Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

7 C 40/2022

č. j. 7 C 40/2022-27

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSME:2022:7.C.40.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mělníku rozhodl ve prospěch žalobkyně o vyplacení televizního poplatku za období březen až září 2021, který byl výsledkem přihlášky žalované jako držitelky televizního přijímače. Soud uznal, že žalovaná je poplatníkem podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., a to i přes její tvrzení o nevýkonu přijímače, protože nevykázala odhlášení z evidence. Na základě § 10 zákona a § 1970 o. z. uložil žalované zaplatit dlužnou částku s úrokem z prodlení ve výši zákonného úroku. Soud rovněž přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení, včetně soudního poplatku a odměny advokáta podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že se žalovaná stala přihlášeným držitelem televizního přijímače, a tedy poplatníkem televizního poplatku na základě přihlášky do příslušné evidence ze dne datum. Žalovaná však nezaplatila televizní poplatky ve výši částka měsíčně za období od března 2021 do září 2021, ačkoli k tomu byla řádně a v přiměřené lhůtě vyzvána.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila, prostřednictvím odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 21. 12. 2021, č. j. EPR 297065/2021 – 5, tak, že již několik let ČT nesleduje, protože nemá důvod poslouchat lži, kterými krmí národ a odmítá se podílet na jejím financování. Již rok nemá funkční televizor, takže nesleduje ani soukromé stanice.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud zjistil, že žalovaná se v červnu 2007 přihlásila jako držitel televizního přijímače do evidence poplatníků televizního poplatku s uvedením adresy adresa žalované. Žalovaná nezaplatila televizní poplatek za měsíce březen 2021 až září 2021, ačkoli k tomu byla řádně a v přiměřené lhůtě vyzvána /viz upomínka včetně dodejky na č. l. 14 a 13 spisu/. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z každého neuhrazeného poplatku od 16. dne příslušného měsíce do dne vyhotovení žaloby /viz specifikaci výpočtu úroků z prodlení na č. l. 15 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by přijímač odhlásila před uplynutím rozhodného období nebo že by splňovala podmínky pro osvobození od televizního poplatku. Její obrana spočívala v neužívání televizního přijímače a nesledování televizních programů.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se televizní poplatek platí za zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Poplatníkem televizního poplatku je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač.

7. Podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

8. Podle § 6 uvedeného zákona činí měsíční výše televizního poplatku částka.

9. Podle § 7 odst. 2 věty první uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.

10. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

11. Soud má za prokázané, že žalovaná je přihlášeným držitelem televizního přijímače, přičemž nedodržela svou zákonnou povinnost a nezaplatila televizní poplatek za období od března 2021 do září 2021. Žalovaná netvrdila, že by se z evidence poplatníků odhlásila a nerozporovala držení televizního přijímače (viz výše bod 6 odůvodnění rozsudku). Na základě výše uvedeného soud shledal nárok žalobkyně důvodným a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné televizní poplatky ve výši částka (zákonná částka částka x 7 měsíců).

12. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku požadovaná žalobkyní odpovídá tomuto zákonnému úroku z prodlení. Splatnost závazku nastala patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 zákona č. 348/2005 Sb.), následujícím dnem se tak žalovaná ocitla s jednotlivými platbami v prodlení, které stále trvá, neboť žalovaná dosud žalobci ničeho nezaplatila.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši částka za každý ze dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), tj. ve výši částka (2 úkony x odměna ve výši částka), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši částka (2 úkony x paušální náhrada ve výši částka) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši částka (21 % z částky částka). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.