8 C 411/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela trvale bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti manželce: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manžela, narozeného dne Datum narození manžela, a Jméno manželky, rozené rodné přijmení, narozené rodné přijmení Datum narození manželky, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se návrhem, podaným u soudu dne datum, domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne datum. Uvedl, že manželství účastníků trvalo 47 let a narodily se z něj dvě již zletilé děti, a to synové Daniel a Michal. Manželé spolu naposledy bydleli v domě manžela, který získal po svých rodičích. V květnu 2024 se manželka odstěhovala ze společné domácnosti manželů do pronajatého bytu. K rozvratu manželství nabádal manželku starší syn, kterého manželka protěžovala. Manželka tomuto synovi za trvání manželství pořídila dům, který mu ze své vůle darovala. Právě syn měl také zprostředkovat konsensuální rozvod manželství účastníků tak, aby se jednalo o společný návrh manželů. Tento návrh byl však manželem zamítnut z důvodu stanovených podmínek v podobě náhrady výživného ve prospěch manželky formou odbytného. Manželé spolu nežijí déle než rok a nekomunikují spolu. Mezi manžely došlo ke vzájemnému úplnému odcizení a jejich manželství je nenapravitelně rozvráceno.

2. Manželka se k podanému návrhu vyjádřila tak, že soužití manželů bylo často problematické. Vyhrocenější bylo od doby, kdy se manželé přestěhovali do domu manžela. Manžel byl často zlý, útočný a manželku psychicky deptal. Pravidelně pil tvrdý alkohol a pivo a pravidelně vydával značné finanční prostředky za cigarety. V důsledku požití alkoholu se u manžela projevovala jeho cholerická povaha. Manžel neumí uznat vlastní chybu a uhýbá před řešením problémů. Manželé spolu netrávili žádný volný čas, každý z nich bydlel v domě v jiném pokoji a společné soužití manželů prakticky neexistovalo. Manželka se datum dobrovolně odstěhovala ze společné domácnosti. Manželův příjem ze starobního důchodu byl cca ve výši 29 000 Kč a dále měl odměny za občasnou práci, která spočívala v opravách strojů. Manžel bydlí v domě, který je v jeho výlučném vlastnictví a v posledních letech byl zrekonstruován. Manželka je závislá na příjmu ze starobního důchodu ve výši 24 600 Kč, a jelikož není vlastníkem žádné nemovité věci, představuje nezanedbatelnou část jejích výdajů nájemné. Zdravotní stav manželky je takový, že má problémy neurologického původu (vícečetné patologické změny v mozkové bílé hmotě, které odpovídají chronickému postižení mozku). Její zdravotní stav jí neumožňuje, aby byla schopna se sama živit. Převážná část vyjádření k návrhu na rozvod pak byla směřována k majetku účastníků, jeho nabývání a k nákladům, vynaloženým na rekonstrukci manželova domu. Na tuto rekapitulaci navazoval požadavek manželky na zaplacení odbytného. Z uváděných důvodů se tak manželka k podanému návrhu na rozvod nepřipojila. Manželka rovněž uvedla, že by soud měl rozhodnout o vyživovací povinnosti manžela. Dne datum bylo při jednání před soudem sděleno, že nárok na výživné není ze strany manželky vznášen a bude eventuálně uplatněn v samostatném řízení.

