 139 s uvedením telefonního čísla 727 , adresa, /. Totožnost žalované byla ověřena dle pořízení kopie průkazu totožnosti – povolení k pobytu žalované dne , datum, /viz č. l. 187/.

8. K čerpání úvěru ve výši , částka, dne , datum, došlo tak, že v souladu s uzavřenou úvěrovou smlouvou obdržela žalobkyně pokyn skrze mobilní aplikaci žalobkyně , jméno FO, z mobilního zařízení žalované iPhone 7_1 k čerpání jistiny , částka, dne , datum, /viz detail zadané , podezřelý výraz, ze dne , datum, , 9:48:01 na č. l. 128, detail zadané , podezřelý výraz, ze dne , datum, , 9:48:18 na č. l. 110/, žalobkyně tomuto požadavku vyhověla a peněžní prostředky ve výši , částka, na běžný bankovní účet žalované vyplatila /výpis z běžného účtu na jméno žalované za leden 2022 na č. l. 33-34/, přičemž pozdější žádost o úvěr ve výši , částka, ze dne , datum, byla zamítnuta /viz odmítnutí žádosti z , datum, na půjčku , částka, , na č. l. 26, odmítnutí žádosti o půjčku , částka, na č. l. 31 + seznam žádostí na č. l. 41/, byla též přijata žádost o změnu splátek předmětného revolvingového úvěru /potvrzení přijetí žádosti o změnu splátek č. l. 42/. U uvedených pokynů žalobkyně dle výpisu z logu eviduje, že tyto byly párovány se zadavatelem/majitelem – žalovanou (, Jméno zainteresované osoby 0/0, ), byl uveden „kanál“ George_Go, vše párováno s telefonním číslem +, tel. číslo, , s tím, že pokyny k zadání příkazů jsou dle požadavků z IP adresy žalované 217.168.218.6, a všechny pokyny byly autorizovány (schváleny) skrze použití bezpečnostní metody , jméno FO, klíč /viz řádky 36, 33, 31, 27, 22-19,15, 12 a 11, 5-4 výpisu z logů – upřesnění interakcí ze dne , datum, na č. l. 188, lépe čitelné v elektronické podobě/. Následně byly peněžní prostředky z bankovního účtu žalované převedeny na účet 3. osoby dle pokynů z mobilního zařízení žalované prostřednictvím aplikace , jméno FO, .

9. Žalovaná reklamovala provedenou platbu ve výši , částka, u žalobkyně dne , datum, , reklamace však byla zamítnuta, neboť došlo k potvrzení platby v aplikaci , jméno FO, klíč na zařízení iPhone 7_1 při nutnosti znát uživatelské jméno, mít a znát přístup do zařízení a , Jméno zainteresované osoby 0/0, /viz potvrzení o přijetí reklamace ze dne , datum, na č. l. 32 + průvodní e-mail na č. l. 37, e-mail – zamítnutí reklamace platby na č. l. 24 /. Dále byla dne , datum, zablokována platební karta žalované z důvodu pochybných transakcí dne , datum, /viz oznámení o zablokování platební karty dne , datum, z bezpečnostních důvodů, č. l. 40/. Žalovaná oznámila podvodné jednání neznámé osoby na PČR dne , datum, , věc však byla dle usnesení PČR ze dne , datum, odložena, neboť se nepodařil zjistit pachatel. Bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. , č. účtu, , na který byla odeslána částka , částka, z bankovního účtu žalované, je paní , Jméno zainteresované osoby 0/0, , nar. , datum, , která v rámci výslechu uvedla, že tyto finanční prostředky byly přes její účet pouze převedeny a byly následně v zahraničí vybrány platební kartou ve prospěch společnosti , Jméno zainteresované osoby 0/0, , která je registrovaná v Belize ve , Jméno zainteresované osoby 0/0, , přičemž ohledně paní , jméno FO, nebyla orgány PČR zjištěna žádná kladná spolupráce v minulosti v rámci , podezřelý výraz, řízení , právnická osoba, /viz , podezřelý výraz, oznámení ze dne , datum, na č. l. 28, úřední záznam ze dne , datum, o podaném vysvětlení na č. l. 38-39, usnesení PČR, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , č. j. KRPS-, adresa, -44/TČ-2022-010613, o odložení , podezřelý výraz, věci na č. l. 25; dále podstatný obsah spisu PČR Č. j. KRPS-, adresa, /TČ-2022-010613 v přílohové obálce, zejména protokol o ohledání věci na č. l. 14, úřední záznam z , datum, na č. l. 90, úřední záznam na č. l. 91 policejního spisu/.

10. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána a ověřována ke dni uzavření úvěrové smlouvy a ke dni navýšení úvěrového limitu, tedy ke dnům , datum, a , datum, (ve vztahu k navýšení dne , datum, jsou údaje nadále v tomto odstavci uváděny v závorce). K těmto datům byly zjištěny a ověřeny čisté příjmy žalované ve výši , částka, (, částka, ) měsíčně, a zároveň s ohledem na žalovanou uvedenou výši výdajů , částka, (, částka, ) vycházela žalobkyně ze svého ekonomického modelu, pracujícího s aktuálními statistickými údaji a údaji o životních nákladech a normativních nákladech na bydlení v kombinaci s údaji sdělenými žalovanou a interními informacemi žalobkyně tak, že výdaje žalované stanovila na částku , částka, (, částka, ) /viz informace o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 127 a 70; výpis z databáze k žádosti o poskytnutí úvěru ke dni , datum, (sjednání , datum, .png) na č. l. 107, výpis z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, v období od , datum, do , datum, na č. l. 111-122, výpis z databáze k žádosti o poskytnutí úvěru na č. l. 126/. Ke dni opětovného čerpání úvěru dne , datum, již úvěruschopnost žalobkyně nijak nepřezkoumávala /tvrzení žalobkyně/.

11. Soud neprovedl důkazy – výslech žalované a svědka, paní , Jméno zainteresované osoby 0/0, , pro nadbytečnost, neboť účastnický výslech žalované a svědkyně byl navrhován k prokázání skutečnosti, že žalovaná neměla z čerpaných peněžních prostředků fakticky žádný prospěch, a že pokyn k čerpání ona sama neučinila. Skutečnost, jaký byl další osud vyčerpaných peněžních prostředků, je však s ohledem na předmět řízení (úhrada dluhu dle smlouvy o úvěru) dále bez významu, a zároveň bylo v řízení ostatními důkazy prokázáno, že pokyn k čerpání byl učiněn a ověřen z předem sjednaného mobilního zařízení žalované, a je tak žalované přičitatelný.

12. Z ostatních provedených důkazů (výpis z , Jméno zainteresované osoby 0/0, kanceláře Brož & Sokol & , právnická osoba, . v elektronické databázi soudu CEPR) soud nezjistil žádné další pro řízení významné skutečnosti.

13. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná s žalobkyní uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru vč. jejích dvou dodatků prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když s tímto způsobem sjednání smlouvy a dodatků dříve souhlasila, zároveň s tím souhlasila i v samotné smlouvě o revolvingovém úvěru. Totožnost žalované byla ověřena pracovníky žalobkyně při sjednávání či změně služeb na pobočce, a to konkrétně dne , datum, z potvrzení o trvalém pobytu žalované. Žalovaná dále souhlasila s tím, že může s žalobkyní komunikovat, zadávat pokyny a tyto autorizovat skrze mobilní zařízení iPhone 7_1, mobilní aplikaci žalobkyně , jméno FO, , tedy v rámci tzv. mobilního bankovnictví. Na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaná čerpala úvěr do výše , částka, a také jej splácela, když veškeré dosavadní dluhy z úvěru uhradila ke dni , datum, . Následně žalovaná opětovně čerpala částku úvěru v celém sjednaném limitu, tedy ve výši , částka, , až dne , datum, , kdy pokyn k čerpání byl učiněn a odsouhlasen z mobilního zařízení žalované, pročež jistina úvěru byla téhož dne převedena na bankovní účet žalované, čímž se dostala do její dispozice. Jelikož proběhlo čerpání úvěru v souladu s dříve uzavřenou úvěrovou smlouvou, vznikla tím žalované povinnost peněžní prostředky vrátit dle podmínek v sjednané úvěrové smlouvě, což žalovaná neučinila, když uhradila celkem pouze , částka, .

14. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti tvrdila a prokazovala toliko ve vztahu k okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a navýšení úvěrového limitu /viz posouzení úvěruschopnosti klienta ke dni , datum, na č. l. 127 a posouzení úvěruschopnosti klienta ke dni , datum, na č. l. 70/, ke dni posledního čerpání částky , částka, , tj. , datum, , provedení posuzování úvěruschopnosti nijak netvrdila ani neprokazovala, vycházeje z právního názoru, že tuto povinnost žalobkyně při opětovném čerpání dle dříve uzavřené smlouvy o úvěru nemá. Příjmy žalované v předcházejícím měsíci vyplývají z výpisu z běžného účtu žalované, výdaje však nikoliv /viz výpis z běžného účtu na jméno žalované za prosinec 2021 na č. l. 35-36/.

15. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

16. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Dle ust. § 3 odst. 2 písm. e) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici.

19. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

20. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

24. V řízení je zejména spornou otázkou, zda došlo k zneužití mobilního zařízení žalované (skrze které následně byly učiněny a autorizovány pokyny jednak k čerpání předmětného úvěru ve výši , částka, , a následně k zaslání peněžních prostředků ve výši , částka, na bankovní účet 3. osoby), a jestli je touto skutečností vznikla škoda přičitatelná žalobkyni, či žalované.

25. Soud se nejprve zaměřil na posouzení otázky, zda čerpání úvěru představuje platební transakci ve smyslu zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku.

26. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o platebním styku se pro účely tohoto zákona rozumí dle písm. a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, je-li prováděna v rámci platební služby, b) platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí, d) platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz.

27. Dle ust. § 2 odst. 3 zákona o platebním styku se pro účely tohoto zákona dále rozumí dle písmena a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce, dle písm. c) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce, l) ověřením postup umožňující poskytovateli ověřit totožnost uživatele nebo oprávněné použití platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele, m) osobním bezpečnostním prvkem prvek, který poskytovatel poskytl uživateli za účelem ověření, o) úvěrem jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.

28. Dle ust. § 3 odst. 1 zákona o platebním styku je platební službou dle písmen a) a b) vložení a výběr hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem, dle písmena c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, nebo dle písmena d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz 1. plátce, 2. příjemce, nebo 3. plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr.

29. Dle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona o platebním styku je platební instituce na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce oprávněna provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů.

30. Soud dospěl k závěru, že poskytnutí peněz z titulu smlouvy o úvěru přímo z úvěrového účtu žalobkyně na tzv. běžný účet žalované, tedy poskytnutí peněz ze strany žalobkyně na platební účet žalované není platební transakcí prováděnou v rámci platební služby, právní úprava zákona o platebním styku se proto neaplikuje (k tomu srov. komentář k ust. § 2 zákona o platebním styku , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, : „Tzv. úvěrové účty (účty, které vede poskytovatel úvěru příjemci úvěru a které slouží k čerpání nebo splácení úvěru) mohou být považovány za platební účty pouze při splnění určitých podmínek. Jestliže jsou peněžní prostředky z takového účtu vypláceny přímo příjemci úvěru, byť by k tomu došlo v několika po sobě jdoucích splátkách, nejedná se vůbec o platební transakci (poskytovatel plní svůj vlastní dluh přímo příjemci, viz výše), a proto ani takový účet nemůže být považován za platební účet. Totéž platí i v opačném případě, kdy platbami na takový účet plní příjemce úvěru svůj vlastní dluh splatit úvěr poskytovateli úvěru.“; viz , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, : Zákon o platebním styku. Komentář, nakladatelství , Jméno zainteresované osoby 0/0, 6/2020, ISBN978-80-7598-788-4).

