8 C 55/2020

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Yvetou Hochmannovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu s úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum ve výši 9,25%, od datum do datum ve výši 8,5%, od datum do datum ve výši 8%, od datum do datum ve výši 7,75%, od datum do datum ve výši 7,5%, od datum do datum ve výši 7,05%, od datum do datum ve výši 7,5%, od datum do datum ve výši 8%, od datum do datum ve výši 8,75%, od datum do datum ve výši 9%, od datum a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum ve výši 9,25%, od datum do datum ve výši 8,5%, od datum do datum ve výši 8%, od datum do datum ve výši 7,75%, od datum do datum ve výši 7,5%, od datum do datum ve výši 7,05%, od datum do datum ve výši 7,5%, od datum do datum ve výši 8%, od datum do datum ve výši 8,75%, od datum do datum ve výši 9%, od datum a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Ke vzniku tohoto nároku došlo na základě smlouvy o půjčce uzavřené dne datum, číslo kterou uzavřela žalovaná s obchodní společností právnická osoba, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované půjčku ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to ve formě 53 týdenních splátek ve výši částka. Žalovaná svému smluvnímu závazku nedostála, když splátky řádně a včas nehradila. Na svůj dluh uhradila celkem částka, z toho částka bylo započteno na jistinu a částka bylo započteno na souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Dluh žalované ve výši částka se sestává z částka představující dluh na jistině a částka představující dluh na souhrnném poplatku.

2. Žalovaná se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. V této věci byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvám ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř.

4. Soud vycházeje z listin učinil následující skutková zjištění:

5. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka, a to v 53 týdenních splátkách po částka. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky /viz smlouvu o úvěru na č. l. 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně, spol. právnická osoba, postoupila výše uvedenou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne datum /viz smlouvu o postoupení pohledávek založenou v systému příjmení, seznam postoupených pohledávek na č. l. 19 spisu, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 18 spisu, podací arch na č. l. 20 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částka, z toho částka bylo započteno na jistinu (zbývá tak uhradit částka) a částka bylo započteno na souhrnný poplatek (zbývá uhradit částka) /viz přehled plateb na č. l. 39 – 41 spisu/. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum, která jí byla odeslána dne datum /viz předžalobní výzvu na č. l. 21 – 22 spisu, podací lístek na č. l. 23 spisu/.

6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši částka, a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částka. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

8. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do datum (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010.

9. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka, a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. příjmení v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve 53 týdenních splátkách. Souhrnný poplatek představuje 69,60 %. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 53 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 206,8 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik obec národní banky veřejně dostupných na webových stránkách obec národní banky webová adresa) se pohybovaly v roce 2008 okolo 13 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 OZ (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa).

11. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částka, z toho částka na jistinu a částka na souhrnný poplatek. Vzhledem k tomu, že ujednání smluvních stran o výši souhrnného poplatku shledal soud neplatným, dospěl k závěru, že peněžní plnění, které žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně nelze započítat na souhrnný poplatek. Takový způsob splácení půjčky i s přihlédnutím k článku 5 smlouvy, podle něhož se nejprve umořuje souhrnný poplatek a až po jeho uhrazení jistina, považuje soud za obcházení zákona. Soud tedy uzavírá, že žalovaná uhradila na jistině částka. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni na jistině ještě částka (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbytku soud žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částka, zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svou smluvní povinnost platit řádně a včas splátky úvěru, dostala se s plněním své povinnosti do prodlení. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady pro její procesní pasivitu nevznikly. obec datum titul Yveta Hochmannová samosoudkyně