8 C 309/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o odklad vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala odkladu zrušení spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k: pozemku č. parc. st. 476, pozemku č. parc. st. 529, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku č. parc. st. 530, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku č. parc. st. 531, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku č. parc. 98/21, to vše nacházející se v obci a katastrálním území adresa, evidováno u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, na dobu dvou let od právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 463,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se ke zdejšímu soudu obrátila dne datum se žalobou, jíž se domáhala odkladu vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ve vztahu k: pozemku č. parc. st. 476, pozemku č. parc. st. 529, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku č. parc. st. 530, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku č. parc. st. 531, jehož součástí je stavba bez čp/če, pozemku č. parc. 98/21, to vše v obci a katastrálním území adresa, evidováno u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota (dále také jen ,,předmětné nemovité věci“). Dne datum obdržela žalobu, kterou se žalovaný u soudu domáhá zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem, spoluvlastnický podíl každého z účastníků k předmětným nemovitým věcem činí id. ½. Předmětné nemovité věci pořídila žalobkyně v roce 2006, když jejich koupi financovala hypotečním úvěrem č. tel. číslo, poskytnutým právnická osoba ve výši 795 000 Kč. Tato smlouva byla uzavřena i se žalovaným, ale jediným plátcem úvěru je od počátku do současnosti žalobkyně, aktuální splátka činí 4 772 Kč. V roce 2008 byla započata stavba rodinného domu č. p. 237, který stojí na předmětných nemovitých věcech, a to konkrétně na pozemku č. parc. st.

