7 C 288/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované fakticky a pro doručování adresa zastoupená obecnou zmocněnkyní příjmení jméno příjmení , LL.M., příjmení bytem adresa o zaplacení 146 971,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 85 259,41 Kč s úrokem 23,88 % ročně z částky 69 243,09 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení 7,05 % ročně z částky 69 243,09 Kč od [datum] do zaplacení, a částku 61 712,33 Kč s úrokem 18,9 % ročně z částky 54 649,22 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení 7,05 % ročně z částky 54 649,22 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 080 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 146 971,74 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu (dále i„ první smlouva“), na základě níž mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 80 000 Kč, a žalovaná se zavázala karetní úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši 19,08 % ročně pro případ úhrady zboží nebo služeb a ve výši 23,88 % ročně pro případ čerpání úvěru v hotovosti, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši vypočtené jako součtu 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a veškerých úroků a poplatků vyúčtovaných za příslušné měsíční období. Žalovaná úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnala ani navzdory upozorněním. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Dále žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru (dále i„ druhá smlouva“), na základě níž žalobkyně žalované poskytla kontokorentní úvěr na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž limit úvěru byl sjednán ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši 18,9 % ročně a poplatky za služby související s úvěrem. Žalovaná úvěr čerpala, porušila však smluvní podmínky, když přes opakované upomínky neudržovala kladný zůstatek na účtu. Žalobkyně proto ke dni [datum] prohlásila celkový dluh za zesplatněný a převedla pohledávku za žalovanou na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Dne [datum] bylo u Krajského soudu v Ústní nad Labem zahájeno insolvenční řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka] a ke dni [datum] byl zjištěn úpadek žalované. Žalobkyně uplatnila obě své pohledávky přihláškou. Insolvenční řízení žalované však bylo dne [datum] zastaveno, aniž by byly přihlášené pohledávky žalobkyně uspokojeny. Žalovaná částka ve výši 146 971,74 Kč sestává z jistiny úvěru z první smlouvy ve výši 85 259,41 Kč a jistiny úvěru z druhé smlouvy ve výši 61 712,33 Kč. Příslušenství, co se týče první smlouvy, představuje smluvní úrok ve výši 23,88 % ročně z částky 69 243,09 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 69 243,09 Kč od [datum] do zaplacení. Co se týče druhé smlouvy, příslušenství představuje smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 54 649,22 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 54 649,22 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované a její zástupkyně, které se k jednání nedostavily. Žaloba v daném případě byla podána soudu dne [datum]. Žalované se nejprve nepodařilo doručit do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu ve věci vydaný elektronický platební rozkaz, který byl proto následně zrušen. Žaloba jí proto byla doručena až dne [datum] na adresu jejího faktického bydliště v [obec], když soud tuto adresu zjistil na základě obsáhlého pátrání. I tak byla žaloba společně s výzvou k vyjádření žalované doručena dne [datum] fikcí, jelikož si žalovaná přes výzvu poštovní zásilku nevyzvedla. Na výzvu k vyjádření žalovaná nijak nereagovala. Soud proto dne [datum] nařídil ve věci ústní jednání na den [datum]. Předvolání bylo žalované opět doručeno fikcí na adresu jejího bydliště v [obec] dne [datum]. Dne [datum] ve 20:33 hodin bylo soudu doručeno podání obecné zmocněnkyně žalované společně s plnou mocí, ve kterém tato požádala o odročení jednání z důvodu, že teprve dne [datum] byla obecné zmocněnkyni udělena plná moc, a tudíž nemá k dispozici všechny listiny, které jsou obsahem soudního spisu. [příjmení] tedy nutné, aby se žalovaná objednala k nahlížení do spisu a pořídila si kopie listin. Následujícího dne [datum] soud kontaktoval obecnou zmocněnkyni s tím, že žádost o odročení jednání nepovažuje za včasnou ani důvodnou s ohledem na dosavadní průběh a délku řízení, kdy žalovaná měla již dostatek času