3. Podáním ze dne datum manželka reagovala na poučení, které jí bylo poskytnuto ze strany soudu. Uvedla, že jsou dány podmínky pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství. Nesouhlasila s rozvodem, jelikož její zdravotní prognóza není v tuto chvíli příznivá, když i jednání nařízené soudem na den datum muselo být ze zdravotních důvodů na její straně odročeno. Manžel je s jejím zdravotním stavem seznámen, když sám uvedl, že manželka má bílé skvrny na mozku. Hlavním účelem manželství je mimo jiné i vzájemná podpora a pomoc, kterou je třeba považovat za klíčový účel manželství. Manželka celý život pečovala o manžela, starala se o jeho zájmy a převážně se podílela na výchově jejich dětí. Manžel se podaným návrhem snaží vyvázat ze svých povinností, které z manželství plynou, aniž by manželce opětoval dlouholetou péči. K příčině rozvratu manželství poukázala na to, že manžel uvedl, že jako příčinu vnímá jeho výstup se synem. Rozvrat manželství tak měl způsobit právě manžel. Dále manželka poukazovala na to, že by jí v důsledku rozvodu manželství hrozila zvlášť závažná újma. K tomu uvedla, že její zdravotní stav a jeho prognóza v budoucnu patrně způsobí, že bude nucena vynakládat finanční prostředky na pečovatelské služby nebo na jiné náklady související s jejím zdravotním stavem. Její důchod však tyto náklady dlouhodobě nepokryje. Byla to právě ona, kdo se během manželství převážně věnoval výchově synů a dlouhodobě se také podílela na zvelebování majetku manželů. Manžel po dobu trvání manželství nedbal na řádné starosti každodenního rodinného života, a tak po něm tedy lze nyní požadovat, aby odpovídajícím způsobem manželce péči opětoval. Manželka v daném případě rovněž spatřovala mimořádné okolnosti, které svědčí pro zachování jejich manželství. K tomuto poukazovala na to, že manželství bylo uzavřeno před více než 47 lety, což dle statistických údajů několikanásobně přesahuje standardní dobu délky manželství. Délka manželství účastníků a zdravotní stav manželky tak bezezbytku představují mimořádnou okolnost pro nerozvedení manželství. Ze společné domácnosti se manželka odstěhovala datum (tj. před méně než třemi roky) a není tak naplněna výjimka v podobě absentujícího společného soužití delšího než tři roky. Podle manželky tak jsou naplněny podmínky ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku a manželství účastníků není možné rozvést. Manželka navrhovala zamítnutí návrhu na rozvod manželství s tím, aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, když to byl manžel, kdo převažující měrou způsobil manželské potíže.

4. V reakci na podání manželky uvedl manžel ve svém vyjádření ze dne 1. 7. 2026, že pro konzervování současného stavu neexistuje adekvátní smysl. Manželství účastníků je hluboce a trvale rozvrácené. Manželka se z domácnosti odstěhovala a ani náznakem neprojevila, že jí ještě na narušeném vztahu záleží. Nechala si připravit návrh na rozvod, k němuž se měl manžel připojit. V souvislosti s rozvodem požaduje licitované odstupné či vyrovnání. V narušeném vztahu však podle něj již neexistuje cesta zpět. Manželka se odstěhovala a započala svůj život sama s možným rizikem ve vztahu ke svému zdravotnímu stavu. Po opuštění manžela nebyla odkázána na jeho zdravotní péči, nežádala ho o pomoc a nepokusila se o smíření. I on má zdravotní potíže. S ohledem na dobu, kdy se manželka odstěhovala, nelze podle manžela operovat ani dobou trvání manželství. Manželka pouze záměrně protahuje řízení.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že se manželům narodili synové Daniel a Michal, kteří jsou zletilí.

6. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před právnická osoba v adresa. V roce Anonymizováno se narodil syn Anonymizováno v roce Anonymizováno syn Anonymizováno /viz oddací list na č. l. 10, potvrzení o lustraci v ISZR manžela na č. l. 16, potvrzení o lustraci v ISZR manželky na č. l. 17 spisu/. Před zahájením řízení o rozvod manželství byl vyhotoven návrh dohody o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného manžela, který mimo jiné obsahoval dohodu o jednorázové náhradě výživného pro manželku ve formě odbytného. Tato dohoda nebyla účastníky podepsána. Stanovisko manžela k tomuto návrhu bylo odmítavé, což bylo právní zástupkyni manželky sděleno ze strany právního zástupce manžela ve vyjádření ze dne datum /viz návrh dohody o úpravě majetkových poměrů na č. l. 8 - 9, vyjádření k návrhu na rozvod na č. l. 11 - 12 spisu/. Manžel je výlučným vlastníkem nemovitých věcí v obci adresa, a to mj. rodinného domu č. p. 180, který je součástí pozemku č. parc. st. 203/1 /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 28 spisu/. Manželka má (ke dni datum) diagnostikovánu sníženou činností štítné žlázy a dále trpí bolestmi zad, páteře a krku, kdy byl u ní zjištěn nález zúžení meziobratlových otvorů. Od roku 2017 je sledována pro bolesti bederní a krční páteře. V roce 2018 byl manželce pro psychické obtíže nasazen Zoloft (antidepresivum) a v roce 2025 došlo k navýšení jeho dávky pro zvýšení psychické zátěže v souvislosti s rozvodem. Manželka užívá léky na bolest (Zaldiar) a kromě Zoloftu také Mirtazapin (antidepresivum) /viz lékařská zpráva na č. l. 44 spisu/.