476. Stavba je zapsána u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa. V roce 2007 účastníci zahájili práce a v květnu 2007 po uzavření manželství (datum) byla vybudována základová deska a hrubá stavba. Dne datum byl sjednán další hypoteční úvěr č. tel. číslo ve výši 1 400 000 Kč, a to na dostavbu rozestavěné stavby. Žalobkyně dále čelí žalobě na vypořádání stavby z titulu vypořádání společného jmění manželů (dále také jen ,,SJM“). Do stavby žalobkyně investovala cca 600 000 Kč z výlučného majetku (z vypořádání dědictví) a dále 200 000 Kč (z odstupného při ukončení zaměstnání). Žalovaný nezvládal své platební povinnosti, když v prosinci 2023 pozastavil splácení hypotečního úvěru na půl roku. Po uplynutí lhůty nezačal splácet a od června 2024 hradí splátky žalobkyně sama, a to nejprve částkou cca 10 000 Kč měsíčně a od února 2025 částkou 6 640 Kč měsíčně. K odkladu vypořádání spoluvlastnictví má podle žalobkyně dojít z několika důvodů. Žalobkyně poukazovala na to, že by jí vypořádáním vznikla majetková ztráta, která by spočívala ve znehodnocení jejích dosavadních investic vkládaných do nemovitostí, ve ztrátě kontinuity bydlení a ve ztrátě možnosti optimalizovaného financování, jelikož by vstupem do nového financování žalobkyně přišla o výhodné úvěrové podmínky. Nemá být pominuto ani to, že žalobkyně v nemovitosti bydlí spolu s nezletilými dětmi. Okamžité vypořádání spoluvlastnictví by tak vedlo k majetkové ztrátě značného rozsahu a byl by rovněž ohrožen oprávněný zájem žalobkyně, který spočívá v zachování stability bydlení pro žalobkyni a nezletilé děti, v ochraně psychického zdraví žalobkyně, zabránění další eskalace násilí (psychického, ekonomického a postseparačního). Žalobkyně je totiž ze strany žalovaného dlouhodobě vystavena psychickému tlaku, který se projevuje hrozbami prodeje domu či zásahy do pocitu bezpečí žalobkyně. Chování žalovaného má povahu nátlaku (vstupování bez vědomí žalobkyně do domu a na zahradu, odnášení věcí) a intenzivní psychický nátlak z jeho strany se dlouhodobě projevoval zejména verbálními útoky, ponižováním, zpochybňováním psychické stability, změnami postojů a dohod či vyhrožováním soudními kroky. Ekonomické násilí spočívalo v neplacení hypotečního úvěru a přenesení splácení na žalobkyni. Postseparační násilí se projevovalo neschopností žalovaného vést konstruktivní komunikaci, emočně vypjatými osobními kontakty či narušováním pocitu bezpečí žalobkyně (včetně vstupu do domu bez její přítomnosti a souhlasu). V současné době je žalobkyně z důvodu psychické zátěže i v důsledku jednání žalovaného v péči krizového centra. Uvedené omezuje schopnost žalobkyně řešit vypořádání spoluvlastnických vztahů, což je pro odklad vypořádání spoluvlastnictví významné. Žalobkyně nese sama veškeré výdaje spojené s pořízením, financováním, provozem předmětných nemovitých věcí a s domem. Z tohoto důvodu není v danou chvíli schopna žalovaného vyplatit, jelikož je její finanční kapacita vyčerpána krytím těchto nákladů, a proto má potíže s okamžitým navýšením úvěru. Zlepšení své finanční stability a bonity však žalobkyně očekává v horizontu dvou let, kdy předpokládá, že bude schopna podíl žalovaného odkoupit za obvyklou cenu. Žalobkyně nedisponuje formálním potvrzením o své bonitě či závazným vyjádřením banky, ale dne datum absolvovala schůzku v právnická osoba za účelem zjištění možností refinancování, navýšení úvěru či sjednání nového úvěru za účelem financování vypořádacího podílu žalovaného. Úvěrová kapacita žalobkyně by se podle banky mohla pohybovat v rozmezí 1 500 000 Kč - 2 350 000 Kč, ale konečné posouzení vyžaduje podání nezávazné žádosti a související úkony. Přesnou částku, kterou by tak bylo možné žalovanému nabídnout, nelze nyní určit. Úvěrová situace žalobkyně byla ovlivněna i jednáním žalovaného v průběhu roku 2023, kdy inicioval odklad splátek hypotečního úvěru. Na splácení hypotečního úvěru se pak již žalovaný nepodílel a tento závazek plní fakticky žalobkyně, kdy však každá splátka snižuje disponibilní příjem žalobkyně. Žalovaný tak zůstává beneficientem hodnoty majetku bez odpovídající participace na financování. Neschopnost žalobkyně bezprostředně vyplatit žalovaného není trvalého ani spekulativního charakteru, ale představuje toliko přechodný stav. Žalovaný se na správě předmětných nemovitých věcí nepodílel a nepodílí, když nepřispívá na žádné výdaje spojené s vlastnictvím a provozem, a žalobkyně předmětné nemovité věci spravuje a financuje bez jeho podpory, neboť sama hradí náklady spojené s užíváním a údržbou nemovitostí (pojištění, dodávky energií, odpad, náklady na běžné opravy, atd.). Postoj žalovaného svědčí o tom, že nemá naléhavý zájem na bezodkladném vypořádání a návrh na zrušení spoluvlastnictví není veden dobrým úmyslem, když představuje prostředek nátlaku, jelikož žalobkyně nemá jinou možnost bydlení. Vypořádání by v danou chvíli nebylo spravedlivé a účelné a jeho odklad je navrhován na dobu 24 měsíců, která je nezbytná pro stabilizaci osobní a rodinné situace žalobkyně.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s odkladem vypořádání spoluvlastnictví nesouhlasí, když pro něj neshledává naplnění zákonných předpokladů. Z návrhu neplynou relevantní důvody a tento návrh je velmi obecný, neurčitý a nepodložený. K tvrzení žalobkyně o zajištění psychického stavu uvedl, že si není vědom jakéhokoliv nátlaku či týrání ve vztahu k žalobkyni. Ze žaloby pak ani není zřejmé, v čem by mělo odložení zrušení spoluvlastnictví vést k zajištění psychického stavu žalobkyně. Takový argument považuje žalovaný za účelovou konstrukci žalobkyně, a to za účelem oddálení majetkového vypořádání. Argumentace žalobkyně v podobě zajištění výchovného prostředí pro nezletilou dceru je absurdní, jelikož právě zájmy nezletilých dětí na stabilním výchovném prostředí představují důvod ke zrušení spoluvlastnictví, jelikož účastníci spolu mají celkem tři nezletilé děti. Nezletilí synové byli soudem svěřeni do výlučné péče žalovaného a nezletilá dcera byla svěřena do střídavé péče obou rodičů. Žalovaný s dětmi žije v pronajatém bytě, což nepovažuje za koncepční a dlouhodobé řešení. Stabilnější prostředí pro děti by bylo možné vytvořit ve vlastní nemovitosti, a to buď v domě ve adresa nebo v jiné nemovitosti, jejíž koupi by žalovaný financoval z finančního vypořádání majetkových vztahů s žalobkyní. Žalovaný poukazoval na to, že po celou dobu trvání manželství hradil splátky hypotečního úvěru, který si manželé na stavbu domu vzali. Ze společného domu se odstěhoval v červnu 2021, když žalobkyně trvala na ukončení soužití v jedné domácnosti. Hypoteční úvěr hradil ještě po svém odstěhování. Manželství účastníků pak bylo rozvedeno ke dni datum a přibližně v této době přestal žalovaný hradit splátky úvěru, jelikož neměl finanční prostředky, když řešil těžkosti v rodinném i pracovním životě. V současnosti nedosahuje takového příjmu, aby mohl hradit splátky úvěru a zároveň úhradu za pronajatý byt, včetně domácnosti se třemi dětmi. Také proto je důležité, aby došlo k vypořádání majetkových vztahů účastníků. Ačkoliv je žalovanému vyčítáno, že se o nemovitost nestará a nepodílí se na její údržbě, tak o nemovitost se staral po celou dobu, kdy jí obýval. Od léta 2021 však nemovitost obývá pouze žalobkyně a žalovanému v jejím užívání, jakož i ve vstupu do ní, brání. Žalobkyně tak žalovanému upírá výkon jeho vlastnického práva. Tvrzení žalobkyně o tom, že v horizontu dvou let bude schopna žalovaného vyplatit, je účelová, když sama žalobkyně v řízení vedeném u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka uvedla, že chce nemovitosti nabýt do svého vlastnictví a financování koupě by řešila úvěrem a z daru od rodiny.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že je každý z nich vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ na předmětných nemovitých věcech.

