8 C 279/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela trvale bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti manželce: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky trvale bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno manželky, , narozeného dne , Datum narození manžela, , a , Jméno manželky, , rozené , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , uzavřené dne , datum, před Městským úřadem , adresa, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se návrhem, podaným u soudu dne , datum, , domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne , datum, . Uvedl, že se z manželství narodily dvě již zletilé děti. Manželství považoval za relativně spokojené do roku 2011, ale následně se mezi manžely začaly projevovat neshody, které podle něho pramenily zejména z důvodu změny chování manželky. Manželka se o manžela přestala zajímat a preferovala své zájmy nad zájmy rodiny. Často nebyla doma a nestarala se o rodinu. Manžel postupně zjistil, že manželka začala ve zvýšené míře požívat alkoholické nápoje, což také vedlo ke změně jejího chování. Zejména v tom manžel spatřuje příčiny rozvratu manželství na straně manželky. To vše vedlo k odcizení manželů, k němuž začalo docházet v roce 2011. Postupem času došlo k úplnému ochlazení vztahů mezi manžely a v dlouhodobém vzájemném odcizení lze shledat příčiny rozvratu manželství. On a manželka spolu nežijí jako manželé více než deset let a oba si žijí svým vlastním životem. V roce 2023 si manžel našel přítelkyni. Navázání tohoto vztahu však není příčinou rozvratu manželství a mimomanželský poměr je až důsledkem jeho rozvratu. Manžel již v manželství nechtěl setrvávat. Manželství považoval za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené bez možnosti jeho obnovení.

2. Manželka se k podanému návrhu na rozvod manželství nejprve vyjádřila tak, že s rozvodem manželství souhlasí. Uvedla, že manželství není po delší dobu spokojené, avšak především proto, že po tom, co si manžel našel milenku, začal na manželku vyvíjet víceméně nátlak směřující k tomu, aby opustila nemovitost v jeho vlastnictví. To pak bez jakéhokoliv vypořádání hodnoty dostavby nemovitosti, provedené z hrubé stavby za manželství. V rámci toho jí manžel v minulosti opakovaně napadl, záznam by o tom měl být k dispozici u MOP , adresa, . Součástí jednání manžela je ustavičné snižování důstojnosti manželky před jejich dětmi, a to zesměšňováním poněkud odlišných projevů v důsledku manželkou prodělaných porodních komplikací (dětské obrny). Ačkoliv tímto manželka trpěla již v okamžiku sňatku, využívá toto manžel ke zvýšení tlaku na manželku pro její odchod z domu. Manžel nepřispívá manželce na náklady, které ona ze své mzdy vynakládá na obživu celé rodiny. Rodině vaří a vykonává pro ni potřebné domácí práce. Konstatovala, že manželství je rozvráceno, ale důvod spatřovala v chování manžela, a to v pokusech donutit manželku opustit obydlí a v navázání paralelního vztahu. Manželka dále uvedla, že je zaměstnána jako dělnice ve zdravotnictví s hrubým měsíčním příjmem ve výši , částka, . S ohledem na svou situaci a v důsledku péče o nezletilé děti a celou rodinu si tak nebyla schopna najít zaměstnání s vyšším příjmem, z čehož dovozovala naplnění podmínek dle § 760 odst. 1 občanského zákoníku a zřejmě i dle § 762 odst. 1 občanského zákoníku. Současně tedy uplatnila nárok na přiznání výživného rozvedené manželky.

