7 C 318/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné neprovdané matce

I. Žalovaný je povinen přispívat na úhradu přiměřené výživy žalobkyně měsíčně částkou 500 Kč od [datum] do [datum] do 15. dne v měsíci předem, počínaje dnem [datum], k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] v částce 7 645 Kč, je žalovaný povinen hradit žalobkyni ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných spolu s běžným výživným a dále až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala výživného ve výši 2 500 Kč měsíčně od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

IV. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

V. Státu, České republice, se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou, podanou u Okresního soudu v Semilech dne [datum], se žalobkyně domáhala stanovení výživného neprovdané matky po dobu dvou let dítěte ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že se jí z družeckého vztahu se žalovaným narodila dne [datum] dcera [celé jméno žalobkyně]. Žalobkyně s žalovaným nikdy nežila ve společné domácnosti, od počátku těhotenství zůstala žalobkyně sama a v současné době žije v nájmu pouze s dcerou. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný dohodu, na základě které se nezletilá svěřila do výlučné péče matky/žalobkyně, která o ní od narození pečuje a jíž se žalovaný zavázal platit na výživu dcery [jméno] měsíčně částkou 2 000 Kč. Styk s nezletilou je žalovanému umožněn po dohodě s matkou. Takto žalovaný řádně platí, s dcerou se však nestýká. Žalobkyně uvádí, že žalovaný se s dcerou od jejího narození ještě nesetkal.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal v plné výši. Uvedl, že s žalobkyní nikdy nežil ve společné domácnosti, přičemž se o zařízení společného soužití s žalobkyní po narození nezletilé [jméno] pokoušel. Sehnal nájemní byt v [obec] a zaplatil kauci. Žalobkyně však jeho záměry nesdílela a přestěhovat se do [obec] nechtěla. Dále uvedl, že se již 2 roky léčí v psychiatrické ambulanci v [obec] u MUDr. [jméno] [příjmení] s úzkostnou poruchou (agorafobie), která mu neumožňuje řídit auto, ani dojíždět jiným dopravním prostředkem, tudíž není schopen nezletilou dceru v bydlišti žalobkyně navštěvovat. V současné době je svobodný a žije společně s mladší sestrou u své matky. Žalovaný dále uvedl, že jeho matka asi čtyřikrát žalobkyni navštívila a nakoupila pro nezletilou [jméno] pleny, dětský prášek na praní, aviváž, vlhčené ubrousky, oblečení, boty a hračky. Žalovaný žádal, aby jeho matka mohla nezletilou u žalobkyně vyzvedávat, to si však žalobkyně (matka nezletilé) nepřeje.

3. Soud věc projednal při nařízeném jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci nedostavili. Žalovaný se z účasti na jednání omluvil ze zdravotních důvodů, trpí amaxofobíí (strach z jízdy automobilem). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, z důvodu tíživé finanční situace. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), kdy vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů a účastnického výslechu žalobkyně, dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu:

