8 C 360/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky Anonymizováno , 278 01 Kralupy nad Vltavou a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství , Jméno manželky, , rozené , adresa, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození manželky, , a Borise , adresa, , narozeného dne , Datum narození manžela, , uzavřené dne , datum, před Městským národním výborem , adresa, , se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl návrh manželky na rozvod manželství uzavřeného dne , datum, . Návrh byl odůvodněn tím, že manželé měli v manželství neshody, které se po letech prohlubovaly. Od , datum, manželé nežijí ve společné domácnosti, jejich vztah je rozvrácený a není možné se vrátit. Manželé nemají nezletilé děti a ani společný majetek.

2. Manžel se k podanému návrhu vyjádřil tak, že s ním v plném rozsahu souhlasí a připojil se k němu. Dále uvedl, že manželé spolu nežijí ve společné domácnosti, vztah je trvale rozvrácený a manželství není možné zachránit.

3. Soud věc projednal podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“). Podle § 384 odst. 2 věta prvá z. ř. s. podá-li návrh na zahájení řízení jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu připojí, postupuje soud stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným. Podle § 395 z. ř. s. bylo-li rozhodnuto o rozvodu manželství na základě souhlasu manželů, není odvolání přípustné. Dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 1 z. ř. s. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Městským národním výborem v , adresa, . Z manželství účastníků se narodila dcera, která je však již zletilá. Z výslechu účastníků pak soud zjistil, že se manželka na počátku ledna 2025 odstěhovala ze společné domácnosti manželů. Od té doby spolu manželé nejsou v kontaktu a každý z nich si již žije svým životem. Manželství je v současné době pouze formálním svazkem, kdy ani jeden z manželů nemá o obnovení manželského soužití zájem.

5. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zánik manželství rozvodem proto právně posoudil dle § 754 a násl. o. z.

6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

7. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).

8. Podle § 758 o. z. platí, že manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

9. Soud v daném případě zjišťoval, zda je dána existence rozvratu manželství, když dospěl k tomu, že rozvrat manželství v daném případě nastal. Manželé spolu již nežijí déle než rok a neudržují spolu žádné kontakty. Ani jeden z manželů pak o obnovení manželství neměl zájem. Po provedeném dokazování tak dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství dle § 755 odst. 1 o. z., a proto manželství účastníků rozvedl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 z. ř. s., dle kterého ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Soud neshledal žádnou okolnost případu, která by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovala (výrok II. tohoto rozsudku).