31. V situaci nynějšího sporu je dále mezi účastníky spor ohledně otázky, zda byl učiněn pokyn (a jeho autorizace) ze strany žalované prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – z mobilního zařízení, k němuž měla, resp. měla mít, oprávněný přístup pouze žalovaná, tedy zda se jedná o pokyn učiněný žalovanou (respektive přičitatelný žalované) k provedení čerpání jistiny úvěru ve výši , částka, . Zodpovězení této otázky má dopad v právním posouzení poskytnutí peněžních prostředků, neboť při neprokázání důvodu pro zaslání peněžních prostředků ve výši , částka, by se jednalo o bezdůvodné obohacení, a následně by se muselo zkoumat, kdo se vlastně bezdůvodně obohatil a na úkor koho (případně komu vznikla škoda), naopak při zjištění provedení pokynu přičitatelného žalované se jedná o řádné poskytnutí plnění dle úvěrové smlouvy.

32. S ohledem na skutečnost, že se ohledně pokynu k čerpání úvěru neaplikuje zákonná úprava dle zákona o platebním styku (a otázka formy pokynu k čerpání není upravena ani jiným zákonem), vycházel soud pouze ze smluvních ujednání mezi účastníky.

33. V čl. 2.3 úvěrové smlouvy ze dne , datum, je uvedeno, že „čerpání bude probíhat tak, že Vám na Vaši žádost (např. v podobě příkazu k úhradě) převedeme peníze na Váš splátkový účet uvedený v článku 3.2. (pozn. soudu: č. , č. účtu, ). Dohodli jsme se, že úvěr poskytujeme pouze Vám. Jeho čerpání je tedy Vaším osobním právem, které nepřechází na Vaše dědice.“ V čl. 9.9 úvěrové smlouvy je specifikován způsob uzavření této úvěrové smlouvy (skrz aplikaci internetového bankovnictví a odsouhlasením SMS/zadáním PINu) /viz č. l. 125 p. v./. Smlouva dále dle čl. 1.1 odkazuje na všeobecné obchodní podmínky.

34. V obchodních podmínkách je v čl. 2.1 uvedeno, že před uzavřením smlouvy o bankovních službách došlo k prokázání totožnosti (obvykle předložením občanského průkazu nebo cestovního pasu), v čl. 3.1 je umožněna vzájemná komunikace v elektronické podobě (e-mail, elektronické bankovnictví, telefon …), a to včetně uzavírání smluv (čl. 4.1.). V čl. 4.1. je dále uvedeno „Vy se můžete elektronicky podepsat buď prostřednictvím autorizačního kódu, který Vám zašleme v autorizační SMS zprávě, prostřednictvím unikátního elektronického otisku mobilní aplikace, nebo prostřednictvím svého elektronického certifikátu. Dohodli jsme se, že elektronické podpisy zmíněné v tomto ustanovení považujeme za elektronické podpisy ve smyslu zákona.“ Dle čl. , právnická osoba, . je komunikace zaznamenávána. Dále soud odkazuje na čl. 20. – Bezpečnost při využívání služeb , právnická osoba, a 21. – Komunikace prostřednictvím služeb , právnická osoba, , a čl. 29 – Nesprávně provedené nebo neautorizované platby.