5. Dne [datum] se narodila nezletilá [jméno] [příjmení], jako její otec je uveden žalovaný, jako matka žalobkyně /viz výpis z CEO na žalobkyni a žalovaného na č. l. 6 - 8 spisu/. Dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný dohodu, na základě které byla nezletilá [jméno] svěřena do péče matky a žalovaný se zavázal přispívat na výživu nezletilé [jméno] 2 000 Kč měsíčně /viz návrh na svěření nezletilého do péče a stanovení výživného na č. l. 2, dohodu o úpravě poměrů nezletilých dětí na č. l. 3, návrh na svěření nezletilé do péče matky na č. l. 4 – 5 spisu/. Dle účastnického výslechu žalobkyně před Okresním soudem v Semilech žalobkyně nemá jinou vyživovací povinnost než k nezletilé [jméno]. Žalobkyně je aktuálně na rodičovské dovolené s příjmem v podobě rodičovského příspěvku. Žalobkyně je svobodná a žije sama v nájmu pouze se svou dcerou, o kterou pečuje. Náklady na bydlení jsou v celkové výši 9 000 Kč měsíčně, dále hradí poplatek za připojení k internetu 300 Kč. Žalobkyně má dále běžné výdaje, které jsou spojené s péčí o nezletilou dceru (pleny, mastičky, příkrmy, kaše, oblečení, přípravky na koupání atp.). Žalobkyně nebyla schopna určit přesnou výši zvýšených nákladů vzniklých v souvislosti s těhotenstvím a porodem Žalobkyně byla vedena od září 2021 do ledna 2022, po vyučení v oboru pečovatelská služba na ISŠ [obec] až do nástupu na rodičovskou dovolenou, v evidenci na ÚP ČR. V tomto období pobírala příspěvek v hmotné nouzi a příspěvek na bydlení, na podporu v nezaměstnanosti neměla nárok /viz protokol o provedení důkazů před dožádaným soudem ze dne [datum], výpověď žalobkyně č. l. 41 – 42 spisu/. Žalovaný je svobodný a žije u své matky společně s mladší sestrou. Rovněž on má jen jednu vyživovací povinnost, a to k nezletilé [jméno], kterou řádně plní. Žalovaný má ukončené základní vzdělání, vyučený není. Žalovaný je veden od [datum] v evidenci ÚP ČR bez nároku na finanční podporu. Od [datum] do [datum] byl zaměstnán na základě dohody o provedení práce ve společnosti [právnická osoba] Žalovaný je nemajetný, vyjma osobního automobilu značky Renault Sc r. v. 2007, nevlastní jiný hodnotnější majetek, má dluh na zdravotním pojištění. Žalovaný se 2 roky léčí v psychiatrické ambulanci v [obec] s úzkostnou duševní poruchou (agorafobie). Kvůli jeho zdravotnímu stavu není schopen docházet do zaměstnání, řídit automobil, ani dojíždět jiným dopravním prostředkem a navštěvovat nezletilou dceru v bydlišti žalobkyně. Poprvé byl žalovaný v psychiatrické ambulanci MUDr. [příjmení] vyšetřen dne [datum], kdy popsal své obtíže spojené s opuštěním domova, strach z cestování dopravním prostředkem a anticipační anxietu před vycestováním z domova. Žalovanému byly nasazeny léky, po kterých došlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu. Naposledy osobně navštívil ambulanci v říjnu 2022, kdy uvedl, že úzkostné pocity ustupují a zvládá střídavě také pracovat. V lednu 2023 telefonicky lékařku informoval o vysazení léků, pro razantní zlepšení jeho stavu, avšak následovalo opětovné zhoršení. Přislíbil, že předepsané medikamenty začne opět užívat. Ošetřující lékařka, MUDr. [jméno] [příjmení], se k současnému stavu žalovaného dále nemohla vyjádřit. Od poslední fyzické kontroly žalovaného v říjnu 2022 a telefonátu z ledna 2023, nemá o žalovaném žádné informace. Předpokládá, že v případě, kdy žalovaný užívá předepsanou medikaci v dostatečné dávce a zařídil si nástup na intenzivní psychoterapii KBT ve formě stacionáře v NÚDZ, jak sám slíbil, tak bude jeho stav natolik kompenzovaný, že si dokáže najít vhodné zaměstnání bude schopen cestovat po [obec] a blízkém okolí /viz vyjádření žalovaného na č. l. 17a 24 - 24 p. v., zdravotní záznam č. l. 18, dohodu o provedení práce na č. l. 29 - 32, rozvázání dohody na čl. l. 26, potvrzení o evidenci na ÚP ČR ze dne [datum] na č. l. 27, souhlas s nahlížením do zdravotnické dokumentace na č. l. 28, lékařská zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] na č. l. 48 spisu/.