3. V rámci dalšího podání (ze dne , datum, ) manželka uvedla, že zde jsou okolnosti pro nerozvedení manželství, a to ve smyslu § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Primárním zdrojem rozkolu v rodině bylo napadení manželky manželem v roce 2016. Po celou dobu, a to od napadení do okamžiku, kdy si manžel , datum, našel přítelkyni, se manželka řádně starala o chod domácnosti bez ohledu na chování manžela k její osobě. Obstarávala praní, žehlení i vaření, s nímž přestala až tehdy, když zjistila, že má manžel milenku. Na rozvratu manželství se převážně nepodílela a už vůbec ne tím, že by nadměrně požívala alkohol. Za příčinu rozvratu manželství považovala nezájem manžela na společném soužití, jehož motivem bylo otěhotnění manželky, spojené s pohrdavým přístupem manžela k manželce v reakci na její zdravotní stav a omezené výdělkové možnosti. Tento přístup eskaloval právě fyzickým napadením v roce 2016 a následně navázáním mimomanželského vztahu v době, kdy manželská krize byla dle manželky ještě řešitelná. K ukončení veškerého soužití i v podobě obstarávání záležitostí druhého došlo až po zjištění, že žalobce založil nový vztah. Není tak naplněna podmínka tří let, pro níž by nebylo třeba dané okolnosti zkoumat. S ohledem na to, že řízení bylo zahájeno ještě před účinností novelizace zákonem č. 286/2025 Sb., poukazovala manželka na to, že je třeba řízení dokončit podle právní úpravy, která byla platná ke dni zahájení řízení. Proto je potřeba zkoumat příčiny rozvratu manželství, což je podstatné i pro případné přiznání výživného rozvedené manželky dle § 760 občanského zákoníku. Je totiž zřejmé, že výdělkové možnosti a podmínky uplatnění na trhu práce jsou na straně manželky snížené a životní úroveň účastníků nebude po rozvodu ani přiměřená. Existenci okolností pro odepření rozvodu manželství nelze pominout jen z důvodu, že manželka v reakci na postoj manžela prohlásila, že na pokračování manželství netrvá. K hodnocení jejího vyjádření je potřeba přihlédnout k tomu, že nejde o účastníka v běžné podobě, ale jde o osobu, jejíž projevy odpovídají míře jejího vzdělání a vyjadřovacím schopnostem. Není tedy zásadní nakolik manželka považuje manželství za rozvrácené. Za příčinu rozvratu, který nemusí být trvalý, manželka tedy považovuje dlouhodobý nezájem manžela na manželském soužití, snižování důstojnosti manželky, narušení její fyzické integrity a manželovo navázání mimomanželského vztahu. Na těchto příčinách rozvratu se manželka nemohla podílet. Závažná újma, která by manželce byla rozvodem způsobena, spočívá v tom, že se v důsledku péče o domácnost, péče o nezletilé a výkonu dvou zaměstnání nebyla schopna věnovat případnému doplnění či rozšíření vzdělání. Z tohoto důvodu si není schopna zajistit vlastní existenci a bydlení. V případě opuštění domácnosti by byla nucena požádat matku, aby jí umožnila u sebe bydlet. Mimořádnou okolnost pro nerozvedení manželství lze pak spatřovat v tom, že si manželka v důsledku svého zdravotního stavu, kdy má omezené výdělečné možnosti, nebude schopna obstarat vlastní budoucnost. To souvisí i s tím, že manžel odmítl možnost se s manželkou slušně vypořádat. Manžel věděl nebo musel od počátku manželství vědět, že na něm bude manželka alespoň do určité míry závislá.

4. Nárok manželky na výživné rozvedené manželky byl soudem vyloučen k samostatnému řízení a toto řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení o rozvod manželství.

5. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Městským úřadem , adresa, /viz oddací list na č. l. 3 spisu/. Z manželství účastníků se narodily dvě děti, a to dcera a syn. Obě děti jsou již zletilé, syn nabyl zletilosti dne , datum, /viz rodný list na č. l. 4, rodný list na č. l. 5, potvrzení o lustraci v ISZR manžela na č. l. 6, potvrzení o lustraci v ISZR manželky na č. l. 7 spisu/. Manželka byla s ohledem na její rozumové schopnosti, které byly sníženy do horního pásma lehké mentální retardace, zařazena do zvláštní školy. Byl u ní shledán také opožděný řečový vývoj /viz zpráva ze dne , datum, na č. l. 23, zpráva ze dne , datum, na č. l. 23, rozhodnutí na č. l. 27 spisu/. Při narození nebyly u manželky zjištěny žádné vývojové vady. Do 1. roku vývoje věku byl vývoj manželky normální a následně došlo k opožďování jejího psychomotorického vývoje. Byla u ní diagnostikována dětská obrna - psychomotorická retardace. Dále u ní bylo diagnostikováno snížení sluchové schopnosti o 3,1 % a lehká dalekozrakost. Po ukončení zvláštní školy byla přijala ke studiu na odborném učilišti do tříletého učebního oboru kuchařka /viz propouštěcí zpráva na č. l. 25, závěrečné hodnocení na č. l. 24, rozhodnutí o přijetí na č. l. 26 spisu/. Dne , datum, byla manželka ve večerních hodinách napadena ze strany manžela. Na policii uvedla, že k tomuto mělo dojít po návratu z grilování, kde byla s dětmi. Dále uvedla, že jí manžel měl dát facku, měl jí také strčit na postel a několikrát uhodit do horní části těla. Dle sdělení manželky jí před tím manžel nikdy neuhodil, ale když byl jejich dceři jeden rok, tak jí měl manžel po rozepři chytit rukama pod krkem a asi před deseti lety jí měl strčit tak, až upadla na skříň. Při vyšetření u lékařky dne , datum, manželka uvedla, že byla včerejšího dne napadena manželem, který jí dal facku a strčil jí na postel /viz úřední záznam na č. l. 40 - 41, lékařská zpráva na č. l. 42 spisu/. Dne , datum, zaslal manžel bratrovi manželky dvě fotografie zachycující prádlo ve vaně, na zemi a na žehlícím prkně. Dále mezi nimi bylo komunikováno o soužití účastníků /viz komunikace na č. l. 47 - 56 spisu/. Od , datum, byla manželka zaměstnána na pozici dělnice ve zdravotnictví, a to se stanovenou základní mzdou ve výši , částka, a s osobním příplatkem ve výši , částka, /viz pracovní smlouva na č. l. 15, mzdový výměr na č. l. 16 spisu/6. Z účastnické výpovědi manžela soud zjistil, že do manželství vstupoval v době, kdy čekali dceru , jméno FO, . Problémy v domácnosti začaly v roce 2011. S rozvodem manžel vydržel do osmnáctin obou dětí. Situaci řešil i se svým švagrem, kterému zasílal fotografie, zachycující, jak to u nich doma vypadá. V roce 2005 až 2006 dělal podkroví domu, kde měly děti pokojíčky a on si v jednom pokoji zřídil kancelář. Postupně v ní začal i přespávat, k čemuž došlo v roce 2011 a od té doby zde přebývá a s manželkou žijí odděleně. Po incidentu, kdy manželka přišla domů opilá, se manželka s dětmi na tři měsíce odstěhovala k matce. V souvislosti s incidentem podával vysvětlení na policii. Manžel platil inkaso (elektřinu, vodu, plyn), dělal nákupy, dětem hradil oblečení a vybavení. Manželka platila dětem obědy. Manželce dával peníze na jídlo, ale přestal jí je dávat do ruky asi před 5 lety, když se vrátila opilá z práce. V minulosti měli s manželkou společný bankovní účet, resp. účet vedený na manželku, což bylo v roce 2010 nebo 2011. Poté, co manželka utratila našetřené peníze, toto skončilo. , adresa, - 8 let mezi manžely nebylo nic intimního. Jako rodina nejezdili na výlety a nejezdili ani na společné dovolené. S přítelkyní Lenkou se poznal , datum, a navázal s ní vztah. Vídají se spolu dvakrát až třikrát týdně. To, že má manželka požívat alkohol, zpozoroval v roce 2012 či 2013. V roce 2020 byla přítomna incidentu kvůli alkoholu dcera, která viděla, v jakém stavu matka byla. Manžel hodně pracoval z důvodu vydělávání peněz a domů jezdil pozdě. Manželka chodila do zaměstnání na 4 hodiny denně a jeho překvapovalo, že doma není uklizeno a manželka není s dětmi často doma. O mentálních limitech své manželky věděl, a to včetně toho, že se jí musí něco vysvětlovat vícekrát. S manželkou neřešili rodinné terapie.

7. Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že od roku 2011 přestali s manželem fungovat a každý si žil po svém. Doma to u nich probíhalo tak, že se po návratu z práce s manželem pozdravili, ale nic spolu již neřešili. Tak to mohlo být asi od roku 2010. Incident mezi ní a manželem nastal po návratu z opékání buřtů u sousedů, kdy jí dal manžel facku a dusil jí pod peřinou. Incident byl policii nahlášen ze strany dceřiny školy. Manžel ji napadl ještě jednou, když byly jejich dceři asi dva roky. Mezi ní a manželem bylo naposledy něco intimního před 7 - 8 lety. Starala se o děti a doma uklízela. Děti vozidla na tréninky a jezdila s nimi na zápasy. Doma dříve vařila i manželovi, ale od té doby, co jí nedává peníze, už nemá důvod. Manželovi přestala vařit asi před třemi lety. Že má mít manžel milenku zjistila v prosinci 2 roky zpátky. V minulosti byli jako rodina asi dvakrát či třikrát na dovolené, od incidentu jako rodina nikde nebyli. S manželem měli problémy v komunikaci. Manžel na ní byl naštvaný, protože chodila málo do práce a manžel po ní chtěl, ať si něco najde. V minulosti měla i dvě zaměstnání. Chodila také uklízet do družiny a do paneláku, a doma tak ne vždy všechno zvládala. Nebyla schopna vysvětlit změnu svého postoje k rozvodu manželství. Chtěla, aby se s ní manžel vypořádal. Neví kolik stojí nájem v Kralupech, ale má případně možnost bydlet u maminky ve , adresa, . Manžel jí asi před půl rokem řekl, že se má sebrat a táhnout z domu, ale od té doby jí to neřekl. Bylo to v souvislosti s tím, že nevypnula televizi, když šla z obýváku.

8. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že oba účastníky zná od malička. Nikdy neviděl, že by pan , jméno FO, svou manželku napadl, ale je o tom zápis od policie. On ví o dvou případech fyzického násilí. Účastníci spolu moc nefungovali, paní , jméno FO, si k němu chodila stěžovat. Osobně slyšel nadávky pouze jednou, jednalo se o urážky a výhružky, ale nepamatuje si, co konkrétně zaznělo. Poslední dva až tři roky nebyl u účastníků doma, dříve tam chodil. K fungování rodiny účastníků se nebyl schopen blíže vyjádřit. Už dva až tři roky před tím, než si pan , jméno FO, našel paní, to nebylo ideální manželství. Ve věci manželství účastníků se angažoval tak, že po panu , jméno FO, chtěl, aby se ke své manželce choval dobře, nezneužíval jejího slabšího postavení, což souviselo s tím, že jí vyhazoval z domu. S panem , jméno FO, řešil rozvod účastníků dohodou, ale to nebylo možné. Ve věci nepomáhal připravit žádné vyjádření. , jméno FO, se podařilo začlenit do normálního života, vyučila se jako pomocná kuchařka a stala se z ní soběstačná osoba. Má však problém zvládat krizové situace, potřebuje pomoc a více času ke zvážení důsledků. Neví o tom, že by si paní , jméno FO, chtěla zvýšit vzdělání, ale chodí na kurz zdravotnice a chce si zvýšit kvalifikaci. Matka paní , jméno FO, bydlí v domě, který je jejího syna. , jméno FO, viděl pít alkohol při nějaké oslavě, nikdy jí neviděl opilou.

9. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že dokud žil otec svědka, byl vztah účastníků v pořádku. Otec svědka zemřel , datum, a od té doby došlo v chování pana , jméno FO, ke změně. Nikdy nebyl svědkem jednání v podobě psychického či fyzického násilí pana , jméno FO, . K napadení jeho sestry podle něj došlo v roce 2015 a měl by o tom být záznam od policie. Od té doby doma u účastníků nebyl. , jméno FO, mu posílal dvě fotografie s prádlem. Svědek vlastní dům, ve kterém bydlí jeho matka. Jeho sestra se dědictví po jejich otci zřekla. On má ve vlastnictví ještě byt, který pronajímá. V případě potřeby by byl ochoten sestře s bydlením vypomoct. Sestra se před ním nezmiňovala, že by chtěla studovat a podle něj by toho nebyla schopna. Sestru viděl pít alkohol, a to během oslav, například při přípitku.

10. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že s dcerou má dobrý vztah a s jejím manželem žádný vztah nemá. Dříve ho brala jako manžela dcery, ale to bylo asi do roku 2002, kdy na dceru vztáhl ruku. , jméno FO, pro ni skončil fackou v roce 2016. , jméno FO, změnil chování k její dceři po úmrtí manžela svědkyně v roce 2001 a od jeho úmrtí se táhnou problémy účastníků. K fungování manželství účastníků se není schopna přesně vyjádřit, ale ona chtěla, aby dcera od svého manžela odešla. Dcera chce zachovat manželství kvůli tomu, aby se mohla starat o syna. Svědkyně nikdy nezažila, že by se pan , jméno FO, k její dceři choval nevhodně. Svědkyně účastníkům dříve pomáhala, ale asi 10 let už nebyla u nich doma. Její dcera měla i dvě zaměstnání. Starala se o děti, vodila je na kroužky. V minulosti dcera opustila domov dvakrát. Poprvé to bylo, když jí pan , jméno FO, chytil pod krkem a podruhé to bylo po facce. Dcera svědkyně nezvládá dobře krizové situace a potřebuje se poradit. Dceru nikdy neviděla opilou, alkohol si dala třeba při oslavě, ale jednalo se o dvě, tři skleničky. Neví o tom, že by si dcera chtěla doplnit vzdělání. Dcera je vyučená a vyšší vzdělání by asi nebylo v jejích možnostech. Svědkyně bydlí v domě 2+1 s příslušenstvím a v domě je podkrovní pokoj a bydlení dcery u ní v domě by na nějaký čas bylo možné. Po svém otci dcera nenabyla v rámci dědictví žádný majetek, jelikož se ho vzdala. Nechtěla za to žádné finanční vypořádání. Na svém bankovním účtu nemá svědkyně peníze pro dceru a ani je tam v minulosti neměla.

11. Z výslechu svědkyně , Jméno manželky, soud zjistil, že svědkyni je 24 let a přibližně od jejích 15 let její rodiče nežijí jako běžní manželé. Matka bydlí v domě dole v ložnici a otec spí nahoře v kanceláři. Rodiče se zdraví, a to je vše. Rodiče se hádali již v dřívější době a obsahem hádek byly obecně finance. Často to bylo z důvodu, že matka neměla peníze a chtěla po otci peníze přidat. Otci vadily i matčiny návštěvy u nich doma. Jí a bratrovi se věnovali oba rodiče. Matka je vodila na tréninky. Doma byl občas nepořádek. Rodinné výlety společně s rodiči nepodnikali, někdy je ale brala matka. Mezi rodiči nezaznamenala žádné pocity náklonnosti. Byla u toho konfliktu, kdy otec napadl matku. V té době byla svědkyně v 9. třídě a řešilo se to na policii. Nic podobného se u nich jinak nedělo. Otec byl občas vulgární, ale nikdy to nebylo kvůli handicapu matky. Hádky byly doma časté, otec byl nepříjemný ale zpravidla ne vulgární. To bylo ještě před tím, než otec poznal Lenku. Svědkyně žije s rodiči ve stejné domácnosti celý svůj život. Matka alkohol sice pije, ale nikdy to nebylo na denním pořádku. Jednou matku zažila opilou, což bylo před jejími dvacátými narozeninami. Od ostatních sice slyšela, že matku viděli opilou, ale to jim mohlo připadat v důsledku matčiny horší motoriky a toho, že někdy hůře mluví. Matka pila alkohol příležitostně s kamarádkami u nich doma, ale nijak to nevybočovalo. Spolu s bratrem si dlouho přejí, aby spolu rodiče nebydleli. Otec čekal na to rozvod do doby až jejímu bratrovi bude 18 let. Bratr se o sebe dokáže postarat sám, potřebuje pomoct pouze s financemi. Otec platí celou dobu SIPO. Matka pere sobě, bratrovi a otci. Matka také vaří, otec má krabičky z práce.