35. Účastníci si tak ve smlouvě a obchodních podmínkách sjednali, že spolu mohou komunikovat prostřednictvím mobilního bankovnictví, a žalobkyně prokázala, že pokyn k čerpání byl učiněn (a ověřen) z mobilního zařízení žalované. Zaslání pokynu k čerpání úvěru je tak přičitatelné žalované, a poskytnutí jistiny ve výši , částka, tak představuje plnění z úvěrové smlouvy vůči žalované.

36. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na předmět tohoto řízení (úhrada vzniklého dluhu dle úvěrové smlouvy) je nutno odlišit dvě skutečnosti, a to jednak čerpání jistiny ve výši , částka, , tedy výplatu těchto peněžních prostředků dle uděleného pokynu na běžný bankovní účet žalované, a jednak následnou transakci – zaslání peněžních prostředků ve výši , částka, na účet třetí osoby. Žalovaná sice uvedla, že jak samotný pokyn k čerpání úvěru, tak i následný transfer na bankovní účet 3. osoby vůči žalobkyni reklamovala, po zamítnutí reklamace však (ne)oprávněnost následné platby na účet 3. osoby dále nenapadala (ve smyslu ustanovení zákona o platebním styku), když mezi účastníky není vedeno žádné další soudní řízení, pouze v tuto chvíli namítá, že tyto prostředky nijak nevyužila a neměla z nich žádný finanční prospěch. Čerpané peněžní prostředky však byly poskytnuty z úvěrového účtu na bankovní účet žalované, a to vše v souladu s uzavřenou úvěrovou smlouvou, tedy žalobkyně svou část povinností dle úvěrové smlouvy splnila již okamžikem zaslání peněžních prostředků na bankovní účet žalované, bez ohledu na další osud vyčerpané jistiny.

37. K námitkám žalované odkazující na (v textu dále specifikovaná) rozhodnutí Nejvyššího soudu soud uvádí, že tyto dopadají na skutkově odlišné případy, ve kterých bylo jednoznačně jednak prokázáno způsobení škody bez jakéhokoliv, byť nedbalostního, zavinění klientů banky, neboť nebyly vůbec ze strany klientů banky učiněn žádný (jim přičitatelný) pokyn ve smyslu zákona o platebním styku), a jednak v tomto řízení není vůbec předmětem správnost povedení následného pokynu k převedení peněžních prostředků ve výši , částka, na účet 3. osoby.

38. V případě řešeném rozhodnutím , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, došlo k instalaci skimmovacích zařízení na bankomaty, sloužících k nelegálnímu kopírování identifikačních a přístupových dat k účtům cizích osob z paměťové části platebních karet, včetně zjištění PIN kódů a jejich archivace, následnému zhotovení padělků platebních karet a jejich využití k neoprávněným výběrům finančních prostředků. Nejvyšší soud uvedl, že „Při provádění výplat z účtu se peněžní ústav řídí pokyny majitele účtu. Peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu tak nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Neoprávněným odčerpáním finančních prostředků z účtů byla tedy způsobena škoda uvedeným bankám, které byly v takovém případě i v procesním postavení poškozených.“39. V citovaném případě tak bylo jednoznačně prokázáno, že nebyl vůbec dán (a autorizován) pokyn ze strany majitele účtu, nýbrž ze strany 3. osoby (nezákonným způsobem prostřednictvím vytvořených kopií platebních karet) – vše ve smyslu dřívějšího zákona o platebním styku č. 284/2009 Sb.

40. V případě usnesení , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (14/2006 Sb rozh. tr.) vycházel Nejvyšší soud pro účely zjištění naplnění skutkové podstaty , podezřelý výraz, činu zatajení věci podle § 254 odst. 1 tr. zák. z předpokladu, že zůstatek peněžních prostředků na určitém bankovním účtu představuje toliko pohledávku majitele účtu za bankou, a tedy že se (v kontextu dřívější právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“) nejednalo o věc dle tehdejší definice věci. Otázky učinění pokynu k výběru a jeho autorizace (či provedení platby na jiný účet) se uvedené rozhodnutí nijak nedotýkalo.