4. Soudu je z úřední činnosti známo, že je mezi účastníky u zdejšího soudu vedeno řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, a to pod sp. zn.: spisová značka. Dále je soudu známo, že mezi účastníky probíhá také řízení o vypořádání SJM (sp. zn.: spisová značka), jehož předmětem je mimo jiné rodinný dům - stavba č. p. 237, postavená na pozemku č. parc. st. 476, nacházející se v obci a katastrálním území adresa.

5. Ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne datum soud zjistil, že účastníci řízení, jako klienti banky, uzavřeli dne datum s právnická osoba. smlouvu o hypotečním úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 1 400 000 Kč, a to za účelem konsolidace smlouvy o půjčce uzavřené dne datum a k dostavbě rodinného domu na pozemku č. parc. st. 476 a 98/21 v obci a katastrálním území adresa.

6. Ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne datum soud zjistil, že účastníci řízení, jako klienti banky, uzavřeli dne datum s právnická osoba. smlouvu o hypotečním úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 795 000 Kč, a to za účelem koupě pozemku parc. č. 98/21 v obci a katastrálním území adresa.

7. Z kupní smlouvy soud zjistil, že účastníci dne datum uzavřeli kupní smlouvu, v níž vystupovali jako kupující, kdy předmětem smlouvy byl převod vlastnického práva k pozemku č. parc. 98/21 v obci a katastrálním území adresa, který byl zapsán v Katastru nemovitostí pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa. Každý z kupujících nabyl k pozemku podíl ve výši ideální poloviny.

8. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, a z rozsudku Krajského soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, soud zjistil, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č.j.: spisová značka, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne datum, č.j.: spisová značka. Dále bylo zjištěno, že nezletilý syn Ondřej a nezletilý syn adresa byli svěřeni do péče otce (žalovaného). Nezletilá dcera Nikola byla svěřena do střídavé péče obou rodičů (žalobkyně i žalovaného). Rozsudek Okresního soudu v adresa nabyl ve vztahu k výrokům o úpravě péče právní moci dne datum, a to ve znění rozsudku Krajského soudu, který nabyl právní moci dne datum.

9. Z protokolu o jednání ze dne datum (sp. zn. spisová značka, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví) soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně (v uvedeném řízení v postavení zástupkyně žalované) uvedla, že žalobkyně chce nemovitosti nabýt do svého vlastnictví a k její solventnosti sdělila, že by k částečnému financování mohlo dojít i z darování od její rodiny.

10. Ze zpráv intervenčního centra ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum kontaktovala na doporučení rodičovské linky Intervenční centrum adresa s žádostí o pomoc v její obtížné situaci. Byla řešena situace ohledně rozvodového řízení, majetkových poměrů, poměrů k nezletilým dětem a zhoršujícího se chování synů. Konzultace probíhaly osobně i po telefonu. Žalobkyně poskytla whatsapp a e-mailovou komunikaci, v nichž lze dle hodnocení spatřovat určité znaky psychického násilí (použité výrazy v komunikaci ,,najdi si psychiatra, fašistický vyjednavači, psychicky labilní, psychopatko“; změny v dohodách), ekonomického násilí (možné účelové snížení výživného, neplacení hypotéky), postseparačního násilí (neschopnost konstruktivní dohody, emočně vypjatá osobní setkání, špatný spánek), podezření na syndrom zavrženého rodiče a sociální izolaci směrem k dětem (nepředávání informací o škole, zdravotních prohlídkách). Žalobkyni bylo doporučeno kontaktovat organizaci právnická osoba. Zpráva byla vypracována na základě informací poskytnutých žalobkyní při e-mailových a osobních konzultacích, a to za období od datum do datum.

11. Z e-mailové zprávy (komunikace) soud zjistil, že žalobkyně dne datum požádala sociální pracovnici subjektu Anonymizováno o sepsání souhrnné zprávy jako potvrzení důvodů, proč se žalobkyně na organizaci obrátila - násilí psychické, ekonomické a fyzické, nátlakové jednání, manipulace, vydírání, zastrašování přes děti, majetek a finance.

12. Ze zprávy o poskytování služeb ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum kontaktovala organizaci Anonymizováno, která poskytuje pomoc osobám ohroženým domácím násilím. Žalobkyně uvedla informace k násilnému chování bývalého manžela, k němuž mělo docházet v letech 2020 a 2021. Zmiňovala vulgární urážky, zpochybňování jejího psychického stavu, zastrašování, ponižování, hrubé chování ke zvířatům. Svědky konfliktních situací (ničení věcí, fyzické agrese - strkání, facky nebo pohlavku) měly být také děti. Rovněž uvedla, že se žalovaný dopouštěl jednání, které vnímá jako ekonomické násilí (sjednávání půjček bez souhlasu žalobkyně, prodávání společného majetku). Ze společné domácnosti se žalovaný odstěhoval v červnu 2021. Organizace dle svých pravidel nespolupracuje s osobami, kvůli nimž její klienti u organizace vyhledali pomoc.

13. Skutkový závěr je takový, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastnického podílu ve výši id. ½ na předmětných nemovitých věcech, ve vztahu k nimž se žalovaný v jiném řízení (sp. zn.: spisová značka) domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Účastníci jsou dále vlastníky rodinného domu, který je předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů (sp. zn.: spisová značka). Na pořízení nemovitých věcí, jakož i na výstavbu rodinného domu, si účastníci brali hypoteční úvěru u bankovního ústavu. Účastníci spolu mají tři nezletilé děti. Manžel opustil společnou domácnost v červnu 2021 a v listopadu 2023 bylo rozvedeno manželství účastníků.

14. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“).

15. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

16. Podle § 1155 odst. 1 o. z. může soud na návrh spoluvlastníka zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

17. Smyslem § 1155 o. z. je umožnit časové prodloužení existence spoluvlastnictví. Jedná se o výjimku z obecně uznávaného zákonného pravidla, které je zakotveno v § 1140 o. z., tj. že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví. Námitky spoluvlastníka, který navrhuje odklad spoluvlastnictví, tak musejí být zcela zásadního charakteru, kdy je současně nutné (1) zohlednit skutečnost, nakolik lze po druhém spoluvlastníkovi spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví setrval, jakož i (2) stav, který by nastal po jeho zrušení, či který by naopak nastal, pokud by ke zrušení spoluvlastnictví nedošlo (k tomu Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 660, marg. č. 8).

18. K vyhovění návrhu lze přistoupit, pokud má být odkladem zabráněno majetkové ztrátě spoluvlastníka, kdy tak má odklad sloužit odstranění rizika majetkové ztráty nebo má být poskytnut časový prostor pro řešení následků spojených se zrušením spoluvlastnictví. Nepostačuje však riziko jakékoliv majetkové ztráty, ale taková ztráta musí být dostatečně intenzivní, aby jí byl opodstatněn právě zásah do práva druhého spoluvlastníka, který se vypořádání domáhá. Další možnou okolností je to, že by zrušením spoluvlastnictví mělo dojít k vážnému ohrožení oprávněného zájmu spoluvlastníka. Podstatným je takový zásah, který je odlišný od majetkového zájmu a musí se jednat o podstatný zájem. Důvody by měly být dočasného charakteru (např. závažné zdravotní problémy), kdy lze připustit také důvody charakteru trvalého (např. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav bez reálné možnosti zlepšení). Odklad vypořádání nemá sloužit k zachování a pokračování stavu trvajícího spoluvlastnictví (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn.: 22 Cdo 4755/2015). Pokud má tedy zrušením a vypořádáním nastat stav, který nelze považovat za majetkovou ztrátu nebo vážné ohrožení oprávněného zájmu spoluvlastníka, lze pouze stěží dovodit, že by byly naplněny podmínky pro to, aby zrušení spoluvlastnictví bylo odloženo.

19. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud nedospěl k závěru, že by byly naplněny podmínky pro to, aby žalobě bylo vyhověno. Ze strany žalobkyně nebylo prokázáno, že by na její straně mělo zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví dojít k majetkové ztrátě nebo alespoň k vážnému ohrožení jejího oprávněného zájmu.

20. V daném případě je dle názoru soudu potřeba předně odlišovat to, že účastníci vlastní předmětné nemovité věci a rodinný dům ve dvou různých majetkových režimech. Dům, který stojí na jednom z pozemků (konkrétně č. parc. st. 476) náleží do zaniklého, avšak dosud nevypořádaného SJM, a předmětné nemovité věci (tj. pozemky) jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků, když je každý z nich vlastníkem podílu ve výši id. ½. Pokud tedy žalobkyně setrvale poukazuje na skutečnost, že vypořádáním spoluvlastnictví dojde k ohrožení stability jejího bydlení, zázemí, zázemí pro děti a podobně, pak takovou argumentaci nelze považovat za zcela přiléhavou, jelikož samotným zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitým věcem nebude do sféry samotného bydlení zasaženo, když je vypořádání domu řešeno v samostatném nezávislém řízení o vypořádání SJM.

21. Nicméně i pokud by byla dána situace, že by byl předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví také rodinný dům, neměl by i tak soud za to, že by byly naplněny podmínky pro vyhovění odkladu vypořádání spoluvlastnictví, a to z dále uvedených důvodů.