na to, aby si zvolila procesní strategii a případně se nechala v řízení zastoupit odborníkem, a tudíž jednání odročeno nebude. Současně byly obecné zmocněnkyni elektronicky soudem zaslány do její datové schránky listinné důkazy založené ve spise. Dne [datum] v 8:04 hodin obecná zmocněnkyně znovu kontaktovala soud se žádostí o odročení jednání s tím, že podle ní bylo zasaženo do práva žalované na spravedlivý proces. Pár minut poté kontaktovala soud též sama žalovaná s žádostí o odročení jednání, a to podáním ze své nově zřízené datové schránky. K nařízenému jednání dne [datum] v 10:30 hodin se žalovaná ani její obecná zmocněnkyně nedostavila. Soud konstatoval jejich omluvy, které ze shora popsaného důvodu nepovažoval za včasné ani důvodné, a věc proto projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti strany žalované.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu, na základě níž mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 80 000 Kč, a žalovaná se zavázala karetní úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši 19,08 % ročně pro případ úhrady zboží nebo služeb a ve výši 23,88 % ročně pro případ čerpání úvěru v hotovosti, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši vypočtené jako součtu 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a veškerých úroků a poplatků vyúčtovaných za příslušné měsíční období. RPSN činila 24,46 % /viz smlouva o kartovém úvěrovém účtu ze dne [datum] na č. l. 20-21, žádost o zřízení/změnu kartového účtu a karty ze dne [datum] na č. l. 27, obchodní podmínky žalobkyně – v elektronické podobě v systému ISAS/. Žalovaná úvěr prostřednictvím kreditní karty čerpala, se splácením úvěrových splátek se však dostávala do prodlení, když se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnala ani navzdory upozorněním. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni [datum] /viz výzva k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] na č. l. 15-16, výzva k zaplacení před podáním žaloby ze dne [datum] na č. l. 25-26, výpis z kartového účtu – v elektronické podobě v databázi soudu/. Žalovaná dále s žalobkyní uzavřela dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě níž žalobkyně žalované poskytla kontokorentní úvěr na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž limit úvěru byl sjednán ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši 18,9 % ročně a poplatky za služby související s úvěrem. RPSN činila 23,49 % /viz smlouva o kontokorentním úvěru ze dne [datum] na č. l. 22-23, obchodní podmínky žalobkyně – v elektronické podobě v systému ISAS/. Splátky úvěru byly hrazeny v řádu jednotek až desítek tisíc korun českých z účtu na jméno [celé jméno žalované] č. [bankovní účet] a z účtu na jméno [jméno] [jméno] č. [bankovní účet]. Žalovaná však porušila smluvní podmínky, když přes opakované upomínky neudržovala kladný zůstatek na účtu. Žalobkyně proto ke dni [datum] prohlásila celkový dluh za zesplatněný a převedla pohledávku za žalovanou na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků /viz výpisy ze sporožirového účtu č. [bankovní účet] na jméno [celé jméno žalované] za měsíce prosinec 2010 a leden až květen 2011 – v elektronické podobě v systému ISAS, výpis z osobního účtu v elektronické databázi soudu, poslední výzva před podáním žaloby ze dne [datum] na č. l. 17 Před uzavřením smluv žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Co se týče první smlouvy, v žádosti o úvěr žalovaná uvedla svůj měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, což žalobkyně ověřila na základě příchozích transakcí na běžném účtu žalované /viz výpis z účtu žalované před poskytnutím úvěru – v elektronické podobě v systému ISAS/. [příjmení] příjmu žalované žalobkyně zkoumala i příjmy domácnosti žalované, a to konkrétně pana [jméno] [jméno], které ověřila na základě výpisů z jeho účtu č. [bankovní účet] /viz výpisy ze sporožirového účtu č. [bankovní účet] na jméno [jméno] [jméno] za měsíce leden až duben 2012 – v elektronické podobě v systému ISAS/. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla měsíční výdaje ve výši 0 Kč. Žalobkyně proto s ohledem na dostupné informace vypočetla výdaje žalované podle ekonomického modelu, který vychází z dat ČSÚ a je pravidelně revidován na základě dostupných dat. Stanovené výdaje činily 8 337 Kč. Žalobkyně dotazem do CCB a z vlastních systémů zjistila, že žalované měla v době žádosti poskytnutý kontokorentní úvěr v ČS s limitem ve výši 10 000 Kč s orientační splátkou 833 Kč a kontokorentní úvěr mimo ČS ve výši 5 000 Kč s orientační splátkou ve výši 417 Kč. Splátka nového úvěru z první smlouvy měla činit 4 000 Kč. Žalobkyně tak při výpočtu úvěruschopnosti žalované zohlednila ověřený příjem ve výši 20 000 Kč – životní náklady ve výši 8 337 Kč – splátky předchozích úvěrů ve výši 1 250 Kč, čímž dospěla k částce platební kapacity žalované ve výši 10 413 Kč. Platební kapacita žalované tak byla dostatečná pro poskytnutí úvěru s měsíční splátkou 4 000 Kč a žalované tak zůstával prostor i pro tvorbu rezerv či na mimořádné výdaje. Obdobně pak žalobkyně postupovala i u druhé smlouvy, kde zjistila platební kapacitu žalované ve výši 7 246 Kč, tj. po zohlednění splátek předchozích úvěrů ve výši 4 417 Kč /viz žalobní tvrzení obsažené ve vyjádření na č. l. 55 spisu/.

6. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik uzavření smlouvy v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

9. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru tento zákon upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen„ spotřebitelský úvěr“).

10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to jednak smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu, žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalované jako úvěrované úvěrový rámec až do výše 80 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách vyúčtovaných za příslušné období. Žalovaná úvěr čerpala, porušila však podmínky jeho splácení, když se dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnala ani navzdory upozorněním. Žalobkyně následně celý úvěr zesplatnila. Dále pak účastnice spolu uzavřely smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě níž žalobkyně žalované poskytla kontokorentní úvěr na bankovní účet do výše 50 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu se smluvními úroky a poplatky za služby související s úvěrem. Žalovaná úvěr čerpala, porušila však smluvní podmínky, když přes opakované upomínky neudržovala kladný zůstatek na účtu. Žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila a převedla pohledávku za žalovanou na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni stran první smlouvy částku 85 259,41 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 69 243,09 Kč a řádné úroky v sazbě 23,88 % ročně ve výši 13 559,89 Kč, a dále běžící smluvní úrok ve výši 23,88 % ročně z dlužné jistiny 69 243,09 Kč od [datum] do zaplacení. Stran druhé smlouvy pak soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 61 712,33 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 54 649,22 Kč a řádné úroky v sazbě 18,9 % ročně ve výši 4 803,60 Kč, a dále běžící smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny 54 649,22 Kč od [datum] do zaplacení.

12. Pro úplnost soud konstatuje, že podle jeho závěru žalobkyně v obou případech před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované zkoumala a vyhodnotila řádně. Příjmy žalované byly náležitě ověřeny na základě výpisů z běžných účtů. Výdaje žalované pak žalobkyně s ohledem na absenci sdělených údajů ze strany žalované musela odvodit ze statistických dat ČSÚ a z dat úvěrových registrů. Na základě statistického modelování žalobkyně dovodila měsíční životní náklady žalované ve výši 8 337 Kč. Soud takto zjištěné výdaje považuje za věrohodné a dostatečné pro naplnění povinností žalobkyně coby poskytovatele spotřebitelského úvěru dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. K obdobným závěrům v případě, kdy spotřebitel uvedl své příjmy a výdaje nedostatečným způsobem, dospěl i Městský soud v Praze v rozhodnutí ze dne 9. 3. 2021, č. j. 12 Co 367/2020 - 170. Ostatně ani soudu z úřední činnosti není známo, že by žalovaná byla v době sjednání smluv v dluhové pasti či měla na svůj majetek nařízeny exekuce. Nadepsané řízení je prvním řízením, které je u zdejšího soudu s žalovanou jako účastnicí vedeno. Soud tedy vyhodnotil obě smlouvu o úvěru jakožto celek za platné.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalované částky řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 080 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 880 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalované uložil opět v zákonné lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.