41. Dále soud uvádí, že usnesení , Jméno zainteresované osoby 0/0, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, -I-36 toliko obecně odkazuje na výše uvedená rozhodnutí , spisová značka, a 14/2006 Sb. rozh. tr.

42. Soud dovodil, že případné zneužití mobilního zařízení žalované (o kterém však soud zásadně nepochybuje, byť se ani v rámci , podezřelý výraz, vyšetřování nepodařily zjistit podrobnosti, ani konkrétní způsob provedení) je ve vztahu k zadání pokynu k čerpání jistiny úvěru nutno klást k tíži žalované, neboť žalobkyně doložila, že veškeré pokyny byly činěny a potvrzeny z mobilního zařízení způsobem, kteří si účastníci řízení dříve smluvně sjednali. Žalobkyně dle pokynu zaslaného a autorizovaného z mobilního zařízení žalované, tedy dle smluvní dokumentace přičitatelného žalované, poskytla v souladu se sjednanou úvěrovou smlouvou žalované peněžní prostředky ve výši , částka, na bankovní (běžný) účet žalované, čímž došlo k naplnění úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně.

43. S ohledem na předmět řízení (úhrada dluhu z úvěrové smlouvy) není proto významné, jak bylo následně s poskytnutou jistinou naloženo. Pakliže následně došlo k zneužití mobilního zařízení žalované též ve vztahu k zadání pokynu k neoprávněnému převodu peněžních prostředků z bankovního účtu žalované na účet 3. osoby (již v režimu zákona o platebním styku), tak se jedná o další skutečnost již nesouvisející s předmětem nynějšího řízení, pročež se soud otázkou případné vzniklé škody vzniklé provedením převodu peněž na účet 3. osoby (a komu tato může být přičítána za podmínek dle zákona o platebním styku), nezaobíral.

44. Ve vztahu ke splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované soud vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém (spotřebitelském) úvěru vč. jejích dodatků, na základě níž žalobkyně poskytla žalované jistinu až do výše , částka, (později zvýšeno na , částka, ), a žalovaná tyto prostředky postupně vracela, a to bez problémů v období cca 2 let od , datum, do , datum, , kdy došlo k úhradě celého dosavadního dluhu. V tomto období žalovaná opakovaně čerpala úvěr až do výše sjednaného limitu, a zároveň svůj dluh opakovaně splácela. V tomto období také byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované, když veškeré postupné dílčí čerpání navazovala na prvotní řádné zkoumání úvěruschopnosti ve dnech , datum, a , datum, .

45. Pakliže však žalovaná opětovně čerpala částku ve výši , částka, až dne , datum, , tedy cca rok a čtvrt po předchozím úplném splacení úvěru, měla žalobkyně povinnost opětovně posoudit úvěruschopnost žalované, neboť opětovným čerpáním ve výši , částka, dne , datum, došlo k významnému navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Jelikož žalobkyně před poskytnutím opětovného čerpání úvěru s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem.

46. Dle ustanovení § 86 ZoSÚ je nutno zkoumat úvěruschopnost před uzavřením smlouvy (tedy poskytnutím prvního čerpání) a poté pouze v případě, že by došlo k významnému navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Dle prvotního gramatického výkladu této normy se jeví výklad takový, že v případě sjednání spotřebitelského úvěru s možností opětovného čerpání (např. kreditní karty, revolvingový úvěr, opětovné možnosti odložení platby/splátky etc.) není při opětovném čerpání nutno opětovně posuzovat úvěruschopnost, neboť nedochází ani k uzavření smlouvy, ani k významnému navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, ve smyslu sjednaného limitu úvěru (maximální výše dluhu, který může být v jeden okamžik vyčerpán, která se nemění). Zákon o spotřebitelském úvěru však nijak nespecifikuje odlišnou právní úpravu pro případy opakovaného čerpání v rámci již uzavřených smluv o úvěru, které opětovné čerpání umožňují.