22. Pokud žalobkyně tvrdila, že jí vypořádáním spoluvlastnictví hrozí majetková ztráta, nemá soud tento důvod za naplněný. Jak bylo již uvedeno, majetková ztráta musí být dostatečně intenzivní, aby jí mohl být opodstatněn zásah do práva druhého spoluvlastníka. Jedná se například o případ pronájmu věci na základě velmi výhodných podmínek, které spoluvlastníkům zajišťují nadstandardní zisk na dobu časově omezenou a limitovanou trváním spoluvlastnického vztahu či o situaci, kdy byla mezi spoluvlastníky uzavřena dohoda o velmi rozsáhlé investici, kterou provede jeden z nich a tato mu bude naopak kompenzována bezplatným bydlením (k tomu Králík, Michal, In: Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, str. 832, marg. č. 10).

23. Jestliže tedy žalobkyně uváděla, že by přišla o výhodnou úrokovou sazbu u úvěru, nelze toto v požadovaném smyslu za majetkovou ztrátu považovat. Žalobkyně dále poukazovala na to, že úhrada nákladů spojených s nemovitostí (údržba, úhrada hypotečního úvěru, atd.) spočívá na ní. Na toto vynakládá výlučně své prostředky a žalovaný se na tomto nijak nepodílí, když by tak zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví mělo dojít ke znehodnocení investic žalobkyně. Ani v tomto však žalobkyni vypořádáním spoluvlastnictví majetkové riziko nehrozí. Jednak jsou takové náklady vynakládány na dům, který mají účastníci ve společném jmění manželů a jejich vypořádání je řešeno v samostatném řízení. Pokud je pak hrazen také úvěr v souvislosti s pořízením původního pozemku (č. parc. 98/21), na němž byl vystavěn rodinný dům, tak náklady vynakládané na společný úvěr budou vypořádány v rámci vypořádání spoluvlastnictví účastníků. Ačkoliv lze souhlasit s tím, že není ideální situace, pokud se žalovaný na úhradě hypotečního úvěru nijak nepodílí (jelikož taková povinnost stíhá nadále i jeho), je potřeba vzít v potaz i skutečnost v podobě reálného užívání předmětných nemovitých věcí účastníky.

24. Soud pro vyhovění odkladu spoluvlastnictví neshledal ani další možný důvod tvrzený žalobkyní, a to ohrožení vážného zájmu spoluvlastníka. Pokud toto ohrožení žalobkyně spatřovala v tom, že by si musela rychle zajistit jiné bydlení, pak na toto nemá bezprostřední vliv řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Jak již bylo uvedeno, náleží dům, v němž žalobkyně bydlí, do zaniklého SJM, které ještě nebylo vypořádáno. Uváděná ztráta kontinuity bydlení je tak spojena právě spíše s řízením o vypořádání SJM. Nicméně nelze mít ani za to, že by některé z řízení (ať již vypořádání SJM či zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) bylo skončeno neodkladně, aby tak byla žalobkyně nucena řešit bytovou situaci ze dne na den. Navíc zde nelze opomenout, že situace, kdy nemovité věci užívá toliko žalobkyně, trvá již po dobu několika let.

25. Právě k poukazu žalobkyně na to, že žalovaný nepřispívá na údržbu domu, nelze nezmínit, že dům, včetně předmětných nemovitých věcí, využívá výlučně žalobkyně, která v něm bydlí a žalovanému, který je rovněž jeho vlastníkem, není užívání umožněno. Žalobkyně předmětné nemovité věci, a to zejména dům, užívá výlučně sama již od června 2021, kdy se žalovaný z rodinné domácnosti odstěhoval.

26. Zmínky žalobkyně o potřebě stabilizace rodinné situace včetně dořešení péče o nezletilé jsou pak v přímém rozporu se skutečným stavem, když k rozvodu účastníků došlo již v listopadu 2023. K odstěhování žalovaného z domácnosti došlo dokonce již v roce 2021. Žalobkyní je sice rovněž poukazováno na to, že je odklad v zájmu zachování výchovného prostředí dcery, ale nelze opomenout, že účastníci spolu mají i další potomky, a to dva nezletilé syny, svěřené do péče žalovaného.

