8 C 346/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 35 158 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7 700 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 20 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 500 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 800 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 7 700 Kč od , datum, do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a zaplacení částky ve výši 6 658 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 28 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 500 Kč od , datum, do zaplacení, zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 658 Kč a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Ty byly žalovanému zaslány dne , datum, na bankovní účet. Dne , datum, žalovaný uzavřel s žalobkyní dále žádost o navýšení zápůjčky o 12 000 Kč. Finanční prostředky byly žalovanému zaslány dne , datum, opět na bankovní účet. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poplatek ve výši 6 500 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ke dni , datum, , ale žalovaný smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh uhradil 1 746 Kč a o tuto částku byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, kde žalovaný vyplnil formulář „žádost o poskytnutí zápůjčky“, do kterého zadal své osobní údaje. Žalovaný odsouhlasil znění Smlouvy o zápůjčce a seznámil se s Všeobecnými obchodními podmínkami. Smlouva o zápůjčce byla podepsána elektronicky, a to PIN kódem, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo, a to za využití ověření pomocí korunové bezhotovostní platby. Žalobkyně měla též k dispozici kopii OP žalovaného. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Vyžádala si informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Údaje zanesla do karty zákazníka. Celkem žalovaný dluží žalobkyni na jistině a poplatku částku ve výši 28 500 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky částku ve výši 2 500 Kč, tj. celkem 31 000 Kč. Žalobkyně dále nárokuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 22 000 Kč od , datum, do dne vyhotovení žaloby, tj. do , datum, , ve výši 8 404 Kč, resp. ve výši 6 658 Kč, když došlo k ponížení o částečnou úhradu žalovaného. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky před podáním žaloby dopisem ze dne , datum, . Následně žalobkyně doplnila podanou žalobu podáním ze dne , datum, tak, že obdržený SMS kód žalovaný zadal do smlouvy jako svůj souhlas. Tím potvrdil, že se se smlouvou seznámil a souhlasil s ní. K tomu předložila seznam zpráv, které žalovanému odeslala. Od žalovaného bylo zjištěno, že je zaměstnancem u zaměstnavatele , jméno FO, , a to na dobu neurčitou. Uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 53 000 Kč. Byly ověřeny příjmy žalovaného v měsíci lednu ve výši 135 633 Kč, v únoru ve výši 35 776 Kč a v březnu ve výši 37 779 Kč, kdy tak průměrný výdělek činil 69 729 Kč. Dále žalovaný sdělil, že je rozvedený, nemá nezletilé dítě, má vlastní bydlení a ke svým výdajům uvedl částku 12 800 Kč. Tyto výdaje byly vyšší než částka nezabavitelného minima činícího ke dni žádosti 12 705 Kč. Žalobkyně tedy u výdajů vycházela z částky vyšší. Nahlédnutím do centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný neměl žádný záznam. Při zohlednění příjmů žalovaného ve výši 69 729 Kč a jeho výdajů ve výši 12 800 Kč zůstávalo žalovanému 56 929 Kč. Žalovaný uhradil částku ve výši 14 300 Kč, kdy částka 8 800 Kč byla uhrazena v rámci prodloužení půjčky.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně vygenerovala dne , datum, smlouvu o zápůjčce, v níž se zavázala poskytnout zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Dle smlouvy měl žalovaný uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč, zápůjční úroková sazba činila 0 % a zápůjčka měla být vrácena nejpozději do , datum, . Pro případ prodlení byla v článku II. bod 2.3 upravena povinnost dlužníka zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti s prodlením žalovaného, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den z prodlení. Součástí smlouvy o zápůjčce měly být všeobecné obchodní podmínky. Dále byl dne , datum, vygenerován dodatek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, s uvedením požadavku na poskytnutí zápůjčky ve výši 12 000 Kč. Celková výše zápůjčky měla činit 22 000 Kč. Dle tohoto dodatku měl být uhrazen poplatek za navýšení ve výši 3 900 Kč a celá nová zápůjčka ve výši 15 900 Kč byla splatná dne , datum, . Jak na smlouvě samotné, tak na dodatku je v místě podpisu žalovaného vždy uvedeno jeho jméno, datum, čas a daný konkrétní PIN kód specifický pro jednotlivé dokumenty. Ze strany žalobkyně je datum podpisu uvedeno pouze na smlouvě o zápůjčce, na dodatku ke smlouvě o úvěru uvedeno není. Dodatek, stejně jako smlouva o zápůjčce, obsahují osobní údaje žalovaného /viz smlouva o zápůjčce na č. l. 13-14, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 8-11, dodatek ke smlouvě o úvěru na č. l. 12 spisu/. Dne , datum, žalobkyně na bankovní účet žalovaného vyplatila částku ve výši 10 000 Kč a částku ve výši 12 000 Kč /viz výpis na č. l. 15 spisu/. Žalobkyně provedla dne , datum, lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v exekučním rejstříku s negativním výsledkem /viz výsledek ISIR na č. l. 37, výsledek CEE na č. l. 37 p.v. spisu/. Od plátce , jméno FO, & CARRY byla dne , datum, vyplacena částka ve výši 135 633 Kč, dne , datum, částka ve výši 35 776 Kč a dne , datum, částka ve výši 37 779 Kč /viz příchozí transakce na č. l. 36 spisu/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k uhrazení dluhu /viz upomínka na č. l. 16, upomínka na č. l. 16 p.v., opakovaná výzva na č. l. 17, opakovaná výzva na č. l. 17 p.v., opakovaná výzva na č. l. 18 spisu/. Žalobkyně předala k odeslání dne , datum, předžalobní výzvu, v níž vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 3 dnů. Zásilka byla žalovanému poprvé doručována dne , datum, /viz výzva k úhradě na č. l. 19, podací lístek na č. l. 20, výpis ke sledování zásilky , Anonymizováno, na č. l. 41 spisu/. Žalovaný ve prospěch žalobkyně uhradil celkem 14 300 Kč /viz přehled úhrad na č. l. 35 spisu/.

