7 C 296/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 68 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 700 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 2 807,65 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 19 700 Kč od [datum] do zaplacení, dále pak částku 3 950 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 540,87 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 950 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 600 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 816,35 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 300 Kč od [datum] do zaplacení, a dále s úrokem kapitalizovaným částkou 11 326,08 Kč a s úrokem ve výši 20,82 % ročně z částky 32 000 Kč od [datum] do zaplacení, a dále pak částky 18 800 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 1 689,59 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12 115,72 Kč od [datum] do zaplacení, a dále s úrokem kapitalizovaným částkou 5 442,32 Kč a s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 16 065,72 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 68 050 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovaným – chronologicky seřazeno 1) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,74 % ročně ve výši celkem 3 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč, a to v 80 týdenních splátkách po 485 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 16 050 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Předchůdkyně žalobkyně pak dále uzavřela s žalovaným 2) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 32 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 32,15 % ročně ve výši celkem 6 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 6 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, uhradila celkem pouze 12 300 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Výše uvedené pohledávky byly dne [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na 1) jistině 16 065,72 Kč a na dlužných úhradách za služby částku 6 684,28 Kč, příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 442,32 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 230,46 Kč, vše kapitalizováno ke dni [datum], a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího do zaplacení. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvy žalobkyně. Aktuální výše dlužné částky činí na 2) jistině 32 000 Kč a na dlužných úhradách za služby částku 13 300 Kč, příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 11 326,08 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 624 Kč, vše kapitalizováno ke dni [datum], a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího do zaplacení. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. Závěr o skutkovém stavu je ten, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel poté, co byla posouzena jeho úvěruschopnost 1) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 20,74 % ročně ve výši celkem 3 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč, a to v 80 týdenních splátkách po 485 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí jistiny ve výši 20 000 Kč v hotovosti. RPSN činí 163,05 % /viz smlouvu o spotřebitelském úvěru na č. l. 21-22 p. v., kartu zákazníka/žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 19-20 p. v./. Žalovaný dále s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel poté, co byla posouzena jeho úvěruschopnost 2) dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu úvěru ve výši 32 000 Kč v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 32,15 % ročně ve výši celkem 6 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 6 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 800 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 960 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí jistiny ve výši 32 000 Kč v hotovosti. RPSN činí 206,15 % /viz smlouvu o spotřebitelském úvěru na č. l. 25-26 p. v., kartu zákazníka/žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 23-24 p. v./. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly výše uvedené pohledávky vůči žalovanému uvedené v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 27-29 p. v., potvrzení o příchozí platbě a potvrzení o úhradě na č. l. 35-35 p. v., seznam postoupených pohledávek na č. l. 33-34, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 36, informace o zpracování osobních údajů na č. l. 36 p. v., podací lístek na č. l. 37 Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužných částek /viz předžalobní upomínku a podací lístek na č. l. 38-40 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb 1) ve výši 16 050 Kč a 2) ve výši 12 300 Kč do okamžiku postoupení pohledávky) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

4. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

9. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.

11. Jde-li o poplatek v souvislosti s poskytnutím úvěru, který strany ve smlouvě sjednaly 1) v celkové částce 18 800 Kč a který sestává z úroku ve výši 20,74 % ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 3 400 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru v částce 4 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč, a 2) v celkové částce 25 600 Kč a který sestává z úroku ve výši 32,15 % ročně kapitalizovaného pro sjednanou dobu trvání smlouvy v částce 6 400 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru v částce 6 400 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 800 Kč hodnotí tyto souhrnné poplatky soud jako úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe a odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, nebo M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Podle soudu se jednalo o kalkulační položky celkového poplatku uměle vytvořené jen s cílem skrytě navýšit celkovou výši úplaty za půjčení peněz (tj. úrok). Za poskytovanou zvláštní službu nelze považovat„ administrativní činnost“, ani kalkulační položku nazvanou„ hotovostní režim splátek“, která zpoplatňovala místo plnění v bydlišti dlužníka. Bez ohledu na to, zda je případná„ inkasní služba“ dlužníkovi poskytována, či nikoliv (nota bene žalobkyně poskytování žádné služby ani ve svých standardních formulářových žalobách zásadně netvrdí a poskytnutí této služby v odpovídajícím počtu všech sjednaných splátek neprokazuje), je dlužník zavazován ve sjednaných splátkách k platbě jen na celkovou dlužnou částku. Tomu odpovídá i ujednání smlouvy, že splátky celkové dlužné částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na splatný poplatek (jeho jednotlivé části) a poté na jistinu.