6. Podle ustanovení § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

7. Dle ust. § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

8. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

9. Dle ust. § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

10. Dle ust. § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, podle odstavce druhého téhož ustanovení lze výživné pro neprovdanou matku přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

11. Cílem a účelem shora citovaného ustanovení je především ochrana neprovdané matky ve smyslu ulehčení jejích„ těžkostí“ spojených s těhotenstvím a porodem, resp. snaha po vyrovnání výdělkových možností matky, které klesly v souvislosti s těhotenstvím, porodem a péčí o novorozené dítě. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence dochází zpravidla ke snížení příjmů matky a k poklesu pracovních příležitostí. Je na otci dítěte, aby se v rámci vzájemné rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky a její snížené příjmy kompenzoval. Účelem institutu je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře, což navazuje také na ochranu jejího novorozeného dítěte. Při stanovení výše výživného je nutné vycházet především z obecných kritérií, tj. z možností a schopností povinného s přihlédnutím k jeho dalším majetkovým a jiným poměrům. Při určování výše výživného je třeba zohlednit i zvláštní zákonný požadavek pro stanovení výše výživného neprovdané matky, a to požadavek přiměřenosti výživy neprovdané matky. Výživné tak musí být stanoveno tak, aby z něj mohly být uspokojovány všechny odůvodněné potřeby matky (výživa v širším slova smyslu), a to v přiměřeném rozsahu. Matka dítěte tedy nemá právo na stejnou životní úroveň tak, jako kdyby byla za otce svého dítěte provdána (viz ust. § 697 o. z.), a v takovém rozsahu jako její dítě (viz ust. § 915 o. z.) (srov. [příjmení], Zdeňka. § 920 (Výživné a úhrada nákladů neprovdané matky a těhotné ženy). In: [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], Kapitán, [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno]. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. [číslo]).

12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

13. Žalobkyni a žalovanému se dne [datum] narodila dcera [jméno], o niž pečuje žalobkyně. Žalobkyně a žalovaný přitom nejsou a nebyli oddáni. Žalovaný řádně hradí svou vyživovací povinnost vůči nezletilé dceři v částce 2 000 Kč měsíčně. Příjem žalobkyně tvoří rodičovský příspěvek. Žalobkyně má jednu vyživovací povinnost, je svobodná, v domácnosti žije s dcerou sama. Žalobkyně za bydlení platí měsíčně 9 000 Kč a částkou 300 Kč měsíčně hradí internet, dále má běžné výdaje. Žalovaný je veden v evidenci ÚP ČR, je nezaměstnaný, bez nároku na finanční podporu a žije u své matky. Žalovaný se dlouhodobě léčí v psychiatrické ambulanci, kde mu byla diagnostikována duševní porucha agorafobie (strach z veřejných prostranství, strach z opuštění domova), kvůli které si není schopen najít zaměstnání a navštěvovat nezletilou dceru v bydlišti žalobkyně. Žalobkyně i žalovaný jsou nemajetní. Žalovaný vlastní automobil, který však není schopen pro svou duševní chorobu řídit a není schopen navštěvovat svou nezletilou dceru.

14. Po provedeném dokazování, hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, avšak pouze zčásti. Po zvážení výše uvedeného pak soud dospěl k závěru, že je v možnostech a schopnostech žalovaného přispívat na výživu žalobkyně měsíčně částkou 500 Kč. Takto stanovené výživné odpovídá současným poměrům, možnostem a schopnostem žalovaného a mělo by tak pomoci potřeby žalobkyně v převážné části saturovat. Žalovaný netvrdil a v řízení nebylo zjištěno, že by měl tak vysoké výdaje, které by placení této částky vylučovaly, a dle lékařské zprávy je schopný při dodržení stanovené medikace docházet do zaměstnání. Žalovaný žije u své matky, naproti tomu žalobkyně sama pečuje o nezletilé dítě a téměř celý příjem v podobě rodičovského příspěvku vydá pouze na náklady na bydlení a na zabezpečení ostatních potřeb. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě návrhu žalobkyně vyhovět, a uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 500 Kč, a to (v souladu s ust. § 922 odst. 2 o. z.) zpětně od [datum], vždy k patnáctému dni v měsíci, až do doby dvou let od narození nezletilé [jméno], tj. do [datum] (výrok I. tohoto rozsudku).