5. Skutkový závěr ve věci je takový, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 22 000, a to dvěma převody ve výši 10 000 Kč a 12 000 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil částku ve výši 14 300 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky, která byla žalovanému poprvé doručována dne , datum, . Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou, jakož i následným dodatkem, s předloženým obsahem, neboť na všech dokumentech absentuje jakékoliv hodnověrné zachycení potvrzení vůle žalovaného, když v místě podpisu je ve formě prostého textu uvedeno jeho jméno, datum, čas a PIN kód. Jeden dokument pak byl označen jako smlouva o zápůjčce a další dokument jako dodatek ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, . Rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaný měl měsíční příjem ve výši 69 729 Kč, eventuálně ve výši 53 000 Kč.

6. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.

7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

9. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný spolu ve smyslu § 1745 o. z. ve spojení s § 2395 o. z. uzavřeli smlouvu o zápůjčce předloženého znění, vč. dodatku ke smlouvě o úvěru, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný dle § 1740 odst. 1 o. z. projevil vůli být touto smlouvou a předloženým dodatkem vázán. Žalobkyně tak měla nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. (plněno bez právního důvodu, právní důvod nebyl v řízení prokázán). V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala žalobkyně dne , datum, finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a dále ve výši 12 000 Kč (tj. v celkové výši 22 000 Kč), a to bez právního důvodu. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh uhradil ve prospěch žalobkyně doposud částku ve výši 14 300 Kč, stíhá ho tak nadále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 7 700 Kč (22 000 Kč – 14 300 Kč), o kterou se ve vztahu k žalobkyni bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno, že výzva k úhradě dluhu se do sféry dispozice žalovaného, v souladu s ustálenou judikaturou, dostala dne , datum, , kdy byla zásilka žalovanému doručována /srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3144/2018 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1239/2016/. Žalobkyně ve výzvě poskytla žalovanému lhůtu k vrácení dluhu do tří dnů. Lhůta ke splnění uplynula , datum, a od následujícího dne, tedy od , datum, , je žalovaný v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží žalobkyni nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).Ve zbylém rozsahu [tj. co do částky ve výši 20 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 28 500 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 800 Kč od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 7 700 Kč od , datum, do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a zaplacení částky ve výši 6 658 Kč] soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření platné smlouvy o zápůjčce a dodatku ke smlouvě, ani dřívější dojití výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).

20. Pouze pro úplnost soud uvádí, že i kdyby bylo uzavřeno, že předložená smlouva o zápůjčce, jakož i následný dodatek, byly mezi účastníky sjednány, nebylo prokázáno, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Tato okolnost by vedla k tomu, že taková smlouva byla uzavřena dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatně. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila a k tomuto předložila i některé listinné důkazy, avšak soud nedospěl k závěru, že by zkoumání úvěruschopnosti bylo ze strany žalobkyně provedeno řádně, když tato skutečnost nebyla v řízení prokázána. Žalobkyně doložila provedení lustrací v insolvenčním a exekučním rejstříku. Rovněž předložila vyplacené finanční prostředky od společnosti , jméno FO, & , Anonymizováno, , ale z předložených příjmových transakcí je zřejmé, že žalovaný neměl pravidelný měsíční příjem ve výši 69 729 Kč a ani případně ve výši 53 000 Kč. V lednu 2024 sice byla na účet připsána nadstandardní částka ve výši 135 633 Kč, ale tuto částku nelze průměrovat ve vztahu k dalším obdrženým částkám ve výši 35 776 Kč (únor) a ve výši 37 779 Kč (březen), když se patrně v měsíci lednu jednalo o vyplacení mimořádných odměn. Takové odměny nebyly pravidelné, jak ostatně vyplývá i z částek vyplacených v následujícím období. Nicméně žalobkyně přistoupila alespoň k ověřování příjmu. Ze strany žalobkyně však nedošlo ke zkoumání osobních a majetkových poměrů, když žalobkyně toliko vycházela z údajů, které jí měl sdělit žalovaný. Odborná péče však předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně netvrdila a neprokazovala, že by se nějak konkrétně zabývala splátkovým výdaji žalovaného, tj. že by zkoumala a ověřovala náklady žalovaného na bydlení, jakož i jeho další životní náklady. Žalobkyně se tedy vůbec nezabývala zkoumáním a ověřováním výdajů žalovaného, když toliko poměřila výdaje tvrzené žalovaným s částkou nezabavitelného minima. Takovýto postup soud vyhodnotil jako nedostatečný.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).