47. Dle názoru soudu však nelze „donekonečna“ pokračovat v opětovném poskytování úvěru s ohledem na prvotně zjištěné údaje o úvěruschopnosti dlužníka a možnost opětovného čerpání úvěru při jeho dřívějším splacení až do výše úvěrového limitu. Je zajisté nutno odlišit situace, kdy k čerpání a splácení úvěru dochází kontinuálně, tedy s určitou pravidelností a blízkou časovou návazností (jak bylo v nynějším řízení činěno v období od , datum, do , datum, ), od situací, kdy byla úvěruschopnost dříve v minulosti řádně zkoumána, od tohoto okamžiku však uplyne delší časové období a po určité době dojde k (opětovnému) čerpání nezanedbatelné částky (tedy částky v takové výši, která by při standardním navýšení úvěrového rámce představovala „významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru“ dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ). V prvním případě stále dochází ke konzumaci úvěrové smlouvy s parametry, k nimž byla úvěruschopnost při poskytnutí úvěru posuzována. V druhém případě však situace představuje fakticky sjednání nového úvěru (či jeho významném navýšení), kdy je zejména s ohledem na možnou změnu úvěruschopnosti (v majetkových poměrech) dlužníka tuto nutno znovu posoudit a ověřit; je-li mezi účastníky sjednána možnost opětovného čerpání jistiny úvěru, představuje takové opětovné čerpání změnu závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru.

48. V daném případě bylo uvedené první čerpání fakticky ukončeno dne , datum, , kdy došlo mimořádnou splátkou ve výši , částka, k úhradě celé dlužné částky doposud čerpaného úvěru. Pakliže následně došlo k nové žádosti o čerpání celé jistiny úvěru , částka, ke dni , datum, , tedy po cca 1 a čtvrt roce po úhradě posledního čerpání úvěru, nebyla tím udržena kontinuita mezi dosavadním čerpáním a splácením úvěru, a fakticky se tak jednalo o situaci obdobnou poskytnutí nového úvěru (byť za podmínek již dříve odsouhlasených, vyplývajících z úvěrové smlouvy). Za dané situace je tak uvedené „nové“ čerpání nutno posoudit jako významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, jak ostatně vyplývá i z definice „celkové výše spotřebitelského úvěru“ dle ust. § 3 odst. 2 písm. e) ZoSÚ – celkovou výší spotřebitelského úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici.

49. Druhý – žalobkyní nastíněný – výklad by vedl k možnosti vzniku až absurdních situací, kdy by například s bohatým dlužníkem byla uzavřena smlouva o opětovně čerpatelném spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou se sjednaným limitem , částka, , který by v době uzavřený smlouvy byl přiměřený (v době prvního čerpání by tato částka odpovídala výši nadstandartních příjmů vrcholového manažera a minimálním výdajům dlužníka, žijícího ve vlastní vile). Po 10 letech by však přišla finanční krize, v rámci které by tento hypotetický manažer jednak přišel o zaměstnání, zadlužil se, dále přišel o veškerý svůj majetek, čímž by se zároveň by se navýšily jeho výdaje; stále by však mohl čerpat sjednaný úvěr až do výše , částka, , byť došlo k zásadní změně v úvěruschopnosti dlužníka. Takovýto výklad by byl zjevně v rozporu s jasným úmyslem zákonodárce zamezit poskytování spotřebitelských úvěru osobám, které v daném okamžiku nejsou úvěruschopné, což proto musí být vždy vztaženo k okamžiku poskytnutí úvěru – provedení faktického čerpání jistiny úvěru.