27. Žalobkyně poukazovala na to, že důvodem pro odložení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mohou být i rodinné poměry, psychická zátěž, nejlepší zájem nezletilého dítěte či další sociální okolnosti, kdy odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: 22 Cdo 2363/2020. K tomuto soud konstatuje, že rozhodnutí, uvedené spisové značky, neexistuje. V rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn.: 22 Cdo 4755/2015 bylo sice mimo jiné konstatováno, že vážné ohrožení oprávněného zájmu spoluvlastníka, které by odůvodňovalo odklad zrušení spoluvlastnictví, může být výjimečně založeno i vážným ohrožením zájmu osoby blízké spoluvlastníkovi (např. i dítěte), avšak v nyní projednávané věci soud neshledává, že by takováto situace nastala. Synové účastníků bydlí spolu s žalovaným v bytě a stejně tak zde přebývá i dcera účastníků, která byla svěřena do střídavé péče obou rodičů. Nejsou tedy dány žádné objektivní důvody pro to, že by byl vypořádáním spoluvlastnictví ohrožen vážný zájem ve vztahu k nezletilé dceři, když tato, resp. všechny děti účastníků, bydlí v jiném prostředí, než tomu bylo za trvání společného soužití účastníků. Neexistuje rozumný důvod, aby tedy i matka nemohla spolu s dětmi žít jinde než v rodinném domě.

28. Během řízení nebylo žalobkyní ani tvrzeno, že by se pokoušela svou bytovou situaci nějak řešit. Minimálně od rozvodu manželství v roce 2023 měla žalobkyně dostatečně dlouhou dobu pro řešení vzniklé situace. Žalobkyni muselo být zřejmé, že žalovaný bude chtít danou situaci řešit, když sám má bydlet v nájemním bydlení, s čímž je spojena povinnost hradit nájemné. Pokud tedy žalobkyně žalovanému vytýká, že se o předmětné nemovité věci, respektive dům, nestará, přehlíží zde tu skutečnost, že to je ona, kdo výlučně nemovité věci využívá a nechce situaci řešit s ohledem na reálné možnosti účastníků.

29. Soud samozřejmě chápe obavy žalobkyně, že vypořádáním spoluvlastnických vztahů na její straně patrně reálně dojde ke snížení standardu bydlení, na nějž je zvyklá, ale za daných okolností nelze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby byl nucen ve spoluvlastnictví nadále setrvat, a to navíc za situace, kdy mu není již po dobu několika let umožňováno předmětné nemovité věci, včetně domu, využívat a je tak z dispozice s tímto majetkem vyloučen. Za daného stavu tedy není možné ospravedlnit zásah do práva druhého spoluvlastníka, v tomto případě žalovaného, jako bývalého manžela žalobkyně.

30. Bydlení v domě není jedinou formou možnosti uspokojování této potřeby a je nutné vzít v potaz aktuální situaci, tedy zda některý z účastníků reálně má/nemá finanční prostředky na vyplacení druhého spoluvlastníka. To vše navíc za stavu, kdy žalovanému byli do jeho výlučné péče svěřeni nezletilí synové účastníků a je tak i v jejich zájmu, aby bytová situace žalovaného byla vyřešena stabilně. Jestliže žalobkyně dále poukazovala na problematická jednání se žalovaným, dopad řešení na její psychiku, atd., lze dle názoru soudu právě vyřešením vlastnických vztahů mezi účastníky danou situaci spíše stabilizovat, a to na místo dalšího prohlubování jejich problematických vztahů.

31. I pokud by tedy měl soud uzavřít, že by bylo možné shledat naplnění některého z předpokladů pro odklad vypořádání spoluvlastnictví, má za to, že po žalovaném nelze požadovat, aby nadále strpěl setrvání ve spoluvlastnictví.