7. Z účastnické výpovědi manžela soud zjistil, že od manželčiny advokátky obdržel vyjádření, že se s ním chce manželka rozvést a požaduje finanční vypořádání, což on odmítl. Poté se rok nic nedělo a návrh na rozvod tak podal manžel, jelikož v tom chtěl pokračovat. Posledních šest let žili manželé v domě v adresa, každý z manželů bydlel v jiné části domu. Předtím manželé bydleli v bytě v Anonymizováno a každý z nich žil v jiném pokoji. Asi posledních 10 let si oba manželé žili po svém, navzájem se nezajímali o své zájmy. Manželka měla na starost chod domácnosti, finance a nákupy, starala se také o zahradu. Náplní života manželky bylo koukání na televizi a chození se psem. Manžel sbírá 15 až 20 let historické zbraně, má několik zbraní vč. stovek nábojů. Manžel vykouří 40 cigaret denně a pil také alkohol, kdy si chodil pro pivo do hospody. Když s manželkou měli neshody, tak se spolu nebavili a měli tichou domácnost. Co se týká manželství, tak on ho vnímal jako spokojené do doby, než se manželka odstěhovala. Odstěhování manželky předcházela jeho hádka se starším synem, který mu řekl, že je líný, nic v životě nedokázal a nechápe, proč se s ním matka nerozvedla. Manžel synovi napsal e-mail, v němž mu sdělil, že si nepřeje, aby k nim jezdil. Manželka syna preferovala a mívali kvůli němu neshody. Manželka má se starším synem blízký vztah a následně se odstěhovala kousek od jeho bydliště. Manžel jako příčinu rozvratu vnímá výstup s jejich synem. Nyní se stýká pouze se synem Michalem. Se synem Davidem a ani s vnoučaty se nestýká. Ví o manželčiných problémech se štítnou žlázou a je seznámen s tím, že manželka má na mozku bílé skvrny. Manželce vypomáhá starší syn, a to zejména finančně. Manžel má nyní dvě přítelkyně, když jednu z nich představil svým dětem. Svou manželku viděl při jednání u soudu poprvé od jejího odstěhování před dvěma lety. Od jejího odstěhování spolu nejsou v kontaktu a proběhlo mezi nimi pouze několik telefonátů. Mezi manžely neproběhl žádný kontakt v tom smyslu, že by se manželka chtěla vrátit zpět.

8. Z účastnické výpovědi manželky soud zjistil, že po odstěhování jejich synů z domácnosti se s manželem vídali večer po návratu z práce a již v bytě spolu žili odděleně. Každý z nich měl jen svou práci a hodně se spolu odcizili. S manželem neměli nikdy žádné společné zájmy a každý z nich si žil po svém, což setrvačností pokračovalo dále. Manželka měla psa a chodila s ním na procházky, manžel měl zbraně. Manžel chodil také do hospody na pivo a pivo si bral rovněž s sebou do džbánku. Manželka zajišťovala chod domácnosti, nákupy a pečovala o dům a zahradu. V minulosti jí manžel napadl po porodu syna, což bylo v roce 1979. Uhodil jí pak ještě jednou a jednou došlo k tomu, že ji držel pod krkem. Jako problém manželka vnímala to, že manžel neměl vztah s jejich dětmi a ona na nich lpěla. Manžel o syny nejevil zájem, byl vůči nim kritický a direktivní. Manželce vadilo chování manžela ohledně jejich dětí a v krizových situacích. Manžel neměl zájem řešit žádné problémy, když někdy nadával nebo nastala tichá domácnost. Mezi manžely nebyla vzájemná láska a důvěra. Manžel byl vůči manželce i vulgární a negace z jeho strany gradovaly. Poslední kapkou pro manželku byla hádka manžela se synem, kdy manžel v důsledku hádky synovi řekl, že ho u nich nechce vidět a ať k nim nejezdí on a ani jeho rodina. Manželka odešla z domova dne datum ze své vlastní vůle. Dva roky žije sama s pejskem a bez manžela se jí žije dobře. Pomáhá se o ní starat starší syn, který jí posílá 3 000 Kč měsíčně a po zaplacení nájmu jí zbývá 9 000 Kč. Syn jí vozí také k doktorům. V roce 2018 byl manželce zjištěn nález v obou hemisférách s tím, že tam má bíle fleky a začala kvůli tomu také brát antidepresiva. Má problémy s pánví, kterou měla zlomenou jako malá. Má reflux, problémy se štítnou žlázou a s páteří, která jí byla operována.