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželé spolu uzavřeli manželství dne , datum, . Z manželství se jim narodila dcera a syn, obě děti jsou již zletilé. Návrh na rozvod byl podán několik dní po zletilosti syna účastníků. V roce 2016 manžel napadl manželku, kdy jí dal mimo jiné facku. Tato věc byla řešena policií. Historicky došlo ze strany manžela ještě k jednomu napadení manželky. Od roku 2011 žijí manželé v domě odděleně. Každý z nich si žije po svém. Mezi manžely bylo naposledy něco intimního před 7 lety. Manžel hradil SIPO (náklady za vodu, elektřinu). Manželka hradila jídlo, starala se o děti účastníků. Manželka má zdravotní problémy, které měla již před uzavřením manželstvím. Manželka je zaměstnaná a během manželství neprojevovala zájem o to, že by si chtěla zvýšit své vzdělání. V říjnu 2023 manžel navázal mimomanželský vztah. V případě rozvodu manželství může žít manželka se svou matkou v domě, který vlastní bratr manželky. Manželka není abstinentka, alkohol nepije v nijak neběžné míře. Mezi manžely docházelo často k hádkám kvůli penězům. Manžel nechce v manželství nadále setrvat.

13. Nebylo prokázáno, že by příčinou rozvratu manželství bylo užívání alkoholu ze strany manželky. Rovněž nebylo prokázáno, že by příčinou rozvratu manželství bylo navázání mimomanželského vztahu ze strany manžela.

14. K jednotlivým, ve věci provedeným důkazům, soud uvádí následující. Jedná-li se o výpovědi účastníků, tak soud z těchto vycházel. Manželka sice uváděla, že je abstinentkou, což bylo výpověďmi svědků vyvráceno a soud tedy nemá za to, že by manžel užívání alkoholu ze strany manželky zmiňoval z důvodu, aby jí očernil a odvrátil pozornost od toho, že sám navázal mimomanželský vztah. Nicméně incident, o kterém se manželka zmiňovala, se odehrál a rovněž se s manželem shodovala v tom, od kdy jejich manželství přestalo fungovat. Nekonzistentní byla ve svém stanovisku k rozvodu, tj. zda se chce nebo nechce rozvádět.

15. Obezřetně pak soud přistupoval k výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Svědek byl informován o předchozích jednáních soudu od své manželky. Některé informace ve vztahu k chování manžela k manželce popisoval nadneseně, ale v konečném důsledku svědkem takových jednání nebyl a nemohl se k nim tedy blíže a relevantně vyjádřit. Případně měl informace zprostředkovaně od paní , jméno FO, . Napadení, které zmiňoval, pak bylo skutečně řešeno u policie. Svědkyně je matkou manželky a účastnila se soudních jednání v pozici veřejnosti. Tato skutečnost jí automaticky nevylučuje z toho, aby mohla vypovídat k věci z pozice svědka. Svědkyně má sice k manželovi své dcery negativní vztah, ale dle názoru soudu se toto v její výpovědi neprojevilo v tom smyslu, že by svého zetě chtěla cíleně poškodit. Zmiňovala se o dvou incidentech ze strany zetě k její dceři. Jeden byl řešen u policie a druhý, k němuž mělo dojít mnohem dříve, byl uváděn rovněž manželkou a byl zmiňován již i v roce 2016 při podání vysvětlení na policii. Soud tedy nedospěl k závěru, že by k výpovědi této svědkyně nemělo být přihlíženo.

16. Jinak tomu bylo v případě svědka , jméno FO, (bratra manželky), který jednak potvrdil, že se setkal s právním zástupcem své sestry a věc s ním byla řešena. Tomu dle názoru soudu nasvědčuje i skutečnost, že k jednání přinesl vytištěnou komunikaci mezi ním a švagrem. Z přístupu svědka byl znát i jeho negativní vztah k jeho švagrovi. Soud pak shledal rozpor v jeho výpovědi i v tom, co bylo uvedeno z jeho strany ve vztahu k penězům pro jeho sestru z titulu dědictví po otci, kdy toto přímo svědkyně , jméno FO, (matka) vyloučila. Soud tedy k obsahu svědka čerpal pouze potud, pokud byl ve shodě s ostatními ve věci provedenými důkazy.