50. Žalobkyně proto musela při opětovném čerpání dne , datum, , tedy cca rok a čtvrt po předchozím úplném splacení úvěru, opětovně přezkoumat údaje, z kterých dříve vycházela, a pakliže tak neučinila /viz odst. 16-18 vyjádření žalobkyně ze dne , datum, /, má uvedená skutečnost za důsledek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ. Důsledkem absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy je pouze právo na vrácení holé jistiny poskytnuté ve výši , částka, , a to po zohlednění dosavadních plateb žalované (v celkové tvrzené výši , částka, ). Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných smluvních úroků (částečně v kapitalizované a částečně v běžící výši) zamítl.

51. Ohledně následku absolutní neplatnosti při nezkoumání úvěruschopnosti po účinnosti ZoSÚ od , datum, soud konstatuje, že v ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. V podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od , datum, a obsažené v ust. §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

52. Odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, je nepřiléhavý, neboť v daném rozsudku byla posuzována otázka řádného zkoumání úvěruschopnosti v případě, kdy byl poskytnutý úvěr včetně příslušenství již zcela splacen (viz odstavce č. , hodnota, a 33 odůvodnění), a domnělá pohledávka z bezdůvodného obohacení věřitele na úkor dlužníka byla následně dlužníkem postoupena na 3. osobu, obchodní společnost. V nynějším případě však k úplnému splacení úvěru (v části opětovného čerpání jistiny ve výši , částka, dne , datum, ) nedošlo, okolnosti případu jsou tudíž odlišné. Soud zároveň odkazuje na rozsudek třetího senátu Evropského soudního dvora z , datum, , ve věci C755/22 žalobkyně , právnická osoba, . proti žalované , Jméno zainteresované osoby 0/0, , a. s. (ECLI:EU:C:2024:10), v kterém Evropský soudní dvůr dospěl k závěru, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.

53. Žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti při opětovném čerpání), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny ve výši , částka, po odečtení úhrad žalované ve výši celkem , částka, , včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

54. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci předžalobní výzvy, když případné dřívější doručení předchozích výzev nebylo soudu prokázáno) byla žalobkyní odeslána dne , datum, , přičemž lze předpokládat, že dne , datum, byla výzva žalované doručena. S ohledem na ve výzvě stanovenou 5denní lhůtu k plnění se tak žalovaná dostala do prodlení nejpozději dnem , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s ust. § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za období předchozí požadovaný úrok z prodlení (částečně kapitalizovaný a částečně v běžící výši) zamítl.55. , adresa, k plnění byla stanovena v obvyklé délce 3 dnů ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná řádně a včas nesdělila soudu (ani přes soudem dané poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) žádné skutečnosti, které by ospravedlňovaly stanovení lhůty k plnění delší. Pakliže žalovaná v závěrečném návrhu odkázala na skutečnost, že její jediný příjem ze starobního důchodu činí cca , částka, měsíčně, tak již z této skutečnosti vyplývá, že příjem žalované nemůže postačovat ani k úhradě jejích vlastních výdajů na živobytí, pročež by stanovení delší lhůty k plnění bylo neobhajitelné za situace, kdy by žalovaná stejně nebyla schopna hradit splátky dluhu (včetně náhrady nákladů řízení) v přiměřeně vysoké výši tak, aby byl dluh žalobkyni uhrazen v přiměřeně brzké době bez nutnosti nuceného výkonu rozhodnutí.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 38,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,2 % a úspěchu žalované v rozsahu 30,8 %). V tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08, přičemž běžící příslušenství bylo pro účely výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu kapitalizováno ke dni vyhlášení soudního rozhodnutí , datum, . Pro účely výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu tak byla žalobkyně z celkové částky , částka, úspěšná co do částky , částka, (jistiny , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, ) a neúspěšná co do částky , částka, (jistiny , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, kapitalizovaným částkou , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , s kapitalizovaným úrokem v částce , částka, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, ).

57. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávajícía) z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t.,b) z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,c) z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,d) z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, ,e) z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, ,f) z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, ,g) z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, ,h) z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, ai) z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datumvčetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.,dále cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a toa) v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 192 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.,b) v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 192 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. ac) v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 192 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.