15. Podle ustanovení § 921 odst. 1 o. z. je výživné splatné předem, ke dni rozhodnutí tak nastala splatnost výživného za období od [datum] do [datum], a žalovanému tak vznikl dluh ve výši 7 645 Kč, který mu uložil zaplatit. S ohledem na výši dluhu, i na skutková tvrzení žalovaného, rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., části věty za středníkem, o možnosti plnit tento dluh ve splátkách ve výši 500 Kč splatných spolu s běžným výživným, a to pod ztrátou výhody splátek (výrok II. tohoto rozsudku).

16. Co do částky 2 500 Kč měsíčně za období od [datum] do [datum] byla žaloba zamítnuta. Jak je již výše uvedeno, soud považuje v daném případě za přiměřenou a odpovídající výši výživného částku 500 Kč měsíčně a pokud se žalobkyně domáhala na výživném částky o 2 500 Kč vyšší, neshledal soud její požadavek v kontextu s provedeným dokazováním za důvodný. Přestože podmínkou pro vznik nároku neprovdané matky, tedy žalobkyně, na výživné od otce narozeného dítěte, není předchozí výdělečná činnost matky („ Na věci nic nemění skutečnost, že matka před porodem nepracovala, byla s ohledem na věk a např. studium výživou závislá na svých rodičích apod.“ – opět komentář k ust. § 920 o. z. - Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975), 2. vydání, 2020, s. [číslo] - [číslo]: Z. [příjmení], T. [příjmení]), nelze pro stanovení výše výživného v konkrétní věci pominout fakt, že poměry žalobkyně se co do příjmové stránky porodem nezměnily. Důsledky těhotenství, porodu a péče o narozenou dceru u žalobkyně spočívají zejména v tom, že je omezena v možnostech nástupu do zaměstnání, v množství pracovních příležitostí a momentu, kdy se bude moci sama živit.„ Proto je obecně na otci dítěte, aby se v rámci rodinné solidarity, dané existencí společného dítěte, přiměřeně podílel na výživě matky, resp. její snížené příjmy kompenzoval. Účelem posuzovaného institutu je ochrana neprovdané matky v majetkové sféře, resp. prostřednictvím ochrany matky také ochrana jejího novorozeného dítěte“ (opět srov. komentář k ust. § 920 o. z. - Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975), 2. vydání, 2020, s. [číslo] - [číslo]: Z. [příjmení], T. [příjmení]). V souzené věci ovšem situace na straně žalovaného, a to jak zdravotní, tak majetková, není taková, aby bylo možné rozhodnout o vyšším výživném pro žalobkyni. V konkrétním případě dospěl soud k závěru, že„ přiměřeně“ se bude žalovaná podílet právě částkou 500 Kč měsíčně, neboť jakákoli jiná, vyšší částka, není při zohlednění výživného 2 000 Kč měsíčně na dceru [jméno] reálná. Žalovaný má základní vzdělání, není zaměstnaný a stálý příjem si není schopen si opatřit pro své psychické problémy. Jeho životní úroveň není vyšší než životní úroveň žalobkyně a není fakticky schopen více kompenzovat omezení možností žalobkyně na trhu práce v důsledku porodu společné dcery účastníků. Vzhledem k uvedenému soud proto neviděl prostor pro stanovení výživného ve výši požadované žalobkyní a nezbylo tak, než její nárok částečně zamítnout (výrok III. rozsudku).

17. Žalobkyně byla v řízení v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, od placení soudního poplatku osvobozena. Podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. V souzené věci však byla žalobkyně v řízení úspěšná jen částečně (16,67 %).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 150 o. s. ř. tak, že procesně úspěšnějšímu žalovanému právo na jejich náhradu nepřiznal (výrok IV. rozsudku), stejně jako nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení Okresnímu soudu v Mělníku, resp. České republice (výrok V. rozsudku). K aplikaci shora uvedeného ustanovení byl soud veden především charakterem uplatňovaného nároku, ale i s ohledem na osobní a majetkové poměry žalobkyně.