9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželé spolu uzavřeli manželství dne datum. Z manželství se jim narodili dva synové, kteří jsou již dospělí. Po odstěhování synů z domácnosti si každý z manželů žil po svém. Manželé spolu nemají žádné společné záliby. Před zahájením řízení o rozvod manželství byla řešena možnost rozvodu ze strany manželky, když byl připraven návrh dohody o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného za účelem podání společného návrhu na rozvod manželství. Manželé bydleli v domě, který je ve výlučném vlastnictví manžela. Dne datum se manželka odstěhovala ze společné domácnosti manželů a od té doby spolu manželé nejsou v kontaktu. Odchodu manželky předcházela hádka manžela s jejich starším synem. Manželka lpěla na rodině a vadilo jí, jaký přístup manžel k jejich dětem zastával. Manžel nechce v manželství dále setrvávat. Manželka je bez manžela spokojená. Manželka má zdravotní problémy, kdy u ní byly zjištěny bílé skvrny na mozku. Dále trpí bolestmi zad, krku a páteře a má sníženou činnost štítné žlázy. Manželce případně vypomáhá její starší syn. Po odstěhování manželky z domácnosti navázal manžel mimomanželský vztah.

10. Soud zamítl návrh manžela na provedení důkazu rodnými listy synů, když mezi účastníky bylo nesporné, že mají dva syny, kteří jsou již zletilí. Tento návrh tak byl nadbytečný a současně ani manžel tento označený důkaz soudu nepředložil. Soud rovněž zamítl návrh manžela na provedení důkazu e-mailovou informací o zrušení dispozice manžela k účtu, když jednak takový návrh nesouvisel s podstatou samotného sporu a ani tento důkaz nebyl ze strany manžela předložen. Soud dále zamítl návrh manželky na provedení důkazu fotografiemi domu a zahrady domu, jakož i bankovními výpisy z účtu manžela, když tyto důkazy měly souviset s vypořádáním společného jmění manželů a zmiňovaným výživným. Uvedené však nebylo předmětem tohoto řízení a soud tedy z tohoto důvodu neprovedl ani tyto důkazy.

11. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zánik manželství rozvodem proto právně posoudil dle § 754 a násl. o. z., ve znění účinném od 1. 1. 2026.

12. Podle § 755 odst. 1 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

13. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

14. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).

15. Podle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

16. Podle § 687 odst. 2 jsou si manželé navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti shledal soud návrh manžela na rozvod manželství jako důvodný. Soud uzavřel, že podmínky pro rozvod manželství byly naplněny, a to z dále uvedených důvodů.

18. I když bylo řízení o rozvod manželství zahájeno v roce 2025, bylo ve věci rozhodováno po datum, kdy nabyl účinnosti zákon č. 268/2025 Sb. Tímto zákonem došlo ke změně hmotněprávní úpravy rozvodu a rovněž i procesní úpravy řízení o rozvod manželství. Uvedený zákon pak neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by ve vztahu k řízením o rozvod výslovně stanovilo, že řízení, která byla zahájena přede dnem jeho účinnosti, mají být dokončena podle dosavadní právní úpravy. Procesní postup soudu se proto řídil právní úpravou, která byla účinná v době procesních úkonů a rozhodování soudu.