32. Nelze pak než konstatovat, že ze strany žalobkyně nebylo prokázáno ani to, že by v časovém horizontu dvou let byla schopna žalovaného vyplatit, když sice tuto skutečnost tvrdila, ale žádným způsobem ji neprokazovala. Jestliže žalobkyně měla absolvovat schůzku v bance, a to za účelem zjištění možnosti zajištění financování odkupu nemovitých věcí, které účastníci vlastní, pak s ohledem na avizované možnosti úvěru/půjčky (1 500 000 Kč - 2 350 000 Kč) je zřejmé, že by i zajištění takových finančních prostředků situaci ve vztahu k vlastnickým vztahům účastníků nevyřešilo. Zde by pak nemělo být přehlíženo ani to, že plynutím času lze pravděpodobně očekávat další navyšování hodnoty předmětných nemovitých věcí včetně domu, respektive navyšování vypořádacího podílu.

33. Žalobkyně doložila, že docházela či dochází do organizací (právnická osoba, právnická osoba.), na které se obrátila se žádostí o pomoc s její situací. Jak vyplývá ze založených zpráv, měla být řešena nejenom situace s bývalým manželem. Pokud bylo žalobkyní zmiňováno jednání, kterého se vůči ní měl žalovaný dopouštět, pak toto se mělo týkat zejména minulosti (uváděno násilí v roce 2020, 2021), případně bylo řešeno chování dětí účastníků. Soud v rámci řízení neměl možnost zjišťovat skutečnou situaci, ale aniž by chtěl situaci žalobkyně jakkoliv bagatelizovat, je potřeba brát nepochybně v potaz i tu skutečnost, že ve zprávách, které byly vyhotoveny ze strany obou organizací, je vycházeno ze skutečností, které byly sdělovány toliko žalobkyní. Tyto skutečnosti jsou uvedenými organizacemi přebírány dále, a to bez jakékoliv konfrontace se stanoviskem druhé strany. K uvedenému nemá ani činnost těchto organizací směřovat a ve vystavených zprávách je tak pouze hodnocena situace na základě informací a podkladů poskytnutých žalobkyní. Ostatně není zde ani konstatováno, že by k danému jednání skutečně docházelo, ale je toliko uváděno, že v předložené komunikaci mohou být určité znaky příslušného jednání spatřovány.

34. Ze shora uvedených důvodů tedy soud dospěl k závěru, že důvody pro vyhovění žalobě nebyly naplněny, a proto ji jako nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 463,20 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši 9 200 Kč, stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč, když tato sestává z odměny ve výši 2 300 Kč za každý úkon právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.), za písemné podání nebo návrh ve věci samé - vyjádření k žalobě (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.), 2x za účast na jednání soudu, a to dne datum a dne datum (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.), a dále paušální náhrady výdajů ve výši 1 800 Kč jako náhrady k uvedeným 4 úkonům právní služby, kdy se jedná o náhradu ve výši 450 Kč/úkon, a to podle § 13 odst. 1, 4 a. t. Dále pak soud přiznal nárok na cestovné z místa sídla zástupce Anonymizováno žalovaného v souvislosti s cestou realizovanou k jednání u soudu dne datum a dne datum. Tato náhrada činí celkem 1 263,20 Kč, a to za celkem 140 ujetých km na trase Praha - Mělník a zpět (2x, a to ve dnech dne 29. 1. 2026 a 27. 2. 2026) v částce 437,20 Kč za pohonné hmoty (34,70 Kč za litr benzinu 95 dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., při průměrné spotřebě 9 l/100 km), v částce 826 Kč za amortizaci vozidla (140 km x 5,90 Kč/km dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) podle § 13 a. t. V souvislosti s těmito cestami byla k náhradě přiznána dále částka ve výši 1 200 Kč, a to za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut (8 x 150 Kč) podle § 14 odst. 1, 3 a. t. Zaplacení náhrady nákladů soud žalobkyni uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.