17. Z hlediska svědeckých výpovědí pak soud vycházel především z výslechu svědkyně , Jméno manželky, (dcery účastníků), která s účastníky bydlí ve stejné domácnosti a z jejího výslechu bylo pro soud patrné, že soužití účastníků (rodičů) popisuje tak, jaké ve skutečnosti bylo. Respektive tak, že nikomu z rodičů (účastníků) nestraní.

18. Soud pak zamítl návrh manželky na provedení výslechu svědkyně , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Svědkyně se měly zejména vyjádřit k tvrzení manžela o údajném nadměrném požívání alkoholu ze strany jeho manželky. Jednak to byl manžel, koho stíhala povinnost prokázat takové tvrzení, a za další soud považoval další dokazování v této otázce za nadbytečné, když i dle dcery účastníků matka sice alkohol pila, ale nebylo to u nich běžné a návštěvy probíhaly standardně. Ostatně ani zbylí svědci neuvedli, že by manželku vídali opilou, byť nepotvrdili, že by byla abstinentem a alkohol tak vůbec nepila.

19. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zánik manželství rozvodem proto právně posoudil dle § 754 a násl. o. z., ve znění účinném od 1. 1. 2026.

20. Podle § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

21. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

22. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).

23. Podle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

24. Soud po právním hodnocení skutkových zjištění shledal návrh manžela na rozvod manželství jako důvodný, když byly podmínky stanovené zákonem byly nepochybně naplněny.

25. Ačkoliv manželka tvrdila, že v daném případě existují důvody pro to, aby manželství účastníků nebylo dle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. rozvedeno, soud uzavřel, že je v daném případně naplněn předpoklad, kdy k těmto podmínkám nemusí být přihlíženo. To soud dovodil s ohledem na výjimku, která vylučuje možné překážky bránící rozvodu v případě, že spolu manželé nežijí alespoň po dobu tří let.

26. Jak vyplývá z ustanovení § 758 o. z. není podstatné, zda spolu manželé žijí ve stejné domácnosti. Manželské soužití v případě účastníků absentuje již po dobu několikanásobně delší, když k závěru o absenci takového soužití je rozhodující vůle alespoň jednoho manžela společenství ukončit a již neobnovit, a to bez ohledu na to, zda spolu manželé vedou společnou domácnost, čímž jejich soužití vykazuje pouze atribut osobního a majetkového společenství. Absence společenství může být totiž dána i za situace, že manželé žijí v jednom domě a pečují o společné děti. Společné soužití je představováno společným sdílením svých zájmů, potřeb, radostí i problému a rovněž se jedná i o otázku intimního soužití (k tomuto např. HRUŠÁKOVÁ, Milana, KORNEL, Martin. § 758 [Absence manželského či rodinného soužití]. In: KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, HRUŠÁKOVÁ, Milana, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 437, marg. č. 2.)

27. Je nepochybné, že manželé stále žijí ve stejné domácnosti. Bylo však prokázáno, že spolu nežijí jako manželé, velmi dlouho žijí odděleně (každý v jiném patře domu) a již minimálně deset let si každý z nich žije svým vlastním životem. Je nepochybné, že se jedná o dlouhodobě trvající stav. Na uvedeném nemění nic to, že manžel hradí náklady za bydlení (SIPO) a manželce dával prostředky na kupování jídla, případně že jídlo hradila manželka ze svých prostředků a pro rodinu vařila a uklízela v domácnosti. Oba manželé shodně také uvedli, že naposledy mezi nimi došlo k něčemu intimnímu 7 - 8 let zpátky. K soužití rodičů se vyjádřila i jejich dcera, která soužití rodičů popsala tak, že se nejednalo o soužití dvou manželů. Také ostatními svědky byly uváděny výhrady k manželství účastníků a je tak patrné, že manželství účastníků nefungovalo již dlouhodobě. Z postoje manžela bylo nade vší pochybnost zřejmé, že manželské soužití obnovit nechce. Vyjádření manželky nebylo konzistentní. Tomu, že na setrvání v takovém manželství však nemá nadále zájem ani ona, podle soudu nasvědčuje i její poukazování na to, že se s ní manžel nechce řádně majetkově vypořádat. V tomto se měl angažovat právě také svědek , tituly před jménem, , jméno FO, .

28. Ačkoliv tedy soud dospěl k závěru, že spolu manželé nežijí alespoň po dobu tří let, pak i za situace, že by byl takový závěr nesprávný, nebyly by dle soudu naplněny podmínky pro to, aby manželství nemohlo být rozvedeno z důvodu překážek stanovených § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Podmínky, pro které nemůže být manželství rozvedeno, pak musí být naplněny kumulativně.

29. V řízení nebylo prokázáno, že by rozvodem měla být manželce způsobena zvlášť závažná újma. Pokud toto bylo dáváno do souvislosti s tím, že si manželka nemohla zvýšit vzdělání z důvodu péče o děti a o domácnost, bylo to provedeným dokazováním vyvráceno. Nemožnost zvýšení vzdělání objektivně souvisela s možnostmi manželky, což bylo potvrzeno i ze strany svědků, kteří potvrdili, že dosažení vyššího vzdělání by bylo nad její schopnosti. Rovněž sama manželka poukazovala na deficity na své straně, které jí nedovolily více, než dosáhnout vyučení v oboru kuchařky. Pokud by možné způsobení zvlášť závažné újmy mělo spočívat v tom, že rozvod pro manželku znamená nutnost se odstěhovat z domu, kde s rodinou žila, nelze ani v tomto naplnění této překážky spatřovat. Sama manželka uvedla, že by případně mohla bydlet u své matky, což bylo potvrzeno i ze strany svědků. Manželka je zaměstnaná, má vlastní příjem a nehrozí jí ani to, že by zůstala zcela bez finančních prostředků.

30. Soud neshledal ani mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství. Děti účastníků jsou dospělé, manželství účastníků je nefunkční po značně dlouhou dobu a každý z manželů s žije po svém již několik let.

31. Vzhledem k uvedenému tedy soud nemá za to, že by byly naplněny důvody pro to, aby manželství účastníků nebylo rozvedeno. Provedeným dokazování byla prokázána existence rozvratu manželství, když je tento rozvrat dlouhodobý.

32. Byť bylo řízení o rozvod manželství zahájeno v roce 2025, bylo ve věci rozhodováno po 1. 1. 2025, kdy nabyl účinnosti zákon č. 268/2025. Tímto zákonem došlo ke změnám hmotněprávní úpravy rozvodu a rovněž i v procesních pravidlech řízení o rozvod manželství. Uvedený zákon neobsahuje žádná přechodná ustanovení, které by ve vztahu k řízením o rozvod výslovně určovalo to, že řízení, zahájená přede dnem jeho účinnosti, mají být dokončena podle dosavadní právní úpravy. Procesní postup soudu se proto řídil právní úpravou, která byla účinná v době procesních úkonů a rozhodování.

33. Z hlediska hmotného práva soud vyšel z přechodného ustanovení občanského zákoníku, podle něhož se (pokud není stanoveno jinak) ustanoveními zákona řídí i právní poměry týkající se práv osobních a rodinných (§ 3028 odst. 2 o. z.). Současně pak platí, že vznik těchto poměrů a práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti se posuzují podle dosavadních právních předpisů. V řešené věci se ovšem nejedná o posouzení vzniku manželství či zpětné posuzování práv a povinností, ale jedná se o konstitutivní rozhodnutí o změně osobního stavu do budoucna. Z těchto důvodů soud použil právní úpravu rozvodu účinnou ke dni vyhlášení rozhodnutí.

34. S ohledem znění právní úpravy rozvodu po učiněné novelizaci sice již není obecně potřeba, aby soud zjišťoval příčiny rozvratu manželství, ale toto neplatí bezvýjimečně. Výjimka, kdy je potřeba příčiny rozvratu manželství zjišťovat, platí v případě, že jsou tvrzeny důvody pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. Tak tomu bylo právě v tomto případě, když bylo ze strany manželky tvrzeno, že jsou zde dány důvody pro to, aby manželství účastníků nebylo soudem rozvedeno. S ohledem na § 756 větu druhou o. z. se tedy soud příčinami rozvratu manželství zabýval.

35. Na příčinách rozvratu mezi účastníky nepanovala shoda. Pokud však manželka tvrdila, že příčinou rozvratu manželství mělo být manželovo navázání mimomanželského vztahu, pak toto soud nepovažuje za příčinu rozvratu manželství, ale již jen za důsledek rozvratu. Tento vztah manžel navázal až v roce 2023, když rozvrat manželství účastníků nastal již mnohem dříve, což vyplynulo nejen z výslechu účastníků, ale i ze svědecké výpovědi jejich dcery.

36. Stejně tak nebylo prokázáno, že by příčina rozvratu spočívala v tom, že manželka měla užívat alkohol, a to nejen při setkávání se svými kamarádkami. K sešlostem manželky s kamarádkami sice docházelo, ale ne v takové míře, jak bylo zmiňováno manželem. K tomuto se vyjadřovala také dcera účastníků, která v domácnosti s účastníky žila a uvedla, že toto nebylo nijak časté. Soudu není pouze zřejmé, z jakého důvodu manželka výslovně uváděla, že je abstinentkou, což bylo spolehlivě vyvráceno. Pokud se jednalo o jednu situaci, kdy svědkyně viděla matku opilou (kolem roku 2020), tak toto sice mohlo být nějakým zlomem přístupu manžela k manželce (,,poslední kapkou“), ale nebylo prokázáno, že by manželka pila alkohol v takové míře, že by v tomto spočívala příčina rozvratu manželství.