19. Z hlediska hmotného práva vyšel soud z přechodného ustanovení občanského zákoníku, podle něhož se (pokud není stanoveno jinak) ustanoveními zákona řídí i právní poměry týkající se práv osobních a rodinných (§ 3028 odst. 2 o. z.). Současně pak platí, že vznik těchto poměrů a práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti se posuzují podle dosavadních právních předpisů. V řešené věci se ovšem nejedná o posouzení vzniku manželství či zpětné posuzování práv a povinností, ale jedná se o konstitutivní rozhodnutí o změně osobního stavu do budoucna. Soud tedy vycházel z právní úpravy rozvodu, která byla účinná ke dni vyhlášení rozhodnutí.

20. S ohledem na znění novelizované právní úpravy rozvodu sice již obecně není potřeba, aby soud zjišťoval příčiny rozvratu manželství, avšak toto neplatí bezvýjimečně. Uvedené neplatí za situace, že je jedním z manželů tvrzen důvod pro zamítnutí návrhu (§ 756 o. z.), jak tomu bylo právě v projednávané věci. Vzhledem k tomu tedy bylo potřeba, aby se soud zkoumáním příčiny rozvratu manželství zabýval.

21. Podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. nelze manželství rozvést v případě, že jsou kumulativně naplněny všechny stanovené podmínky, když uvedené neplatí za situace, pokud spolu manželé nežijí alespoň tři roky. Z tohoto důvodu tedy soud posuzoval předně délku doby, po kterou absence společného soužití manželů trvá.

22. Jak vyplývá ze znění § 758 o. z. pak není podstatné, zda spolu manželé vedou společnou domácnost či nikoliv. Pro absenci soužití je rozhodující vůle alespoň jednoho manžela ukončit manželské soužití a již jej neobnovit. Společné soužití je představováno společným sdílením svých zájmů, potřeb, radostí i problémů a rovněž se jedná i o otázku intimního soužití (k tomuto např. HRUŠÁKOVÁ, Milana, KORNEL, Martin. § 758 [Absence manželského či rodinného soužití]. In: KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, HRUŠÁKOVÁ, Milana, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 437, marg. č. 2.).

23. Přesto, že oba manželé shodně uvedli, že si každý z nich žil dlouhodobě po svém a oba se věnovali jen svým zájmům, nedospěl soud k závěru, že by absence společného soužití účastníků trvala alespoň po dobu tří let. Ostatně i samotným manželem bylo uvedeno, že on manželství považoval za dobré až do okamžiku, kdy se manželka ze společné domácnosti odstěhovala. I když si každý z manželů žil po svém, bylo to tak mezi nimi nastaveno a manželé tímto způsobem fungovali. K ukončení jejich soužití tak došlo až v červnu 2024, a to právě odstěhováním manželky ze společné domácnosti. Na soudu tedy bylo, aby posoudil, zda jsou naplněny podmínky pro rozvod manželství nebo jsou s ohledem na tvrzení manželky kumulativně naplněny důvody, pro které nelze podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. manželství rozvést.

24. Prvním posuzovaným důvodem bylo to, zda by byl rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel. Po provedeném dokazování nelze uzavřít, že by se na rozvratu manželství porušením manželských povinností podílela převážně manželka. Odstěhováním manželky ze společné domácnosti sice došlo k porušení povinnosti manželů žít spolu, ale jinak soud nedospěl k závěru, že by manželka své manželské povinnosti porušovala jiným způsobem. To nebylo ani tvrzeno.

25. Manželka měla za to, že by byl rozvod manželství v rozporu s jejím zájmem. Ačkoliv je stav manželství po dobu dvou let takový, že manželé spolu neudržují žádný kontakt a oba jsou takto spokojeni (i sama manželka uvedla, že se jí bez manžela žije dobře), bylo potřeba posoudit, zda by manželce byla rozvodem manželství způsobena zvlášť závažná újma, a jestli jsou současně dány mimořádné okolnosti, které by pro zachování manželství účastníků svědčily.

