7 C 46/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Petrou Turnovskou ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manželky a manžela: osobní údaje manžela pobytem adresa fakticky a pro doručování adresa o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před Obecním úřadem Měšice, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne datum domáhala rozvodu manželství, z něhož se dne datum narodila dcera jméno. Pro odůvodnění návrhu uvedla, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, stal se z něj zcela nefunkční, formální vztah. O manželovi nemá mnoho let informace a ani neví, kde fakticky bydlí. Ve společné domácnosti nežijí od roku 2011 a obnovení manželství nelze očekávat. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil, k jednání soudu dne datum se nedostavil. Po provedeném dokazování soud z výpovědi manželky a listinných důkazů zjistil následující skutkový stav: manželství bylo uzavřeno dne datum před Obecním úřadem Měšice. U manželky šlo o manželství druhé, u manžela o manželství prvé. Oba manželé mají příslušnost k České republice, jsou české národnosti. Manželství bylo uzavřeno po tříleté známosti, když se účastníkům dne datum narodila dcera jméno celé jméno manželky. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 27. 1. 2021, č. j. 42 Nc 88/2020 – 102, bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k nezletilé jméno pro dobu po rozvodu manželství. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Přestože manželé po uzavření manželství neměli finanční problémy, neboť manžel byl zaměstnaný jako IT specialista a pobíral služný plat, došlo mezi nimi postupně k odcizení. Manželka byla na rodičovské dovolené s dcerou a manžel musel trávit v práci hodně času. V době, kdy bylo dceři jméno 2,5 roku, manžel bez uvedení konkrétního důvodu opustil společnou domácnost a odstěhoval se ke svým rodičům. Po určitou dobu se manželé snažili o obnovení a udržení vztahu, manžel se stýkal s dcerou. Postupně však kontakty vzájemně přerušili a nakonec se manžel odstěhoval i od svých rodičů. Manželka s ním není v kontaktu, neví, kde fakticky bydlí. O obnovení manželství nemá manželka zájem a ani manžel se v tomto směru nikdy nevyjádřil. Manželka má nového přítele, s nímž i s dcerou žijí v rodinném domě v okrese obec. Soud ve věci jednal podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“) a po právní stránce věc posuzoval podle ustanovení § 754 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Dle § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Poté, co soud zhodnotil každý jeden za řízení provedený důkaz, jakož i všechny důkazy ve svém vzájemném souhrnu, dovodil, že žaloba byla podána důvodně. Manželé spolu nežijí jako manželé a společně nehospodaří od roku 2011, nejsou v žádném kontaktu, netráví spolu čas, nevychovávají dceru jméno, nejsou si vzájemně oporou. Ani jeden z nich nemá zájem o obnovení manželství. Nelze tedy, než uzavřít na to, že manželství již není schopno plnit ty funkce, které jsou na ně obecně kladeny. Vzhledem k délce vzájemného odcizení účastníků, poměru manželky s jiným mužem, jakož i neochotě obnovit manželské soužití bylo možno dovodit, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, k nimž je povinen soud v odůvodnění svého rozhodování přihlížet, pak lze zaznamenat v prvé řadě určité zevšednění manželství účastníků a minimální snahu o změnu vztahu. Primárním důvodem rozvratu jsou tedy odchylné povahové vlastnosti a názorový nesoulad obou účastníků, což následně vedlo k opuštění společné domácnosti manželem. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 23 z. ř. s., neboť dle tohoto ustanovení obecně účastníci řízení ve statusových věcech manželských nemají právo na náhradu nákladů řízení a soud neshledal v souzené věci žádné mimořádné okolnosti pro jejich přiznání. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího ve dvou vyhotoveních. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení; to platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z.). Občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do 15 pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, a to pokud je v jeho dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo partnerství.