12. Lze tedy konstatovat, že sjednaný celkový poplatek svou podstatou představoval výlučně kapitalizovaný úrok (a tedy odměnu za půjčení peněz, resp. zisk). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daných případech činil 1) kapitalizovaný úrok celkem 18 800 Kč za poskytnutí jistiny 20 000 Kč, která měla být vracena ve splátkách po dobu 80 týdnů, úroková sazba za dobu trvání smlouvy tak činila cca 94 %, v přepočtu na roční bázi cca 61 %, 2) kapitalizovaný úrok celkem 25 600 Kč za poskytnutí jistiny 32 000 Kč, která měla být vracena ve splátkách po dobu 60 týdnů, úroková sazba za dobu trvání smlouvy tak činila cca 80 %, v přepočtu na roční bázi cca 70 %, zohlednění průběžného splácení však odráží výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN), která činila 1) 163,05 % a 2) 206,15 %, přičemž právě roční procentní sazbu nákladů lze vzhledem ke standardizovanému způsobu jejího výpočtu (v rozhodné době zakotvené v příloze [číslo] k zákonu o spotřebitelském úvěru) považovat za vypovídající a transparentní srovnávací ukazatel z hlediska celkové ceny spotřebitelského úvěru v rámci Evropské unie. Přitom nutno podotknout, že úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa], Statistika úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: [ulice], Úroková sazba, Domácnosti - obyvatelstvo, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, [příjmení] včetně stavebních spořitelen * (%)) se pohybovaly v první polovině roku 2020 okolo 8 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byť označovaný svými jednotlivými složkami, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši sedminásobně vyšší obvyklé míře v bankovním sektoru. Ujednání o veškerých částech celkového poplatku (úroku, administrativním poplatku a poplatku za hotovostním inkasu), tzn. o kapitalizovaném úroku, soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]).

13. Soud nepřiznal žalobkyni právo na sjednaný úrok ani ve výši obvyklé podle § 1802 o. z. (podle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, a nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy), neboť v daném případě úroková sazba sjednána byla, avšak v takové výši, že byla sjednána absolutně neplatně. Věřitel je tak sankcionován za to, že se pokusil sjednat se spotřebitelem celkovou úplatu (úrok), která je zjevně nemravná (lichvářská). V takovém případě je zcela vyvážené, že kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a případných nároků z prodlení s jejím splácením (včetně případných smluvních pokut) mu žádný nárok na úplatu nevzniká. U spotřebitelské smlouvy není důvod nahrazovat lichvářské nároky obvyklou výší, jinak by totiž žalobkyně nebyla nijak motivována od uvedené predátorské praktiky upustit (a poskytovat úvěry s úplatou, která popsané limity nepřekračuje) a došlo by naopak k eliminaci odrazujícího účinku akcentovaného judikaturou Soudního dvora EU ve spotřebitelských sporech. Nejde přitom o nepřiměřenou jednostrannou ochranu dlužníka. Je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, nemá před uzavřením smlouvy na rozdíl od poskytovatele úvěru znalost oboru, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu apod. Právě proto má soud tuto nerovnováhu účinně vyvážit. Také Ústavní soud považuje za„ neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů“ (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 a zejména III. ÚS 4084/12, kde RPSN činila 115,32 %).

14. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do 1) částky 3 950 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu úvěru (jistina úvěru 20 000 Kč mínus uhrazených 16 050 Kč) a 2) částky 19 700 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu úvěru (jistina úvěru 32 000 Kč mínus uhrazených 12 300 Kč). Soud pak zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1) 18 800 Kč a 2) 25 600 Kč fakticky představující kapitalizovaný úrok za poskytnutí úvěru, neboť ujednání o těchto nárocích (smluvní úrok, odměna za hotovostní inkaso splátek a administrativní poplatek) soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Stejně tak byl zamítnut smluvní úrok kapitalizovaný i dále běžící až do zaplacení.

15. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. zaplatit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobkyni přiznal 1) úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou 540,87 Kč a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, tedy ode dne následujícího, avšak toliko z přiznané dlužné jistiny zápůjčky ve výši 3 950 Kč a 2) úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou 2 807,65 Kč a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, tedy ode dne následujícího, avšak toliko z přiznané dlužné jistiny zápůjčky ve výši 19 700 Kč. Ve zbývající části byl nárok na zaplacení úroku z prodlení zamítnut.

16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.