26. Riziko způsobení zvlášť závažné újmy dovozovala manželka z toho, že v důsledku svého zdravotního stavu a jeho prognózy bude patrně v budoucnu nucena vynakládat finanční prostředky za pečovatelské služby. Případně, že se bude jednat o jiné náklady související s jejím zdravotním stavem, když její důchod takové náklady dlouhodobě nepokryje. V předložené lékařské zprávě jsou zachyceny zdravotní obtíže manželky, ale z této zprávy nevyplývá, že by takováto situace měla zcela jistě nastat. Další zdravotní potíže manželky mají být představovány bílými skvrnami na mozku, což potvrdil i manžel. Ačkoliv soud rozhodně nechce obtíže manželky jakkoli bagatelizovat, není její současný zdravotní stav takový, že by jej bylo možné považovat za zvlášť závažný. Přestože manželka o svých zdravotních obtížích dlouhodobě ví (ke skvrnám na mozku uváděla rok 2018), odstěhovala se ze společné domácnosti a tzv. se od svého manžela odstřihla. Jejímu odstěhování tedy obavy, které nyní uvádí, nebránily, když od té doby žije sama a zvládá si také zajistit většinu svých potřeb. Případně jí je vypomáháno synem (finančním příspěvkem, odvozem k lékařům). Pokud by si zdravotní stav manželky v budoucnu vynakládání dalších finančních prostředků vyžadoval, nelze opomenout ani to, že lze v takovém případě požádat např. o příspěvek na péči, eventuálně o jiné dávky.

27. Pro úplnost pak soud uvádí, že k odročení jednání nedošlo z důvodu zdravotního stavu manželky, jak bylo z její strany uváděno. Manželka se sice prvního nařízeného jednání nezúčastnila (omluvila se z důvodu svého stavu doloženého lékařskou zprávou), ale účastníci chtěli jednat o možnosti vypořádání majetku a k tomu jim byl soudem poskytnut prostor.

28. Soud tedy dospěl k závěru, že samotným rozvodem nebude manželce zvlášť závažná újma způsobena. Respektive nebylo možné dospět k závěru, že by právě v důsledku rozvodu měla být manželce způsobena zvlášť závažná újma (nebo že by jí taková újma v důsledku rozvodu hrozila). Taková skutečnost v řízení prokázána nebyla.

29. Dále pak soud posuzoval mimořádné okolnosti, na které bylo manželkou poukazováno. Je pravdou, že manželství účastníků trvá již po velmi dlouhou dobu (déle než 40 let). Ovšem pouze v délce trvání manželství, byť značně přesahujícího průměrnou délku manželství, nelze spatřovat mimořádnou okolnost pro jeho zachování. Samotná délka manželství překážku pro jeho rozvod nepředstavuje. Pokud manželka odkazovala na rozsudek Okresního soudu adresa-západ ze dne datum, sp. zn. spisová značka, pak v daném případě měl vzít soud v úvahu kromě délky trvání manželství také vysoký věk manželů a vážný zdravotní stav manželky, u níž existovalo riziko zhoršení onemocnění v důsledku psychického zatížení spojeného s rozvodem.

30. Manželka má uváděné zdravotní problémy již po delší dobu, kdy případné zhoršení jejího stavu nesouvisí se samotným rozvodem. Navíc soud podotýká, že rozvod manželství představuje obecně zvýšenou psychickou zátěž. Ke zdravotnímu stavu a současnému stavu fungování manželky se soud vyjádřil již také v bodě 26 odůvodnění. Ani věk manželů není v tomto případě tak vysoký, aby v něm soud shledal mimořádnou okolnost pro zachování manželství. Soud tedy v daném případě neshledal ani to, že by pro zachování manželství účastníků existovaly mimořádné okolnosti.

31. Nesouhlas manželky s rozvodem manželství považuje soud spíše za účelový. Tomu nasvědčuje i příprava návrhu na tzv. nesporný rozvod ze strany manželky, což bylo podmiňováno vyplacením finanční náhrady ,,odbytným“. Ostatně i k odročení prvního jednání ve věci bylo přistoupeno z důvodu, aby se manželé pokusili najít shodu ohledně vypořádání jejich majetkových vztahů. Ačkoliv soud chápe snahu a zájem manželky na dosažení dohody o vypořádání majetku manželů, nelze tímto samotný rozvod podmiňovat.