37. Za příčinu rozvratu manželství soud nepovažuje ani ztrátu zájmu manžela o manželku po napadení v roce 2016, která byla tvrzena ze strany manželky. Je pravda, že v roce 2016 k incidentu, při kterém dal manžel manželce facku, došlo. Skutečnost, že k incidentu došlo, byla prokázána. Manželka kvůli tomuto podávala i vysvětlení na policii. Incident nepopíral ani manžel a uvedené potvrdila i jejich dcera. Chování manžela nelze samozřejmě žádným způsobem omlouvat a k něčemu takovému by vůbec nemělo docházet. Sama manželka však uvedla, že jejich vztah s manželem nefungoval dlouhodobě. Zmiňovala se o roce 2011 a uváděla, že každý z nich si žil po svém. Soužití účastníků popsala i jejich dcera, která s účastníky v domácnosti žila.

38. Soud tedy neshledal, že by příčina rozvratu manželství spočívala v tom, že manžel měl ztratit zájem o manželku po uvedeném incidentu. Stejně tak nebylo prokázáno ani to, že by manželka byla ze strany manžela zesměšňována před svými dětmi kvůli jejímu fyzickému handicapu, když něco takového bylo vyvráceno výslechem dcery účastníků, která toto vyloučila.

39. Z provedeného dokazování vyplynulo, že manželství účastníků je dlouhodobě nefunkční a snaha o jeho nápravu zde nebyla ani ze strany jednoho z manželů. Ostatně i vyslechnutí svědci se o manželství vyjadřovali jako o nefunkčním. Je patrné, že ani jeden z manželů v manželství není spokojen.

40. Již bylo zmíněno, že stanovisko manželky k rozvodu manželství nekonzistentní. I přes to, že ze strany svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , jakož i ze strany matky manželky, bylo uváděno, že manželka potřebuje v určitých krizových situacích poradit, měla manželka dle názoru soudu pro vyjádření se k podanému návrhu dostatečný časový prostor. Ani z projevu manželky při jejím účastnickém výslechu soud nenabyl dojmu, že by její stav byl takový, jak bylo popisováno ze strany jejího zástupce. Manželka byla schopna reagovat přiléhavě, a to pouze s výjimkou toho, kdy nedokázala soudu vysvětlit důvod, proč změnila svůj původní postoj k rozvodu manželství. Prezentovanou změnu názoru soud vnímá jako účelovou s ohledem na jednání o možnosti řešení vypořádání společného jmění manželů a s ohledem na uplatněný nárok na výživné rozvedené manželky. Dosažením dohody v otázce vypořádání společného jmění manželů (SJM) však nelze samotný rozvod podmiňovat, byť soud chápe, že je to pro manželku důležité.

41. Je zřejmé, že každý z účastníků měl jiné představy o fungování rodiny a o způsobu života. Manželé měly problémy v komunikaci a s řešením problémů. Podstatný problém pak představoval i rozdílný náhled na finance, jichž se měly časté hádky týkat. Nezájem manželů o sebe navzájem byl oboustranný. Ostatně ani manželkou nebylo tvrzeno, že by se o navázání/obnovení vztahu či soužití manželů pokoušela. Složitý vývoj vztahů mezi manžely vedl i k jejich odcizení. Právě v rozdílných představách o společném životě, problémech v komunikaci a v oboustranném nezájmu, což vedlo k odcizení manželů, shledává soud příčiny rozvratu manželství. Na rozvratu manželství se pak převážně nepodílel ani jeden z manželů a příčiny rozvratu tak lze shledat na straně jich obou.

42. Soud tedy dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z těchto důvodů žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. tohoto rozsudku).

43. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), dle kterého ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze pak přiznat navrhovateli, který je obětí domácího násilí podle občanského zákoníku, proti účastníkovi, který se domácího násilí dopustil, nebo, odůvodňují-li to okolnosti případu. Manželka v daném případě vznesla nárok na to, aby jí byla náhrada nákladů řízení přiznána, když poukazovala na to, že manželovi nic nebránilo v tom, aby manželství bylo ukončeno dohodou (včetně slušného vypořádání společného jmění), k čemuž by manželka byla ochotna. Rovněž pak poukazovala na to, že v řízení nebyla prokázána tvrzení manžela. V konečném důsledku manželka uváděla, že by podaný návrh měl být zamítnut. Pro tento druh řízení platí, že právo na náhradu nákladů nemá vliv výsledek řízení. Tím spíše není podstatné, zda se nějaká tvrzení podařilo či nepodařilo prokázat. Jestliže manželka poukazovala na to, že se manžel mohl na rozvodu dohodnout, což spočívalo v jeho ochotě o dosažení dohody o vypořádání SJM, pak by i případná dohoda manželů na rozvodu znamenala vedení soudního řízení, byť méně náročného a nákladného. Vypořádáním SJM nelze rozvod podmiňovat a soud tak nemá za to, že by se taková skutečnost měla odrazit v tom, že by manželce mělo svědčit právo na náhradu nákladů řízení. Ačkoliv bylo v rámci vedeného řízení řešeno i to, že manžel v roce 2016 napadl manželku a dal jí facku, pak ani v tomto soud neshledal důvod pro to, aby rozhodl jinak než, že žádnému z účastníků nebude náhrada nákladů řízení přiznána (výrok II. tohoto rozsudku).