32. Soud se tedy neztotožnil s tvrzeními manželky, v nichž spatřovala důvody pro zamítnutí podaného návrhu a s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že důvody pro zamítnutí návrhu stanovené v § 755 odst. 2 písm. b) o. z. nejsou dány. Zejména pak nebylo možné dospět k závěru, že by důvody, bránící rozvodu manželství, byly naplněny kumulativně.

33. Provedeným dokazováním byl prokázán rozvrat manželství, k němuž nepochybně došlo. Manželství účastníků nebylo funkční dlouhodobě, což bylo dovršeno tím, že se manželka odstěhovala ze společné domácnosti. Tento stav již trvá dva roky a od té doby spolu manželé neudržují ani žádný kontakt. To vše pochopitelně vedlo i k odcizení manželů.

34. Jak již bylo předznamenáno v bodu 20 odůvodnění, bylo potřeba, aby se soud se zabýval také příčinou rozvratu manželství. Každý z manželů vnímal manželství a spokojenost v něm odlišně. Soud nezpochybňuje, že manželce na manželovi patrně vadila řada věcí, ale i přes to s manželem zůstávala.

35. Zde lze konstatovat, že nebylo prokázáno, že by příčinou rozvratu manželství mělo být napadání manželky ze strany manžela nebo jeho vztah k alkoholu. Jestliže manžel v současné době (poté, co manželka opustila domácnost) navázal jiný vztah, pak ani toto být příčinou rozvratu manželství nemůže.

36. Manžel uvedl, že příčinu rozvratu spatřuje ve své hádce se synem, na což poukazovala i manželka. Manžel rovněž uvedl, že kvůli staršímu synovi mívali s manželkou neshody, jelikož ho manželka protěžovala. Manželka mimo jiné uvedla, že jako problém vnímala to, že manžel neměl s jejich dětmi vztah, byl vůči nim kritický a direktivní. Ona naopak na dětech lpěla.

37. Jako příčinu rozvratu manželství tedy soud shledal v rozdílném přístupu manželů a jejich vztahu k rodině a jejich dětem, což vyvrcholilo hádkou manžela se synem a definitivním rozkolem manželství. Na rozvratu manželství mají nepochybně podíl i rozdílné představy manželů o společném životě.

38. V dané věci nelze konstatovat, že by se některý z manželů podílel na rozvratu výrazně ve vyšším rozsahu, když jejich představy o fungování rodiny a podpoře jejich dětí byly rozdílné. Soud zde nehodnotí, který z manželů zastával správný/nesprávný postoj, když se názor ohledně podpory dětí (zde starších čtyřiceti let) může značně lišit.

39. Soud tedy uzavřel, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze očekávat jeho obnovení. Manželé žijí více než dva roky odděleně, neudržují spolu kontakt a od odstěhování manželky se spolu setkali poprvé až u soudního jednání. Je tak zcela evidentní, že jejich manželství nefunguje. Ze shora uvedených důvodů soud podanému návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. tohoto rozsudku).

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), dle kterého ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze pak přiznat navrhovateli, který je obětí domácího násilí podle občanského zákoníku, proti účastníkovi, který se domácího násilí dopustil, nebo, odůvodňují-li to okolnosti případu. Manželka v daném případě vznesla nárok na to, aby jí byla náhrada nákladů řízení přiznána a v konečném důsledku uváděla, že by podaný návrh měl být zamítnut. Pro tento druh řízení obecně platí, že na právo na náhradu nákladů nemá vliv výsledek řízení. Soud zde tedy nebral v potaz výsledek řízení (tj. že manžel byl se svým návrhem úspěšný), ale neshledal zde okolnost, která by nárok na přiznání náhrady odůvodňovala. Takovou okolnost soud neshledal ani v tom, že manželka zmiňovala, že jí měl manžel v minulosti dvakrát uhodit (výrok II. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení; to platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z., § 393 z. ř. s.). Je-li v dosavadním občanském průkazu občana zapsán údaj o rodinném stavu nebo registrovaném partnerství, skončí jeho platnost uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství nebo zrušení registrovaného partnerství. Občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu nejpozději do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení jeho platnosti, jinak se dopustí přestupku (§ 11 písm. b), § 34 odst. 3 a § 65 odst. 2 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech).